Hedy Hedy – 10. stránka – DomácíMazlíček

Motýli

Láká Vás doma chovat tyto malé úžasné tvory s barevnými křídly? Společně si tedy řekneme, jak na to.

Obecné informace

Obecně se motýli dělí několika kategorií, kdy ty nejhlavnější jsou denní a noční. Dále jestli motýli potravu přijímají či nikoliv. (Motýli, kteří potravu přijímají žijí déle) Každý motýl musí projít čtyřmi vývojovými stádii – Vajíčko, housenka, kukla a dospělý motýl.

Jak postupovat už od vajíčka

Toto je první stádium. Je dobré si prvně zjistit, kdy se má housenka vylíhnout – u každého druhu je to jinak. Pokud vajíčka nezimují, můžeme v nejbližších dnech očekávat vylíhnutí. Jestliže budou vajíčka zimovat je nejlepší volbou je umístit do Petriho misky. (Může ale posloužit i plastová krabička) Vajíčka umístěte tak, aby až se vylíhnou, neunikla. Nádoby musí být průhledné, aby se dal pozorovat vývoj. Pro vajíčko musíme zajistit dostatečnou vlhkost aby vajíčka nevyschla, ale zároveň musí mít dostatečné větrání. Vlhkost zajistíme tím, že dáme na spodek misky savý papír. (Vhodný je například toaletní.) Neměli by taky být moc na slunečním světle.

Chov housenek

Housenky po vylíhnutí chováme v už zmíněných Petriho miskách. Nejdůležitějším úkolem v tomto stádiu je, aby se dostalo housenkám co nejvíce potravy a dorůst do co největší velikosti. (Zvlášť u motýlů, kteří nepřijímají potravu – jejich životnost potom závisí na tom, kolik snědli jako housenky) Jejich obydlí musí být dané tak, aby světlo svítilo na celý povrch. S postupným růstem je přendáváme do větších nádob. Až housenky odrostou, přesuneme je do houseníku. (Většinou ve tvaru dřevěné krychle a stěnami pokrytýma jemným pletivem) Pozor aby zde nebyl jakýkoliv otvor, kterým by mohly housenky utéct.

Housenky se živí hlavně rostlinami, takže co se týče dna houseníku, je nejlepší zde dát rostliny, které ale nejdříve opláchneme a trochu usušíme, abychom zabránili parazitům. Některé druhy housenek přezimují. (Postupujeme stejně jako u přezimování vajíček, akorát je dáme v Petriho misce přímo do houseníku) Pokud ale venku zima a rostliny ještě moc nerostou, vložíme housenky do ledničky – tím oddálíme jejich probuzení.

Kuklení housenek

V tomto stádiu si housenky vyžadují nejvíce krmení. Pak se krmit přestanou a začnou se rychle pohybovat po houseníku. Některé z housenek se začnou potírat ústními výměšky nebo vylučují hedvábné vlákno. Kvůli klidu se doporučuje tyto housenky přesunou do samostatného houseníku. Tím ochráníme ostatní housenky – před kuklením housenky vylučuje jedovaté látky. Není dobré nechat se kuklit mnoho housenek v jednom houseníku, proto je rozdělíme do několika menších skupin a oddělíme.

Líhnutí motýlů

Poslední stádium. Že se motýlek líhne poznáme podle toho, že kukla mění svou barvu a motýlkovi prosvítají křidélka. Kukly se musí hodně rosit. Je také nutné, aby měl kolem sebe motýl hodně prostoru, aby mohl pořádně roztáhnout křídla. Opět lze jejich líhnutí oddálit tím, že se vloží do ledničky.

Leguáni a jejich chov

Leguáni – jak neobyčejní tvorové. Také jste se nadchli pro tento druh živočichů a rádi by jste si jednoho pořídili domů? Jak s chovem, krmením a zařizováním jejich obydlí se dozvíte v následujícím článku.

