Chov králíků

Chov králíků

V tomto článku si povíme o chovu zvířete, který je už dnes klasickým členem domácnosti. Má dvě dlouhé ouška, hebkou srst a mezi jeho oblíbené potraviny patří mrkev. Už víte? Jedná se o králíka. Pokud budete pokračovat ve čtení toho článku, dozvíte se jak na to, jak se králíci chovali kdysi a spoustu dalších užitečných a zajímavých informací.

SimonaR / Pixabay

Obecné informace o chovu

Králíky řadíme do skupiny obratlovců a do třídy savců. Jsou to býložravci s velmi dobrou schopností rozmnožování.

Vhodné obydlí pro králíky

Pokud chcete chovat králíka venku společně s dalšími, je dobré jim z nějaké místnosti vytvořit přímo králíkárnu, která se bude skládat z menších boxů, které budou sloužit jako obydlí pro králíky. Pokud chcete ale chovat králíka jenom jednoho, je dobré mu opatřit buď nějakou větší klec, v krajním případě velké akvárium. Každopádně by obydlí mělo být tak velké, aby se v nich mohlo zvíře volně proběhnout. Jako podestýlka slouží převážně obyčejné piliny. Místo nich můžete ale dno vystlat například senem nebo (toto se používá většinou v případě alergie) tam můžete dát nastříhané noviny, toho je ale potom náročnější na údržbu. Neměly by zde chybět nějaké misky na jídlo či po případě na pití.

Vhodné druhy pro chov

Velmi oblíbeným plemenem králíků se u nás stal například Novozélandský bílý, který byl kdysi chován především kvůli masu. Dnes se již tento králíček chová speciálně pro výstavu. Dále se chovají druhy jako Králík domácí (Oryctulagus cuniculus var. domestica) nebo Králík západoamerický.

Chov králíků kdysi a dnes

Chov králíků byl velmi populární už před dvaceti lety. Králíci se chovali všude, (převážně pro jejich maso) kde bylo pro králíkárny alespoň trochu místo. Dnes už tomu ale tak není a chov králíků je spíše provozován v bytech jako domácí mazlíček. Kdysi se také králíci v králíkárně chovali většinou ve větších uskupeních – v každém boxu v králíkárně bylo alespoň pět králíků, dnes už tomu není kladen až takový důraz, a tak se králíci chovají v jenom boxu po dvou. (v uskupení buď dvě samičky spolu a samci zvlášť, pokud jsou králíci chováni za účelem rozmnožení, tak samec společně se samičkou. Většinou však ne samec se samcem, docházelo by k bojům, které by nemuseli dopadnout dobře) Navíc když je králík chován sám, jenom mu to prospívá – má tak daleko větší klid.

 

Dále se králíkárny lišily například tím, že kdysi v klecích neměli nějaké napáječky a vodu jim chovatelé podávali z misek.

 

Potrava:

 

Králíkům můžeme podat nějaké obyčejné seno a k tomu dokoupit speciálně namíchané krmné směsi. (Ty jsou k dostání v každém obchodě se zvířecími potřebami) Pokud nemáte krmnou směs přímo pro králíky, můžete jej nahradit krmnou směsí namíchanou pro jiné hlodavce. Dále byste jim čas od času měli zpestřit stravu nějakou tou zeleninou ve formě mrkve nebo salátu (v malém množství, králíka by to mohlo nadýmat) a ovocem – například obyčejné jablko. Dále jim můžete na zahradě natrhat nějaké listy, které rostou kolem pampelišek. Na tom si valná většina králíků opravdu velmi pochutná. Dále mají velmi rádi seno. V napáječce či v nějaké mističce pak podáváme obyčejnou vodu.

