Hlodavci – 3. stránka – DomácíMazlíček

Rozmnožování činčil

Pokud se rozhodnete pro pár, samce a samici, musíte se řídit základními pravidly.

1) Pro páření musí být samice i samec starší 8 měsíců.

2) Samice by měla dosahovat váhy 550g, samec 500g aby se mohli pářit.

3) Další věc je, abyste měli připravenou jinou klec pro mláďata, abyste je mohli dát pryč od rodičů, až vyrostou. Nesmí se mezi sebou pářit! To je velmi důležité! Nemohou se spolu pářit kvůli deformaci až uhynutí mláďat.

4) Nesmí se spolu také nikdy pářit mutace bílá a bílá, velvet a velvet, pozor na to, dochází k úhynu mláďat a je to velmi nebezpečné!

Když je samička v říji, poznáte to tak, že sameček začne být hlučnější, bude ji pronásledovat a skákat na ni. Krátce po oplodnění ze sebe samička vyloučí hlenovou zátku, asi 3cm dlouho a takto poznáme, že je samice úspěšně oplodněna. Může se ale také stát že ji nenajdete, protože ji zahrabaly do podestýlky nebo ji pozřela.

Činčily jsou březí přibližně 16 týdnů a rodí se většinou 1 až 3 mláďata, ale tři jsou opravdu výjimkou, většinou jedno maximálně dvě. Velikou zvláštností je, že se mláďata narodí osrstěná a vidí. Samozřejmě březost poznáte i tak, že samička přibírá na váze a zvětšuje se jí bříško. Samicím bychom v době březosti měli dávat mnohem větší přísun potravy.

Většinou těsně před porodem tráví samička více času na dně klece. Je dobré klec před porodem vyčistit. Většinou rodí brzo ráno nebo v dopoledních hodinách. Porod je většinou velmi rychlý. Samičce nejdříve odejde plodová voda, poté placenta, kterou celou sežere a pak teprve mláďata. Z vlastní zkušenosti vím, že by se sameček neměl při porodu od samičky dávat pryč, protože jí pomáhá a ani při výchově mláďat – jsou oba moc dobří rodiče.

Když už jsou mláďata dost stará (8 týdnů) a žerou seno, granule, mají základní sociální návyky, můžeme je odstavit od samice a dát je do nové klece. Ale tady také pozor, pokud jsou sourozenci samec a samice, též je nedávat k sobě, aby se mezi sebou nespárovali.

Samička by se také 2týdny po porodu neměla koupat v písku, má ještě otevřenou dělohu a mohl by se jí tam dostat písek (zánět dělohy). Samička by také zpravidla neměla mít víc jak dva vrhy do roka, pokud jich má víc než dva, velice ji to vyčerpává.

Krmivo pro činčily

Zde si řekneme něco o krmivu pro činčily. I když se to nezdá, mají pestrou stravu. Základní stravou je voda a seno, k tomu samozřejmě patří i speciální krmivo pro činčily, které obsahuje spousty minerálů, které potřebují. V žádném případě je nekrmíme krmivem pro králíky nebo křečky, protože tyto krmiva obsahují ořechy a slunečnici a tohle činčily nesmí!

Takže pokud krmíme činčily kvalitním senem a granulemi, není potom už potřeba jim dodávat více minerálů a vitamínů.

Seno je pro ně velice důležité, mělo by být v kleci neustále k dispozici. Slouží pro čištění a správnou funkci střev. Je také dobré mít na seno nějakou nádobu, nejlépe závěsnou, kam ho můžeme nacpat. Pokud ho dáte jen tak na zem, všude ho roztahají.

Speciální granule pro činčily se také skládají z důležitých látek, jako jsou obiloviny ( oves, ječmen, pšenice) a jak už jme říkali, rozhodně ne krmivo pro křečky nebo jiné hlodavce – obsahují velké množství ořechů v kterých je mnoho tuku, které nejsou činčily schopné zpracovat a může to vést ke střevním nebo jaterním problémům.

Co se týká vody, pokud mají činčily dostatečný přísun ovoce, vodu nepotřebují skoro vůbec, ale samozřejmě vždy v kleci máme čistou vodu pro všechny případy i když zrovna činčily jí tolik nevypijí.