Jak správně vybrat

Cena jednoho leguána se pohybuje okolo 700,- Kč. Je lepší leguána koupit od chovatele. Na rozdíl od zverimexu mu nejde až tak o zisk, o leguány se stará a je schopný Vám vše potřebné vysvětlit a odpovědět na každou otázku ohledně leguánů. Když ale nakupujete ve zverimexu, tady je pár rad, jak vybrat toho nejvhodnějšího – nejlepší je vybrat si právě toho, který se zdá nejvíce energický – pozor ale na to, aby nebyl agresivní. Před koupi leguána zkontrolujeme jeho oči, neporušenost zakončení ocásku, ušní bubínky, přepočítáme prsty, pravidelnost dýchání a prohlídneme kůži. (Jestli proběhlo svlékání bez problémů) Když Vás při jeho manipulaci šlehne ocasem, je to normální, jestli Vás však kousne, raději si vyberte jiného jedince.

Výběr terária

Protože například leguán zelený dorůstá délky až 5 metrů, budeme potřebovat opravdu velké terárium. Velký důraz se klade hlavně na výšku terária. Mělo by být přizpůsobené k lezení a odpočinku, a tak zde nesmí chybět různé větvě a další rostliny, které jim to umožní. Dále nesmí chybět velká miska s vodou, (Kromě pití také tvoří vlhké prostředí) vhodné osvětlení – svítíme 8 až 10 hodin denně. (Doporučuje se UVB žárovka – cena 13W žárovky okolo 350,- Kč) a topení.

Kvůli jejich imunitnímu systému a trávení důležité mít v teráriu správnou teplotu. Tělo si sami termoregulují – když je mu zima, sám si najde vyhřáté místo a naopak. Proto musí mít v teráriu jak chladná místa, tak teplá. Teplá místa by měli mít teplotu od 35 – 37,7°C. Na chladných místech by měla být teplota zase od 26,6 – 29,4°C. V noci může teplota klesnout na 21,1 – 23,8°C.

Chov

Leguáni po většinu času spíše odpočívají. Můžete si je ale vytáhnout z terária ven, aby se trochu proběhli. V tom případě musíte dávat pozor, aby jste leguána nezašlápli. Čím více leguán roste, tím větší sílu má, a tak hrozí i to, že by mohlo zranit nějaké cizí zvíře, které se k němu přiblíží. Tento druh živočichů je známý i tím, že může ztratit ocas. V tomto případě není třeba paniky, ale odvezte zvíře rychle k veterináři.

Krmení

Jsou býložravci. Leguáni mají sice hodně zubů, ale většinou svou potravu nežvýkají ale trhají na kusy. Pijí jenom výjimečně. Co se týče samotné potravy, nejvhodnější rostliny jsou pampeliška, mrkev, porek, cuketa, celer, hrášek a další. I když se v různých článcích píše, že žerou i hmyz, není to pravda. Opravdu jsou býložravý, a tak nic kromě rostlin nejedí. Tak se nenechte zmást.

Srovnání chovu ovcí kdysi a dnes

Tento článek bude trochu jiný, než ty předešlé. Dnes se zaměříme na chov ovcí kdysi a dnes. Dozvíte se plno věcí z historie chovu tohoto živočicha. Dozvíte se, jaký byl život mistra ovčáka až po rapidní pokles chovaných ovcí na našem území.

Historie chovu oveček

Chov ovcí společně s chovem koz je nám znám už od počátku 9. století. Zpočátku byly ovce chovány především pro mnohostranné zážitky a obrovskou odolnost vůči klimatickým podmínkám. Vývoj tohoto chovu se nejvíce odehrála v oblasti Beskyd a Karpat. (Konkrétně valašnicko-salašnický způsob chovu) Na počátku byly ovce velmi intenzivně dojeny.

Ve 14. století na území České republiky podílel chov ovcí až na ¾ stavu všech hospodářský chovaných zvířat. Za velmi důležitý se také pokládá doba feudalismu. V těchto dobách se o ovce starali již speciální mistři ovčáci, kteří dokonce měli svůj samostatný 4. stav. V těchto dobách začala naším územím znít písnička ‚Ovčáci čtveráci‘, kterou zpíváme dodnes. (Čtveráci – to právě znamenalo onen 4. stav)

Práce ovčáků se pokládala za velmi cennou, důležitou a respektovanou. Takový ovčák byl brán za velmi důležitou osobu. Být ovčákem mělo také hodně výhod. Především onu ‚svobodu‘ – ovčáci měli například možnost oženit se bez souhlasu svého pána, dále byli osvobozeni od roboty a jejich děti mohly jít na studia.

