Pořídili jste si štěňátko. Šli jste na všechno s rozvahou, věnovali pejskovi dostatek prostoru a času, aby si zvyknul na svůj nový domov, všechno úžasně funguje a teď opět stojíte před dalším úkolem. Naučit své štěně být samotné doma. Samozřejmě, že nechcete, aby si o vás všichni sousedé v okolí povídali, cože to tam s tím vaším pejskem děláte, když celé dny jen kňučí. Proto je potřeba myslet na to, že bude muset být také někdy samo doma, už od začátku.
Když štěně přivezeme domů, je potřeba se štěněti hodně věnovat, vše ho učit, být mu na blízku a ze štěňátka se pak pomaličku stane takový náš malý „závisláček“. To je všechno v pořádku, přesně tak to má totiž být, ale pomaličku musíme začít myslet také na to, že se štěňátkem, nebudeme moc být věčně a tedy ho na tuhle situaci začít pomaličku připravovat.
Vím, že vám trhá srdíčko už jen samotná představa, že tohle malé stvoření budete muset opustit na nějakou delší dobu a nechat samotné, ale tak to prostě je a čím dříve si psa naučíte, tím lépe pro vás oba. Se zvykáním si na tuhle novou situaci musíte začít pomalu a opět svojí roli hraje odměňování, vaše trpělivost a důslednost. Kdy je tedy ta nejvhodnější doba psa učit zvykat na samotu a jak na to?
Pejska na tuto situaci připravuje pomaličku a již odmalička. První odloučení od vás by měla být krátká. Stačí hodinku až dvě. Nejlépe, když před tím než pejska opustíte, půjdete společně na dlouhou procházku, nebo si budete hodně hrát. Jde prostě jen o to, aby vaše štěňátko bylo unavené. Je-li unavené, lépe svoji samotu ze začátku bude snášet, protože v podstatě celý čas bez vás prospí. Zatím co když opustíte štěňátko, které je zcela aktivní a plné energie, připravte se na to, že zcela hladký průběh tohle odloučení se od vás, mít nebude. Určitě tedy štěně unavte. Vše je pouze o tréninku, zvyku a malá štěňátka si na vše zvykají velice rychle.
Opusťte tedy vaše štěně. Já jsem na svého „mazlíčka“ vždycky mluvila, říkala, že se brzy vrátím (i když vím, že konkrétním slovům nerozumí, ale jsem přesvědčena, že na své vlastní bázi vnímání, pejsci velice dobře vědí, co že po nich chceme či co jim sdělujeme). Prostě pro můj lepší pocit, jsem se před každým odchodem rozloučila. Chvíli jsem počkala za zavřenými dveřmi, jestli se bude ozývat štěkání, kňučení, jestli bude vyvádět. Bylo mi jasné, že kdyby taková situace nastala, stejně musím odolat a štěně nechat. Takže v podstatě, jen pro moji zvědavost jsem chvíli počkala, co se bude dít. Byla jsem překvapena. Žádné velké naříkání nebylo. Párkrát nějaké kuňkání, nic hrozného, opravdu krátkou dobu a pak klid. Úžasné.
Myslete na to, že i kdyby štěně sebevíc vyvádělo, alespoň chvíli musíte vydržet. V žádném případě, ale vážně v žádném případě se nevracejte ihned domů! Tento malý tvoreček, je velice vnímavý a rychle by si dal dohromady, že čím větší pláč, kňučení a hluk působí, tím rychleji mu přispěcháte na pomoc. Zadělali byste si tak na budoucí možné problémy. Jediné co můžete udělat, intervaly kdy štěně opouštíte zkrátit na minimum a následně prodlužovat.
To stejné platí i u takových reakcí na druhé pejsky při venčení. Jestli-že váš pes na druhé pejsky venku štěká, schovává se vám za nohy a vy ho z ochranářských důvodů berete do náruče či dáváte pamlsky, opět si zaděláváte na budoucí problémy. Váš pes, si tohle vaše chování, vysvětlí přesně opačně. Čím větší hluk, tím větší pozornost. Super, ale ne pro vás!
Až se vrátíte domů, čeká vás ohromné vítání. Nikdo vás nepřivítá vřeleji jako váš pes. Ať přijdete v noci, pozdě, se špatnou náladou, prostě v jakémkoli stavu a náladě, tento malý společník bude vždy štěstím bez sebe, že vás má opět doma. Také byste štěňátko měli samozřejmě po příchodu domů odměnit nějakým pamlskem, alespoň ze začátku.
Intervaly mezi vašimi odchody a příchody pak jednoduše prodlužujte a máte zvládnuto.
Dokud bude vaše štěňátko malé, potom většinu času prospí. Odejde-li z domova, do vašeho příchodu stráví téměř na 100% veškerý čas ve svém pelíšku. Bude-li starší, větší, potom bude také odvážnější a zvídavější. Proto byste měli před odchodem ze svého domova, myslet na to, že ve vašem domě číhá spousta nebezpečí a tato nebezpečí eliminovat.
Před odchodem z domova se ujistěte, zda nemůže např. překusovat kabely, zda máte zajištěné zásuvky, zda se vám někde volně nepovalují malé a ostré předměty, které by váš pes mohl spolknout, zda nemůže okusovat květináče, některé pokojové květiny jsou pro psa přímo životu nebezpečné.
A pak existuje spousta věcí v naší domácnosti, které jsou pro pejsky úžasnou zábavou, ale vy se po příchodu domů, už tak zcela jistě bavit nebudete. Pokud jste majitelem většího psa, pak bývají hodně oblíbené odpadkové koše, koše na prádlo, nejrůznější časopisy, noviny. Buďte proto opatrní na své doklady, zda je máte mimo dosah vašeho psa. Ujistěte se, že máte zavřené dveře od WC, nikdy byste nevěřili kolik papíru je z jednoho toaletního papíru. Pokud přijdete domů a nějaké takové překvapení na vás bude čekat, pak svého psa nekárejte. Aby vaše kárání bylo účinné, musíte totiž psa přichytit přímo při činu. S odstupem času si pes tyhle dvě spojitosti dohromady nedá.
Věcí, které naše psí mazlíčky zajímají, je v našich domácnostech spousta a na všechny budete postupem času přicházet. I pejsci mají svoji fantazii a někdy provádějí opravdu pořádné psí kusy.
autorem článku je Michelle Kraus