Pamlsky

Pamlsky jsou taky velmi důležité, řekneme si proto, které dávat a které ne.

Pamlsky ano:

* Ovesné vločky

* Dobře vysušený chleba nebo rohlíky

* Sušené kousky ovoce (křížaly, sušené švestky, hrušky, rozinky)

* Větvičky jedlých stromů (třešeň, švestka, jabloň)

* Kousky jablíčka

Pamlsky ne:

* Čerstvá tráva nebo bylinky (může způsobit nadýmání)

* Oříšky

* Slunečnice

* Vlastně jakékoli ořechy (obsahují mnoho tuku)

Chovné prostory činčil

Jak by měla vypadat klec, neboli bydlení pro činčilu? Můžeme si ji podrobně projít.

Klec musí mít určité rozměry. Výška by měla být minimálně 1metr a dostatečně prostorná s dostatečným množstvím poliček. Nedílnou součástí klece musí být větve ovocných stromů na hlodání a obrušování zubů i pro šplhání.

Podestýlka můžou být piliny nebo hobliny, také jsou speciální podestýlky pro činčily. Určitě by měla klec obsahovat také napáječku s čerstvou vodou a mističky na krmivo – nejlépe závěsné.

V kleci by také měla být větší nádoba s pískem pro činčily, ve kterém se koupou, aby si udržovaly stále hezkou a čistou srst. Je lepší při každodenním pouštění činčil ven, jim misku s pískem dát doprostřed místnosti, protože určitě z misky něco vysypou. Pozor nikdy činčilu nekoupejte ve vodě!!!

Další věcí v kleci by měl být domeček. Nám v domečku nechtěly spát tak jsme zvolili hamak závěsný, ten si velice oblíbily a spaly jedině tam.

Určitě by se měly objevit v kleci i nějaké hračky nebo věci na kousání, jinak budou okusovat celou klec. My jsme volily velké větve stromů, chvilku jim trvá, než se na nich vyřádí… a taky kostky s vápníkem. Pozor aby neobsahovali sůl, jen čistý vápník!

Ať už se rozhodnete pro jakoukoli klec – drátěnou nebo dřevěnou, hlavně aby měly dostatek prostoru na běhání a skákání a také aby byla klec dobře zabezpečena. Z vlastní zkušenosti vím, že spousty zavírání si dokážou otevřít a pak se divíme, že přijdeme z práce a činčilka nám běhá po bytě.

Chov činčil

Činčila, říkáme si, copak je to za zvířátko? A jakpak to vůbec vypadá? Znám to?

Jsou to krásní tvorové a pokud si je ochočíte, velmi vděční. Dá se říci, že je to něco mezi veverkou a králíkem. Jsou různých barev a mutací těchto zvířátek, řekla bych, je až nespočetně mnoho.

Nejčastěji chované druhy

* Činčila standard – barva tmavě až světle šedá

* Black velvet – sametově černé zbarvení se světlým bříškem

* Wilson white – celá úplně bíla krom konců uší a ocasku ty má černě nebo tmavě zbarvené

* Black ebony – barva ebenově černá

* Tower beige – dominantní béžová

* Afro violet – barva fialová

* Činčila sapphire – lesklá tmavší šedo modrá barva

* Dark ebony – úplně uhlově černá

To by byly asi ty nejvíce chované druhy barevných mutací. Pokud se rozhodneme, že si činčilu pořídíme, musíme myslet hlavně na to, abychom jí mohli věnovat dostatek času a také velké chovné prostory. Činčily potřebují denní vypouštění z klece a proběhnutí, jsou velmi hyperaktivní. Také potřebují hodně pozornosti a péče, jinak vám obrátí klec „vzhůru nohama“.

Další věcí je, jestli se rozhodnout pro jednu nebo pro dvě činčily. Pokud bude jedna, vyžaduje dvakrát více času, pokud dvě budou mít navzájem společnost a nebude to tolik náročné. Ale pozor, ne každá činčila se snese.

Další pravidlo nezbytné pro chov činčily – nejsou mazlíčci na mazlení, mají v sobě hodně genů z divočiny, a proto nemají rády, když na ně saháte nebo je chytáte. Pořád nejsou natolik přizpůsobeny, aby jste se s ní mohli mazlit, jako například s králíkem. Nezoufejte, v každém případě jsou i výjimky, které potvrzují pravidlo a pokud jsou ochočené, rády po vás budou běhat a drbat vás ve vlasech a myslím, že i při pravidelném vypouštění z klece si s nimi užijete mnoho legrace.

