
Jak se starat o akvárium: kompletní průvodce pro začátečníky
Založit akvárium není o rybách, ale o vodě a bakteriích, které v ní musí nejdřív vzniknout. Tenhle průvodce vás provede od výběru nádrže přes…
Akvarijní rybky · Krmení

Přeplněná krmítka a jednou denně nasypaná hrst vloček jsou nejčastější cesta k zakalené vodě. Tenhle článek shrnuje, jaké typy krmiva rybky potřebují, kolik jim toho dát a jak poznat, že dávka sedí.
Vločky jsou nejběžnější základ jídelníčku – lehké, plavou na hladině nebo pomalu klesají a hodí se pro většinu drobných druhů. Granule mají výhodu v tom, že se rozpadají pomaleji a míň znečišťují vodu, což ocení hlavně majitelé větších nádrží.
Tablety a čipsy klesající ke dnu jsou určené pro dnové druhy jako sumečci, které se k hladinové potravě běžně nedostanou. Mražené nebo živé krmivo doplňuje jídelníček o bílkoviny a je vhodné hlavně jako občasné zpestření, ne jako hlavní zdroj potravy.
V nádrži s různými druhy se vyplácí kombinovat typy krmiva podle toho, kde která ryba žije, aby se jídlo dostalo ke všem obyvatelům, ne jen k těm nejaktivnějším u hladiny.
Kompletní přehled toho, jak akvárium rozjet a udržovat, je v článku jak se starat o akvárium.
Sušené korýše nebo larvy komárů jsou další možností, jak jídelníček zpestřit – mají obvykle vyšší obsah bílkovin než běžné vločky a ryby po nich přirozeně sahají, protože se blíží tomu, co by lovily ve volné přírodě. Před podáním je dobré je nechat pár minut nasáknout vodou, aby po pozření zbytečně nebobtnaly až v žaludku ryby.
Ryby se v nádrži rozdělují podle toho, kde tráví většinu času – u hladiny, ve středních vrstvách vody, nebo u dna. Hladinové druhy přijímají hlavně plovoucí vločky, dnové druhy potřebují klesající tablety nebo granule, které se k nim vůbec dostanou, než je sezobou rychlejší sousedé.
Pokud v nádrži kombinujete druhy z různých pater, krmivo rozdělte tak, aby něco skončilo u hladiny a něco u dna. Přehled druhů podle toho, kde v akváriu žijí, najdete v článku druhy akvarijních rybek.
V nádrži s výrazně odlišnou rychlostí ryb bývá problém, že aktivnější druhy u hladiny sezobou většinu krmiva dřív, než se dostane níž. Pomáhá krmit ve dvou dávkách na různá místa nádrže, aby měli šanci najíst se i pomalejší nebo plaší obyvatelé.
Dospělým rybám obvykle stačí jedno až dvě krmení denně. Víc krmení neznamená zdravější ryby – spíš naopak, zvyšuje se riziko, že část krmiva zůstane nesežraná a začne se v nádrži rozkládat.
Velikost dávky se řídí tím, kolik ryby sní za krátkou dobu, ne odměrkou nebo počtem vloček. Orientačně platí, že dávka by měla odpovídat objemu, který by se vešel do oka ryby – zní to jako málo, ale u drobných druhů to tak skutečně je. Přílišné krmení totiž patří mezi nejčastější příčiny zakalené vody – podrobně to rozebírá článek překrmování a co škodí.
Jedno krmení denně stačí u menších, klidnějších druhů s nižším metabolismem. Dvě menší dávky za den se hodí spíš u aktivnějších nebo hejnových druhů, kde rozdělení krmiva pomáhá zajistit, že se jídlo dostane i k méně dominantním kusům.
U dobře krmené ryby je vidět mírně zaoblené bříško, ne propadlé ani nafouklé. Trvale propadlé bříško signalizuje podvýživu, trvale napjaté a kulaté naopak dlouhodobé přejídání, které stejně jako zbytky ve vodě zatěžuje zažívání i celkovou kondici ryby.
Osvědčené praktické pravidlo zní: nasypte tolik krmiva, kolik ryby spořádají do dvou minut, a zbytek už nedoplňujte. Pokud po dvou minutách plave na hladině nebo klesá ke dnu znatelné množství nesežraného krmiva, dávka byla příliš velká.
Toto pravidlo funguje dobře i pro nové chovatele, kteří ještě neumí odhadnout množství podle objemu – časem stačí sledovat rychlost, jakou ryby jídlo spořádají, a dávku podle toho doladit. Zbytky krmiva navíc zatěžují i samotný filtr, jehož výkon a dimenzování popisuje článek nádrž, filtr, topítko a světlo.
Pět minut se zdá jako bezpečnější rezerva, ale u granulí a tablet, které klesají a bobtnají pomaleji, se za tu dobu stihne rozpustit i to, co by ryby jinak nechaly plavat. Dvě minuty jsou dost dlouhá doba na to, aby se najedl i pomalejší jedinec, a zároveň dost krátká na to, aby nezůstal prostor pro zbytečný přebytek.
Řada akvarijních ryb, i těch dravějších, potřebuje v jídelníčku i rostlinnou složku – řasy, spirulinu nebo blanšírovanou zeleninu. V praxi na ni majitelé často zapomínají, protože běžné vločky ji obsahují jen v malém množství.
