Krmení ježka

Krmení ježka bělobřichého

Ježci jsou hmyzožravci a v mnoha případech i všežravci. Základem jejich jídelníčku by měl být hmyz a v úplně nejlepším případě hmyz živý. Můžete mu dávat moučné červy, cvrčky, žížaly a podobně.

U cvrčků příliš riskujeme, že ježka kousne do čumáčku, proto je dobré nejdříve cvrčky zmrazit a poté mu je rozmrazovat v takovém množství, jaké sní. U žížal ze zahrady je potom velké riziko že chytne nějakého parazita, ale v dnešní době existují žížalí farmy, takže vždy si nějak poradíme, abychom svého mazlíčka neochudili o ty největší mňamky.

V dnešní době samozřejmě v každém druhém obchodě najdeme už i speciální krmivo pro ježky, ale tyto směsi jsou spíše určené pro ježky venku, aby více přibírali, jsou totiž více kalorické. V takovémto případě je nejlepší podávat to březím samicím.

Další nedílnou součástí ježčí stravy jsou kočičí granule, které jim moc chutnají, obsahují totiž mnohem víc masa, než psí. Někteří ježci mají rádi i kočičí kapsičky, ale pokud jim ji budete podávat myslete na to, že mají být v pokojové teplotě, jinak bychom mohli ježečkovi přivodit pěkný průjem.

Ježka můžete krmit i ovocem, můžete vyzkoušet, které mu bude nejvíce chutnat.

Velmi důležité!

Nekrmte svého ježka divokým hmyzem chyceným venku! Tento hmyz může přenášet parazity, pesticidy a další nebezpečné chemikálie. Buďte také opatrní při krmením jakýmkoliv rostlinným materiálem zvenku, aniž byste si byli jisti, že není nebezpečný. Rostliny vždy před podáním pečlivě umyjte.

Samozřejmě, že pokud jsou to rostliny nebo ovoce z vlastní zahrady a víme, že stromy ani květiny ničím nestříkáme, tak si můžeme být jisti, že je to nezávadné.

Něco navíc

Další věcí, kterou bychom měli dodržovat, je ježkovi podávat dostatečný přísun vitamínu, probatických enzym, protože v této stravě se jich moc nevyskytuje. Pouze v kvalitním mase, jako je například vařené kuřecí maso, také dobře přijímají vnitřnosti. Vše musí být dobře uvařené a před podáním vychlazené a na malé kousky nakrájené.

Strašilky jako domácí mazlíčci

Strašilky jako domácí mazlíčci

Strašilka je opravdu domácí mazlíček k pousmání, v leckterých domácnostech je to spíše moderní dekorace do bytu.

Vzhledem připomínají asi všechno možné, jen ne živého tvora. Leckdy vypadají jako kousek větvičky nebo okousané listí, kus kůry nebo malý proutek.

Příbytek strašilky

Strašilky chováme v zařízení zvané insektárium a mělo by být třikrát vyšší, než nejdelší jedinec aby se mohly svlékat. Na insektárium se nejlépe hodí lepené akvárium postavené na výšku, nebo různé umělohmotné nádoby nahoře zakryté punčochou.

Potrava

Strašilky jsou jedině býložravé. Živí se čerstvými listy, většina druhů žere převážně ostružiník. Pokud jsou ale listy hodně zahnědlé nebo dokonce uschlé, nepočítejte s tím, že je budou strašilky žrát, spíše je odmítnou.

Samozřejmě opět platí pravidlo, že nebudeme podávat ostružiníky, které rostou někde u rušné silnice nebo na místech, kde stříkají rostliny pesticidy.

Zajímavosti

Nejdelší hmyz tohoto druhu objevili vědci na Borneu dorostlého do délky lidské paže. Samostatné tělo měřené od hlavy po konec je dlouhé 37,5 cm. Jedinečná jsou i vajíčka nově popsané strašilky. Jsou vybavena křidélky, které jim umožňují šířit se větrem podobně jako semena některých rostlin.

Je to opravdu zajímavý tvor po všech směrech. Když jsem ho viděla poprvé, nevěřila jsem, že je to nějaký hmyz, nebo živý tvor. Byla jsem z toho tak zmatená, že jsem si myslela, že si dotyčný ze mne dělá srandu dokud se strašilka opravdu nepohnula a já na vlastní oči neviděla, že je živá. Nikdy jsem takhle vyhlížejícího a zajímavého tvora neviděla a do nedlouhé doby ani nevěděla, že něco takového vůbec existuje.

