Autor: Hedy Hedy

Jak už samotný název napovídá, chci se v tomhle článku zabývat především péčí o malá psí plemena po dobu zimního období. Nebudeme si tedy zde rozepisovat co je nutné, pokud váš čtyřnohý přítel celoročně pobývá venku, vycházím z toho, že malé psí mazlíčky mnoho z nás venku nemá. Pokud přeci ano, jistě všichni víme, že je potřeba těmto pejskům věnovat větší péči než psům žijících v našich domovech. Zapotřebí je pak zateplená bouda, popř. vystlání slámou, hlídat vodu kvůli zamrznutí atd. To zde, ale rozepisovat nechci, my se budeme věnovat psům, kteří žijí v našich bytech, domech, prostě v našich domovech společně s námi a jsou tak součástí našich rodin.

Pejsci, žijící společně s námi, obzvláště malá plemena, si v zimě totiž také zasluhují zvýšenou pozornost, nebo mám-li to definovat úplně přesně, potom – ODLIŠNOU PÉČI – než po dobu letního období, tedy v teple. Jsou totiž, tak trošku zhýčkaní. Někteří z nás „pánečků“ to se svojí péčí doslova přeháníme, ale takový jsme my lidé. Když milujeme, neznáme míru. Znáte to.

Co je tedy ještě normální a co už je tzv. za hranicí naší péče? Je potřeba si uvědomit, že pes je stále jen pes. Vím, každý k tomuhle názoru máme svůj postoj. Já sama jsem majitelkou dvouleté čivavy, takže vím o čem to je. Když na nás tyhle stvořeníčka prosebně koukají, v podstatě s námi svým vlastním způsobem komunikují, máme tendenci tyhle tvorečky brát jako něco víc, než jako pouhého psa. Jsou to naše miminka.

Takže jaká ta „odlišná péče“ po dobu zimního období je vhodná?

Určitě stojí za to, vlastně je to nutnost, věnovat zvýšenou péči psím tlapičkám. Psí tlapky v zimním období doslova trpí. Ne jen zimou, ale hlavně posypovou solí, která je na našich cestách po dobu zimního období všudy přítomná. Sůl totiž pejskům pacičky rozežírá. Bez zvýšené péče, může dojít k poškození jemných psích polštářků, záděrům a přílišnému vysoušení. Je tedy nutno packy před každou vycházkou i po vycházce, mazat. Při delších procházkách je vhodné namazat vašemu pejskovi také uši. I ty mohou být náchylné na omrznutí. K mazání je vhodné použít především vazelínu, která je hutné konzistence a dobře chrání, ale stejně tak dobře vám poslouží i obyčejná indulona. Než s pejskem vyjdete na procházku, tlapičky mu jemně promažte. Až se z procházky vrátíte, potom packy omyjte vlažnou vodou, utřete do sucha hadříkem a opět promažte. Omyjte opravdu poctivě celé packy, ne pouze spodky pacek. Proč píši důkladně? Sůl se zachytává také mezi psími prsty na chlupech, tedy je potřeba opravdu důkladné omytí a následné promazání.

Další možnost, kterou máte, je zakoupení psích botiček. To, už je ale na každém z vás. Někomu se botičky mohou zdát příliš, pro někoho se to zase jeví jako dobré řešení. Botičky psí packy v 100% ochrání, před mrazem i před solí, je to pouze o zvyku. I my botičky nosíme. Pokud se rozhodnete pro tuhle možnost a budete chtít svého pejska obouvat, měli byste začít co nejdříve. Pes je potom zvyklý a i obuv bere jako naprostou rutinu, nijak ho neruší. V pozdějším věku, bude zapotřebí trošku trpělivosti.

