Je psí jídlo zdravé a šetrné? – 1. část

Je psí jídlo zdravé a šetrné? – 1. část

Milovníci psů neodolají nekoupit či nedat svému miláčkovi nějaký dárek třeba každičký měsíc, prostě se snaží o ně hezky starat, aby se měli dobře. I když to může znít velmi lákavě, když si zvolíte, že chcete klidně náklady zvýšit, aby váš pes měl kvalitní jídlo, což je důležitým faktorem i pro lidi.

Víte však, co je v jídle, na kterém si váš zvířecí miláček pochutnává? Nevěděli jsme to ani my, dokud náš pes nezačal stonat, což vypadalo na podrážděný žaludek, a to bylo zneklidňující, a proto jsme se rozhodli udělat takový maličký výzkum.

Co se ukrývá v psím jídle

Když jsme se náhle podívali na složky uvedené na našem psím jídle, byli jsme velice ohromeni, jaké jsou vysoké vedlejší produkty používané v konvenčních značkách. Vedlejší produkty jsou rekonstituovaným odpadem z hovězího a drůbežího průmyslu, jako jsou krky, nohy a střeva dobytka, které jsou považovány za nevhodné k lidské spotřebě.

Navíc, první složkou v mnoha potravinách v supermarketu na psím jídle je kukuřice, pšenice nebo sója, žádný z nich není lehce stravitelné. Pak to tak dopadá, že mletá kukuřice byla tím, co narušilo našemu psovi žaludek.

Co by nemělo rozhodně chybět

Tak kde začít při přechodu na potraviny, jenž by měly být lepší pro vašeho domácího mazlíčka? Nejprve si pozorně přečtěte etiketu, takže víte, co váš pes nebo kočka budou jíst. Mějte na paměti, že první složka je nejdůležitější.

Vyžaduje se, aby společnosti uváděly seznam složek, které jsou v krmivu pro domácí zvířata, a první složka by měla být buď maso nebo ryby. Poté by na seznamu neměla chybět zelenina a jiné přísady, které jsou zdravé. Ujistěte se, že složka na seznamu neobsahuje umělé konzervační látky ani barviva.

 

Domácí mazlíčci

Domácí mazlíčci

Při rozhodování, zda si domů pořídit domácího mazlíčka, velmi dobře zvažte, jestli ano nebo ne. Nezáleží na tom, zda ho chcete pořídit samy sobě nebo někomu ve Vašem okolí.

Vždy pečlivě uvažte, zda dotyčný, který bude mít mazlíčka doma, se o něj dokáže dostatečně postarat. Jedna věc je mít takového mazlíčka, aby Vám dělal společnost Vám, či Vašim potomkům. Druhou stránkou věci však je, že každý mazlíček potřebuje svou specifickou péči – krmení, pelíšek, vodu, péči o srst, zuby, drápky, či jinou zdravotní péči, jako je očkování a preventivní prohlídky u zvěrolékaře.

Mít doma živého mazlíčka je obrovská zodpovědnost a je potřeba si to velmi pečlivě probrat to se všemi členy rodiny. Co když se rozhodnete odjet na delší dovolenou? Co uděláte, abyste zajistily, že např. pes, kočka, křeček, králík či jakékoliv jiné zvířátko, mělo dostatek potravy, vody procházky či tolik potřebný pohyb.

V tomto případě je jediným řešením zajistit náhradní péči: někoho, kdy buď bude docházet k Vám domů a o vše potřebné se postará, nebo si onen dotyčný po dobu Vaší nepřítomnosti postará o Vašeho mazlíčka v náhradním prostředí mimo Váš domov.

V dnešní době již také existuje mnoho psích a kočičích hotelů, které se o Vaše zvířátko postará po dobu, kdy budete na dovolené. Pokud se rozhodnete, že si přeci jen živé zvířátko domů pořídíte, nejprve si pořiďte, vše, co je třeba, abyste měli vše připravené, než mazlíček dorazí poprvé k Vám domů.

Pokud si nejste jisti, zda máte vše nebo to, co by dané zvířátko mělo mít, poraďte se s odborníky. Stačí zajít do zverimexu a tam Vám zcela určitě rádi poradí, co je pro plánované pořízení zvířátka potřeba. Vhodné pelíšky, krmítka, pítka, krmivo či stelivo a jiné nutné přípravky na péči o zuby, drápky, srst, vodítka, kartáče a toalety. Existuje mnoho možností a variant, a proto je lepší poradit se prodavačů ve zverimexu či chovatelských potřebách, co z toho je nejvhodnější.

I na internetu se mnoho lidí podělilo o své zkušenosti s daným druhem zvířat a rádi Vám poradí, jak se co nejlépe o zvoleného mazlíčka postarat. Co mají a nemají rádi, co znamená takové a takové chování, jakými očkováními by měla zvířátka projít a podobné vychytávky, které Vám usnadní péči. Jakmile budete mít vše potřebné připraveno, můžete se vydat pro Vašeho mazlíčka, ať již do zverimexu, k soukromému chovateli nebo do útulku.

