Máte doma kočku, která vám škrábe nábytek a jste z toho samozřejmě špatní a vůbec se vám to nelíbí. Jak odnaučit kočku škrábat nábytek? Pokud to jde, pouštějte kočku hodně ven, aby si mohla obrousit drápky na stromě, nebo někde jinde v přírodě.
Doma byste měli mít pro kočku škrabadlo, které jí umožní škrábat právě tam a nebude si všímat vašeho nábytku. Sama mám doma kočku a škrabadel máme doma hned několik. Jednak má škrabadlo na zemi, to vypadá jako dětská hrazdička. Na této jsou však zavěšené myšky a pod nimi je škrabadlo.
Další škrabadlo máme rohové a to jsem umístila na roh gauče, protože ten naší kočku neustále přitahoval. Kočka tam chodí stále, ale už neškrábe gauč, ale právě toto rohové škrabadlo. To však není zdaleka poslední škrabadlo, které jsme jí pořídili, ale pak má ještě velké škrabadlo i s tunelem a boudičkou. Tam si kočka chodí velmi ráda hrát a samozřejmě i škrábe.
Poslední škrabadlo máme vedle její misky s jídlem, je to taková vlna a i na toto místo si chodí zaškrabat. Pokud máte doma kus nábytku, který vaši kočku ke škrábání vyloženě láká, pak použijte sprej, který odpuzuje kočky. Seženete jej v lékárnách, ve zverimexu a na veterině, sehnat jej můžete i na internetu.
Funguje to tak, že postříkáte dané místo a kočka na něj nepůjde a to proto, že jí tato vůně není vůbec příjemná a odpuzuje jí. Sprej lze použít i na místa, kam nechcete, aby vaše kočka chodila. Kočce neublíží, ale nebude s ním kamarádka a tudíž jí odpudí.
Sprej lze koupit jak pro vnitřní použití, tak i pro použití venkovní a to například na místa, která nechcete, aby vám kočka očůrávala. Může to být například záhonek a podobně.
Víte dostatek o svém psím příteli? Ověřte si své znalosti v 7 základních bodech.
Máte dostatek znalostí pro výchovu vašeho čtyřnohého psího přítele? Ověřte si své znalosti v 7 základních bodech. Znáte odpovědi na tyto otázky?
Víte, v jakém věku je nejlépe štěně od chovatele odebírat?
Víte, jaká očkování atd. by štěně při odběru mělo mít?
Víte, jak a kdy správně očkovat svého psa?
Víte, kdy správně odčervit svého psa?
Víte, jak nejvhodněji vybrat krmivo pro svého psa?
Víte, kdy je správný čas krmivo vašemu psovi vyměnit?
Víte, jak svého psa můžete chránit před nežádoucími parazity, jako jsou klíšťata a blechy?
Znali jste odpovědi na všechny uvedené otázky? Výborně, pak jste skvěle připraveni být dobrým a zodpovědným pánem, svému čtyřnohému příteli. Že si nejste v určitých bodech jisti? Nevadí, na všechny otázky si v krátkosti odpovíme.
Víte, v jakém věku je nejlépe štěně od chovatele odebírat?
Štěňátko si od svého chovatele, většinou odebíráme mezi 8 – 10 týdnem jeho života. Určitě by nemělo být mladší než 7týdnů. Nespěchejte tedy a na své štěňátko si počkejte. V podstatě žádný správný chovatel by vám neměl chtít štěně v mladším věku předat. Je důležité, aby štěně alespoň do osmého týdne bylo u své matky.
Víte, jaká očkování atd. by štěně při odběru mělo mít?
Je nutné, aby vaše štěně při odběru bylo řádně odčerveno a očkováno. Dále už to bude na vás. Zde je krátký souhrn, kdy štěně řádně odčervit a očkovat.
První odčervení u štěňat bychom měli dělat ve věku 14 dní.
Další odčervení potom ve 14-ti denních intervalech (dvou nebo tři týdenních intervalech) a to až do věku tří měsíců našeho štěněte. Opakované a pravidelné odčervení je velmi důležité.
Od stáří tří měsíců, pak štěně odčervíme každé tři měsíce (to znamená ve věku 3, 6, 9 a 12 měsíců).
Očkování štěněte:
6 – 7 týden života štěněte /provádí se první očkování.
9 – 10 týden života štěněte / druhé přeočkování (psinka, parvoviroza, inf. laryngotracheitida + inf. hepatitida, parainfluenza, leptospiroza, coronaviroza).
3 – 6 měsíc života štěněte/provádíme první očkování proti vzteklině.
Víte, jak nejvhodněji vybrat krmivo pro svého psa?
