Zdraví štěňat, jejich upravování a trénink

Zdraví štěňat, jejich upravování a trénink

Štěňata jsou náchylná k různým nemocem. Je potřeba je očkovat a pravidelně nechat zkontrolovat u veterináře.

1.      Udržujte okolí štěněte čisté a bezpečné

Autor obrázku: andreaplanet

Prostředí v jakém se štěně pohybuje má velký vliv na jeho zdraví. Dbejte, aby se štěně nemohlo nikde zranit. Zajistěte také, aby pelíšek štěněte byl vždy čistý. Snažte se denně kontrolovat, zda si pes nepřinesl nějakou špinavou věc z venku, každý týden vyměnte hadru, na které spí. Pokud se pes počůrá, vyměňte pelíšek okamžitě. Oddělějte všechny rostliny, které jsou potenciálně nebezpečné. Jsou to třeba lilie, rododendron, muškát, oleandr…

2.      Zajistěte štěněti dostatek pohybu

Různé rasy vyžadují různé množství pohybu. Tělo štěněte se teprve vyvíjí, proto je nepřemáhejte ( například dlouhými běhy ). Začněte učit štěně chození na procházky v kratších intervalech několikrát denně. Učte ho zvyknout si na ostatní zvířata, aby se přivyklo sociálnímu prostředí.

3.      Pravidelně navštěvujte veterináře

Vakcinace probíhá obvykle mezi 6 až 8 týdny. Štěně by mělo být také odčerveno. Mezi 12 a 16 týdny by mělo být očkováno proti vzteklině. Také je třeba si rozmyslet, zda nebudeme chtít psa kastrovat. Je to lepší, než později řešit, co s nechtěnými štěňaty. Odměňte svého psa za návštěvu veterináře.

4.      Sledujte jeho zdravotní stav

Pokud budete vašeho pejska pečlivě sledovat, zachytíte většinu příznaků velmi brzy. Oči by měly být jasné a neměly by produkovat žádný výtok. Stejně tak nos by měl být čistý. Kožich psa by měl být lesklý a čistý. Dejte pozor, pokud má pokožku drsnou, zčervenalou, má na ní vyrážku, podráždění, škrábe se, kouše se, má zánět nebo průjem, vezměte psa k veterináři.

5.      Kartáčování psa

Autor obrázku: Taro the Shiba Inu

Kartáčujte psa několikrát týdně. Pokud ho na to naučíte, bude si to užívat. Kartáčováním psa také kontrolujete stav jeho kůže a srsti. Kartáč nebo hřeben si vyberte podle rasy vašeho psa.

Pokud má chlupy dlouhé a husté, je lepší hřeben. Pokud má chlupy kratší, můžete ho kartáčovat. Plememena jako Novofundlandský pes nebo Bernský Salašnický pes musí být vyčesávána pravidelně. Dvakrát do roka mění srst a proto vyčešete obrovské množství chlupů.

6.      Stříhání drápků, čistění zubů

Nechte si vysvětlit veterinářem jak stříhat štěněti drápky. Dlouhé drápky se můžou třepit nebo lámat. Můžou také způsobit poničení podlah nebo nábytku. Hračky a žvýkačky pro psy pomáhají urdžovat jejich zuby zdravé. Můžete také používat zubní kartáček a pastu speciálně vyvinutou pro psy.

7.      Koupel psa

Pes by se měl občas vykoupat, není třeba to ale nijak přehánět. Narušovala by se tím jejich přirozená ochrana pokožky. Raději je nechte si zaplavat nebo je venku při hře osprchujte čistou vodou.

8.      Trénování štěněte

Hned po tom, co si štěně přivedete domů, je začněte trénovat na toaletu mimo dům. Později by se to učilo obtížněji. Dále ho naučte základní povely jako sedni, zůstaň, lehni, ke mně, k noze. Přivykněte také co nejdříve štěně na jízdu autem. Později nebude mít strach do něj nastoupit.

Domácí mazlíček – důležitý výchovný prostředek

Domácí mazlíček – důležitý výchovný prostředek

Možná to znáte. Vaše ratolest vyroste z plínek, má spoustu otázek „a ploč?“ a řítí se do věku, kdy touží po zvířátku. Myslím, že každý rodič toto zná i z vlastního osobního prožitku. Obdobím, kdy bychom dali cokoliv za koťátko, štěňátko, kuřátko, si jistě prošel každý. A jistě šťastnější ten, jehož přání bylo vyslyšeno.