Rozmyslete si, jaký druh zvířátka je pro Vás nejvhodnější. Zda větší nebo menší plemeno, vhodnost zvířátka do bytu či domu se zahradou a zda se toto zvířátko hodí, jako společnost pro Vaše děti.

První den bude zvířátko zcela jistě ve stresu z cesty a následně z nového prostředí u Vás doma. Nejlépe bude, když mazlíčkovi dáte několik dní na adaptaci v novém domově, budete na něj nebo na ni tiše promlouvat, zlehka hladit a hlavně nedělat zbytečně rychlé pohyby.

Pak si určitě Vašeho mazlíčka získáte a další soužití bude bezproblémové. Nikdy bezdůvodně zvíře netrestejte, nebo se může stát, že Vám bude oplácet stejnou mincí. Zvíře není hračka, ale živá bytost, to si uvědomte, a pokud péči o něj nezvládnete, nepořizujte si ho, nebo může skončit v útulku nebo ještě hůře „na ulici“.

Mohou psi dostat chřipku?

Mohou psi dostat chřipku?

Mohou psi dostat chřipku? Mohou kočky dostat chřipku? Ano!

Když vás chřipka skolí a ukáže vám své horečné, bolavé sevření, kdo si myslíte, že se k vám obrátit, aby vám poskytl pohodlí a pomohl? Přátelé a rodina si často udržují odstup, což je pochopitelné, protože nechtějí to od vás nakazit, což je trochu neohleduplné. Ale někteří z nás mají to štěstí, že díky domácímu zvířátku nemusí trpět sami.

Po celou dobu, co vydechujeme horký, zkažený vzduch z našich úst na naše psy a kočky, nebo na ně dokonce nechtěně kýchneme, tak oni se neleknou a neutečou. Ve skutečnosti, mnoho domácích zvířat si libuje v naší extra pozornosti, kdy nevypadáme moc dobře napohled a jsme unavení. Jsme kvůli tomu vděční za jejich oddanost.

Nejlepší ze všeho je, že my nemáme starost o nakažení našich psů nebo koček. Nezakrýváme si naše ústa při kašlání před nimi, ani nedýcháme na opačnou stranu, když je máme u sebe. Jsme lidé, a oni nejsou, prostě si tak myslíme, že chytit od nás žádnou chřipku nemohou, když jsou to jen domácí mazlíčci.

Je tomu však tak? Počkejte, mohou tedy psi dostat chřipku? Mohou dostat chřipku i kočky? Vlastně, se musíte na to podívat takhle. Je tu stále více důkazů, že lidé mohou předat chřipky na zvířata.

Více jak 10 nemocí můžete dostat od svého mazlíčka

Mnoho lidí má velký strach z přenosu nákaz ze zvířat na lidi. Ale většina lidí si neuvědomuje, že lidé také mohou předat choroby zvířatům, a to vyvolává otázky a problémy týkající se mutací, nových virových forem a vyvíjejících se chorob, které mohou být potenciálně původci. A samozřejmě, existují obavy o zdraví zvířat.

Nevěděl jsem, že psi mohou dostat chřipku

Příkladem může být můj příběh, kdy mi jednoho dne onemocněl pes. Nechtěl jít na procházky, stále polehával, což u něho nebylo obvyklé, neboť byl hodně aktivní a kdykoliv se snažil na sebe upozornit, abych mu hodil jeho oblíbenou hračku a on ji mohl zase přinést ke mně. To mu vydrželo po celý den, pokud mu některý člen z naší rodiny, chtěl jeho hračku házet.

Teď však byl jakýsi unavený, sem tam jen zvedl malinko hlavu. Tak jsme se rozhodli vzít ho k veterináři. Já si však přemítal v hlavě, kde se mohla stát chyba, a jak mohl onemocnět. Pak jsem zjistil, že když jsem asi dva týdny předtím než onemocněl náš pes byl nemocný já , tak u mne můj psí společník byl a dohlížel na mne a sem tam strčil čumák do mokrých papírových kapesníků. A to byla ta chyba. Díky tomu se nakazil. Kdybych to jen předtím věděl, tak bych bral na něho velký ohled. Nyní to vím, a příště budu opatrnější, abych laskavost mého psa neoplatil tím, že se ode mne nakazí.

Neoplácejte laskavost svých domácích mazlíčků chřipkou

Raději se držte dál, když budete nemocní, aby jste nenakazili jak svojí rodinu, tak i své domácí mazlíčky. Budete tak spokojení, když budete vědět, že jim od vás žádná chřipka nehrozí.