U výběru psího krmiva, bychom se měli především soustředit na složení krmiva. Štěňátko potřebuje dostatek bílkovin, minerálů a vitamínů. Tedy kvalitní krmivo by mělo na prvním místě obsahovat velký podíl masa/bílkoviny, žádné náhražky, ale jasně definovaný procentuální podíl masa v krmení. U opravdu kvalitního krmiva, možná budete muset sáhnout hlouběji do kapsy, v budoucnu se vám to mnohonásobně vrátí. Důležité jsou také minerály, vláknina a vitamíny, které v lidské potravě obsahuje zelenina a ovoce. U pejsků je tomu podobně jako u nás. Prostě je potřeba pestrá a vyvážená strava a u štěňat, je to opravdu obzvláště důležité.
Víte, kdy je správný čas krmivo vašemu psovi vyměnit?
V každém věku je nutno potravu rozlišovat. Máme tři základní věkové skupiny.
Pes Junior / štěně, tedy pes v růstu a vývoji.
Malé rasy (do 10kg) dospívají do dospělosti zhruba mezi 10 až 12 měsícem života.
Střední rasy (11-25 kg) dospívají mezi 12 až 14 měsícem života.
Velké rasy (26-44 kg) dospívají mezi 14 až 16 měsícem života.
Obrovské plemena (přes 45 kg) dospívají zhruba až ve 24 měsíci svého života. Než nám pejsek dospěje, krmíme tedy „Junior“. Pak je potřeba potravu změnit.
Pes dospělý/ tedy pes v nejaktivnějším věku.
Malé rasy (do 10kg) dospělost, zralost od 1 – 7/8 roku života.
Střední rasy (11-25 kg) dospělost, zralost od 1 – 7 roku života.
Velké rasy (26-44 kg) dospělost, zralost od 1,5 – 6 roku života.
Obrovské plemena (přes 45 kg) dospělost, zralost od 2 – 5/6 roku života. Po dobu aktivního psího života krmíme granulemi s rozdílným složením. Jak je uvedeno výše, když nám končí štěněčí věk, je potřeba granule změnit. Máme dospělého psa, popřípadě pes v zátěži.
Pes Senior / tedy pes již spíše klidnější.
Malé rasy (do 10kg) nastupující stáří od 7/8 roku života.
Střední rasy (11-25 kg) nastupující stáří od 7 roku života.
Velké rasy (26-44 kg) nastupující stáří od 6 roku života.
Obrovské plemena (přes 45 kg) nastupující stáří od 5/6 roku života. Zde nastává klidnější fáze psího života, proto je opět nutné potravu změnit. Krmivo pro seniory je odlehčené a snaží se nám regulovat, udržovat váhu/hmotnost našeho psa. Náš pejsek, už nevyvíjí tolik aktivity, spíše polehává, odpočívá a nespotřebovává tolik energie.
Víte, jak svého psa můžete chránit před nežádoucími parazity, jako jsou klíšťata a blechy?
Existují antiparazitární přípravky. V dnešní době máme opravdu z čeho vybírat. Nejznámější a zcela účinné jsou:
Antiparazitika v pipetách je nutné aplikovat každý čtvrtý týden, tedy minimálně jednou za měsíc, aby byly dostatečně účinné. Myslete na to, že účinnost se také snižuje koupáním. Dále je nutné vybírat přípravek s ohledem na váhu a velikost vašeho psa. Nejlépe zakoupit u svého veterinárního lékaře, který vám přesně poradí a pomůže se správnou aplikací.
Antiparazitární obojek. Výhodou obojku je trošku levnější cena a vydrží celou sezónu. Nevýhodou je, že pes musí mít obojek neustále, tím je myšleno i doma. Dále potom také možný zápach a někdy je možné také podráždění kůže. V obou dvou případech se jedná se o účinnou prevenci proti klíšťatům i blechám. Ať už se rozhodneme pro pipety, nebo obojek, vždy dbáme na doporučenou délku životnosti. Určitě prevenci nepodceňujeme. Předcházíme tak možným komplikacím.
A jsme na konci. Sedm nejzákladnějších bodů, které bychom jako majitelé psů měli vědět. Teď už nezbývá nic jiného, než jen popřát „šťastné a veselé soužití s vaším čtyřnohým přítelem“. Všichni víme kolik radosti nám do našeho života, tyto čtyřnohá stvoření dokážou přinést.
Tento papoušek patří mezi oblíbené, protože dokáže perfektně napodobovat zvuky a říkat slova. Patří mezi velké papoušky. Jak už jeho název napovídá, má šedou barvu, ale na peří ocasu je červený. Je velký kolem 35 cm. V zajetí se Žako dožívá i více než 50. let.
Druh tohoto velkého papouška se však doporučuje pouze zkušeným chovatelům. Chov tohoto papouška je náročný a nedá se srovnávat například s chovem králíka nebo křečka. Jsou považování za nejlepší imitátory ze všech papoušků. Pokud se někdo rozhodne tyto velké papoušky chovat, měl by se dozvědět informace o chovu tohoto nádherného mazlíčka.