 

Potřeby vhodné pro chov králíků:

 

Jako u každého zvířete existuje spoustu vhodných doplňků k chovu těchto zvířátek. Jako nádobu na pití například existuje spousta věcí a je jen a pouze na Vás, jakou si vyberete – jestli nějakou napáječku, (cena jedné se pohybuje okolo 40,- Kč) obyčejnou keramickou misku (cena okolo 30,- Kč) nebo třeba speciální vyhřívanou napáječku. (cena jedné okolo 500,- Kč) Dále existují věci pro případ, že byste chtěli vzít králíka v létě nebo na jaře ven a nechcete, aby Vám utekl. V tomto případě je možné koupit zahradní síť, kterou ohraničíte prostor, po kterém se bude králík pohybovat. (cena jedné sítě se pohybuje okolo 900 Kč) Těchto vymožeností je samozřejmě nesčetně mnoho.

 

Doufám tedy, že se Vám článek líbil a Vy už si nelámete hlavu s chovem těchto neuvěřitelně krásných živočichů. Mně už nezbývá nic jiného, než Vám popřát mnoho štěstí.

Nebojte se chovat činčilu

By: Micah Sittig

Činčila, jaký to úchvatný tvor. Činčila je hodně podobná křečkovi a to svým zjevem, chováním a stravovacími návyky. Je velmi praktická, každý kdo se s ní seznámí, má chuť si ji také pořídit. A to kvůli svému vzhledu i kvůli jejímu společenskému chování.

Domácí mazlíček

Je nenáročná, ale musíte se o ní dobře starat jako o každé domácí zvíře. Nevystavovat ji výkyvům teplot, dopřát ji líbivé a prostorné umístění a dbát na to aby se během dne mohla fyzicky vybíjet.

Je přátelská a můžete ji nosit s sebou kamkoliv půjdete. Lze ji hezky a elegantně schovat. Ale pozor aby vám venku někde nevypadla, může se už navždy ztratit. Proto je dobré si ji vychovat, aby uměla chodit na vodítku. Je to reálné.

Jak se chová

Vždycky dbejte na to, aby měla dost prostoru a měla hodně překážek a prolézaček. Je inteligentní, takže ráda uvítá nové a nové překážky ve svém místečku. Jsou přizpůsobivé, ale každý by se k nim měl chovat hezky. Vycítí špatné prostředí nebo klima a mohou i zemřít stresem, který na ně doléhá z vašeho chování nebo když je u vás doma něco děsí.

Také jsou dost zvědavé a nenajedené. Mohou vás pokousat, když je chcete skrz klec pohladit. Nemusí to bolet, ale každá činčila kouše jinak. Stejně jako křeček jsou v noci nejaktivnější, takže pokud možno tak ji na noc umístěte někam pryč od ložnice.

Ona a jiný tvor

Nedávejte ji dohromady s jiným zvířetem nebo jinou činčilou. Mohlo by to špatně dopadnout. Jediné kdy ji můžete skamarádit je situace kdy je ona ještě mládě a vy k ní přidáte jiné mládě to by bylo možné. Jinak si zvyknou na to, že ve vašem bydlišti se nachází i jiné zvíře. Hlídají si však své teritorium, takže jim do klece už jiné zvíře nedávejte ani jinou činčilu.

Co byste o ní měli vědět

Pozor na své věci. V tomhle případě je to škůdce. Když ji necháte volně pobíhat po bytě, tak vám přehrabe a hlodá všechno, na co přijde. Takže pozor na elektrické vedení, nohy u stolů nebo u židlí a může hlodat i do koberce. Spíš je lepší ji u toho hlídat, když je puštěná a v případě neplechy ji odnést buď zpět do klece, nebo do jiné místnosti.

Je uváděno, že jsou vhodné pro alergiky, ale ne vždy a u každého je toto tvrzení pravdivé. Záleží na tom, jak silnou alergii člověk má. Stejně jako si každý myslí že jsou činčily vhodné pro malé děti, také to není úplná pravda. Děti si s nimi chtějí hrát, ale toto zvíře opravdu není na hraní. Je divoké a spíše se potřebuje vybíjet než mazlit.