Další kapitolou samou pro sebe, je psí oblečení. Je opravdu nutné? Podívejme se na to takhle. Pokud je váš pejsek zvyklý spát v peřinách, má rád teplo, tak do jisté míry oblečení nutností je. S trochou nadsázky je to v podstatě stejné, jako bychom si v mrazu vyrazili v kraťasech na procházku my. I pes se může prochladit a mít pak problém např. s močovými cestami. Obzvláště malé plemena mají svá „nahatá“ bříška kousek nad zemí a k prochladnutí při delším pobytu venku, nebo při nedostatečném pohybu v mrazu, může dojít opravdu lehce. Takže zvažte sami, jak na tom váš psí přítel je. Oblékat či neoblékat? Oblečení má navíc také tyto výhody:

• Pokud je venku sychravo, prší, nemusíte doma vašeho pejska již fénovat. Bez oblečení je vysoušení fénem obzvláště u dlouhosrstých pejsků, víc než vhodné, opět aby nedošlo k prochlazení.
• V zimním období, kdy se nevyhneme venčení psa po tmě, jsou některé oblečky vybaveny reflexními prvky, takže je váš pes lépe vidět.
• Musíte uznat, že někteří pejsci jsou ve svých oblečcích vážně rozkošní.

A nakonec. Zkrátit pobyt venku. Pokud je venku opravdový mráz, můžeme mluvit okolo -8 stupňů a více, pak je vhodné pobyt venku zkrátit na minimum.

autorem článku je Michelle Kraus

Vybíráte si nového psa, ale nevíte, jako plemeno máte zvolit? Plemen existuje opravdu velké množství, a pokud chcete vybrat to správné právě pro vás, měli byste si o jednotlivých plemenech co nejvíce nastudovat.

Jak čínský chocholatý pes vypadá?

Čínský chocholatý pes je malého vzrůstu, kdy feny dorůstají do výšky přibližně třicet centimetrů a psy jsou zpravidla vyšší, ale jen pouze o pár centimetrů. Toto plemeno je zajímavé tím, že může mít dvě varianty. První je tak, kterou mnozí lidé odsuzují, protože jde o tak zvaného naháče, protože na jeho těle nenajdeme spoustu srsti. Ironií je, že tou druhou variantou je ten samý pes, akorát má srst, která nejen jemná, ale také poněkud dlouhá.

A trošku historie

Ačkoliv je to pro výběr psa nepodstatná část, tak jsou lidé, které zajímá původ dané rasy. Název čínský chocholatý pes napovídá, že by mělo jít o plemeno, jehož původ sahá do Číny, ale to není pravda. Toto plemeno má poněkud zajímavou historii. Původně je toto plemeno z Afriky, kde nejen zahřívali postele svým majitelům, ale také byli součástí jídelníčku. Přídavek čínský jim přibyl až poté, co je Číňané využili jako hlídače na svých lodích při obchodních cestách. Ale dnes už je čínský chocholatý pes rozšířený nejen v Číně, ale po celém světě.

Jakou povahu toto plemeno skrývá?

Čínský chocholatý pes není originální díky svému vzhledu, původu, ale také díky povaze, kterou má. Zpravidla platí to, že když si někdo pořídí domů toto plemeno, tak si jej velice oblíbí a každý další jeho mazlíček bude stejného plemene. Tak jako každé zvíře nemají rádi násilí, ale naopak ocení, když se jim dostane pochvaly ve formě nějaké hry či zábavy. Samozřejmě, že ani tento pes nepohrne pamlsky. Díky tomu, že jim chybí chundelatá srst, jsou citlivější na vaše pohlazení, možná i to je důvod proč se k vám budou rádi tulit. Jediný problém, který tohle plemeno skrývá je to, že má sklon k plachosti a nedůvěře k cizím osobám, ale pokud se jim budete věnovat a správně je naučíte zvykat si na společnost, tak to problémem být nemusí. Čínský chocholatý pes se hodí do každé rodiny, protože on se dokáže přizpůsobit životnímu stylu dané rodiny, kromě toho jej mohou mít i starší lidé. Přestože jde o veselé a hravé plemeno, nevyžadují neustálý pohyb, takže je zvládnou i postarší lidé.

Jak se o pejska musím starat?

Jedna ze základních otázek je, kolik péče daný pes potřebuje. Jsou psy, kolem kterých musíte neustále něco dělat. Čínský chocholatý pes není na péči náročný. Pozor musíte dávat pouze na jeho kůži, jelikož není chráněná srstí, tak je náchylnější k poraněním. A v zimě pejskovi chybí tepelná ochrana, která se dá jednoduše nahradit, jak často vídáme, že někteří páníčci své mazlíčky oblékají do různých módních kousků. Ale pokud svého psa nechcete zdobit oblečením, můžete využít ochranné krémy určeny pro psy.

Malý čínský chocholatý pes, který nepochází z Číny, může být nejlepším přítelem i vaši rodiny.