Autor obrázku: Andrea Arden

Pojďme se nyní společně zamyslet nad touto otázkou důkladněji. Rodič si svůj zákaz před dítětem většinou obhajuje strachem z bakterií, nesčetných onemocnění, nepořádku a velké odpovědnosti. Naopak!

Pojďme si zde nastínit pár základních argumentů, proč si pořídit zvířecího kamaráda.

Je prokázáno, že dítě vyrůstající v domácnosti se zvířaty a přirozeně se vyskytující mikroflórou, má mnohem silněji vyvinut imunitní systém. To, že pouze sterilně uklizená domácnost je pro dítě bezpečná, je mýtus. Dětský organizmus se totiž v průběhu svého vývinu má možnost setkat s řadou bakterií, které jeho život neohrozí a pomohou mu získat přirozenou obranyschopnost.

Nevšimli jste si, jak se v posledních letech zvýšil výskyt alergií u dětí? Na tom má samozřejmě velký podíl i prostředí, které napomáhá vzniku dermatitid a astmatu. Nicméně pokud dítě vyrůstá a setkává se se „zdravou špínou“, můžeme vzniku některých alergií předejít.

Druhým argumentem, který je velmi opomíjen, je setkání dítěte s přirozeným životním cyklem.  Pokud mu domů pořídíte dejme tomu malého křečíka džungarského, povedete ho k zodpovědnosti za živého tvora.

Autor obrázku: kevin ryder

Takový křečík není náročný na péči a nechá se velmi snadno ochočit. Zpravidla se dožívá 2 let a vaše dítě tak bude mít možnost vidět, jak takový tvor vyrůstá, žije a umírá. Možná si pomyslíte, že je to kruté děti seznamovat se smrtí. Naopak! Je to opravdu důležité. Dítě bude u celého jeho života a nakonec bude seznámeno se smrtí tím nejpřirozenějším způsobem.

Opravdu by stálo za to zamyslet se nad tím. Nemůže naše přehnaná péče a starost způsobit dětem do dospělého života mnohem více problémů? Nebudou se se smrtí vyrovnávat mnohem hůře, když před ní byly celé dětství ochraňovány? I když to bude poprvé bolet, děti uvidí, že i odchod je přirozenou součástí života a to je podle mého názoru velmi důležitým výchovným aspektem.

Ale takhle rozhodně neskončíme.

Není tím nejlepším argumentem pro pořízení domácího mazlíčka čirá dětská radost a štěstí? Jen si vzpomeňte, jaké to bylo, když se vám splnilo vaše nejvroucnější přání. Anebo jaký pocit ve vás zanechalo to, že se vám nesplnilo… Přeji vám krásné chvíle plné radosti, pohody, lásky a vzájemného porozumění s novým členem vaší domácnosti.

Strava morčat – druhá část

Strava morčat – druhá část

Granule

Jsou pouze doplňkovou stravou, pokud budete ve zverimexu vybírat, zvolte raději směs různých granulí, zrní, oříšků a sušeného ovoce. Čím méně je však různých „sušenek“ či „keksů“ tím lépe, obsahují zbytečný cukr a tuk a morčátka je stejně moc nemusí.

Tráva a byliny

Autor obrázku: David Masters

Morčátka přímo milují čerstvou trávu, je v ní spousta vitamínů a vody. Morčátko můžete dát na travičku, poklopit jej nějakou přepravkou nebo vrchem od klece a ono se samo pěkně napase. Přepravka musí být však dostatečně vzdušná, morčátko musí mít přísun čerstvého vzduchu a mělo by vidět ven, aby vědělo kde je a nemělo strach. Je dobré přes přepravku dát nějaký „hadr“, aby se mělo kam schovat před sluníčkem. Morčátka mají ráda soukromí, takže hadřík pomůže morčátku cítit se v bezpečí i mimo klec.