Patří mezi ohrožené druhy

Domů si nejčastěji lidé pořizují činčilu vlnatou. Je to totiž jediný druh, který žije v zajetí a z jeho ostatních druhů je nejpočetnější. Činčily jsou totiž ohrožené a většina z nich byla vyhubena už v přírodě nebo kvůli jejich srsti. Nicméně činčila vlnatá se ještě rozděluje na tři poddruhy a to: La-Plata, Costina a Raton

Křeček a jeho chov

Křeček

By: digital_image_fan

Křeček je oblíbenou domácí myškou. Lze ho sehnat v každém zverimexu a lze sehnat každý dostupný druh. Křečka má doma nebo měl snad každý. A každý kdo ho má nebo i měl ví, že sice nepotřebuje až tak moc péče ale je potřeba na něho dávat pozor. Zjistěte si tedy všechny možné druhy křečků u nás.

Nejznámější druhy

Křeček Polní

Je to ohrožený druh, v obchodě se zvířaty ho neseženete, protože jak je uváděn jeho název, tak žije ve volné přírodě. Ne každý však má to štěstí spatřit ho na vlastní oči. Poznáte ho tak že je nadměrně větší než ostatní křečci co jsou určeny pro domácí chov. Někdy si ho lze splést se syslem.

Tento křeček se vždy zazimuje, když nastane zimní období a většinu část zimy hibernuje. Jako potrava mu stačí hmyz nebo larvy některých drobných živočichů dále také zrní a rostliny.

Křeček zlatý

Tento křeček se nazývá podle barvy své srsti. Lze ho sehnat s jakoukoliv strukturou své srsti, ale barva je vždy zlatá. Také si musí brousit své zuby, které má celý život. Tito křečci nejsou nějak zvlášť milý ani k lidem ani ke svému druhu, proto mu nikdy do svého prostoru nepořizujte partnera nebo kamaráda. Poprali by se. Křeček zlatý má svou povahu, buď vás bude ignorovat, nebo se s vámi klidně bude mazlit. Záleží na něm. Samice jsou velmi agresivní, pokud mají mláďata.

Křeček džungarský

Křeček džungarský je jeden z nejmenších křečků. Jsou velmi inteligentní, pokud se s nimi sžijete a oni si na vás zvyknou a třeba vám utečou z klece, tak když ho budete chtít chytit, tak se i nechají. Neutečou.

„Koupili jsme křečkovi kouli, ve které jsme ho nechali chodit a koule se koulela po kuchyni potom po obýváku a tam a zpátky a najednou jsme uslyšeli takové klapnutí, došlo nám, že jde o křečka, tak jsme běželi se na něho podívat a koule byla rozpůlená a křeček tam seděl a koukal. Nikam neutekl a nechal se od nás chytit a odnést do klece.“

Je tedy velmi aktivní v noci a ve dne spí. Nanosí na sebe piliny a nenechá o sobě vědět. Ocení věci jako prolézačky a domečky a různé věci pro křečky. Vyhraje si s nimi.

Křečík Roborovského

Je také jeden z nejmenších křečků. Jeho potrava je především zrní a rostliny občas hmyz. Jeho návyky jsou stejné jako u Džungarského. Je aktivní spíše přes noc a ve dne spí. Svou srst mění podle ročního období.

Křečík čínský

Má dlouhý ocas a velké černé očička. Také se vyznačuje svými tvářemi, které jsou veliké a kulaté. Jeho kukuč je opravdu jako křeček. Jiný křečci nemají tak poměrně výrazný obličej jako tento křeček. Jeho tělo je ale štíhlé a hbité. Takže by vám mohl utéct a už se nikdy neukázat. Potřebuje si brousit své zuby, a co se jídla týče, tak toho moc nesní.

Na závěr

Tyto druhy křečků jsou nejznámější a nejvíce domácky chované. Existuje spoustu druhů křečků, ale většinou žijí ve volné přírodě. Křečci žijí na celém světě, seženete je na každém kontinentu, kde je život. Vždycky je ale dobré si o daném druhu něco zjisti. Každý křeček je jiný a může pocházet z jiné oblasti než je ta naše. Nevystavujte je velkému slunečnímu záření a taky je nevystavujte velké zimě nebo zimnímu počasí bez tepla. Nenechávejte je bez dozoru o samotě (mimo jejich útočiště). A pokud vám utečou a budou vám běhat po bytě, je taky možné, že vám budou překousávat různé kabely od elektrických zařízení. Tak pozor.