Vybíráte si nového psa, ale nevíte, jako plemeno máte zvolit? Plemen existuje opravdu velké množství, a pokud chcete vybrat to správné právě pro vás, měli byste si o jednotlivých plemenech co nejvíce nastudovat.

Jak tohle plemeno vypadá?

Moskevský strážní pes je pes vyšší ho vzrůstu, kdy feny dorůstají nejméně do šedesáti šesti centimetrů a psi jsou přirozeně poněkud mohutnější a větší o pár centimetrů. Jejich srst je velice hustá a dlouhá s hřívou kolik krku. Někdy se srst lehce vlní v oblasti na hřbetu. Barva srsti bývá skvrnitá – bílá barva s červenými, červeno-černými či hnědými skvrny. Mnohdy na první pohled připomíná Bernardýna.

Trocha historie aneb Odkud k nám tohle plemeno přišlo?

Jak už název napovídá moskevský strážní pes, byl vyšlechtěn v ruském hlavním městě. Toto plemeno vzniklo díky škole vojenského chovu psů, obzvláště díky šlechtitelské stanici nazývané „Rudá hvězda,“ kde byl zkřížen kavkazský pastevecký pes se svatobernardským psem a s ruským skvrnitým psem, aby vzniklo vhodné strážné plemeno. A následně se používal k ostraze nejen vojenskému majetku, ale také jako ochránce různých objektů.

Jde o psa vycvičeného pro ruské vojáky, mám se ho obávat?

Mnoho lidé od koupě moskevského strážního psa odradí aspekt, že byl vycvičen pro vojáky a tudíž si jej každý spojuje s agresivitou. Pravdou je, že tito psy jsou od mala učeni k ochraně majetku, ale jsou to vyrovnaní psy, kteří neútočí bezhlavě. Dokážou si sami ujasnit a vyhodnotit, jak se mají v dané situaci zachovat. Kromě toho jde o plemeno, které na rozdíl od jiných hlídacích plemen není tolik hlučné. Navíc je to pes oddaný svému pánu. To co ho pán naučí, si velice dobře pamatuje a vy mu to nemusíte stále opakovat. Jde o psa, který se nechová dominantně a rozhodně se nechová agresivně vůči své rodině.

Jak je tento pes náročný na chov?

Moskevský strážní pes svému majiteli nepřidělává zbytečné starosti. To, že má hustou a dlouhou srst má své výhody, zejména v tom, že si snadno zvyká na jakékoliv klima, protože srst jej chrání nejen před zimou, ale také při horku. Bohužel každá delší srst vyžaduje občas vyčesat. Ale jinak požaduje to, co každé velké plemeno psa – dostatek pohybu, jelikož jde o velkého psa, není vhodné mít ho neustále uzavřeného v malém prostoru i on potřebuje procházku či se jen tak proletět po zahradě a podobně. A také kvalitní stravu a spoustu lásky. Pokud tomuto plemeni věnujete svou lásku, on vám jí oplatí tak, že bude chránit nejen váš majetek, ale hlavně vaši rodinu, za kterou by dal i život.

Vojenský pes nemusí být vždy jen agresivní plemeno, moskevský strážní pes ukazuje, že i vojáci vychovali milujícího mazlíčka, který by za svou rodinu obětoval i život.

Také to u vás funguje tak, že si sednete doma k jídlu, a váš pes si k vám sedne a začne kňučet, slintat a prosit vás o to, abyste mu dali tu dobrotu, na které si právě pochutnáváte? Kouká na vás těmi nejsmutnějšíma očima a z jeho výrazu byste mu nejraději dali i ten kus svíčkové, kterou máte schovanou na nedělní oběd?

Nepodléhejte však smutnému a prosícímu výrazu vašeho psa, ale naopak. Dejte mu jasný povel na místo a trvejte na tom, aby pes na místo opravdu šel. Pokud psovi dáte od vás jídlo jednou, bude ho chtít i podruhé a potřetí a pak už se v klidu nenajíte nikdy, protože váš pes u vás bude neustále loudit.

Máte-li malé štěňátko, tak ho od malička učte, aby vás nechal najíst a neloudil. Pokaždé, když za vámi přijde a začne žebrat, abyste mu dali kus toho co jíte, dejte mu očichat přesně to, co váš pes rád nemá. To znamená, že pokud u vás žebrá, tak mějte u ruku například česnek, nebo papriku a podejte ji psovi ať si od vás vezme.