Pokud není venku počasí na to, aby jste dali morčátko na trávu napást, můžete mu ji jednoduše natrhat a dát do klícky. Morčátka mají také moc ráda pampelišky, sedmikrásky a nať mrkve. Byliny a trávu dáváme morčátku vždy čerstvou, stejně jako zeleninu. Nikdy netrháme trávu do zásoby, nesmí být zvadlá a oschlá.

Trávu byste však nikdy neměli trhat v husté zástavbě nebo blízko silnic. Ve městě je tráva znečištěná psími výkaly a nečistotami. V trávě je pak mnoho bakterií, které mohou morčeti uškodit.

Váha

Autor obrázku: Brent Moore

Ke krmení patří i váhový přírůstek či úbytek. Je důležité váhu pravidelně kontrolovat, aby morčátko netrpělo nadváhou či podvýživou. Každý měsíc tedy morče vážíme, postačí k tomu obyčejná kuchyňská váha. Dospělý jedinec by měl vážit ideálně 800 – 1200g, pokud morče váží méně, ať už v krátké době ztratilo na váze, nebo nikdy nedosáhlo ideální hmotnosti, je nutné vyhledat pomoc veterináře, může se jednat o nemoc nebo vnitřní zranění.

Pokud morčátko trpí obezitou, váží-li více jak 1200g, je nutné nasadit dietní opatření.

Dieta

Do diety se nikdy nepouštějte sami, je vždy lepší poradit se s veterinářem. Co však můžete pro morčátko udělat, je zajistit mu pohyb a kontrolovat stravu, kterou mu dáváte. Každopádně je důležité, pokud se o morče stará více lidí, aby se dohodli na podávání stravy. Není dobré, aby mělo v kleci příliš mnoho stravy.

Do mističky mu vždy nasypte jen trochu zrní, pokud dáváte tyčinky, nechte je jen na chvíli v kleci a pak zase vyndejte. Ovoce obsahuje příliš mnoho cukru, zkuste je zaměnit za zeleninu. Morčátko také můžete nechat přes den chvíli proběhnout po pokoji. Je však dobré zajistit nábytek, aby morčátko nemělo kam zalézt, předejdete tak případnému zranění nebo nepříjemnému vyndávání mazlíčka z nějaké škvírky.

Strava morčat – první část

Strava morčat – první část

Rádi byste si pořídili morčátko, nevíte ale, jak a čím jej krmit? Aby nebylo hladové či naopak, aby se nepřejídalo a netrpělo později obezitou? Při chování morčat je velmi důležitá správná strava. Jak zajistit, aby bylo spokojené a zdravé, na co brát ohledy a jak správně morčátko krmit? Prozradíme, co vše je v jeho stravě důležité a na co můžete s klidem zapomenout.

Seno

Autor obrázku: David Locke

Seno je nejdůležitější součást jídelníčku morčete. Mělo by tvořit největší podíl stravy. Seno je pro morčátko zdrojem vlákniny, která je důležitá pro dobrou stolici, netrpí pak průjmem či zácpou, což jsou nejběžnější nemoci morčat.

Díky senu si obrušují zoubky, což je důležité pro to, aby jim nepřerostly. Pokud si zoubky  neobrušují, může se stát, že přerostou a morčátka pak mohou trpět bolestmi při jídle, hůře přijímají stravu a hubnou.

Voda

Další důležitou součástí stravy je voda. Morčátka musí mít stále přísun čerstvé vody. Vodu lze podávat tzv. pítkem, které lze připevnit na klec. Díky tomu, že se morčátko nedostane do přímého kontaktu s nádobou, je zaručeno to, že voda bude déle čistá. Na rozdíl od klasických misek, kam morčátka ráda vykonávají svou potřebu, je tedy pítko lepší volbou.

Vodu musíme pravidelně měnit. Nejlepší voda pro morčátka je klasická z kohoutku, nikoli převařená ani neperlivá minerálka. Minerální vody v žádném případě morčátkům nepodáváme! Minerály se mohou v těle morčete usazovat a tedy způsobit zdravotní potíže. Vodu z kohoutku můžeme nechat odstát, zajistíme tak vyprchání zbytkového chloru.

