Rozmnožování a mláďata: co obnáší a proč to většinou nedělat

Kdy zvíře dospívá a proč je to dřív, než čekáte

Andulka je pohlavně dospělá zhruba ve čtyřech až šesti měsících věku, u některých jedinců i dřív. To je podstatně dřív, než dosáhne plné tělesné velikosti a než na ní majitel dospělost čeká – pták v té době pořád vypadá jako mládě podle vzoru peří na hlavě. Právě tenhle nesoulad mezi vzhledem a pohlavní zralostí je důvod, proč se spousta chovatelů nechtěného vrhu dočká dřív, než by si pomysleli.

Pokud chováte dva ptáky odlišného pohlaví pohromadě od útlého věku, počítejte s tím, že k páření může dojít, jakmile oba dosáhnou dospělosti – i bez hnízdní budky, i v běžné kleci. Základní přehled o vývoji a potřebách andulky od začátku je v kompletním průvodci péčí o andulku.

Jak rozeznat pohlaví

U dospělé andulky je určení pohlaví relativně snadné díky voskovce – kožnatému výběžku nad zobákem, kde jsou nosní dírky. U samců bývá voskovka modrá až fialová, u samic hnědá, béžová nebo bílo-hnědá s hrubší strukturou. U mladých ptáků do několika měsíců věku je rozlišení mnohem obtížnější, barva voskovky se teprve ustaluje, a i zkušený chovatel se může splést.

Právě nejistota v tomhle bodě je jeden z hlavních důvodů nechtěných vrhů – v chovatelské potřebě koupíte „dva samce“ nebo „dva mladé kamarády“ a za pár měsíců zjistíte, že jde o pár. Pokud si nejste jistí pohlavím vlastních ptáků, nechte je posoudit u veterináře nebo zkušeného chovatele dřív, než je dáte natrvalo dohromady.

Nechtěný vrh: nejčastější scénář

Typický průběh vypadá takto: majitel pořídí dva mladé ptáky kvůli společnosti, aniž by věnoval pozornost pohlaví. Ptáci spolu vyrostou, po několika měsících se objeví vejce na dně klece – často bez jakékoli hnízdní budky, protože samice snese vejce i bez ní, jen na méně vhodné místo. V tu chvíli má majitel na výběr: vejce nechat, nebo je odebrat.

Odebrání čerstvě snesených, neoplozených nebo i oplozených vajec v raném stadiu je z pohledu zvířete méně stresující cesta než dopustit odchov v nevhodných podmínkách – klec bez úprav, majitel bez zkušeností a bez předem domluvených nových domovů pro mláďata. Než k tomu dojde, řešte spíš to, jak dvojici odchovu předejít, viz sekce o kastraci níž.

Druhý běžný scénář je nákup „páru na chov“ bez jakéhokoli plánu, co s mláďaty dál. Chovatelské potřeby ani inzertní weby neubývají o poptávku po mladých andulkách stejně rychle, jako přibývá nabídka – zvlášť v období, kdy se odchovává víc lidí najednou. Než se do odchovu pustíte záměrně, má smysl si předem ověřit, jestli máte kam mláďata umístit, a počítat i s variantou, že si je necháte sami a rozšíříte tak chov o víc ptáků, než jste čekali.

Březost a porod

U ptáků se nepoužívá pojem březost, ale snáška a sezení na vejcích (inkubace). Od spáření po snesení prvního vejce uplyne obvykle kolem deseti dnů, samice pak snáší po jednom vejci co dva dny, dokud nemá snůšku čtyř až osmi vajec. Sezení na vejcích trvá přibližně osmnáct dní od snesení posledního vejce ve snůšce, mláďata se pak líhnou postupně během několika dní.

Samice v době snášení potřebuje víc vápníku a energeticky vydatnější stravu, jinak hrozí vyčerpání organismu nebo zadržení vejce – stav, kdy vejce uvízne v kladce a jde o akutní stav vyžadující okamžitý zásah veterináře. Pozná se podle toho, že samice je apatická, načepýřená, tlačí a vejce se nedaří snést déle než pár hodin.

Péče o mláďata týden po týdnu

Čerstvě vylíhlá mláďata jsou slepá, bez peří a plně závislá na rodičích, kteří je krmí vyvrhnutou potravou z hrdla. První dva týdny se v hnízdní budce téměř nic neděje z pohledu majitele – zasahovat se nemá, kontrola by měla být rychlá a jen vizuální.

• 1.–2. týden: mláďata slepá, holá, výhradně krmená rodiči, extrémně citlivá na chlad.
• 3.–4. týden: otevírají se oči, začíná růst prachové peří, později i obrysové pero.
• 5.–6. týden: mláďata jsou opeřená, začínají se pohybovat po budce, blíží se první vylétnutí z hnízda.
• 7.–8. týden: mláďata opouštějí budku, rodiče je postupně učí samostatnému příjmu potravy.

Po celou dobu je klíčové udržet stabilní teplotu bez průvanu a nerušit rodiče zbytečnou manipulací s budkou – stres může vést i k opuštění nebo poranění mláďat samotnými rodiči.

Kdy je oddělit a komu je dát

Mláďata se od rodičů odstavují přirozeně kolem šestého až osmého týdne věku, kdy už samostatně přijímají potravu. Od tohoto okamžiku je vhodné je oddělit do samostatné klece, jinak může dojít k dalšímu páření rodičů a přetěžování samice opakovanými snůškami, což je pro její zdraví rizikové.

Než mláďata rozdáte nebo prodáte, počítejte s tím, že o nový domov je potřeba se postarat předem – impulzivní umístění „první zájemce, co se ozve“ nekončí vždy dobře. Zájemce by měl vědět, do čeho jde, ideálně už mít přečtený základní návod na péči o andulku a mít připravené vybavení podle článku o potravinách, které andulka nesmí jíst, aby nezačal krmnými chybami hned od začátku.

Mláďata by měla opouštět domov nejdřív ve chvíli, kdy jsou prokazatelně samostatná – tedy sama žerou, sama pijí a přiměřeně reagují na okolí. Přesun do nového prostředí je pro mladého ptáka zátěž sám o sobě, a pokud k tomu ještě neumí samostatně přijímat potravu, riziko zdravotního kolapsu prudce roste. U prodeje přes inzerát má smysl se zájemce zeptat aspoň na základní podmínky, jaké chce ptákovi zajistit – velikost klece, přítomnost dalšího ptáka, umístění mimo kuchyň.

Kastrace jako alternativa

U ptáků se běžná chirurgická kastrace, jak ji známe u psů nebo koček, prakticky neprovádí – je technicky náročná a rizikovější kvůli stavbě ptačího těla. Prevence nechtěného rozmnožování se proto u andulek řeší jinak:

• oddělením samce a samice do samostatných klecí, případně chovem jen jednoho pohlaví,
• odstraněním hnízdní budky a jakéhokoli tmavého uzavřeného prostoru, který samici k hnízdění vybízí,
• omezením délky světelného dne a vydatnosti stravy, což u samice snižuje hormonální impulz ke snášení – tohle ale konzultujte s veterinářem, aby úprava neškodila,
• u opakovaně snášejících samic bez páru může veterinář v některých případech zvážit hormonální léčbu, vždy ale na základě vyšetření, ne svépomocí.

Pokud vám jde hlavně o to, aby dvojice ptáků nezůstávala osamělá, ale zároveň jste nechtěli mláďata, řešením není samotu, ale chov ve větší, správně sestavené skupině – tomu se věnuje článek andulka sama, nebo v páru.