Zjistí-li pes, že to co mu podáváte není nikdy nic z toho, co by ho mohlo zajímat, s žebráním přestane. Jestliže však dostane to, na co má chuť, tak nepočítejte, že dá pokoj. Po snědení toho, co jste mu ze své porce věnovali bude chtít přidat a jeho škemrání se jen tak nezbavíte.

Další řešení toho, jak si poradit, když váš pes žebrá je, dát mu do misky jídlo v momentě, kdy sami jdete jíst. Pes se bude věnovat své potravě a na vaší pak nebude mít již chuť. Jen pozor, aby neměl rychleji dojedeno jak vy, což se klidně může stát. Pak platí pravidlo nepovolit a být důslední. Nedejte psovi od vás to, oč škemrá, ale to, co mu nechutná.

Chcete si koupit štěně? Pak byste si měli zjistit pár základních informací, jak se starat o svého nového člena rodiny. Začínejte vždy stravou. Období růstu štěněte je velmi důležité a napáchané škody se špatně napravují, můžete také předejít případným zlozvykům. Ze všeho nejdůležitější je skvěle vyvážená strava a důležité je i podávání ve správném množství. Krmení rozhoduje o celkovém stavu chrupu, drápků, srsti, kloubů a obecně zdraví. V obchodech jsou dnes k zakoupení různá krmení. Ale zdaleka ne všechna jsou vhodná pro Vaše štěně. Zjednodušeně řečeno, správný výběr potravy ovlivní celý život pejska a je proto jenom na vás, jak kvalitní život povede.

Začátek je nejdůležitější

Sestavení jídelníčku je velmi obtížné. Nejlépe uděláte, když vyhledáte pomoc například veterináře, nebo jiného odborníka. Jen odborník může správně vyhodnotit, co je pro dané plemeno pejska nejlepší. Každé plemeno roste jinou rychlostí a jiným způsobem. Vyvážený poměr životně důležitých tuků, bílkovin, minerálů a dalších látek je významný pro správné ukládání prvků v těle. Tak například vápník potřebuje ke vstřebávání fosfor, ale naopak při přebytku nebo nedostatku fosforu může pejsek ve stáří trpět třeba osteoporózou. Nejvýhodnější je tedy zvolit granule. Šetřit se rozhodně nevyplatí. To co ušetříte teď na krmivu, později zaplatíte na lécích a veterináři. V obchodě vybírejte krmiva, která jsou určena pouze pro štěňata. Někteří velcí producenti granulí je také rozdělují podle velikosti plemena např.: velká neboli gigantická plemena, střední plemena a samozřejmě malá plemena. Dalším, takzvaným přežitkem, je do krmení přidávat různé minerální nebo vitamínové doplňky. Správné krmení již obsahuje vše potřebné a vše co do misky přidáte, může rozhodit trávení štěňátka.

Jak často krmit

Štěňata se obvykle prodávají ve věku 8 týdnů, to už jsou plně odstavená a přijímají pevnou stravu. V tomto období se pejsek krmí cca. 4-5 denně. Postupem času se dávky snižují a v půlroce krmíme pouze 3 denně. Toto ovšem také není u všech plemen stejné. Jinak je to u velkých plemen a jinak malých. Zlozvykem lidí bývá nechávat krmení v misce stále. Je nejlepší naučit pejska sníst porci ihned. Tohoto lze docílit několika metodami, např.: štěně dostane misku s krmivem na zhruba deset minut a poté mu ji opět odebereme, další krmení dostane až v obvyklou dobu. Vůbec se nemusíte bát, že by Váš domácí mazlíček hladověl. Psi se učí velmi rychle. Po jídle po pejskovi nevyžadujte žádnou činnost, měl by být naprosto v klidu.

Nesmíme také opomenout pitný režim. Pejsek musí mít možnost se kdykoli napít čisté a čerstvé vody. Misky často oplachujte vodu, aby se na nich nemnožily bakterie.

Tipy:

Většinu majitelů vyděsí, pokud jejich mazlíček jídlo velmi rychle zhltá a poté vyzvrací. Je to naprosto normální obrana těla. Těchto granulí si nevšímejte, pejsek je opět sní.