Chov
Tento papoušek potřebuje každodenní péči. U neochočených papoušků se nedoporučuje do klece strkat prsty, protože klovnutí může být velmi bolestivé. Papouška umístěte do velké klece, pokud chcete odchovat více papoušků, tak je dejte do venkovní voliéry. Klec nebo voliéra se však musí alespoň jednou týdně čistit. Do jeho klece nemá cenu dávat žádné rostliny, protože je Žako stejně zničí.
Tyto papoušky je pro odchov lepší chovat spíše v páru, ale pokud si chcete papouška pořídit pro ochočení, je lepší si pořídit pouze jednoho. Papouška si však musíte denně vytahovat, aby si protáhnul křídla a nohy. Vytáhněte si ho minimálně na dvě hodiny denně. Klec by měla být vysoká asi metr a široká minimálně šedesát centimetrů. Každopádně by v ní papoušek měl umět roztáhnout křídla. Když je klec moc velká (vyšší než majitel), můžou být teritoriální.
Na dno klece dáme zvlhčenou rašelinu nebo hobliny s malými klacíky. Čas od času musíte papouškům zkrátit drápy. Na to je nejlepší používat například kleště pro psy, ale je ideální s tímto navštívit nějakého zkušeného chovatele. Nezapomeňte vašemu papouškovi pořídit bidla, o které si brousí zobák a drápy. Díky své inteligenci vyžadují hračky – aby se nenudili. Jsou známí také svou plachostí – když se k nim přiblíží cizí lidé, upínají se na jednoho člověka.
Onemocnění Papouška Žaka
Většinou se jedná o onemocnění jako u všech papoušků. Když uvidíte, že se váš papoušek chová jinak, rychle navštivte veterináře. Nejčastější onemocnění papoušků bývá většinou virové onemocnění PBFD, které se diagnostikuje z kapky krve. Další nemoc může být například ornitoza, ps itakoza nebo paraziti.
Potrava
Pro všechny velké papoušky existuje speciálně namíchaná směs. Dále jim můžete dávat nějaké zrní nebo ovoce a zeleninu. Důležité je jim dávat i nějakou listovou zeleninu. Tito papoušci si však pochutnají i na tvarohu nebo kompotu. Nezapomeňte jim dávat větvičky k okusování. Strava by měla obsahovat dostatek vápníku a vitamínu A, ale v přiměřeném množství. Na trhu je k dostání i několik druhů vitaminových doplňků a preparátu – například tekutý přípravek PROMOTOR, který se dává dvakrát týdně v množství 2ml na 1l vody.
Vydávání zvuků
Žako Šedý je velmi inteligentní papoušek, dokáže vyslovovat lidská slova a spojovat je do určité míry i s významy. Tuto schopnost získal kvůli spolupráci při zisku potravy v Střední Africe, ze které Žako Šedý pochází.
Poddruhy
Existují dva poddruhy: Žako Kongo a Žako Liberijský. Někteří lidé mluví i o tom, že existuje ještě třetí poddruh – a ten se nazývá Žako Ghanský, který je podobný jako Žako Kongo akorát tmavší a o něco menší, ale tento poddruh nikdy nebyl vědecky ověřen.
Žako Kongo má tmavý zobák, šedivé peří a červený ocas. Žako Liberijský je menší, má světlejší zobák a kaštanově zbarvený ocas.
Zvířata mají velmi citlivé trávicí ústrojí, v žádném případě je nesmíte krmit zbytky od vašeho stolu. Pokud jim chcete zajistit kvalitní a spokojený život, je třeba začít u stravy. Držte se při výběru krmiva 5 pravidel a budete mít jistotu, že pokaždé vyberete nejlepší granule pro psy a kočky.
Kontroluji složení
Při výběru krmiva se v žádném případě nesmíte řídit cenou. Je nutné si přečíst složení! Kvalitní krmiva pro kočky a psy poznáte snadno: Obsahují více než 50 % masa, zeleninu, ovoce a vlákninu. Naopak ukazatelem nižší kvality je obsah moučky či sóji.
Myslím na prostředí
Jiné granule je třeba koupit pro zvířata, která s vámi žijí výhradně doma. Jiné krmivo potřebuje pes, který celý den hlídá zahradu. Zvířata, která mají více pohybu, potřebují granule s vyšší výživovou hodnotou. Prodávají se například i kvalitní granule pro obézní psy nebo kočky.
Zvažuji věk
Stejně jako u lidí se u zvířat postupem času mění potřeby na složení potravy. Jiné granule jsou určeny pro štěňata, jiné pro psy v aktivním věku, úplně jiné zase pro psí seniory. Stejně to platí u koček.
Snažím se o zpestření
Granule nabízí dostatečnou výživu, ale jejich chuť je pro zvířata stále stejná. Správný chovatel alespoň jednou za týden svému čtyřnohému kamarádovi stravu zpestří. Psa i kočku potěšíte například sušeným masem či jiným pamlskem.