Kvůli krizím se ale počet ovcí začal postupně snižovat, a tak z počtu ovcí v roce 1837 (což bylo asi 2 300 000 kusů) klesl v roce 1935 na počet pouze 40 300. Naopak vzestup přišel v době socialismu, kdy bylo v roce 1990 zaznamenáno 430 000 ovcí. Další hluboký pokles přišel v letech od 1991 – 2000. Za vinu je to pokládáno vysokou agilností předešlých politiků. Ti podepsali po pádu tzv. ‚železné opony‘ smlouvu, ve kterých odsouhlasili, že se bude nakupovat levnější ovčí vlna z Austrálie. (To způsobilo výrazný snížení stavů chovaných ovcí) Aby byly ovce tedy užitečné i na našem území, začali se chovat převážně kvůli kvalitnímu masu. To ale způsobilo další rapidní pokles ovcí na území nejen v České republice, ale i ve světě.

Chov ovcí dnes

Pokud bychom to měli porovnat s dnešním chovem ovcí, Česká republika značně pokulhává. Naše země dokonce patří ve spotřebě ovčího a jehněčího masa k zemím s opravdu velmi nízkou spotřebou. Spotřeba se pohybuje pouze na úrovni nějakých 0,15 kg. A to i přesto, že ovčí a jehněčí maso patří mezi ty nejkvalitnější ve světě. Nejvíce ovcí je naopak chováno v Austrálii, Asii a v Africe. V současné době se však ovce chovají převážně hlavně kvůli jejich všestranného zužitkování. Ovce jsou schopné kromě hlavních produktů, což jsou hlavně kůže, vlna, rohy a paznehty, mléko a maso, chovány pro produkty vedlejší, což můžou být střeva, krev, lanolin, lůj nebo předžaludky. Dalším užitkem je například produkce mrvy a vypásání chráněných území nebo míst, které jsou pro ostatní hospodářská zvířata nedostupná. Jehněčí maso bývá nejvíce ceněno hlavně v jižních státech Evropy – to jsou Řecko nebo třeba Itálie. Jako maso je velmi snadno stravitelné. Často se označuje za maso dětí a starců. V několika zemích se dokonce prodává lidem v rekonvalescenci.

Cena jatečných zvířat se pohybuje přibližně okolo 35,- až 45,- Kč za kilo. U ovcí se cena pohybuje zhruba okolo 20,- až 18,- Kč.

Předci dnešních kulturních plemen

Muflon (Ovis musimon) – předek evropských a asijských ovcí

Arkal (Ovis vignei) – předek ovce stepní

Urial (Ovis orientalis) – předek ovce kruhorohé

Argali (Ovis ammon) – předek ovce středoasijské

Ovis nivicola – předek ovce sněžné

Ovis canadensis – předek ovce tlustorohé

Doufám tedy, že se Vám alespoň trošičku článek líbil a Vy jste se dozvěděli něco málo o tom, jak vážený byl chov ovcí kdysi a jak je to s nimi teď.

Psí školky

Psí školky – jistě už jste o tom slyšeli. Tento nový fenomén už se stačil rozšířit k nám do České republiky. A co vlastně jde? Stejně jako děti, chodí do školky i pejsci. Ať už malí nebo velcí, štěňata či dospělí jedinci.

A jak to probíhá? Úplně jednoduše. Stejně jako pro děti do školy, i pro pejsky jezdí každé ráno speciální školní autobus pro pejsky. U každé školky je čas příjezdu autobusu jiný, obvykle to ale bývá v době okolo 7 hodin. Řidič přijede k domu, napíše Vám krátkou SMS, že autobus čeká před domem, Vy jej dáte na vodítko a předáte řidiči. Ten následně odjíždí vyzvednout ostatní psy.

Co se týče vybavení, téměř každá dobrá psí školka nabízí Vašim pejskům vlastní pohodlný pokojíček s teplým pelíškem,vyhřívanou podlahou a vlastní televizí se speciálními televizními programy a internet, dále velkou zahradu na proběhnutí, ve které je dokonce speciálně upravené psí hřiště s klouzačkou a dalšími různými překážkami. V létě pro pejsky dokonce nachystaný i bazének.

Ohledně služeb je tu pro pejsky připravena například speciální aroma terapie – tedy koupel ve vonných solích. Podobně jako ve školce nebo ve škole, i tady jsou pořádány karnevaly, tématické dny a dokonce i psí party.