Terárium pro chameleona

Chameleon může být v podstatě kdekoli – v teráriu, drátěné voliéře nebo jen tak volně po bytě na nějaké květině, ale nejlepší variantou samozřejmě je terárium, kde mu můžeme udělat nejlepší podmínky pro úspěšný chov.

Velikost terária

Nejideálnější rozměry terária pro jednoho chameleona jsou 50x60x60 cm a hlavně u chameleonů musíme myslet na to, že čím vyšší terárium, tím lepší, abychom mu mohli vytvořit co nejvíce přirozené prostředí.

Teplota a osvětlení terária

Tato zvířata jsou zvyklá vyhřívat se na horních větvích, proto umístíme zdroj tepla co nejvíce ke stropu. Terárium musíme rozdělit na 3 teplotní části – vyhřívací místo (35 – 45 °C), prostřední část (25 – 30 °C) a dno (20 – 25 °C). V noci vypneme tepelné i světelné zdroje, abychom zajistili přirozený noční pokles teplot.

Větrání

Velmi důležitá je cirkulace vzduchu jako u každého plaza, zajistíme ji buď horním, spodním nebo bočním větráním, v mnoha případech je dobré i dva zkombinovat.

Vlhkost

Minimálně 1x denně musíme terárium důkladně porosit, vzdušnou vlhkost pomohou udržovat živé rostliny. Vlhkost v teráriu by měla být 60 – 75%.

Vnitřní prostor

Co se týká vybavení terária tak zadní a boční stěny je dobré polepit pískem nebo umělými kameny, nebo nějakou tapetou. Nedílnou součástí terária by měl být dostatek silných větví, po kterých může chameleon šplhat. Měli bychom je rozdělit do pater, aby měli rozdílnou teplotu a chameleon si sám vybral, která mu zrovna vyhovuje. Další velmi důležitá věc je mít tam alespoň jednu živou rostlinu, z jejichž listů může chameleon pít stékající kapičky vody. Používáme nejedovaté druhy třeba břečťan, bromelin.

Krmení

Chameleona bychom měli krmit obden, tedy dospělého chameleona, březí samice potom denně. Není na škodu nechat jim i jeden den půst. Stejně tak u samců, tam to může být i déle.

Velmi důležitý je příjem vody, třeba orosením podávané potravy.

Ježek bělobřichý

Není to tak dlouho, co se objevilo na všech internetových stránkách: prodám ježka bělobřichého. Je to velmi zajímavý tvor a hlavně také velmi zajímavý mazlíček, ale jak se dokázalo, dá se mazlit úplně se vším, od oblovky žravé po ježka.

Pokud si budete chtít ježka pořídit, musíme si zase říci, jestli máme dostatek času se mu věnovat. Také si musíme dobře rozmyslet, od koho si ježka kupujeme. Je lepší si koupit ježka od chovatele, než-li ze zverimexu, aspoň máte jistotu odkud zvíře pochází a v mnoha případech, jak je staré a hlavně že je zdravé.

Pokud půjdete k nějakému chovateli, je pár věcí, kterých bychom si měli všímat při výběru:

jasné oči
čistá kůže
bodlinky i zadeček
bez strupů a zranění
čilost
hmotnost (ani příliš tlustý, ani moc hubený)
zdravé nožky, bez přerostlých drápků
neškrábe se

Jednou z věcí, která je také velmi dobrá, jelikož pořízení takového bodlináče není levná záležitost, rovnou se po cestě od chovatele zpět domů zastavit u zvěrolékaře, aby ho prohlédnul, jestli je ježeček v pořádku. Spousty zvěrolékařů sice tento druh ježka ještě neznají, ale po domluvě se dá udělat vše.

Je to opravdu hezké bodlinaté zvířátko ale mysleme na to, že jako každému zvířátku se mu musíme maximálně věnovat, aby nám nezdivočelo a nekousalo nás. Čím více se mu budete věnovat, tím více vás bude mít rádo a velmi snadno se potom takováto zvířátka dají ochočit, stejně jako pes nebo kočička.

Chameleon Jemenský

Je to velmi krásné a obdivuhodné zvíře. Je velmi specifický a svým způsobem nápadný, ikdyž se umí velmi dobře maskovat.

Charakteristika

Chameleon se řádí mezi plazy, samci mají vystouplý hřeben jak na zádech, tak i na hlavě. Jejich kůže je přeměněná na šupiny a přední prsty mají srostlé na dva a zadní na tři. Oči mají vystouplé a mohou se pohybovat všemi směry a co je na tom nejzvláštnější – nezávisle na sobě.