Autor obrázku: Cat Wendt

Zelenina a ovoce

Jako pamlsek můžeme morčeti dát kousek zeleniny nebo ovoce. Spíše než ovoce je vhodnější zelenina. V ovoci je příliš mnoho cukru, který v nadměrné míře může způsobit obezitu. Zelenina navíc obsahuje spoustu vody, díky tomu si morčátko doplní zásobu tekutin. Ovoce však morčátkům podat můžete. Pokud nebudete přehánět porce, lze jim dát jablíčko, hrušku, rádi mají i banány (toho však nedávejte moc, právě kvůli cukru), jahody nebo meloun, ve kterém je také hodně vody.

Ovoce i zeleninu podáváme vždy čerstvé! Povadlé, plesnivé nebo nahnilé ovoce ani zeleninu morčátku nikdy nedáváme, sami bychom je také nejedli.

Vitamín C

Stejně jako lidé, ani morčata nedokáží vytvářet ve svém organismu vitamín C, je tedy nutnost jej morčátku podávat pomocí ovoce, zeleniny nebo speciálních kapiček, které se přidávají do vody. Tyto kapičky lze zakoupit v obchodě s chovatelskými potřebami, kde vám poradí s dávkováním. Vitamín C je opravdu důležitou součástí stravy morčete, jeho nedostatek může způsobit spoustu zdravotních obtíží, jako je krvácení, vypadávání zoubků, …

Chcete si pořídit pejska?

Chcete si pořídit pejska?

Tady je pár základních rad a tipů, než začnete hledat toho správného psa pro Vás, Vaši rodinu nebo děti.

Důležité je si uvědomit, že pes vyžaduje dostatečnou péči, pohyb a trénink. Pokud nechcete psa trénovat přímo k dovednostem, jako je nošení kořisti, hledání či hlídání domu, nebo na závody a soutěže, budete potřeboat alespoň základní znalosti, aby jste svého psa naučili poslušnosti. Není nic horšího, než  když pán poslouchá svého psa.

Jakého psa si pořídit?

To by měla být základní otázka. Rozmyslete se dobře, raději rozhodnutí odložte, než aby jste pak nebyli schopni o psa správně pečovat. Základní otázky:

Autor obrázku: Mike Baird

1)      Velikost:

Důležité je vědět, jak by měl být pes velký. Pokud máte malé děti, je možné, že by jim svou nemotorností mohl velký pes ublížit. Do menších prostor a ke starším lidem, kteří nechodí tolik ven, se bude hodit také spíše pes menší. Naopak jako hlídací pes bude lepší velké plemeno.

2)      Temperament:

Vyberte si psa, který se svým temperamentem bude nejvíce hodit k tomu vašemu. Pokud hledáte psa do rodiny s dětmi, je třeba vybrat klidného, společenského, který má rád lidi a nevadí mu, když ho malé děti škádlí. Pokud jste sportovec a dokážete psa zvládat, hodí se k vám klidně velké plemeno, které potřebuje dostatek pohybu. Naopak pokud chcete psího kamaráda do bytu, bude lepší si pořídit menšího psíka, kterého uzvednete a můžete přenášet po schodech.

3)      Ven nebo dovnitř:

Důležitý aspekt výběru je, zda psa chcete chovat venku ve výběhu či na zahradě nebo budete psa brát domů. Někteří psi jako třeba Bernský Salašnický pes, Novofundlandský pes či Husky jsou schopni celoročně pobývat venku či v boudě. Mají hustý kožich, který je chrání jak před zimou tak před horkem.

4)      Za jakým účelem si ho pořizujete:

Pokud si pořizujete psa pro hlídání domu, pravděpodobně budete chtít, aby často pobýval venku, zároveň ale nesmí být příliš důvěřivý vůči cizím lidem a musí vzbuzovat respekt. Pokud jej chcete naopak cvičit na aportování, soutěže nebo lov, musí být inteligentní a dobře přizpůsobitelný.

Autor obrázku: snuzzy

5)      Stáří:

Dalším důležitým faktorem je rozmyslet se, zda chcete štěně nebo již dospělého psa. Štěně si vychováte sami, ale budete ho muset nejprve naučit veškeré návyky co se týče hygieny, krmení, povelů a podobně. Dospělí pes už většinou všechny tyto základní věci umí, ale nevíte, zda neutrpěl nejaké trauma nebo zda nemá nějaké povahové rysy, které by jste špatně snášeli.