Pejskaři, děti a zimní radovánky

Pejskaři, děti a zimní radovánky

V Praze nám jednou konečně taky před Vánoci napadl sníh a to je výzva pro všechny maminky a tatínky, aby vzali své ratolesti přinejmenším na nejbližší kopec za panelákem na boby, sáňky a všechno ostatní, na čem se dá sklouznout po sněhu.

Vyrazila jsem nedávno se svým dvouletým synkem brzo odpoledne na pěkný kopeček uprostřed krásného rozlehlého parku, který vyplňuje naše sídliště. Měla jsem radost, že jsme dorazili na místo první a klouzačku měli jen zcela pro sebe. Vyhneme se tak starostem se zkříženými drahami dvou a více bobů a hrozbě následné srážky.

Za chvilku se k nám přidala maminka s malým chlapečkem, zatím zcela bezproblémová dvojka, ovšem jen do doby, než dorazila i jejich kamarádka se zhruba stejně starou holčičkou a černým, na první pohled hravým pudlíkem.

Nevěnovala jsem jim moc pozornosti, vyklidili jsme s malým raději pole a bobovali na odlehlejší části kopce. Po chvíli, v momentě kdy jsem syna roztlačila dolů, se ke mne přihnal ten „hravý“ pudlík a zrovna ne moc přátelsky mi zavrčel přímo u nohy.

Chvíli jsem ho pozorovala, jak za těmi dvěma dětmi ustavičně běhá, vrčí a rád by možná i kousnul, evidentně ho rozčiloval rychlý pohyb dětí na sněhu, ale obě maminky byly ledově klidné, a tak jsem si téhle skupinky už dále nevšímala. Ovšem jen do doby, než se pejsek vrhnul i za mým dítkem, které pak konečně dohnal pod kopcem a vítězoslavně mu vrčel u ramene. Malý se skácel na zem a dal se do hrozného řevu.

Majitelka se vytasila s okřídlenou větou: „Nebojte, on nic neudělá!“, kterou už jistě zaslechla nejedna oběť psího skusu. Taková věta určitě neuklidní ani malé vyděšené dítě, které pak chce jít raději domů, než aby riskovalo další setkání s cizím mazlíčkem.

K večeru vyrážíme na další klouzačku, tentokrát o něco dále, a ejhle, černý chlupatý tryskáč dělá společnost všem dětem na kopci, na rozdíl od toho předchozího je opravdu milý, hravý a dobrácký, ale v zápalu hry najednou poráží dvě děti, což při jeho hmotnosti není zrovna legrace.

A tak apeluji na Vás, paničky a páníčkové, uvědomte si, že ne každý sdílí Vaše nadšení ze psího miláčka. Berte klidně své mazlíčky do víru zimních radovánek, ale nezapomínejte, že si je chtějí užít i ostatní, s vědomím, že jejich děti jsou relativně v bezpečí.

A jen pro pořádek, pejska mám doma také, ale jeho svoboda končí za dveřmi našeho bytu.

Jak začít s akvaristikou?

Jak začít s akvaristikou?

Mít doma rybičky je snem mnoha dětí, ale nejen jich. I někteří dospělí si chtějí pořídit tato zdánlivě nenáročná stvoření do svého bytu. Chov rybiček ale není tak jednoduchý jak se může stát, alespoň co se týče vybavení.

Velikost akvária se musí zvolit podle velikosti a množství rybiček. Pokud jste se rozhodli pro pár malých rybiček, bude vám pochopitelně stačit menší akvárium. Obecně se uvádí, že na jeden cm velikosti ryby je potřeba jeden litr vody.

Nemusíte ale přesnou matematikou přepočítávat délku vašich rybiček. Když pořídíte o něco větší akvárium, bude to spíš k dobru. Akvárium by mělo mít své místo někde v klidu a hlavně ne tam, kde na něj skrz okno nemohou dopadat přímé sluneční paprsky. Ty způsobují fotosyntézu a v akváriu tak mohou růst nežádoucí řasy.

Nové akvárium se musí nejprve vyčistit, než do něj dáte rybičky. Nepoužívejte však žádné saponáty, stačí teplá voda. Na dno akváriu potom nasypte nějaký substrát. Takovéto substráty najdete v každém zverimexu. Když si ho ale donesete domů, je důležité ho nejprve několikrát propláchnout.

Většinou jsou to malé kamínky, které se prodávají v různých variacích, jenomže se o sebe drolí a odpadává z nich prach. Když je budete proplachovat, voda se vám zakalí a tohle by mělo předejít zakalení v akváriu. Potom do akvária napusť trochu vody a na dno umístěte nějaké kameny, které nesmíte zapomenout vydrhnout kartáčkem a horkou vodou, a rostliny, které také můžete zakoupit ve zverimexu nebo v potřebách pro akvaristy. Nakonec opatrně dolijte zbytek vody. Pozor ale, voda nesmí být chlorovaná.