Už od přírody a od miminka mohou přeměňovat barvy podle toho, v jakém prostředí se zrovna nacházejí. Ikdyž se říká, že chameleon to dělá jen pokud mu hrozí nebezpečí a protože je to tvor, který se proti svým nepřátelům nemá jak bránit, toto je jeho jediná obrana, učinit se nehybným a neviditelným. Další zvláštností je jeho dlouhý vymrštitelný jazyk, kterým loví potravu. I přes to, že chameleon není nijak zvlášť hbité zvíře, jazyk má opravdu rychlý.

V přírodě se vyskytují hlavně na stromech a větvích, kde je jim nejlépe. A opět musíme myslet na jedno pravidlo, pokud si budeme chtít chameleona pořídit nikdy nesmí být v jednom teráriu dva samci. V neposlední řadě je to jeden z mnoha exotických zvířat, ke kterému nepotřebujeme žádné registrační listy.

Hmotnost, velikost

Samci dosahují velikosti cca 65 cm, samice dosahují velikosti cca 45 cm. Samec váží 200 – 300 g, dožívá se cca 6 let. Samice váží 50 – 100 g a dožívá se 2 – 3 let, záleží na počtu snůšek.

Potrava

Jako většina plazů je i chameleon všežravý, sní vše od hmyzu po malá myšata, ale samozřejmě nepohrdne ani ovocem nebo zeleninou.

Sameček nebo samička?

Myslím si, že zrovna u chameleonů je to úplně jedno, samozřejmě vždy platí pravidlo, že pokud budete chtít jednoho jedince, bude mu smutno, pokud se mu nebudete dostatečně věnovat.

Takže jako v ostatních případech, pokud si budete chtít pořídit chameleona, mysleme na to, že jestli mu nebudeme moct věnovat hodně času, je lepší si jich pořídit více.

Znova opakuji pravidlo, může jich být v teráriu více, ale vždy tam musí být jen jeden samec!

Korela chocholatá

V Čechách velmi oblíbený a hodně chovaný papoušek je velmi krásný a zajímavý svojí chocholkou a rudými tvářemi.

Korely určitě chtějí společnost, jsou to nadmíru společenští ptáci, proto pokud si je budete pořizovat, tak určitě dvě. Můžete klidně i jednu, ale počítejte s tím, že bude vyžadovat hodně společnosti a péče. V přírodě totiž žijí ve velkých počtech a hejnech a také tvoří nerozlučné páry mezi sebou, proto samotu rozhodně nevyhledávají.

Voliéra pro korelu

Pokud budete chtít dělat svoji voliéru ať už venku nebo uvnitř, určitě je dobré dělat ji ze dřeva a vpředu potáhnout pletivem s oky 10-16mm. Samozřejmě čím více prostoru jim dopřejete, tím je to lepší. Podlaha by měla být buď betonová, nebo posypaná říčním pískem pro velmi snadné čistění.

Další vybavení

hnízdní budka s vletovým otvorem o velikosti 6-8 cm a výstelkou z měkkých hoblovaček
střecha kryjící 1/3 prostoru proti nepohodě
krmná chodba, aby při krmení a čištění papoušci nemohli ulétnout
bidla z ovocných stromů nebo z černého bezu
napáječka s denně čistou vodou

Zbarvení

Korely jsou velmi zajímavý ptáci a mají také mnoho zbarvení. Nejčastější jsou šedé, pak mohou být bílé ale i velmi tmavé, je to různorodé.

Pokud si ji tedy budete chtít pořídit, určitě myslete hlavně na dostatek prostoru. Jsou to papoušci a i když nejsou zrovna velcí, potřebují prostor pro létání a hlavně potřebují společnost, proto je lepší, když na něj nebudete mít tolika času, si pořídit korely minimálně dvě, aby nestrádaly.

Bydlení a potrava pro agamy

Věc, kterou by jsme měli zvažovat, pokud si budeme chtít pořídit agamu je, jak velké terárium na ni budeme potřebovat.

Samozřejmě se to odvíjí od toho, kolik agam si budeme chtít pořídit, jestli jednu, nebo pár, nebo více agam. Pokud budeme chtít pár, měly by rozměry terária mít 50x100cm s výškou 60cm. Pokud jich budeme chtít více, třeba tři – jednoho samce a dvě samice, tak by velikost měla být minimálně 60x160cm a výška 60cm.