6)      Zda chceme čistokrevného psa, nebo křížence:

U čistokrevného psa, by měl být zřetelný původ, tedy povaha a temperament psa by měla odpovídat jeho plemenu. Nemusí to být ale pravidlem. Špatnou výchovou se toho dá dost zkazit. Naopak o křížencích se říká, že jsou inteligentnější, nemůžete ale tolik předvídat jejich chování. Citlivý a zkušený člověk by ale měl po pár hodinách poznat povahu pejska.

7)      Zda chcete pejska z útulku:

Určitě jeden z nejušlechtilejších způsobů jak si pořídit pejska je adobtovat ho z útulku. Po Vánocích bývají útulky plné a pejsci budou určitě šťastní pokud najdou novou rodinu. Většina pejsků v útulcích má ale špatnou zkušenost s lidmi, a proto jsou plaší, špatně ovladatelní, na své pány žárlí nebo jsou agresivní. Takový pejsci vyžadují už speciální péči a pro obyčejného člověka by bylo velice náročné se jich ujmout.

8)      Pes nebo fenka

A v neposlední řadě je potřeba se rozmyslet, zda chcete fenku nebo psa. Fenky bývají mírnější, lépe ovladatelné, prostě submisivnější než dospělý pes. Musíte ale být připraveni, že fenka 2x do roka hárá a v případě, že ji neuhlídáte, bude mít štěňata. I když dnes je již celkem běžná jejich kastrace.

Deset nejoblíbenějších domácích mazlíčků (třetí část)

Deset nejoblíbenějších domácích mazlíčků (třetí část)

Desítku nejoblíbenějších zvířátek, které chováme ve svých domácnostech, uzavírá tato trojice:

8. Hadi

Hadi patří mezi plazy, vyvinuli se z ještěrů. Většina druhů není jedovatá. A pokud jedovatí jsou, používají jed především k zabíjení potravy, ne k obraně. Pokud nás ale had uštkne, může to být smrtelně nebezpečné.

Autor obrázku: David Amsler

Hadi jsou studenokrevní, to znamená, že přebírají teplotu ze svého okolí. Jsou poměrně nenároční na chov. Je třeba vybrat dostatečně velké terárium, podle velikosti hada, zajistit dostatečnou teplotu, světlo a odvětrávání. Hadi jsou striktně masožraví.

Živí se převážně hlodavci, ještěrkami, jinými hady, ptáky, rybami, vajíčky nebo hmyzem. Protože nemají zuby, kterými by potravu rozmělnili, musí ji spolknout celou. Po spolknutí potravy potřebují klid na její strávení. Frekvence krmení záleží na druhu a velikosti hada. Například u dospělé užovky Elaphe Dione stačí podávat potravu jednou za 10 až 14 dní. Pro tento druh je přiměřená jedna dávka asi 3 dospělé myši.

9. Želvy

Želvy patří také mezi studenokrevné plazy. Jsou charakteristické svou kostnatou schránkou neboli krunýřem, která se vyvinula k jejich ochraně. I když některé druhy žijí ve vodě, dýchají vzduch jako ostatní savci. Jako domácí mazlíčci se chovají převážně suchozemské nebo sladkovodní. Želvy jsou u nás chráněným druhem a v některých zemích EU se nesmí prodávat vůbec.

Vodní želvy by měly mít dostatečně velké akvárko, v kterém budou moci nejen plavat, ale i potápět se. Nádrž by měla být 7x větší, než je délka želvy. V nádrži by mělo být ultrafialové světlo, které potřebují pro syntézu vitamínu D3. V akvárku musí být místo, kde se želvy budou sušit a vyhřívat. Mezi nejrozšířenější vodní želvy patří  Želva Nádherná.

Želvy jsou všežravci, kromě cvrčků, červů, žížal či rybiček je můžete krmit i zeleninou či ovocem, pro mláďata je ale důležitá masitá strava. Suchozemské želvy se umisťují do terárií. Terárko musí obsahovat misku na jídlo, vodu, místo na vyhřívání a úkryt. Jako podestýlka se používá rašelina nebo písek. Suchozemské želvy ocení možnost výběhu, třeba na zahradu. Suchozemské želvy se živí převážně rostlinou potravou, jako jsou listy, tráva, bylinky, květy a plody. Drobný hmyz, který sní spolu s touto rostlinnou potravou, jim pokryje potřebu bílkovin.