Krmím správně
U výběru krmiva to začíná. Pes i kočka musí dostávat jen přiměřené množství potravy. Jak správně krmit psa? Nejlepší je, když se poradíte s veterinářem. Doporučené dávkování najdete v popisu každých granulí. Nikdy doporučenou krmnou dávku nepřekračuje, byl by to počátek obezity a zažívacích problémů zvířete.
Pokud se budete těmito pravidly držet, neuděláte při výběru chybu. Na závěr tu máme tip na obchod www.mujmazlik.cz. Specializuje se na špičkové granule pro psy i kočky. Pestrá nabídka zahrnuje krmivo, pamlsky i další potřeby pro chovatele za rozumné ceny.
Krmiv pro kočky je velké množství, ale víte, co musíte opravdu dát svému mazlíčkovi, aby byl zdravý a měl krásnou srst? Určitě byste se měli zajímat o to, co vaše kočka jí a jestli má opravdu vše, co potřebuje.
Podáváme granule
Velice častou a oblíbenou stravou vašich koček jsou granule. Možná protože krmení granulemi je rychlé a pohodlné, ale možná i pro to, že mnozí si myslí, že dávají svému mazlíčku, vše co potřebuje. Avšak záleží na tom, jaké granule kupujete. Existují jisté druhy, které jsou vyvážené a obsahují složky, které jsou pro vaše mazlíčky nezbytné anebo doporučené. Důležité je, aby v granulích byl taurin, což je látka, kterou kočka nezbytně potřebuje, avšak sama si jí vytvořit nedokáže. Samozřejmě, že kočka také potřebuje vitamíny a látky, které budou prospěšné pro její srst. Kdysi bylo pravidlem, že čím byly granule dražší, tím měli lepší kvalitu, avšak dnes už to tak ve všech případech není, proto je důležité nejen koukat na značku, ale také na složení.
Doplňujeme živiny jinak
Někteří lidé, zejména ti, co mají pocit, že jejich kočka v granulích nedostává vše, co by měla, tak dokupují různé doplňky, jako jsou kapsičky, konzervy či pasty. Opět záleží na složení, ale ve většině případů tento typ potravy obsahuje mnoho živin a také pomáhá lépe trávit chlupy, které kočka přes den spolyká.
Mazlíček, který má rád maso
Nejen lidé milují maso, ale také kočky. Kromě toho, že je to jejich oblíbený pokrm, je to také velmi hodnotné krmivo, protože maso obsahuje mnoho bílkovin, které potřebuje i váš mazlíček. Avšak pokud chceme dopřát své kočce tak luxusní stravu, jako je maso, tak musíme dbát, aby nebylo maso příliš slané, protože sůl je jedna z látek, které nejsou pro vaši kočičku vhodné.
Kočka musí ven
Občas musíte svou kočku vyvenčit po dvorku a to nejen pro to, aby mohla vykonat svou potřebu, ale také proto, aby se dostala k další důležité složce své potravy. Jedná se o klasickou trávu, protože pomáhá k lepšímu trávení. Pokud máte kočku jako opravdového domácího mazlíčka, který ven vůbec nechodí, pak byste měli trávu něčím nahradit. Ve zverimexu určitě pořídíte pšenici, kterou můžete vysít uvnitř bytu, avšak když se vám nechce být zahrádkářem, tak můžete zvolit různé směsi pro lepší trávení.
Ať budete svého mazlíčka krmit granulemi, kapsičkami či vlastním obědem, měli byste dbát na složení, abyste se přesvědčili o tom, že dostane, vše co potřebuje.
Chystáte se pořídit nový přírůstek do vaší rodiny? Rozhodli jste se pro psího domácího mazlíčka, ale v podstatě ještě pořád zvažujete pro jaké plemeno se rozhodnout? Zda je to vhodně načasované rozhodnutí s ohledem na vaše možnosti? Zda jste připravení na takovou zodpovědnost? Ano, to jsou všechno otázky, které byste si měli klást (a věřte mi, je jich mnohem více) pokud chcete být dobrým „pánečkem“ svému věrnému příteli.
Pokusím se vám, v pár základních bodech shrnout všechna důležitá fakta, které byste měli zvážit při výběru štěněte. Tak jdeme na to:
Výběr plemene
Tohle podstatné rozhodnutí byste měli udělat s ohledem na to, jaký jste vlastně člověk VY SÁM. Určitě si nevybírejte pejska jen podle toho, že se vám líbí, že ho má kamarádka, nebo třeba jen proto, že chcete být prostě IN. To je například kapitola sama pro sebe o Čivavkách, které já osobně miluji, sama jsem majitelem jedné z nich, i když jsem to vůbec neměla v úmyslu. Prostě máme podobné povahové rysy. Že je to nesmysl? Vůbec ne. Neříká se nadarmo, že se pejsci svým pánečkům podobají, nebo naopak?