Teplota

Co se týká prostředí a teploty terária, měla by mít 28-35°C přes den, lokální výhřev v rohu 40 °C a na noc vše snížíme na cca 22 °C. V létě možné slunění ve venkovním teráriu.

Dále bychom měli v teráriu udělat vyvýšená místa a poličky, abychom agamě poskytli co nejvíce přírodní prostředí.

Osvětlení

Osvětlení zajistíme zářivkami nebo bodovým výhřevným světlem a intenzitu nastavíme tak, aby to agamám vyhovovalo. Poznáme to tak, že si o to sami řeknou, pokud je světlo moc silné budou se od něj vzdalovat a pokud na něm budou přimáčknuté je příliš slabé. V obou případech je potom světlo nutné upravit optimálně.

Substrát

Ten se dá zakoupit v jakémkoli obchodě pro zvířata už předem připravený a namíchaný pro agamy, nebo můžeme použít říční písek/štěrk. Důležité je, aby byl propraný a neztěžoval vašim chovancům dýchání.

Potrava

Agama vousatá je všežravec, takže z poloviny masitá strava, jako třeba holátka myší nebo potkanů a z druhé poloviny pouze zelenina a ovoce.

S oblibou si pochutnávají na semenech rostlin, jejich listech či plodech. Z živočichů mají nejraději hmyz a malé savce (např. hlodavce, ptáky, ještěry či hady).

Agama vousatá

Agama je velmi krásný tvor a i přesto, že ji chová mnoho lidí a říká se, že její chov není náročný. Pokud jste úplný laik, měli byste vědět alespoň základní informace, abyste o agamu nepřišli.

Agama je zvíře velmi pozoruhodné. Hodí se pro alergiky, jako většina terarijních zvířat, dají se také krásně ochočit a hlavně jsou velmi pozoruhodné. Ne nadarmo se jim říká malý drak, protože tak opravdu vypadají a svým způsobem se i tak chovají.

Jedna z dalších mnoha plusů u tohoto zvířete je velmi snadná množitelnost, více než u jiných terarijních zvířat, proto je mezi chovateli oblíbená.

Tento druh pochází z Austrálie a velmi snadno si zvykne na člověka a po nějakém čase sama kontakt také vyhledává. Agamu mohou chovat i děti, je přítulná a rozhodně není nebezpečná. Také je velmi nenáročná na chov, takže pokud budeme znát aspoň základní pravidla, měli bychom to bez problému zvládnout.

Výběr pohlaví

Pokud si budeme chtít agamu pořizovat, určitě se musíme rozhodnout jestli jednu nebo pár, jelikož se opravdu rychle a snadno rozmnožují, tak je rozhodování na místě.

První věc je, že v teráriu bychom měli chovat pouze jednoho pohlavně zralého samce, ne více. Mohlo by dojít k potyčkám dokud by jeden ze samců nezemřel.

Jak poznat pohlaví agam

Není to moc jednoduché, ale pokud budete kupovat agamu u zkušeného chovatele, ten by to měl bez problému poznat a říct vám, jestli to je samec nebo samice.

Pokud bychom si to zjišťovali my sami, tak se to bezpečně pozná podle velikosti kloaky – u samců je širší a u samic je užší.

Mučení zvířat dětmi

Pořídili jste si domů domácího mazlíčka? Zlobí ho Vaši potomci? Pak jste jedni z mnoha.

Pokud jste nikdy dříve doma zvířátko neměli a Vy jste si ho pořídili hlavně kvůli Vašim dětem, pak vyvstává otázka, jak se Vaše děti budou ke zvířátku chovat a vy byste jim vhodné chování měli objasnit. A také velmi záleží na tom, jaké zvířátko jste si konkrétně vybrali. Nejčastěji to však bývají pejsci, kočičky, morčata či křečci.

Přátelé a oběti

Většina dětí se s novým členem snášejí bez problémů, ale najdou se i takové děti, které, ač to vypadá, že si se zvířátkem pouze hrají, je určitou formou mohou i mučit.

Velmi často se stává, že malé děti chodí zvířátko úmyslně budit, když spí, nebo je s oblibou provokují dupáním nebo škádlí různými předměty, jako je smetáček, házením psími hračkami, nebo i vlastními hračkami – hlavně plyšáky a míčky.

Někdy je dokonce tahají za různé části tělíčka, jako uši, tlapky, ocásek i samotnou kůži na hřbetě! U větších zvířat se pak vozí na hřbetě, jakoby to byl nějaký poník!