V neposlední řadě nesmíme zapomínat, že činčily jsou hlodavci a to velmi zdatní, takže pro výběh mimo klec musíte zajistit místnost, kde nebudete mít nic, co by Vám mohly zničit. Na spousty věcí jsou to poměrně chytrá zvířata, ale na okusování nábytku a zdiva asi ne. Nepochopí, že to nemají dělat, takže jediná možnost hlídat je a odhánět, nebo je nechat běhat v místnosti, kterou nezničí. Další pozor bychom měli dávat na kabely jakékoliv, rozkoušou vše, co jim přijde pod tlamičku, takže pokud pouštění mimo klec, vždy s dozorem.

V každém případě, ať tak či tak, jsou moc milými a zábavnými společníky v domácnosti a nikdy se s nimi nebudete nudit.

Ochočení činčil

Ochočení činčil není jednoduchá věc, jako u každého zvířátka, které si přivezete domů. Poté, co si činčilu přivezete domů, je dobré ji hned dát do klece a ne ji vypouštět ven. Musí si na Vás zvyknout je to velice energické zvíře.

Obydlí činčil

Klec by měla být veliká podle toho, kolik činčil chcete chovat, ale i jedna činčila potřebuje prostor a pohodlí. Nejlepší klec je drátěná, neměla by být ničím natřená, protože rádi okusují klece. Spousty lidí, včetně mě jsme zvolili klec vlastní výroby ze dřeva. Jediná nevýhoda je že ji okusují. V kleci by neměly chybět poličky, aby činčily mohly skákat z poličky na poličku. Jsou velmi pohyblivé a málokdy zůstanou v klidu.

Pokud budete vyrábět svou vlastní klec, nezapomínejte na potažení silným pletivem, které nerozkoušou, rádi koušou a slabé pletivo pro ně není překážka. Další věcí je umístění klece – měla by být na světle, ale ne na přímém slunci, nebo v průvanu, mohly by totiž onemocnět. Nedílnou součástí klece by měly být větve nejlépe ovocných stromů. Činčily nejen že po nich lezou, ale obrušují si o ně zuby, proto větve nesmějí v žádném případě chybět.

Aklimatizace činčily

Jak má klec vypadat jsme si řekli a vrátíme se k tomu, co dělat, když činčilu přivezeme domů:

Dáme ji do klece a budeme ji chvilku pozorovat, než prozkoumá své nové okolí. Po nějaké chvíli strčíme do klece celou ruku a počkáme, co se bude dít. Činčila vám po ní pravděpodobně začne lézt a prozkoumávat. Můžeme zkusit dát na dlaň rozinku (jejich nejoblíbenější pamlsek) a počkat, až si pro ni přijde a uvidíte, že ano, protože rozince neodolá žádná činčila. Pak můžete zkoušet různé praktiky – otevřít dvířka, nastavit se ke kleci tak, aby Vám mohla skočit na ramena, i tam bude velmi spokojená.

Pokud máme tohle vše za sebou a činčila i Vy jste to bez problému zvládli, nechte otevřená dvířka a činčilu nechte vyběhnout z klece. Sami si sedněte v místnosti na podlahu a pozorujte co se bude dít. Pokud k Vám přiběhne a vyskočí si na Vás dejte jí rozinku jako pamlsek a za nedlouho budete kamarádi.

Je to dlouhý proces ochočování, ale pomalu a jistě si na Vás zvykne a pak už stačí, když Vás uvidí, bude Vám skákat po rameni a nohách, bude Vás drbat ve vlasech. Samozřejmě nikdy to nebude zvířátko na mazlení, sem tam se nechá podrbat za dobrotu, ale nikdy se s ní nebudete moci muchlovat, nemají to rády.

Spousta lidí říká, že je to kvůli ještě nevyprchaným genům z divočiny, někdo zase, že nemají rády, když se na ně sahá kvůli srsti. Názory jsou různé, jediné, co mohu potvrdit z mnoha odchovaných činčil je to, že jsou činčily, které se nenechají ani pohladit a jsou činčily, které si ke mně přijdou jedině pro podrbání a laskání. Z toho vyplývá, že každá z nich je jiná a jedinečná.