Jak mít morče jako spolubydlícího

Jak mít morče jako spolubydlícího

By: Toshihiro Gamo

Každý to asi známe, když přijdou děti a začnou žadonit, že by chtěly nějaké domácí zvířátko. Často dostaneme i my sami chuť sdílet s někým náš jinak naprosto prázdný byt. Jak se ovšem vypořádat s přirozenou vůní zvířat, jak vědět, co vlastně všechno potřebují jíst a jak se o ně starat? Pokud jste si právě přinesli domů své zvířátko, mějte na paměti pár věcí.

1. Prostředí

Morče potřebuje být převážně na jednom místě. Nechce vyzkoušet všechny místnosti u vás doma. Pelíšek se vystýlá se převážně hoblinami a já přidávám i seno.

2. Strava

Pokud se vydáte do zverimexu, velice rádi vám poradí, které žrádlo je pro vašeho mazlíčka nejideálnější. Nic ovšem nezkazíte mrkví, jablkem, zelím a třeba i piškotem. Morče potřebuje pravidelně dostávat tvrdý chléb – brousí si o něj zoubky.

3. Hygiena

Je normální, že morče pelichá a převážně v zimním období. Je tedy potřeba pravidelné vyčesávání. Někdy se stane, že váš mazlíček dostane blechy. Nemějte strach, je to třeba i z hoblin, to se prostě nikdy neuhlídá. V takovém případě vyhledejte nejbližší zverimex, kde je spousta různých sprejů. Další důležitou věcí je zastřihávání drápků. Prvně ale zkontrolujte, kde morčeti končí žíly, abyste poznali, jaký kousek drápku zastříhnout.

4. Společnost

Každé zvíře potřebuje, aby mu jeho majitel projevil lásku. Hlazení je nejlepší společný kontakt. O morčatech je všeobecně známo, že jsou to společenská zvířata. Jsou tedy rádi ve společnosti jiných morčat, popřípadě i králíků. Pokud je ovšem vaše morče samotné už delší dobu, není pak úplně ideální mu společnost pořizovat. Je už totiž na samotu zvyklé.

Pokud doma ještě morče nemáte, tak už neváhejte a pořiďte si ho. Přeji hodně štěstí do vaší společné domácnosti!

Onemocnění zakrslých králíků

By: kwan kwan

Onemocnění zakrslých králíků

Zakrslí králíci jsou nenáročnými domácími mazlíčky, které si může pořídit téměř každý z nás. Na první pohled vás láká jejich huňatý kožíšek přímo vybízející k pohlazení. Právě na vzhledu našich chlupatých kamarádů se odráží jejich zdraví.

O králíka není těžké se starat, zajistit mu vhodnou péči. Prvotně jde o krmení a výbavu klece. Když jsou základní chovatelské potřeby zajištěny, musíme se začít zajímat o očkování. První by se měli provádět již na několikatýdenních mláďatech.

Nejčastější virové nákazy jsou králičí mor a myxomatóza. Obě mají stejný původ i prevenci. Jsou způsobeny bodavým hmyzem, především komáry, tudíž vyžadují vakcinaci již před prvním oteplením. Majitelé by měli dodržovat správnou hygienu králíků a kolem 10. týdne života je nechat oočkovat. Doporučuje se přeočkování každých 6 měsíců.

Králičí mor, zánět plic, s sebou přináší silné křeče a dušení. Průběh nemoci je rychlý, léčba prakticky žádná a zakrslý králík brzy umírá.

Myxomatóza se projevuje zduřením různých částí těla zvířete a může stěžovat dýchání. Na rozdíl od králičího moru je zde šance na uzdravení, záleží však na stadiu nemoci.

Existují ale i problémy, které můžeme králíkům zapříčinit sami. Nikdy nedávejte svým mazlíčkům jíst jiné dobroty, než jsou výrobky jim určené. Na první pohled neškodný čin s dobrým úmyslem, může spustit sérii zdravotních problémů souvisejících s poruchami metabolismu, které v horším případě vedou ke smrti.