Stejně jako ve školce, i tady chodí pejsci po obědě spát. Pokud si je tedy nevyzvednete hned po obědě. Na dobrou noc – tedy na spaní po obědě ve většině školkách pouštějí i ukolébavky – samozřejmě speciálně upravené tak, aby takty těchto písniček ladili do rychlosti tepu psů, a věřte nebo nebo ne, většina pejsků u nich usne.

Po spaní si jdou všichni pejsci opět hrát a čekají, než si pro ně páníček přijde.
Ohledně ceny – každá školka to má jinak, průměrná cena se ale pohybuje zhruba od 70,- Kč na den.

Chov ježků

Ježky se doporučuje chovat samostatně. S opačným pohlavím se spolu chovají většinou pouze kvůli páření. Občas je vhodné nechat jej na chvíli proběhnout po domě. Není vhodné je chovat okolo krbu, oken či vstupních dveří. Co se týče cestování, musíte si dávat pozor, aby ježek nedostal ze stresu průjem. Nedoporučuje se cestovat se samičkou v březí či s mláďaty. V zimě musíme ježky pořádně izolovat od zimy. V létě zase hlídáme přehřátí ježka. Na převoz je nejlepší používat vystlané a odvětrané umělohmotné přepravky či papírová krabice. Nejvhodnějším druhem pro chov je například Africký pigmy ježek.

Bydlení

Jako domov je pro tento druh živočichů je nejvhodnější umělohmotná krabice o minimálních rozměrech 90 x 45 cm. Čím větší, tím lepší. Je možné také využít skleněné akvárium, které je ale náročnější na údržbu. Rozhodně se nedoporučují klece – ježek nesmí být v průvanu, zároveň se ale nesmí také zapařit. Podlaha ubikace by měla být z pevného materiálu. Ubikace musí být v místnosti s teplotou okolo 24°C – pokud je nižší, musí mít ubikace samostatné vyhřívání. (Je možné také vyhřívací podložka.) Je vhodné bydlení ježka dobře zabezpečit – ježci dokážou poměrně snadno utéct. Žárovky doporučovány nejsou. Ale když už budete na žárovce trvat, jediná vhodná je Infrared. (Cena se pohybuje okolo 300,-) Ježek nesmí být umístěný pouze v tmavé místnosti. Je nutné zde dát i malý domeček pro klidný spánek. Ten může být vyrobený jak z nějaké krabice, tak ze dřeva. Můžete použít i například nějakou čepici, ale pozor na nitky, aby se do nich ježek nezamotal.

Typickou podestýlkou bývají bezprašné hobliny. (Cena 60l se pohybuje okolo 80,-) Sype se asi okolo 2 cm vrstvě po celém dně. Nedoporučují se dřevěné peletky – mohou způsobit ježkům otlaky. Seno taktéž – může způsobit zaškrcení končetin. Hodně ježků má rádo také rádo koupání v písku pro činčily – ten popř. Nasypte do nějaké misky a dejte na kraj.

Čištění ubikace je doporučováno spíše večer, kdy je ježek aktivní.

Krmení

Pro krmení ježka je vhodné zvolit keramické misky se zahnutým okrajem. (Cena 450ml a 13cm zhruba 70,-) Jídlo ani červíci z nich nevypadávají. Na vodu se může kromě misky také použít napáječka (Cena 450ml se je okolo 50,-) – ale pozor, aby si o její kovové hroty ježek neporanil chrup.

Ježek potřebuje denně okolo 1-3 lžiček potravy. (70 – 100 kalorií) Všechna potrava by zpravidla měla mít pokojovou teplotu. Pozor aby nebyla potrava příliš studená – ježek z toho může dostat průjem. Hodně sušeného může naopak způsobit ucpání a perforaci střev.

Co se týče stravy mají ježci rádi kočičí granule, které tvoří velkou část jejich stravování. Ty můžete nakupovat suché (může ale nastat opotřebování chrupu) i namočené. (může nastat brzké kvašení) Mezi oblíbené značky patří např. Purina Pro Plan. Další část stravy tvoří hmyz – cvrčci, švábi, sarančata a další. (Dostane se koupit téměř v každém obchodě se zvířecím krmivem) Jednou za čas můžete ježkovi také dát vařené kuřecí maso bez soli, masové kapsičky či trocha ovoce a zeleniny (Vařená, sušená nesmí být) Jednou za měsíc je dobré dát ježkovi kalcium proti odvápnění kostí.