O plemeni psa byste měli něco vědět, např. jak již zmíněné základní povahové rysy , co je potřeba k jeho péči atd. Nikdo nejsme dokonalý a tak byste v tomhle případě neměli otálet a sáhnout po odborné literatuře a trošičku zapátrat, jaký že ten pejsek by byl vhodný právě k vám.
Potřeby pejska
Jak jsem již psala, já sama jsem majitelkou dvouleté čivavky a vůbec jsem to neměla v úmyslu. Čivavy pro mě vždycky byly takové „přerostlé myšky“ a ne opravdový pejsek. Miluju totiž velké psy, lovecké plemena……Výmarský ohař, Ridgeback je třeba opravdový krasavec ….. a vidíte? Čivavka je můj mazlík.
Jak to, že až takový výrazný rozdíl? Jednoduše. Tento malý společník zcela kopíruje moji společenskou povahu a můj životní styl. Ridgeback je sice krasavec, milovala bych ho v podstatě úplně stejně, ale nebyla bych mu dobrým pánem. Patřím totiž mezi typy lidí, kteří dají přednost sezení v kavárně u kafíčka, než rannímu běhu. Ano, ano. Ne, že bych byla lenoch, to opravdu říct nechci, mám ráda procházky, sem tam sport, ale mám trošičku problém se sebe-disciplínou, takže pravidelnost je pro mě kámen úrazu. Přimět se a donutit. Ano, to totiž přesně musíte. Za jakéhokoliv počasí, ať se vám chce, nechce, prostě musíte. Velký pes, více starostí. Malý pes, méně starostí. Stejně jako u dětí, co říkáte?
Pořídíte-li si velkého psa, bude potřebovat dostatek pohybu, aktivitu a k tomu potřebuje VÁS. Pejsek si sám neotevře dveře od bytu a nepůjde si zaběhat. Pokud toto budete opomíjet, budete pak patřit k těm nespokojeným pánečkům, kteří si potom stěžují, že jim pes doma všechno ničí, je neukáznění atd.
Výcvik pejska
A tady narážíme na další důležité téma. Výcvik pejska. To jak váš pes poslouchá, či neposlouchá je jen a jen odrazem vaší péče. I malý pes potřebuje nastavit pravidla, určit mantinely kam až může zajít a co už je příliš. U velkého psa o to více, aby byl zvladatelný a vaše soužití bylo v naprosté harmonii.
Pokud toto opomenete v samém začátku (štěňátko je nejlépe začít trénovat tak někde od šestého měsíce) může vaše soužití s domácím mazlíčkem, být naprosto odlišné od vašich
plánovaných představ. Takže určitě berte v úvahu i vaše časové možnosti, štěňátku se musíte věnovat. V budoucnu se vám to mnohonásobně vrátí.
Prostor
Určitě také velkou roli při rozhodování hraje, do jakých prostor si pejska pořizujete. Zda bude mít dostatečný výběh např. na vaši zahradě, nebo omezený prostor v bytě. A tady jsme u již zmiňovaných potřeb pejska. Pokud máte k dispozici dům s velkou zahradou a tedy i s velkým výběhem, není problém si pořídit psa většího i když mu nebudete moc věnovat tolik času. Pejsek bez vás sice strádá, protože ne nadarmo se říká „nejlepší přítel člověka“, ale alespoň má dostatek pohybu a vy mu svoji přítomnost můžete vynahradit např. o víkendech či dnech volna.
Vaše fyzické zdatnosti
Ano, ano, i tento bod není tak zcela zanedbatelný. Stejně jako my lidé i pejsci mohou být nemocní. Řeknu vám třeba můj příběh, pro lepší pochopení, co že mám vlastně tímto bodem na mysli. ..
Moje čivavka měla problém s kolenním vazem. Není to jen problém malých pejsků. Ordinace u našeho psího ortopeda byla plná psů, malých i velkých. A tehdy jsem si to uvědomila. Vlastně vás vůbec nenapadne, než se něco stane, že zrovna ten váš mazlík může mít nějaký problém.
Podstoupili jsme dvakrát operační zákrok. Naprostý zákaz pohybu, takže neustálé přenášení. Venčení byl taky zážitek a to prosím mluvím o 2,5kg pejskovi. Takže z mého pohledu ani takovouhle věc zcela nepodceňovat. Vůbec si totiž nedovedu představit, co bych v takovémto případě dělala s 40kg psem.
Vaše finanční možnosti
A samozřejmě nakonec vaše finanční možnosti. Ať se podíváte kam chcete, peníze „vládnou světem“ a ať chceme či nechceme, jsou důležitou součástí našich životů. A stejně tak, jsou důležité vaše finanční možnosti pro vašeho pejska.