Nedostatek rostlinné složky se projeví hlavně u druhů, které se v přírodě živí převážně řasami – ryby pak okusují dekorace nebo rostliny v nádrži, případně hubnou i při zdánlivě dostatečném krmení. Řešením je přidat krmivo se zvýšeným obsahem rostlinné složky nebo občas kousek blanšírované okurky či cukety.
Kousek okurky, cukety nebo listu salátu stačí krátce spařit vroucí vodou, aby změkl, a připevnit ke dnu například kolíčkem nebo malým závažím, ať neplave po hladině. Nedojedené zbytky je potřeba do dne až dvou odstranit, jinak se stejně jako přebytečné krmivo začnou rozkládat.
Plůdek a mladé ryby rostou rychle a mají menší zásoby energie než dospělí jedinci, proto potřebují krmit častěji – klidně 3 až 4krát denně, vždy jen v malé dávce. Krmivo pro plůdek by mělo mít menší zrnitost, ať už jde o drcené vločky, nebo speciální startovací krmivo.
Přechod na běžnou velikost krmiva probíhá postupně, podle toho, jak ryby rostou. Přeskočit rovnou na krmivo pro dospělé jedince může znamenat, že ho menší ryby nezvládnou pozřít.
Časté krmení znamená i víc odpadu v malém objemu, ve kterém plůdek obvykle vyrůstá – proto se u odchovných nádrží vyplácí častější, ale menší výměny vody, ne čekání na týdenní rytmus jako u dospělé nádrže.
Na obalu krmiva hledejte spíš skladbu složek a obsah vlákniny než název nebo obrázek konkrétní ryby – granule s vyšším obsahem vlákniny (nad 20 %) obecně lépe podporují trávení a snižují riziko zácpy. U masožravějších druhů má naopak smysl sledovat vyšší podíl živočišných bílkovin.
Vyhněte se levnému krmivu s vysokým podílem plniv bez konkrétního složení – ryby ho sice sní, ale nutričně jim toho moc nedá a víc znečišťuje vodu. Podobně jako u krmení králíka, i tady platí, že složení na obalu říká víc než reklamní název.
Krmivo skladujte v původním, dobře uzavřeném obalu na suchém a tmavém místě, mimo přímé sluneční světlo a vlhkost z kuchyně nebo koupelny. Vlhkost způsobuje plesnivění a světlo urychluje rozklad vitaminů, hlavně u vloček.
Otevřené balení vloček nebo granulí si obecně udrží kvalitu jen po omezenou dobu – pokud krmivo leží doma dlouho, ryby ho sice budou dál žrát, ale s nižší nutriční hodnotou. Kupujte proto menší balení, která spotřebujete v rozumné době, místo velkého balení na zásobu.
Vločky, které ztratily kvalitu, bývají matnější, drolí se jinak než čerstvé a někdy mají nezvyklý zápach. Pokud si nejste jistí stářím otevřeného balení, je bezpečnější ho vyměnit za nové, než riskovat, že ryby dostávají jídlo s minimem výživné hodnoty.
| Patro | Typ krmiva | Frekvence |
|---|---|---|
| Hladina | Vločky, plovoucí granule | 1–2× denně |
| Střední vrstva | Klesající granule, mražené krmivo | 1–2× denně |
| Dno | Tablety, čipsy pro dnové druhy | 1× denně nebo obden |
| Plůdek | Drcené vločky, startovací krmivo | 3–4× denně |
Dospělým rybám obvykle stačí jedno až dvě krmení denně, mladým a plůdku i 3 až 4krát denně v menších dávkách.
Tolik, kolik ryby spořádají do dvou minut. Cokoli zůstane nesežrané, jen znečišťuje vodu a nezlepšuje jejich kondici, spíš naopak.
Neexistuje jedna univerzální odpověď – záleží na druhu a patře, ve kterém ryba žije. Obecně se vyplácí sledovat složení, hlavně obsah vlákniny a bílkovin, ne obrázek na obalu.
Dospělé ryby zvládnou dva až tři dny bez krmení bez problémů, mají v těle dostatečnou rezervu. Mladé ryby a plůdek takovou pauzu snáší hůř a měly by mít krmení zajištěné i při krátké nepřítomnosti.
Většina druhů ano, alespoň občas. Nedostatek rostlinné složky se projeví okusováním rostlin v nádrži nebo hubnutím i při zdánlivě dostatečném krmení.
Ryby aktivně reagují na krmení, sní ho do dvou minut a voda mezi krmeními zůstává čirá. Pokud na dně přibývají zbytky nebo se voda kalí, dávka je moc velká.

Založit akvárium není o rybách, ale o vodě a bakteriích, které v ní musí nejdřív vzniknout. Tenhle průvodce vás provede od výběru nádrže přes…

Ne každá rybka, která se v obchodě líbí, patří do první nádrže. Tenhle přehled ukazuje, které druhy jsou pro začátečníka bezpečná volba, které…

Zkalená voda po krmení není náhoda – většinou jde o zbytky krmiva, které se rozkládají a mění chemii nádrže. Tenhle článek vysvětluje, co všechno…

Akvárium není jen skleněná nádrž s vodou – je to malý uzavřený ekosystém, který potřebuje filtr, topítko, světlo a někdy i vzduchování, aby…