Ježkům se nesmí podávat ořechy, česnek, cibuli, čokoládu, sušené ovoce, avokádem, citrusovými plody, mlékem, celerem, upravovanými potravinami, mlékem a rozhodně žádný hmyz chycený ve volné přírodě či na zahradě.

Páření

Samička bývá v březí okolo 35 dnů. Porodí sama zhruba 2 – 6 mláďat. Kojena jsou do věku 6 týdnů. Od matky se oddělují ve věku 8 týdnů. Samička by neměla rodit více jak dvakrát ročně. První připouštění samce je vhodné zhruba v 6 – 12 měsíci samičky. Sameček může být využit k chovu od 5 měsíců.

Kočka domácí je vesnická klasika

Když se projdete jakoukoliv malou vesnicí, tak určitě narazíte na nějakou kočku, která se vám bude po chvilce plést pod nohama. Na vesnicích jsou kočky domácí běžným mazlíčkem. Ale která kočka je lepší? Klasická domácí kočka anebo nějaká vyšlechtěná variace?

Šlechtěné kočky v sobě mají kočku domácí

Než se vyskytlo takové velké množství plemen koček, jako máme dnes, byla kočka jen jedna. A z této kočky se postupnou výchovou a různým šlechtěním stala další plemena. Takže lze teoreticky říci, že každá kočka má v sobě kousek kočky domácí.

Proč by měla kočka domácí rozveselit i tu mou domácnost?

Pravdou je, že kočka domácí má v sobě ještě trochu divočiny. Jedním z důvodů proč je tato kočka tak oblíbená na vesnici, je to, že rády loví myši, kterých se chtějí vesničané zbavit. Pravdou je, že myši sice loví, ale nejedí je. Spíše loví pro radost a často nechávají své úlovy před dveřmi, aby se pochlubily svým páníčkům. I když jsou poměrně divoké, mají rády lidi, zejména když se k nim mohou přitulit. Rozhodně nepotřebuje tolik spánku jako šlechtěná plemena, takže pokud jí chcete mít po celý den zavřenou v domě, měli byste jí vymyslet nějakou zábavu. A´t už se jedná a různé škrabadla, průlezky a podobně. Navíc vám po bytě bude pobíhat naprostý originál, protože u tohoto plemene je barva kočky vždy odlišná.

Pro koho jsou tyto kočky nejlepší?

Díky tomu, že mají v sobě tolik energie a hravosti, tak jsou výborným mazlíčkem pro vaše malé ratolesti, které jim také věnují svůj čas a všichni budou spokojeni. Vy, že jste zabavili vaše děti, děti budou rády, že si mají s čím hrát a kočky budou rády, že mají zábavu. Dobré také jsou pro babičky na důchodě, které jsou vdovy a jsou stále samy, ale ještě pohyblivé, aby se mohly věnovat i takto aktivnímu plemenu. Pravdou je, že nebude vadit ani, když se dostane kočka domácí do rodiny, která na ní nemá dostatek času. Stačí, když bude trávit více času venku, kde bude mít dostatečný pohyb a sama si najde spoustu zábavy.

Kocour nebo kočička?

Když už přemýšlíte o tom, jestli si pořídíte tohoto domácí mazlíčka, tak zcela jistě první otázkou je pohlaví. Mnozí myslí na to, že kočka může otěhotnět, a pak si nebudete vědět rady, co s koťaty. Pravdou je, že každé pohlaví má své výhody i nevýhody. A pokud se rozhodnete pro kastraci, tak je jedno, které pohlaví si domů přinesete. Ale bez kastrace vám bude kocour značkovat teritorium a kočka bude v období množení nepříjemně kňučet a také hrozí otěhotnění.

Kočka domácí je výborným mazlíčkem pro ty, kteří chtějí aktivní zvířátko, s kterým si budou moci hrát. Navíc je to nenáročný a věrný přítel.

Krmivo pro psy – 2. část

Po první části článku o krmivu pro psy, je tady druhá část.