Velký pes = větší vydání, menší pes = menší vydání, alespoň co se potravy a nákladů na veterinární péči týče. Jinak se samozřejmě meze nekladou. Vždyť jen to nepřeberné množství všech nejrůznějších vitamínových doplňků, módních doplňků….pokud máme z čeho, často utrácíme za naše mazlíčky více, než sami za sebe.
A jsme u konce. Pokusila jsem se zhruba shrnout nejzákladnější fakta, které byste měli při výběru štěněte zvážit. Až učiníte definitivní rozhodnutí, dále potom následuje, příprava na příchod štěněte domů. Co všechno bychom si měli připravit, zajistit….prostě jak se nachystat na nový přírůstek do vašeho domova, ale o tom zase příště.
Moc vám přeji, ať je výběr TOHO VAŠEHO domácího mazlíčka pro vás něčím nezapomenutelným a hlavně tím pravým rozhodnutím z kterého se budete už jen a jen těšit. Vždyť pokud budete mít šťastnou ruku, může vás tento věrný psí přítel provázet hodně dlouhou dobu životem. (větší plemena 12-15let, menší plemena i 17let)
Přemýšlíte o chovu hadů? Mnoho chovatelů si oblíbilo chřestýše. Existuje mnoho druhů chřestýšů. V následujícím článku se dozvíte informací o chovu těchto nádherných živočichů. Musíte si však pamatovat, že chřestýši jsou jedovatí hadi a s jejich chovem musíte být velmi opatrní. Chov chřestýšů se doporučuje jen zkušeným chovatelům. Nezapomeňte ani na to, že pro chov jedovatých hadů potřebujete povolení.
Chřestýš mexický
Chřestýš Mexický je jedovatý had. Jeho délka je kolem 150 – 200cm. Má žlutohnědou nebo červenohnědou barvu. Na hřbetě má kosočtvercovou kresbu. Hlava chřestýše je světlá s tmavší kresbou. Terárium musí být velké alespoň 150 x 80 x 80 cm, ale samozřejmě může být i větší. Na dno terária dejte směs jílu nebo rašeliny. Nezapomeňte ani na intenzivní osvětlení. Do terária dejte i kameny. Nesmí chybět ani nádoba s čerstvou vodou. Krmte Chřestýše Mexického různými hlodavci. V oblibě mají myši, potkany nebo morčata.
Chřestýš rohatý
Chřestýš Rohatý patří spíše mezi ty menší druhy chřestýše. Stejně jako ostatní chřestýši má na špičce ocasu chřestítko, a to znamená, že má zrohovatělé články kůže, které mu slouží na obranu v nebezpečí.
Chřestýš západní
Délka tohoto chřestýše se pohybuje okolo 200 cm. Jeho barva je spíše šedá nebo žlutošedá nebo až do hněda. Na hřbetě má tmavší, kosočtverečnou kresbu. Stejně jako ostatní chřestýši chrastí svým chřestítkem, když se cítí v nebezpečí. Terárium by mělo mít rozměry 200 x 100 x 100 cm. Na dno terária umístěte vrstvu dřevěných štěpků. Jako potravu můžete dát chřestýši západnímu potkany, myši nebo i králíky, ale záleží na velikosti chřestýše.
Doufám že, se Vám tento článek o chovu chřestýšů líbil.
Láká Vás doma chovat tyto malé úžasné tvory s barevnými křídly? Společně si tedy řekneme, jak na to.
Obecné informace
Obecně se motýli dělí několika kategorií, kdy ty nejhlavnější jsou denní a noční. Dále jestli motýli potravu přijímají či nikoliv. (Motýli, kteří potravu přijímají žijí déle) Každý motýl musí projít čtyřmi vývojovými stádii – Vajíčko, housenka, kukla a dospělý motýl.
Jak postupovat už od vajíčka
Toto je první stádium. Je dobré si prvně zjistit, kdy se má housenka vylíhnout – u každého druhu je to jinak. Pokud vajíčka nezimují, můžeme v nejbližších dnech očekávat vylíhnutí. Jestliže budou vajíčka zimovat je nejlepší volbou je umístit do Petriho misky. (Může ale posloužit i plastová krabička) Vajíčka umístěte tak, aby až se vylíhnou, neunikla. Nádoby musí být průhledné, aby se dal pozorovat vývoj. Pro vajíčko musíme zajistit dostatečnou vlhkost aby vajíčka nevyschla, ale zároveň musí mít dostatečné větrání. Vlhkost zajistíme tím, že dáme na spodek misky savý papír. (Vhodný je například toaletní.) Neměli by taky být moc na slunečním světle.