Nevymýšlejte žádné novinky, spolehněte se na očkování a tradiční ověřenou stravu, ať se se svým králíčkem můžete ještě dlouho těšit.

Granule pro králíky

Granule pro králíky

Pořídili jste si domů domácího mazlíčka a to konkrétně králíčka, o kterého se tedy staráte a rádi byste mu dali to nejlepší? Pak mu určitě kupte krásnou velkou klec, do ní domeček, misku a pítko. Do stravy zahrňte jak granule pro králíky, tak i tvrdý chléb, mrkev, salát, travičku, brambor, jablíčko, hroznové víno, slupky od kiwi, seno…

Jaké vybrat granule pro králíky?

Mohou to být jak universální granule pro králíky, nebo přímo granule pro zakrslé králíky a pokud chcete mít vašeho králíčka štíhlého, pak mu pořiďte granule light, které se postarají o jeho postavu

Granule pro zakrslé králíky

Základem jsou bylinky s vysokým obsahem vlákniny. Krmivo je velice vhodné pro ty králíčky, kteří mají zůstat malými, i když ve většině případů nám stejně doma pěkně vyrostou. Na trhu je velké množství granulí pro králíčky, některá jsou levnější, jiné naopak dražší, ale zase o to kvalitnější. Koupit si můžete i 10-ti kilogramové krmení za velmi nízkou cenu. Pokud tedy máte granule kde skladovat, pak se vám velké balení určitě vyplatí, nebo si jej můžete koupit s někým, kdo má doma také králíčka a rozdělit si krmivo napůl.

Samotné seno, tráva a zelenina králíčkům nestačí a granule je třeba králíkovi podávat denně. Granule většinou obsahují úsušky píce vojtěšky, setý ječmen, pšeničné otruby, slunečnicový extrahovaný šrot, hydrogefosforečnan vápenatý, uhličitan vápenatý, chlorid sodný a vitamíny jako A, D3 a E.

Ke granulím je nutné podávat dostatek vody. Kontrolujte, aby králíkovi voda nikdy nechyběla, aby nebyla teplá, nebo vlažná, protože to by mu mohlo způsobit zdravotní problémy. Pokud doma králíčka máte, věnujte mu opravdu velkou péči a také se mu věnujte tak, aby nebyl plachý. Je třeba si s králíčkem povídat, mazlit se s něm, nebo mu pořídit ještě jednoho kamaráda, kterým může být i morče.

Krmivo pro hlodavce

Krmivo pro hlodavce

Někteří z nás mají doma nějakého malého zakrslého králíčka, činčilu, křečka či morče a tak jako jiná zvířata i hlodavci potřebují jíst, ale čím je mám živit?

Jak lze krmení pro hlodavce rozdělit?

Hlodavci je označení pro poměrně velký okruh zvířat. Proto se krmení dále rozděluje podle toho, jaké zvířátko máte doma. Zvlášť si můžete zakoupit krmivo pro králíka, zvlášť pro křečka a podobně. Přece jenom jde o zvířata, která jsou od sebe aspoň trochu odlišná, a tak se musí také odlišně živit. Avšak pravdou je, že u hlodavců jde hlavně o jejich přední zuby „hlodáky,“ která potřebují stále obrušovat.

Krmivo pro králíky:

Zakrslý králík je jeden z běžných hlodavců, kteří navštíví lidskou domácnost. Tak jako klasický králík, i tato menší vyšlechtěná podoba jí seno. Kromě sena může i některé živé rostliny, třeba jako listy od pampelišek, na kterých si pochutná a podobně. Samozřejmě, že mu také můžete dát mrkvičku či jablko, aby měl něco, o co by mohl brousit své zuby. Pokud mu nechcete dávat zeleninu a ovoce, na obrušování zubů stačí i třeba nějaká větvička stromu a podobně. Kromě toho pro zakrslé králičky existuje velké množství granulí, které můžete vybírat podle toho, jaké plemeno máte.