PES DOSPĚLÝ

malé rasy (do 10kg) dospělost, zralost od 1. – 7./8. roku života

střední rasy (11-25 kg) dospělost, zralost od 1. – 7. roku života

velké rasy (26-44 kg) dospělost, zralost od 1,5 – 6. roku života

obrovské plemena (přes 45 kg) dospělost, zralost od 2 – 5/6 roku života

V tomhle období psího života je důležité přejít na jiné složení krmiva, již pro dospělé aktivní pejsky. Jak jsme si psali, vždy je potřeba něčeho méně, něčeho více, ale v podstatě platí pořád stejná pravidla, jako při výběru krmiva pro štěňata. Vyvážená a plnohodnotná strava.

PES SENIOR

malé rasy (do 10kg) nastupující stáří od 7./8. roku života

střední rasy (11-25 kg) nastupující stáří od 7. roku života

velké rasy (26-44 kg) nastupující stáří od 6. roku života

obrovské plemena (přes 45 kg) nastupující stáří od 5./6. roku života

V tomhle období psího života, je důležité krmení změnit z následujícího důvodu. Náš pejsek, už nevyvíjí tolik aktivity, spíše polehává, odpočívá a nespotřebovává tolik energie. Není tedy potřeba tolik přijímat. Laicky řečeno, krmivo pro seniory je odlehčené a snaží se nám regulovat, udržovat váhu/hmotnost našeho psa. Pokud je váš pejsek i v „pokročilém věku“ (dle tabulky výše) aktivní, není potřeba ještě nutně krmení měnit. Můžete klidně rok, dva později přejít na jinou stravu. Opravdu záleží na aktivitě, každého psího jedince.

A ještě něco! Jak stravu měníme, aby ji náš „psí miláček“ co nejrychleji a nejlépe přijal? Nejlépe pomalu. Když budete přecházet na jiné krmení, přimíchávejte v malých dávkách nové krmivo k starému a poměr zvyšujte. Tak plynule přejdete na nové krmivo, aniž by váš pejsek měl například nějaké zažívací potíže. Rychlá změna může vést právě k těmto problémům. Proto se vyhýbejte častému měnění krmiva, spíše se snažte něčím zpestřit, jak už jsme si napsali (masíčko, mrkvička…). Tak tedy šťastný, zdraví růst a bon appetit J

autorem článku je Michelle Kraus

Příště, jak naučíme pejska rychle čistotě, abychom si udrželi čistý a pěkný domov. Žádné nežádoucí loužičky, uvidíte, jak to může rychle všechno fungovat, podle vašich představ.

Krmivo pro psy – 1. část

Občas, nebo snad možná dokonce i často, si kladete otázky, zda je vaše krmení pro psa dostačující, dobré, výživné? Zda vážně děláte maximum pro zdraví růst svého psího miláčka? Zda je lepší krmení granulemi nebo konzerva? Dodržovat či nedodržovat dávkování? Kdy je ten správný čas krmivo pro psa změnit? Na všechny tyto otázky se společně podíváme a podrobněji rozebereme.

Kritérií pro správný výběr psího krmiva je opravdu hodně. My si tady uvedeme ty nejzákladnější, aby pro vás bylo snazší orientovat se na dnešním trhu. Zverimexy doslova praskají ve švech, kolik nejrůznějších produktů nám nabízejí. A my se kolikrát necháváme ovlivnit nějakou tou vzhlédnutou reklamou, aniž bychom nad tím nijak zvlášť moc přemýšleli. Zkusíme se v tom tedy společně zorientovat.

Nejzákladnějšími kritérii pro výběr psího krmiva je bezesporu, věk, rasa a celková aktivita vašeho psa. Pojďme to trošičku rozebrat.

Určitě každý z vás kdo si pořídil pejska, má alespoň základní znalosti, jak se o svého psího mazlíčka starat. Jistě víte, že v každém věku je nutno potravu rozlišovat. A máme tři základní věkové skupiny.

Pes Junior / štěně, tedy pes v růstu a vývoji
Pes dospělý/ tedy pes v nejaktivnějším věku
Pes Senior / tedy pes již spíše klidnější

Podíváme se na tyto skupiny podrobněji. Každé věkové období vašeho psa, má své individuální potřeby a požadavky. Někteří pejsci dospívají dříve, někteří později a tak je to i se stárnutím našich mazlíčků.