Jak se starat o morčata

Rozhodli jste se, že pro vás je ideální zvířátko zrovna morče? Pokud bydlíte v panelovém domě nebo chcete kamaráda, který bude tichý a nenáročný, vybrali jste si dobře. Morčata jsou ideální také do rodin s malými dětmi. Jsou to klidná, společenská zvířátka a určitě vám udělají spoustu radostí.

Jak se tedy postarat o vaše morče co nejlépe?

Morče žije v průměru 5-6 let. Velikostí je větší než křeček, ale menší než králík. Jejich srst může být krátká i dlouhá až na zem, drsná i jemná jako chmýří. Záleží jen na vás, jaký druh si vyberete. Morčata jsou skvělými společníky. Tito hlodavci málo kdy koušou a jsou známí tím, že pískají radostí, když jejich oblíbený člověk vstoupí do místnosti. Morčata jsou skvělými mazlíčky pro starší děti, které zvládají zacházení s nimi.

Bydlení

Morčata jsou společenská zvířata, která jsou raději v malých skupinkách. Pokud budete mít dvě a více stejných pohlaví dohromady, budou skvělými přáteli. Pokud si pořídíte pár, čekejte brzy přírůstek do rodiny.

Snažte se pořídit morčeti co největší klec. Měla by mít alespoň 80 centimetrů na délku a na šířku. Je potřeba, aby klec měla pevné dno. Může být plastová s železnými mřížemi. Nikdy nepoužívejte skleněné akvárium, není tam dostatečný přísun vzduchu. Dejte si záležet na umístění jejich příbytku. Neměl by být na přímém slunečním světle nebo topení, kde by bylo moc horko, ale ani v průvanu. Morče by se nemělo nachladit. Místnost by měla mít kolem 18 až 23 stupňů.

Dno klece vystelte pilinami, slámou nebo senem. Je jedno čím, pamatujte ale, že to budete muset často měnit. Morčata dokážou dělat pěkný nepořádek. Ráda se schovávají, když si hrají, proto jim dejte do klece nějaké rourky nebo plechovky od kávy. Dejte pozor, aby neměly ostrý okraj. Na spaní jim zajistěte místo, kde se mohou schovat. Například položená půlka květináče. Dále nějaké kameny a dřeva na šplhání.

Strava

Nejjednodušší je zakoupit mix určený přímo pro morčata ve vašem obchodě pro chovatele. Morčata jsou býložravá, proto jim bude chutnat ovoce i zelenina, obiloviny, oříšky i semínka. Morčata by se měla krmit dvakrát denně v menších dávkách. Ujistěte se, že jim vždy odděláte jídlo, které by se mohlo zkazit. Stejně jako člověk si morčata nedokážou vytvořit vitamín C, proto ho musí přijímat z potravy. Můžete jim dát třeba půl pomeranče nebo kousek zeleniny, která obsahuje vitamín C. Čistá voda by měla být dostupná po celý den.

Čištění

Podestýlku jim vyměňujte alespoň jednou týdně, ale nečistoty odstraňujte denně. Klec vždy umyjte horkou vodou. Ujistěte se, že klec je suchá, než do ní dáte čistou podestýlku. Morčata si potřebují brousit zoubky stejně jako ostatní hlodavci, proto jim do klece vždy vkládejte větvičku ze stromů. Ujistěte se, že není chemicky ošetřena. Je potřeba, aby si na vás morče zvyklo co nejdříve, potom bude jednodušší s ním manipulovat. Morče lze také kartáčovat, ale není to nutné. Morčata si srst čistí sami od sebe.

Cvičení

Nechte morče alespoň jednou denně běhat po pokoji. Ujistěte se, že jste zabezpečili pokoj proti úniku a že se nemůže nikde zranit. Tyto hlodavci musí být pod neustálým dohledem, pokud jsou puštěni, mají tendence kousat cokoli, k čemu se přiblíží. Proto nejdříve odstraňte veškeré elektrické kabely a jiná zařízení.

Zdraví

Pokud máte pocit, že je morče nemocné, okamžitě vyhledejte veterináře. Obvyklé znaky, že něco není v pořádku, jsou: letargie, nechutenství, průjem, kašel, kýchání. Morčata jsou také náchylná na parazity, jako jsou vši.