10. Králíci

Autor obrázku: Daniel Hall

Králíčci jsou dnes oblíbenými mazlíčky, ač dříve byli rozšířeni hlavně kvůli chovu na maso. U nás je ještě pořád králičí maso poměrně rozšířeným druhem. Na chov pro radost se však používají druhy, které se u nás nekonzumují.

Populární jsou králíci dlouhosrstí. K chovu králíka se používá větší klec s pevným dnem, je třeba mu ale dopřát každý den výběh. Může se pouštět buď venku, v ohraničeném prostoru, nebo uvnitř domu. Je ale lépe, když bude na čerstvém vzduchu.

Také je vhodné králíkům pořídit hračky, jako balónek, tunel nebo nějaký úkryt. Králíci jsou poměrně aktivní, a pokud nemají dostatek pohybu, mohou být v kleci frustrovaní. Králíci mohou vrčet, škrábat a dokonce kousat. Jako krmení je vhodné seno, granule, ječmen, chleba, směs zakoupená ve specializovaném obchodě či zelenina. Čistá voda je samozřejmostí.

Ať už si vyberete jakýkoli druh, mějte na paměti, že je to živý tvor, a vyžaduje hodně péče a zodpovědnosti.

Deset nejoblíbenějších domácích mazlíčků (druhá část)

Deset nejoblíbenějších domácích mazlíčků (druhá část)

Dalšími třemi nejoblíbenějšími domácími zvířaty jsou myši, morčata a papoušci.

5. Myši

Autor obrázku: Marie Hale

Myši k chovu neboli laboratorní jsou potomky myši domácí, která se latinsky nazývá Mus musculus. První myši jako domácí mazlíčci byli chování v palácích v Japonsku a Číně. Myš má délku života kolem roku a půl až třech let.

Myši jsou noční živočichové a rádi se schovávají v zemi. U nás jsou rozšířené také polní druhy jako hraboš, které často slouží jako kořist velkým dravým ptákům. Laboratorní myši se zase chovají jako potrava pro hady, pavouky, ještery apod. nebo k laboratorním testům.

Jsou jednoduché na chov. Jako potrava jim slouží semínkovité směsi, obilí, kukuřice, zelenina či ovoce. Myši se lehce množí a v některých zemích jsou chovány jako delikatesní pochoutka k jídlu.

6. Morčata

Morčata patří mezi hlodavce stejně jako křečci nebo potkani. Pochází z And, do Evropy byli dovezeni v 16 století. Od té doby se stali populárními domácími mazlíčky, hlavně díky jejich nenáročnosti. Morčata nejsou nijak zvlášť aktivní, neskáčou ani nešplhají, nijak rychle neběhají, jsou tedy schopni pobývat v poměrně malém prostoru.

Stejně jako potkani jsou to tvorové společenští, proto je lepší chovat je po dvou. Morčata jsou poměrně nepořádná, často špiní svůj příbytek jídlem nebo vodou – překlápí misky a označují si své území močí. To se může stát i po vyndání morčete z klece. Klec je lepší s plným dnem a s vyměnitelnou podestýlkou, protože je potřeba ji často čistit.

Morčata jsou jinak velmi přátelská, neprojevují agresi a lehce si přivyknou na společnost člověka. Je třeba je ale chránit před většími domácími zvířaty, jako jsou psi a kočky, která by je mohla brát jako kořist.

Jako potrava jim slouží převážně tráva, vojtěška, také jedí vlastní výkaly, tak jako lidé si morčata nedokážou vytvořit vlastní vitamín C a proto je vhodné jim dávat čerstvé ovoce a zeleninu.

7. Papoušci

Autor obrázku: Glen Bowman

Papoušci mají jednu velkou výhodu proti ostatním domácím zvířatům – dokáží se naučit mluvit nebo zpívat. Také vedou před ostatními svou estetickou stránkou. Charakteristickým znakem papouška je jeho silný zahnutý zobák. Většinou bývá zbarvený.