Krmivo pro křečky:

Mezi základní potravu křečků patří směs zrní, travin a granulí. Samozřejmě, že podobně jako u králíka jde tato směs doplňovat ovocem a zeleninou, aby si i křeček mohl obrousit jeho hlodáky. Kromě zeleniny je na broušení výborný tvrdý chléb či suchary. A nezapomeňte, že křečci vyžadují příjem minerálií, hlavně vápníků.

Krmivo pro morčata:

Morčata mají také rády seno a i živou luční trávu, ale pozor na to, co jim trháte, protože některé rostliny je mohou nadýmat či projímat. Kromě toho mají rádi spoustu druhů ovoce a zeleniny, od mandarinek po špenát. A samozřejmě, že i morčata potřebují obrousit přední zuby, tak také potřebují tvrdý chléb či větvičky stromů.

Shrnuto je pár nejběžněji se vyskytujících hlodavců v lidské domácnosti, avšak téměř všichni hlodavci mají svůj jídelníček podobný.

Na co nesmíme zapomenout?

Všechny zvířata potřebují pořád dostatek čisté vody a hlodavci nejsou výjimkou, takže nezapomínejte na zásobu vody.

Kde krmivo zakoupím?

Pokud hlodavcům kupujete nejen granule, ale i zeleninu a ovoce, tak je pořídíte běžně v potravinách. Granule pak naleznete všude ve zverimexech nebo na internetu.

Morče ,,trochu jinak“, neboli skinny

Morče ,,trochu jinak“, neboli skinny

Při výběru domácího mazlíčka bychom si měli stanovit několik parametrů. Záleží kolik péče, času a tolerance chceme zvířátku věnovat.

Vhodným mazlíčkem, který obývá klec, a tudíž jej nemusíme venčit a bát se, že bude škrábat na dveře po našem odchodu, může být právě skinny morče. Pro někoho je to hlodavec, který je nevzhledný kvůli absenci srsti, ale pro někoho se může stát atraktivním a oblíbeným domácím mazlíčkem.

Všeobecně se traduje, že morčátka nejsou nikterak agresivní, a proto svou povahou patří mezi jedny z nejvhodnějších mazlíčků k dětem. Právě pro svůj netypický vzhled a svou nekonfliktní povahu, se stávají členy mnoha domácností s dětmi.

Péče o ně se v mnohém neliší od péče o dlouhosrsté morčátka. Majitelé však musí vzít v úvahu, že pro své holé tělo potřebují určitou teplotu, proto jsou vhodnější teplejší byty nebo vhodně zvolená ubikace. Také je potřeba dbát na ochranu před přímými slunečními paprsky, opět kvůli jejich kůži.

Pokud se morčeti dostává patřičné péče a časté potravy, na kterou si rádo potrpí, může se stát příjemnou součástí rodiny a volného času našich dětí.

A kde morčátko pořídit? Můžete ve zverimexu, ale mnoho zverimexů tato zvířátka nenabízí. Pokud budete chtít se skynym jezdit na výstavy, můžete si jej pořídit přímo z chovné stanice nebo od majitele, který chová morčata i s papíry.

Chov inteligentních potkanů

Chov inteligentních potkanů

Možná byste se divili, kolik obyvatel má u sebe doma jako domácího mazlíčka nějakého hlodavce. To, že chovají křečky, myšky a jiné docela roztomilé druhy, je ještě přijatelné. Ale spoustě lidí se hodně zatají dech, když někdo z kapsy vytáhne potkana nebo rovnou dva.

Přitom je potkan také milé a inteligentní zvířátko a často umí být i přítulné.

Autor obrázku: Thomas Bresson

Nenákladné a snadné na chov

Potkana si můžete pořídit docela jednoduše. Jsou k sehnání ve spoustě zverimexů a to v obou pohlavích. Nejsou drazí a dožívají se tak dvou až tří let, takže pokud chcete chov vyzkoušet, jsou těmi ideální mi zvířátky.

Co budete potřebovat

Klec – ideální je několikapatrová, aby si mohl potkánek nebo pořádně hrát. Nesmí chybět výbava, která zajistí možnost lození a prolézání. K tomu poslouží řebřík, pružinová spirála, kolotoč a různé jiné prolézačky. Dobré jsou i obyčejné silnější větve, nebo papírová trubka z role kuchyňských papírových ubrousků a delší.