Chov housenek
Housenky po vylíhnutí chováme v už zmíněných Petriho miskách. Nejdůležitějším úkolem v tomto stádiu je, aby se dostalo housenkám co nejvíce potravy a dorůst do co největší velikosti. (Zvlášť u motýlů, kteří nepřijímají potravu – jejich životnost potom závisí na tom, kolik snědli jako housenky) Jejich obydlí musí být dané tak, aby světlo svítilo na celý povrch. S postupným růstem je přendáváme do větších nádob. Až housenky odrostou, přesuneme je do houseníku. (Většinou ve tvaru dřevěné krychle a stěnami pokrytýma jemným pletivem) Pozor aby zde nebyl jakýkoliv otvor, kterým by mohly housenky utéct.
Housenky se živí hlavně rostlinami, takže co se týče dna houseníku, je nejlepší zde dát rostliny, které ale nejdříve opláchneme a trochu usušíme, abychom zabránili parazitům. Některé druhy housenek přezimují. (Postupujeme stejně jako u přezimování vajíček, akorát je dáme v Petriho misce přímo do houseníku) Pokud ale venku zima a rostliny ještě moc nerostou, vložíme housenky do ledničky – tím oddálíme jejich probuzení.
Kuklení housenek
V tomto stádiu si housenky vyžadují nejvíce krmení. Pak se krmit přestanou a začnou se rychle pohybovat po houseníku. Některé z housenek se začnou potírat ústními výměšky nebo vylučují hedvábné vlákno. Kvůli klidu se doporučuje tyto housenky přesunou do samostatného houseníku. Tím ochráníme ostatní housenky – před kuklením housenky vylučuje jedovaté látky. Není dobré nechat se kuklit mnoho housenek v jednom houseníku, proto je rozdělíme do několika menších skupin a oddělíme.
Líhnutí motýlů
Poslední stádium. Že se motýlek líhne poznáme podle toho, že kukla mění svou barvu a motýlkovi prosvítají křidélka. Kukly se musí hodně rosit. Je také nutné, aby měl kolem sebe motýl hodně prostoru, aby mohl pořádně roztáhnout křídla. Opět lze jejich líhnutí oddálit tím, že se vloží do ledničky.
Leguáni – jak neobyčejní tvorové. Také jste se nadchli pro tento druh živočichů a rádi by jste si jednoho pořídili domů? Jak s chovem, krmením a zařizováním jejich obydlí se dozvíte v následujícím článku.
Jak správně vybrat
Cena jednoho leguána se pohybuje okolo 700,- Kč. Je lepší leguána koupit od chovatele. Na rozdíl od zverimexu mu nejde až tak o zisk, o leguány se stará a je schopný Vám vše potřebné vysvětlit a odpovědět na každou otázku ohledně leguánů. Když ale nakupujete ve zverimexu, tady je pár rad, jak vybrat toho nejvhodnějšího – nejlepší je vybrat si právě toho, který se zdá nejvíce energický – pozor ale na to, aby nebyl agresivní. Před koupi leguána zkontrolujeme jeho oči, neporušenost zakončení ocásku, ušní bubínky, přepočítáme prsty, pravidelnost dýchání a prohlídneme kůži. (Jestli proběhlo svlékání bez problémů) Když Vás při jeho manipulaci šlehne ocasem, je to normální, jestli Vás však kousne, raději si vyberte jiného jedince.
Výběr terária
Protože například leguán zelený dorůstá délky až 5 metrů, budeme potřebovat opravdu velké terárium. Velký důraz se klade hlavně na výšku terária. Mělo by být přizpůsobené k lezení a odpočinku, a tak zde nesmí chybět různé větvě a další rostliny, které jim to umožní. Dále nesmí chybět velká miska s vodou, (Kromě pití také tvoří vlhké prostředí) vhodné osvětlení – svítíme 8 až 10 hodin denně. (Doporučuje se UVB žárovka – cena 13W žárovky okolo 350,- Kč) a topení.
Kvůli jejich imunitnímu systému a trávení důležité mít v teráriu správnou teplotu. Tělo si sami termoregulují – když je mu zima, sám si najde vyhřáté místo a naopak. Proto musí mít v teráriu jak chladná místa, tak teplá. Teplá místa by měli mít teplotu od 35 – 37,7°C. Na chladných místech by měla být teplota zase od 26,6 – 29,4°C. V noci může teplota klesnout na 21,1 – 23,8°C.
Chov
Leguáni po většinu času spíše odpočívají. Můžete si je ale vytáhnout z terária ven, aby se trochu proběhli. V tom případě musíte dávat pozor, aby jste leguána nezašlápli. Čím více leguán roste, tím větší sílu má, a tak hrozí i to, že by mohlo zranit nějaké cizí zvíře, které se k němu přiblíží. Tento druh živočichů je známý i tím, že může ztratit ocas. V tomto případě není třeba paniky, ale odvezte zvíře rychle k veterináři.