Papoušci se vyskytují v přírodě v tropických a subtropických oblastech Afriky, Ameriky, Asie a Austrálie. Jsou považováni za nejinteligentnější ptáky. Živí se převážně semínky, ovocem, nektarem, pupeny, někteří papoušci se v přírodě živí dokonce drobnými členovci.

Papoušci jsou většinou drženi v klecích, měli by ale být pravidelně pouštěni, aby se mohli proletět. Větší druhy jsou chovány ve voliérách. Papoušci vyžadují velkou péči, je třeba jim věnovat dostatečnou pozornost a stimulovat intelektuálně. Některé prameny tvrdí, že vyžadují skoro tolik péče jako tříleté dítě. Menší druhy papoušků žijí průměrně od 15 od 20 let.

Deset nejoblíbenějších domácích mazlíčků (první část)

Deset nejoblíbenějších domácích mazlíčků (první část)

Která domácí zvířátka patří k těm nejoblíbenějším a z jakého důvodu? Které je vaším favoritem? Pojďte se podívat, kdo obsadil první až čtvrté místo.

1. Psi

Proč zrovna psi jsou na špičce žebříčku oblíbenosti? Psi jsou skvělými společníky, můžete se vždy spolehnout na jejich věrnost. Zdá se, že dokáží rozpoznat naši náladu a jsou vždy připraveni být vedle nás a potěšit nás svým olíznutím. Budou nás milovat i když s nimi zapomeneme jít ven, či nemáme zrovna náladu je hladit.

Jsou trpěliví a nikdy neztrácí nadšení, když ho projevujeme my. Psi jsou také bezvadné ochránci, jak majetku, tak svého pána. Stačí, aby se někdo jen přiblížil k plotu a okamžitě uslyšíte jejich varovné štěkání. Milují různé hry a procházky venku. Psi jsou skvělí společníci pro děti nebo seniory.

Než si ale psa pořídíte, zjistěte, která rasa je nejlépe vychovatelná a svou povahou mírná. Například labradorský retrívr je pro děti a starší lidi perfektní. Psi nejsou tak drazí, jako některá exotická zvířata a hlavně skvěle zapadnou do vaší rodiny. Jsou dostatečně inteligentní, aby jste je lehce naučili základní povely a také vám vaši lásku stonásobně vrátí.

2. Kočky

Autor obrázku: Tomi Tapio K

Kočky jsou naopak zvířata velmi hrdá a svobodná. Pokud jim ale vytvoříte hezký domov, budou se tam ze svých toulek vracet. Kočka je známá tím, že i když se ztratí na místě vzdáleném od domova, dokáže nalézt cestu zpět. A ač jsou to zvířata samostatná, rády se mazlí, předou a hrají si. Pokud máte doma problém s hlodavci, rády  vás ho zbaví.

Kromě obyčejných koček domácích si můžete pořídit druhy exotické jako kočku egyptskou nebo kočky bez srsti.

3. Křečci

Křeček je ideální pro malé děti, aby si vytvořili vztah k zvířeti a zároveň se naučili o něj postarat.

Křečkovi stačí poměrně malá klec nebo akvárko s pilinami a úkrytem. Je ideální do malých prostor a jednoduchý na chov. Křečkové jsou všežravci a kromě směsí koupených ve specializovaných obchodech je můžete krmit zeleninou, ovocem, sušenými plody nebo oříšky. Čerstvá zelenina by neměla být nahnilá. Ve volné přírodě se také živý hmyzem. Nejčastějším druhem křečka v domácnosti je křeček zlatý neboli syrský.

4. Rybičky

Rybičky jsou také velmi oblíbenými domácími mazlíčky, i když to nejsou mazlíčci v pravém slova smyslu. Slouží spíše jako dekorace či jako koníček.

Autor obrázku: jackiembarr

Dětem udělá radost spíše jejich rozmanité barvy a druhy. Stačí si vybrat velikost akvária, zda chceme plastové čí skleněné, jaké druhy rybiček se spolu snesou, jaké rostliny se k nim hodí a zda budeme chtít, aby se rybičky rozmnožovaly. Akvárko by mělo stát na odstíněném místě, aby nám slunce nezpůsobovalo přemnožení řas.