PES JUNIOR

malé rasy (do 10kg) dospívají do dospělosti zhruba mezi 10. až 12. měsícem života

střední rasy (11-25 kg) dospívají mezi 12. až 14. měsícem života

velké rasy (26-44 kg) dospívají mezi 14. až 16. měsícem života

obrovské plemena (přes 45 kg) dospívají zhruba až ve 24. měsíci svého života

V tomto věku je výběr krmiva obzvláště důležitý. Je potřeba si uvědomit, že vše co do svého pejska, laicky řečeno „nasypeme“, takový bude jeho základ pro růst, chcete-li vývoj. Ano je to tak! Tohle období je pro pejska velice důležité a veškerá odpovědnost je jen a jen na VÁS. Do věku (uvedeno výše) se naše štěňátko neustále vyvíjí tělesně i po duševní stránce. Veškerá péče, kterou do těchto tvorečků investujeme, nám bude mnohonásobně vrácena zpět.

Jak tedy na to? U výběru psího krmiva, byste se měli především soustředit na složení krmiva. Štěňátko potřebuje dostatek bílkovin, minerálů a vitamínů. Tedy kvalitní krmivo by mělo na prvním místě obsahovat velký podíl masa/bílkoviny, žádné náhražky, ale jasně definovaný procentuální podíl masa v krmení. U opravdu kvalitního krmiva, možná budete muset sáhnout hlouběji do kapsy, ale jak už jsem napsala, v budoucnu se vám to mnohonásobně vrátí. Důležité jsou také minerály, vláknina a vitamíny, které v lidské potravě obsahuje zelenina a ovoce. U pejsků je tomu podobně jako u nás. Prostě je potřeba pestrá a vyvážená strava.

Já sama jsem majitelkou dvouleté čivaví psí fenky. Od malinka krmím granulkami. K dávkování přihlížím, ale nikterak striktně. Spíše používám hlavu, dá-li se to tak říci. Proč se o tom zmiňuji? Mám vypozorováno, že když hodně běháme, hrajeme si, dlouhé procházky (nevěřili byste, co tohle malé stvoření všechno zvládne)potom je také velká chuť k jídlu. Tedy doplňujeme spotřebovanou energii. Když jsme méně aktivní, méně žereme. Někdy se mi dokonce stává, že si s granulkami místo žraní, spíše hrajeme. Znáte to? Velkou část si vynosí z misky ven a granulky pohazuje po obývacím pokoji. V takovém případě začnu žrádla dávat méně a snažím se něčím zpestřit. K suchým granulím přidávám například vařené maso (záleží na vašem výběru, jestli vepřové, hovězí, kuřecí, hovězí je nej. J), jindy zase přidám mrkvičku, brambory. Pozor na drobné kostečky, pokud dáváte kuřecí maso. Mohou být nebezpečné.

V podstatě, jak jsem již napsala je to stejné jako u nás lidí. Také potřebujeme vyváženou stravu. Pokud nám něco chybí, naše tělo nás upozorní. Jsou to například návalové chutě na něco, jako sladké, pikantní atd. Možná, že to znáte, honí nás tak zvaná „mlsná“. To ovšem znamená, že ani ten náš jídelníček pak není pestrý a bohatý na zdroj, vitamínů. U nás si prostě tělo řekne a my si koupíme, nebo doma vezmeme, na co právě máme chuť, ale pejsek je zcela odkázaný na NÁS. Mysleme na to.

Opět moje zkušenost. Když absolvujeme dlouhé vycházky, cvičení, kde je opravdu hodně aktivního pohybu, pak si moje „čivavinka“ s chutí dá třeba i kousek jablíčka a jindy si toho ani nevšimne, jsme spíše masový. Dopřejte svému pejskovi, pak i nejrůznější laskominy z našeho jídelníčku, ale všeho s mírou a pozor na nebezpečné potraviny. Snad nemusím říkat, že maso by mělo být vařené, žádné smažení, i zelenina, samozřejmě vše bez soli a koření. Jako pro miminko.

autorem článku je Michelle Kraus

Proč si váš pes i kočka zaslouží dostávat Brit Care?

Jako majitel psa a kočky si musíte uvědomit, že tato zvířata potřebují trvalou a každodenní péči. Musíte jim zajistit všechny důležité podmínky pro jejich spokojený život. Psi i kočky potřebují především dostatek pohybu, vaši pozornost jako takovou, místo, které bude jen jejich a velmi důležitá je strava. V jejím složení se často chybuje, a proto má mnoho zvířat vážné zažívací a jiné zdravotní potíže. Nechcete při výběru krmiva šlápnou vedle?