Křeček

Rozhodli jste se sobě nebo dětem pořídit malé zvířátko, které nebude tolik náročné na obstarání a zároveň bude skvělým společníkem a naučí děti zodpovědnosti? Chystáte se pořídit si křečka? Tady je pár tipů pro začátečníky.

Vyberte si křečka

Na našem trhu je několik druhů křečka. Mezi ty nejběžnější patří Zlatý křeček, Křeček Syrský, Křeček Čínský a další. A i když jsou to tvorové nenároční, pokud je pořizujete dětem, je třeba zajistit, aby se naučily s nimi zacházet, aby nedošlo k jejich zranění.

Pokud si vybíráte křečka ze zverimexu dávejte pozor, aby byl zdravý. Přenos z obchodu domů je stresující zážitek a křeček často onemocní. Vyberte si aktivního křečka, ne takového, který je mokrý ze spodu nebo má uslzené oči. Pokud se vám zdá, že ne všichni křečci v teráriu jsou zdravý, raději nekupujte křečka z toho vrhu. Jejich nemoci jsou mezi nimi vysoce přenosné.

Příbytek

Existuje spousta možností jakou klec či box vašemu křečku pořídit. Můžete se inspirovat na internetu nebo přímo v obchodě s potřebami pro chovatele. Není vhodné používat akvária pro rybičky. Snažte se zajistit, aby váš křeček měl dostatek místa a vše co potřebuje – nádobku na vodu, misky, hračky, zákoutí, kam se může schovat.

Vyberte si také klec podle toho, zda se dá dobře čistit a zda je dobře přenosná. Klec by neměla být umístěna v průvanu a křeček by se neměl často koupat. Nachlazení u nich způsobuje problémy. Klec by neměla být ani na topení. Zajistěte, aby měl příbytek stálou teplotu. Jako podestýlku lze použít seno, slámu, piliny, kousky látek. Je dobré, aby je mohl křeček přehrabávat a dělat si hromádky, kde se bude moci schovat.

Krmení

Křečci jsou všežraví hlodavci, ale v jejich potravě převažuje rostlinná strava. Můžete jim zakoupit mix přímo ve specializovaném obchodě. Většinou je to mix obilí, semínek, kukuřice, oříšků, bylinek a podobně. Aby měli dostatek vitamínů, můžete jim také dávat čerstvou zeleninu a ovoce. Pro to, aby si brousili zoubky je potřeba je krmit i pevnou stravou jako suchý chleba nebo rohlík. Zajistěte, aby měli vždy přístup k čisté vodě. Tu můžete umístit do závěsného držáku na vodu, který zůstane déle čistý, nebo jim můžete dát vodu do misky, ale počítejte s tím, že ji budete muset často měnit.

Nemoci

Křečci jsou náchylní k různým nemocem. Od průjmu, nachlazení, po vypadávání srsti, nádorům a různým poraněním. Dbejte na pestrost jejich stavy, na stálost teploty jejich prostředí, po každém kontaktu s jinými zvířaty si umyjte ruce, pokud zjistíte jakýkoli problém, raději se poraďte se svým veterinářem.

Domácí mazlíček – důležitý výchovný prostředek

Možná to znáte. Vaše ratolest vyroste z plínek, má spoustu otázek „a ploč?“ a řítí se do věku, kdy touží po zvířátku. Myslím, že každý rodič toto zná i z vlastního osobního prožitku. Obdobím, kdy bychom dali cokoliv za koťátko, štěňátko, kuřátko, si jistě prošel každý. A jistě šťastnější ten, jehož přání bylo vyslyšeno.

Pojďme se nyní společně zamyslet nad touto otázkou důkladněji. Rodič si svůj zákaz před dítětem většinou obhajuje strachem z bakterií, nesčetných onemocnění, nepořádku a velké odpovědnosti. Naopak!

Pojďme si zde nastínit pár základních argumentů, proč si pořídit zvířecího kamaráda.

Je prokázáno, že dítě vyrůstající v domácnosti se zvířaty a přirozeně se vyskytující mikroflórou, má mnohem silněji vyvinut imunitní systém. To, že pouze sterilně uklizená domácnost je pro dítě bezpečná, je mýtus. Dětský organizmus se totiž v průběhu svého vývinu má možnost setkat s řadou bakterií, které jeho život neohrozí a pomohou mu získat přirozenou obranyschopnost.