Kamínky do akvária lze zakoupit ve specializovaných obchodech, kde vám zároveň poradí, které druhy rybiček jsou párové a které hejnové a jak se k sobě hodí. Velikost akvária se většinou udává 1cm dospělé rybky na jeden litr vody. Do akvária lze umístit i šneky nebo krevetky. K čištění vody je lepší do akvária nainstalovat čistící filtr. Neznámější druhy: neonky, pancéřníčci, sumečci, závojnatky…

Pes – 10 nejoblíbenějších ras (třetí část)

Pes – 10 nejoblíbenějších ras (třetí část)

Třetí a poslední část článku o desíti nejoblíbenějších rasách v naší zemi je tady.

Čivava

Autor obrázku: Kevin

– hodí se do bytu

– je velmi bystrá, aktivní, odvážná, ale také velmi tvrdohlavá

– v případě, že si myslí, že někdo potřebuje „odplatu“ neváhá ji uskutečnit a vůbec jí nevadí, že nepřítel je mnohem větší než ona sama

– stane se vaším dobrým přítelem, ale v případě, že ji něčím naštvete, Vás bez váhání kousne

– je vhodná pro starší lidi s velkou trpělivostí

Německý ohař

– hodí se do domu s velkou zahrádkou, protože je velmi temperamentní

– je to vyrovnaný a odvážný pejsek s dobrým charakterem, pro kterého se stanete středem jeho psího světa

– vhodný pro lidi, kteří neváhají obětovat volný čas k jeho zamilovaným procházkám a kterým nevadí, že není nejlepší hlídač

 

Kavalír

– hodí se do bytu, ve kterém se mu spokojeně žije

– je to úžasně milý, přátelský a laskavý společník

– nemá žádné sklony k agresivitě, ale ani přehnané bojácnosti

– pro svou skvělou povahu se hodí i pro začínající majitelé, kteří zatím nemají žádné skutečnosti s chováním psů

 

Bernský salašnický pes

Autor obrázku: Peet de Rouw

– hodí se do domů se zahradou nebo do hospodářství, protože je opravdu milý ke všemu živému

– je to milý, přátelský a velmi inteligentní pejsek, který bude svému pánovi absolutně oddaný

– po správné výchově je vynikající hlídač

– vhodný pro každého, kdo má velkou zahradu

Pes – 10 nejoblíbenějších ras (druhá část)

Pes – 10 nejoblíbenějších ras (druhá část)

V první části článku jsme vás seznámili s první dvojicí nejoblíbenějších psů. Tady jsou další čtyři rasy:

Jorkšír

– hodí se do bytu, protože nevyžaduje mnoho pohybu
– je velmi společenský a zcela věrný svému majiteli, kterého miluje nade vše
– hodí se pro lidi s dětmi, pro které bude skvělý společník
– vhodný pro lidi, kterým nevadí, že hodně času zabere péče o jeho srst

 

Autor obrázku: Kevin Rodriguez Ortiz

Labrador

– hodí se spíše do domu se zahradou, protože miluje pohyb
– je velmi učenlivý a s dobrou výchovou velmi dobře ovladatelný
– stále se bude rád učit něco nového, pokud ho dostatečně motivujete
– má moc rád vodu, do které neváhá skončit v jakémkoliv ročním období
– jeho povaha je velmi klidná, inteligentní a bystrá bez jakéhokoliv náznaku agresivity
– vhodný pro lidi, kteří budou respektovat to, že potřebuje pohyb a společné procházky je budou bavit

 

Autor obrázku: sally9258

Knírač malý

– i přesto, že se jedná o poměrně malého pejska, hodí se spíše do domu, protože velmi často štěká
– není vůbec agresivní
– je to chytrá a velmi společenská rasa, která miluje děti
– je vhodná pro každého, komu nevadí časté štěkání

 

Zlatý retrívr

– neobyčejně inteligentní pejsek, který se moc rád učí všechno nového
– má velmi přátelskou povahu, ale osvědčí se i jako hlídač
– je pracovitý, důvěřivý a laskavý
– vhodný především pro lidi s tělesným nebo mentálním postižením, pro které se stane nejlepším a nejvěrnějším kamarádem