Vyrobeny s ohledem na zvířecí apetit

Nejdůležitější ze všeho je, aby složení krmiva odpovídalo psímu nebo kočičímu apetitu. Tato zvířata jsou šelmy, na jejich stůl v žádném případě nepatří lidské jídlo. To je plné soli a koření, což by mohlo poškodit trávicí systém zvířat. Složení krmiva musí odpovídat tomu, že psi a kočky jsou divoká zvířata. Největší podíl musí tvořit maso. Je téměř jedno, jestli je to maso tepelně zpracované či sušené, jen to nesmí být masokostní moučka, která nemá s masem nic společného. Dále se v krmivu musí nacházet vyvážený poměr bílkovin, minerálních látek, vlákniny a dalších složek.

Brit Care krmiva pro psy a kočky jako správná volba!

Brit Care krmiva pro psy a kočky jsou důkazem, že vyvážené krmivo vyrobit lze a za slušnou cenu. Krmivo je výjimečné kvalitou složení. Při výrobě jsou používány prvotřídní suroviny. Granule Brit Care obsahují výhradně lososové, jehněčí nebo drůbeží maso v superprémiové kvalitě. V granulích se dále nachází celá řada pro zvířata prospěšných látek. Je to například organicky navázaný selen a vitamín E. Tyto složky společně přispívají k posilování imunitního systému zvířat a pozitivně ovlivňují kvalitu srsti i kůže.

Klasika i pamlsky

Granule Brit Care vyrábí pro všechna plemena. Lehce vyberete tu nejlepší variantu pro vašeho mazlíčka. Vaši kočku jistě potěšíte, pokud vsadíte na chutné konzervy pro kočky. V sortimentu značka má i sušené kachní maso, které je psí delikatesou.

Kde?

Granule a ostatní Brit Care krmiva pro psy a kočky koupíte za výhodnou cenu na Zveros.cz. Obchod nabízí dopravu zdarma po celé ČR a v Brně navíc dopravu kurýrem ještě v den nákupu.

Bernský salašnický pes štěňata

Bernský salašnický pes je plemeno, které je tříbarevné a to hnědé, černé a bílé. Jedná se o velkého psa, který má dlouhou srst. Jeho povaha je mírumilovná. Původem je to pes hlídací, který dříve naháněl ovce, kozy a krávy a hlídal zemědělské usedlosti. Vzhledem, ale i povahou je velmi podobný bernardýnovi. Dokonce je stejně schopný jako právě bernardýn k tomu, aby dokázal vyhledat lidi pod lavinou. Co se týká výšky, tak je to pes středně velký až velký a jeho váha se pohybuje mezi 32 – 50 kilogramy, přičemž fenky mají váhu nižší, než psi. Tato rasa je původem ze Švýcarska. Co se týká štěňat, tak ty lze sehnat jak s papíry, tak i bez nich.

Cena štěněte bez papírů se pohybuje od 2 500 Kč do 7 000 Kč, záleží také na tom, zda je to fenka, nebo pes. Cena za pejsky s papíry je od 10 000 Kč do 20 000 Kč. Jsou to roztomilý psi, kteří jsou sice větší a jsou tak vhodní spíše na zahradu, ale na druhou stranu jsou to mazliví psi, jež se hodí i k dětem. Jejich hlavička je ve většině případů trojbarevně zabarvená a to tak, že uprostřed mají bílou barvu, dále pak hnědou a zbytek hlavy a tělo už je potom černé, bílá pak bývá zpravidla náprsenka. Bernští salašničtí psi jsou si navzájem hodně podobní způsobem zabarvení.

Pokud se vám tato rasa líbí a máte dům, nebo zahradu, na které se budete moci tento pejsek pohybovat, tak si jej pořiďte. Pokud bydlíte v panelovém domě, pak raději zvažte, zda jde o dobrou volbu, či nikoliv. Tito psi potřebují hodně pohybu a nevadí jim ani velká zima. Pes je zvyklí na extrémní podmínky. Bernští salašničtí psi, jsou hodně hraví, rádi aportují, nosí hračky a jsou neustále v pohybu, což jim v zimě umožní to, že se rychle a snadno zahřejí. Na noc je v zimě můžete brát do domu, ale přes den, je klidně můžete nechat bez problémů venku.