Nevšimli jste si, jak se v posledních letech zvýšil výskyt alergií u dětí? Na tom má samozřejmě velký podíl i prostředí, které napomáhá vzniku dermatitid a astmatu. Nicméně pokud dítě vyrůstá a setkává se se „zdravou špínou“, můžeme vzniku některých alergií předejít.

Druhým argumentem, který je velmi opomíjen, je setkání dítěte s přirozeným životním cyklem. Pokud mu domů pořídíte dejme tomu malého křečíka džungarského, povedete ho k zodpovědnosti za živého tvora.

Takový křečík není náročný na péči a nechá se velmi snadno ochočit. Zpravidla se dožívá 2 let a vaše dítě tak bude mít možnost vidět, jak takový tvor vyrůstá, žije a umírá. Možná si pomyslíte, že je to kruté děti seznamovat se smrtí. Naopak! Je to opravdu důležité. Dítě bude u celého jeho života a nakonec bude seznámeno se smrtí tím nejpřirozenějším způsobem.

Opravdu by stálo za to zamyslet se nad tím. Nemůže naše přehnaná péče a starost způsobit dětem do dospělého života mnohem více problémů? Nebudou se se smrtí vyrovnávat mnohem hůře, když před ní byly celé dětství ochraňovány? I když to bude poprvé bolet, děti uvidí, že i odchod je přirozenou součástí života a to je podle mého názoru velmi důležitým výchovným aspektem.

Ale takhle rozhodně neskončíme.

Není tím nejlepším argumentem pro pořízení domácího mazlíčka čirá dětská radost a štěstí? Jen si vzpomeňte, jaké to bylo, když se vám splnilo vaše nejvroucnější přání. Anebo jaký pocit ve vás zanechalo to, že se vám nesplnilo… Přeji vám krásné chvíle plné radosti, pohody, lásky a vzájemného porozumění s novým členem vaší domácnosti.

Strava morčat – druhá část

Granule

Jsou pouze doplňkovou stravou, pokud budete ve zverimexu vybírat, zvolte raději směs různých granulí, zrní, oříšků a sušeného ovoce. Čím méně je však různých „sušenek“ či „keksů“ tím lépe, obsahují zbytečný cukr a tuk a morčátka je stejně moc nemusí.

Tráva a byliny

Morčátka přímo milují čerstvou trávu, je v ní spousta vitamínů a vody. Morčátko můžete dát na travičku, poklopit jej nějakou přepravkou nebo vrchem od klece a ono se samo pěkně napase. Přepravka musí být však dostatečně vzdušná, morčátko musí mít přísun čerstvého vzduchu a mělo by vidět ven, aby vědělo kde je a nemělo strach. Je dobré přes přepravku dát nějaký „hadr“, aby se mělo kam schovat před sluníčkem. Morčátka mají ráda soukromí, takže hadřík pomůže morčátku cítit se v bezpečí i mimo klec.

Pokud není venku počasí na to, aby jste dali morčátko na trávu napást, můžete mu ji jednoduše natrhat a dát do klícky. Morčátka mají také moc ráda pampelišky, sedmikrásky a nať mrkve. Byliny a trávu dáváme morčátku vždy čerstvou, stejně jako zeleninu. Nikdy netrháme trávu do zásoby, nesmí být zvadlá a oschlá.

Trávu byste však nikdy neměli trhat v husté zástavbě nebo blízko silnic. Ve městě je tráva znečištěná psími výkaly a nečistotami. V trávě je pak mnoho bakterií, které mohou morčeti uškodit.

Váha

Ke krmení patří i váhový přírůstek či úbytek. Je důležité váhu pravidelně kontrolovat, aby morčátko netrpělo nadváhou či podvýživou. Každý měsíc tedy morče vážíme, postačí k tomu obyčejná kuchyňská váha. Dospělý jedinec by měl vážit ideálně 800 – 1200g, pokud morče váží méně, ať už v krátké době ztratilo na váze, nebo nikdy nedosáhlo ideální hmotnosti, je nutné vyhledat pomoc veterináře, může se jednat o nemoc nebo vnitřní zranění.