Misky – ke krmení budeme potřebovat dvě, jednu na speciální krmivo pro hlodavce a druhou na jiné jídlo, jako třeba zeleninu, ovoce a jiné pamlsky.

Vystýlka – podesteleme například hoblinami pro hlodavce, nebo klasickým kočkolitem.

Umístění bydlení by mělo být na nějaké klidné místo, aby zde nebyl průvan, nesvítilo přímo na klec slunce.

Je lepší pořídit si dva jedince, ideálně stejného pohlaví, protože pokud budete mít páreček, dočkáte se brzy mláďátek. Může jich být klidně i 13 a březost trvá pouhé 3 týdny + možné dva tři dny navíc. Mláďátka jsou schopné dalšího rozmnožování za dva měsíce, pokud byste tedy měly páreček, můžete mít za chvíli nekontrolovatelné množství hlodavců.

Výběh – budete jim muset přizpůsobit nějaký prostor, kde se proběhnou. Kdybyste je vypustili ven, lehce vám utečou, a kdybyste je vypustili po bytě, rychle by si pochutnali na něčem, z čeho byste měli škodu a vztek.

 

Hlodavců se nemusíte bát, jsou to skutečně přítulní jedinci a rychle si na svůj domov zvykají. Jsou zvídaví, je s nimi legrace a je zábava pozorovat jejich dovádění.  Zkuste si je pořídit a na vlastní oči poznáte kouzelné zvířátka.

Mučení zvířat dětmi

Mučení zvířat dětmi

Pořídili jste si domů domácího mazlíčka? Zlobí ho Vaši potomci? Pak jste jedni z mnoha.

Pokud jste nikdy dříve doma zvířátko neměli a Vy jste si ho pořídili hlavně kvůli Vašim dětem, pak vyvstává otázka, jak se Vaše děti budou ke zvířátku chovat a vy byste jim vhodné chování měli objasnit. A také velmi záleží na tom, jaké zvířátko jste si konkrétně vybrali. Nejčastěji to však bývají pejsci, kočičky, morčata či křečci.

Přátelé a oběti

Většina dětí se s novým členem snášejí bez problémů, ale najdou se i takové děti, které, ač to vypadá, že si se zvířátkem pouze hrají, je určitou formou mohou i mučit.

Autor obrázku: one tiny spark

Velmi často se stává, že malé děti chodí zvířátko úmyslně budit, když spí, nebo je s oblibou provokují dupáním nebo škádlí různými předměty, jako je smetáček, házením psími hračkami, nebo i vlastními hračkami – hlavně plyšáky a míčky.

Někdy je dokonce tahají za různé části tělíčka, jako uši, tlapky, ocásek i samotnou kůži na hřbetě! U větších zvířat se pak vozí na hřbetě, jakoby to byl nějaký poník!

Nutná obrana

Většinu si děti neuvědomují, že svými hrátkami, zvířátku mnohdy i ubližují, a ty se pak na oplátku zase budou bránit. Začnou kousat, drápat nebo se jen tak po dítěti oženou, zavrčí, aby dala najevo, že se jim jednání dětí nelíbí.

Stále častěji se však setkáte s případy, kdy děti domácího zvířecího mazlíčka mučí záměrně. Kopou do něho, odhazují ho od sebe nebo mu berou jídlo i pití. V takovémto případě musí rodiče přistupovat k radikálnímu řešení – vzdát se domácího mazlíčka pro jeho dobro.

Tam, kde se spíše jedná o hry, je potřeba opakovaně dětem vymlouvat jejich jednání a počínání, potrestat je, nebo se jim snažit vysvětlit, že tímto jednáním zvířátku ubližují a bolí ho to. Snažte se Vaše dítka, co nejvíce držet od zvířátka tak daleko, jak to jen jde, nebo je mít pod neustálým dohledem, dokud si děti nezačnou uvědomovat, co svým jednáním způsobují.