Nutná obrana

Většinu si děti neuvědomují, že svými hrátkami, zvířátku mnohdy i ubližují, a ty se pak na oplátku zase budou bránit. Začnou kousat, drápat nebo se jen tak po dítěti oženou, zavrčí, aby dala najevo, že se jim jednání dětí nelíbí.

Stále častěji se však setkáte s případy, kdy děti domácího zvířecího mazlíčka mučí záměrně. Kopou do něho, odhazují ho od sebe nebo mu berou jídlo i pití. V takovémto případě musí rodiče přistupovat k radikálnímu řešení – vzdát se domácího mazlíčka pro jeho dobro.

Tam, kde se spíše jedná o hry, je potřeba opakovaně dětem vymlouvat jejich jednání a počínání, potrestat je, nebo se jim snažit vysvětlit, že tímto jednáním zvířátku ubližují a bolí ho to. Snažte se Vaše dítka, co nejvíce držet od zvířátka tak daleko, jak to jen jde, nebo je mít pod neustálým dohledem, dokud si děti nezačnou uvědomovat, co svým jednáním způsobují.

Jak odnaučit pejska od špatných zlozvyků

Každý pejsek, ať se snažíte sebevíc, si nějaký ten špatný zlozvyk osvojí. Ale jak ho to odnaučit?

Štěká?

Štěkání je největší překážkou v panelácích, bytovkách apod. Sousedi si stěžují, že máte urafaného psa a nemají chvíli klidu.

Kamarádka jde k vám na návštěvu. Ve chvíli kdy zazvoní, váš domácí mazlíček se rozštěká a ať děláte, co děláte, nemůžete ho utišit. Typem jak tomuhle předejít je trénovat pejska od malinka na zvonek. Ve chvíli kdy někdo zazvoní, neotvírejte do té doby, dokud se neutiší. Trénujte to s kamarádkou. Váš pejsek štěká radostí. Už se nemůže dočkat, až se otevřou dveře. Myslí si, že je to jeho povinnost, ohlásit, že jde někdo na návštěvu. Má v podvědomí dané, že hlídá celou rodinu.

Ve chvíli kdy se otevřou dveře. Začne vrtět ocáskem a poskakovat kolem návštěvy.

Vyje?

Dalším případem je tzv. smutnění-vytí. Musíte jít do práce a pejsek doma zůstává sám. Ze smutku po vás teskní a vyje. V tomhle pejsci mají doopravdy velkou výdrž. A hodně špatně se to odnaučují.

Nejlepší radou jak tohle zvládnout, je dát mu do pelíšku starší tričko, aby vás cítil. Pustit potichu rádio, aby si myslel, že je někdo doma. Zkontrolovat misky, zda je v nich voda i granule. Po odchodu počkejte cca 15 min. za dveřmi, ve chvíli kdy začne vít, odemkněte, pošlete ho na místo a pokárejte ho. Opět odejděte, jako byste šli do práce a čekejte. Opakujte to několikrát a časový limit natahujte. Chce to vytrvalost.

Ve chvíli, kdy nezačne výt ani po delší době (dobré je se zeptat sousedky, zda byl váš pejsek slyšet) odemkněte a hodně ho pochvalte, dejte mu mls a hoďte mu hračku. Pejsek si zvykne a vás už nebudou obtěžovat nevrlí sousedi.

Hledáte ten správný pelíšek? Vyberte si pelíšky pro psy na internetu.

Škube vaše boty a oblečení?

Teče vám do bot, protože vám váš mazlíček z nich udělal cedník? Nebo je vám zima, protože vám vytahal z bot molitan? Nebo je úplně zničil, že je můžete hned odnést do kontejneru? Máte poslintané a děravé oblečení?

Ikdyž se na něj sebevíc zlobíte, neházejte po něm boty a nesnažte se mu ani jinak botami pohrozit. Bude si na nich o to víc vybíjet vztek. Radši srolujte noviny a dejte mu přes zadek novinami (hlavně je pak důkladně schovejte, nebo budete mít příště z novin hromádku papírků).

S oblečením je to podobné, nehoňte pejska po bytě s roztrhaným trikem v ruce. Dejte mu na zadek novinami. Když odcházíte z domu, pečlivě zkontrolujte, jestli máte zavřené dveře do šatny. Dejte mu do pelíšku starší kus vašeho oblečení, se kterým si může hrát. Váš miláček bude spokojený a vás nebude mrzet, že vám ničí oblečení.