Pokud morčátko trpí obezitou, váží-li více jak 1200g, je nutné nasadit dietní opatření.

Dieta

Do diety se nikdy nepouštějte sami, je vždy lepší poradit se s veterinářem. Co však můžete pro morčátko udělat, je zajistit mu pohyb a kontrolovat stravu, kterou mu dáváte. Každopádně je důležité, pokud se o morče stará více lidí, aby se dohodli na podávání stravy. Není dobré, aby mělo v kleci příliš mnoho stravy.

Do mističky mu vždy nasypte jen trochu zrní, pokud dáváte tyčinky, nechte je jen na chvíli v kleci a pak zase vyndejte. Ovoce obsahuje příliš mnoho cukru, zkuste je zaměnit za zeleninu. Morčátko také můžete nechat přes den chvíli proběhnout po pokoji. Je však dobré zajistit nábytek, aby morčátko nemělo kam zalézt, předejdete tak případnému zranění nebo nepříjemnému vyndávání mazlíčka z nějaké škvírky.

Strava morčat – první část

Rádi byste si pořídili morčátko, nevíte ale, jak a čím jej krmit? Aby nebylo hladové či naopak, aby se nepřejídalo a netrpělo později obezitou? Při chování morčat je velmi důležitá správná strava. Jak zajistit, aby bylo spokojené a zdravé, na co brát ohledy a jak správně morčátko krmit? Prozradíme, co vše je v jeho stravě důležité a na co můžete s klidem zapomenout.

Seno

Seno je nejdůležitější součást jídelníčku morčete. Mělo by tvořit největší podíl stravy. Seno je pro morčátko zdrojem vlákniny, která je důležitá pro dobrou stolici, netrpí pak průjmem či zácpou, což jsou nejběžnější nemoci morčat.

Díky senu si obrušují zoubky, což je důležité pro to, aby jim nepřerostly. Pokud si zoubky neobrušují, může se stát, že přerostou a morčátka pak mohou trpět bolestmi při jídle, hůře přijímají stravu a hubnou.

Voda

Další důležitou součástí stravy je voda. Morčátka musí mít stále přísun čerstvé vody. Vodu lze podávat tzv. pítkem, které lze připevnit na klec. Díky tomu, že se morčátko nedostane do přímého kontaktu s nádobou, je zaručeno to, že voda bude déle čistá. Na rozdíl od klasických misek, kam morčátka ráda vykonávají svou potřebu, je tedy pítko lepší volbou.

Vodu musíme pravidelně měnit. Nejlepší voda pro morčátka je klasická z kohoutku, nikoli převařená ani neperlivá minerálka. Minerální vody v žádném případě morčátkům nepodáváme! Minerály se mohou v těle morčete usazovat a tedy způsobit zdravotní potíže. Vodu z kohoutku můžeme nechat odstát, zajistíme tak vyprchání zbytkového chloru.

Zelenina a ovoce

Jako pamlsek můžeme morčeti dát kousek zeleniny nebo ovoce. Spíše než ovoce je vhodnější zelenina. V ovoci je příliš mnoho cukru, který v nadměrné míře může způsobit obezitu. Zelenina navíc obsahuje spoustu vody, díky tomu si morčátko doplní zásobu tekutin. Ovoce však morčátkům podat můžete. Pokud nebudete přehánět porce, lze jim dát jablíčko, hrušku, rádi mají i banány (toho však nedávejte moc, právě kvůli cukru), jahody nebo meloun, ve kterém je také hodně vody.

Ovoce i zeleninu podáváme vždy čerstvé! Povadlé, plesnivé nebo nahnilé ovoce ani zeleninu morčátku nikdy nedáváme, sami bychom je také nejedli.

Vitamín C

Stejně jako lidé, ani morčata nedokáží vytvářet ve svém organismu vitamín C, je tedy nutnost jej morčátku podávat pomocí ovoce, zeleniny nebo speciálních kapiček, které se přidávají do vody. Tyto kapičky lze zakoupit v obchodě s chovatelskými potřebami, kde vám poradí s dávkováním. Vitamín C je opravdu důležitou součástí stravy morčete, jeho nedostatek může způsobit spoustu zdravotních obtíží, jako je krvácení, vypadávání zoubků, …