Krmení
Jsou býložravci. Leguáni mají sice hodně zubů, ale většinou svou potravu nežvýkají ale trhají na kusy. Pijí jenom výjimečně. Co se týče samotné potravy, nejvhodnější rostliny jsou pampeliška, mrkev, porek, cuketa, celer, hrášek a další. I když se v různých článcích píše, že žerou i hmyz, není to pravda. Opravdu jsou býložravý, a tak nic kromě rostlin nejedí. Tak se nenechte zmást.
Tento článek bude trochu jiný, než ty předešlé. Dnes se zaměříme na chov ovcí kdysi a dnes. Dozvíte se plno věcí z historie chovu tohoto živočicha. Dozvíte se, jaký byl život mistra ovčáka až po rapidní pokles chovaných ovcí na našem území.
Historie chovu oveček
Chov ovcí společně s chovem koz je nám znám už od počátku 9. století. Zpočátku byly ovce chovány především pro mnohostranné zážitky a obrovskou odolnost vůči klimatickým podmínkám. Vývoj tohoto chovu se nejvíce odehrála v oblasti Beskyd a Karpat. (Konkrétně valašnicko-salašnický způsob chovu) Na počátku byly ovce velmi intenzivně dojeny.
Ve 14. století na území České republiky podílel chov ovcí až na ¾ stavu všech hospodářský chovaných zvířat. Za velmi důležitý se také pokládá doba feudalismu. V těchto dobách se o ovce starali již speciální mistři ovčáci, kteří dokonce měli svůj samostatný 4. stav. V těchto dobách začala naším územím znít písnička ‚Ovčáci čtveráci‘, kterou zpíváme dodnes. (Čtveráci – to právě znamenalo onen 4. stav)
Práce ovčáků se pokládala za velmi cennou, důležitou a respektovanou. Takový ovčák byl brán za velmi důležitou osobu. Být ovčákem mělo také hodně výhod. Především onu ‚svobodu‘ – ovčáci měli například možnost oženit se bez souhlasu svého pána, dále byli osvobozeni od roboty a jejich děti mohly jít na studia.
Kvůli krizím se ale počet ovcí začal postupně snižovat, a tak z počtu ovcí v roce 1837 (což bylo asi 2 300 000 kusů) klesl v roce 1935 na počet pouze 40 300. Naopak vzestup přišel v době socialismu, kdy bylo v roce 1990 zaznamenáno 430 000 ovcí. Další hluboký pokles přišel v letech od 1991 – 2000. Za vinu je to pokládáno vysokou agilností předešlých politiků. Ti podepsali po pádu tzv. ‚železné opony‘ smlouvu, ve kterých odsouhlasili, že se bude nakupovat levnější ovčí vlna z Austrálie. (To způsobilo výrazný snížení stavů chovaných ovcí) Aby byly ovce tedy užitečné i na našem území, začali se chovat převážně kvůli kvalitnímu masu. To ale způsobilo další rapidní pokles ovcí na území nejen v České republice, ale i ve světě.
Chov ovcí dnes
Pokud bychom to měli porovnat s dnešním chovem ovcí, Česká republika značně pokulhává. Naše země dokonce patří ve spotřebě ovčího a jehněčího masa k zemím s opravdu velmi nízkou spotřebou. Spotřeba se pohybuje pouze na úrovni nějakých 0,15 kg. A to i přesto, že ovčí a jehněčí maso patří mezi ty nejkvalitnější ve světě. Nejvíce ovcí je naopak chováno v Austrálii, Asii a v Africe. V současné době se však ovce chovají převážně hlavně kvůli jejich všestranného zužitkování. Ovce jsou schopné kromě hlavních produktů, což jsou hlavně kůže, vlna, rohy a paznehty, mléko a maso, chovány pro produkty vedlejší, což můžou být střeva, krev, lanolin, lůj nebo předžaludky. Dalším užitkem je například produkce mrvy a vypásání chráněných území nebo míst, které jsou pro ostatní hospodářská zvířata nedostupná. Jehněčí maso bývá nejvíce ceněno hlavně v jižních státech Evropy – to jsou Řecko nebo třeba Itálie. Jako maso je velmi snadno stravitelné. Často se označuje za maso dětí a starců. V několika zemích se dokonce prodává lidem v rekonvalescenci.
Cena jatečných zvířat se pohybuje přibližně okolo 35,- až 45,- Kč za kilo. U ovcí se cena pohybuje zhruba okolo 20,- až 18,- Kč.
Předci dnešních kulturních plemen
Muflon (Ovis musimon) – předek evropských a asijských ovcí
Arkal (Ovis vignei) – předek ovce stepní
Urial (Ovis orientalis) – předek ovce kruhorohé
Argali (Ovis ammon) – předek ovce středoasijské
Ovis nivicola – předek ovce sněžné
Ovis canadensis – předek ovce tlustorohé
Doufám tedy, že se Vám alespoň trošičku článek líbil a Vy jste se dozvěděli něco málo o tom, jak vážený byl chov ovcí kdysi a jak je to s nimi teď.