Dále nechte akvárium aspoň týden stát. Mezitím do něj můžete nainstalovat potřebná příslušenství jako je filtr, který vám bude čistit vodu, teploměr, abyste měli v akváriu správnou teplotu a potom nějaké topítko, které vám tuto teplotu bude udržovat. Nakonec přidáte nějaké osvětlení.

Když už máte v akváriu rybičky, musíte se o ně náležitě starat. Krmte je jednou denně, nebo krmení rozdělte na dvě dávky – například ráno a večer. Když je někdy zapomenete nakrmit, nic hrozného se nestane. Některé ryby požírají řasy ze dna, takže hlady neumřou. Akvárium udržujte čisté – měňte pravidelně vodu. Každých 7-10 dní by se měla vyměnit ¼ vody. Akvárium by se nikdy nemělo měnit najednou.

Také filtr se musí pravidelně čistit. Když se budete o rybičky dobře starat, můžete jim vytvořit krásné prostředí a dokonce jim i prodloužit život. Naopak, když se o ně starat nebudete, můžete o ně přijít během pár týdnů. Pokud si všimnete, že některá z vašich rybiček se chová jinak než ostatní (naklání se na stranu, plave jenom na dně, nepřijímá potravu), dejte ji okamžitě do karantény. Vytvořte jí prostor, ve kterém bude sama, a pokuste se zjistit příčinu její nemoci.

Chov chameleona

Chov chameleona

Zatoužili jste po neobvyklém zvířátku a chameleon se vám zalíbil? Tak si ho pořiďte. Nezapomeňte mu ale přichystat vhodné prostředí, ve kterém bude žít.

Chameleon je zvířátko náročnější na chov, proto se ze začátku doporučuje sameček. Je o něco odolnější a dožívá se delšího věku. Vaše nové zvířátko má tak jako ostatní druhy své vlastní požadavky, které musíte pro úspěšný chov splnit.

Terárium by mělo být nejméně 60-ti litrové, co se obsahu týče, bez ohledu na velikost jedince. Nebo také rozměrově 50x50x100cm. Do terária je dobré umístit nějaké dřevo (větvě) nebo kámen, aby mohlo zvířátko šplhat. Dále můžete přidat rostliny, ty má chameleon také rád. Nejlepší je zeptat se ve zverimexu, které jsou nejvíce vhodné. Nesmí být jedovaté, či jinak škodlivé, protože chameleon při šplhání narušuje povrch listů a mohl by onemocnět.

Terárium je dobré umístit někam nad povrchy, kde bude mít rozhled, bude nad osobami v místnosti a pak se bude cítit více v bezpečí. K takovémuto teráriu nezbytně patří osvětlení, které zároveň vytápí terárium. Pozor, aby světlo nebylo moc blízko nejbližší větvi, na kterou může chameleon vyšplhat.

Chameleon v přírodě přijímá vodu ve formě kapek, které ulpí na listech. Listy rostlin v teráriu je dobré rosit – buď manuálně, nebo si můžete pořídit rosiče. Chameleon se napije i z misky, ale hodně mělké. Kropení je ovšem mnohem lepší. Dospělci pijí dvakrát až třikrát týdně, mláďata denně. Používejte odstátou vodu.

Chameleonovu dopřávejte bohatou stravu. Můžete ho krmit cvrčky, červy, mouchami, kobylkami, pavouky a dalším hmyzem. Nepohrdne ani ovocem, ale tím ho krmte jenom doplňkově.

Chameleon je zvířátko málo společenské, ale můžete ho naučit vlézt vám na ruku. Od malička ho učte kontaktu s vámi. Nejspíš nebude chtít, tak je dobré ho nalákat třeba na potravu, časem vám možná na ruku vleze i sám.

Domácí mazlíček v domácnosti s dětmi (pes nebo kočka)?

Domácí mazlíček v domácnosti s dětmi (pes nebo kočka)?

Pro mnohé rodiče, zejména maminky, je zvíře v domácnosti nepředstavitelné. A to především psy. Říkají si: „A co když ho kousne?“

Ano, samozřejmě, všechno je možné …ale já osobně si myslím, že dítěti společnost zvířete prospěje. Je jasné, že pes v domácnosti s sebou nějaké riziko nese – ale když psa vycvičíte ku obrazu svému, nemůže Vašemu dítěti nic udělat, ba naopak, bude ho chránit před všelijakým nebezpečím! Ne nadarmo se říká: „Pes, nejlepší přítel člověka.“ Pes je neodmyslitelným přítelem i mnoha starých lidí. A stejně tak dobrým přítelem se může stát i pro Vaše dítě.

Zpočátku to bude jistě trochu těžší, především ze strany dítěte, protože je zvědavé, bude si chtít pejska osahat a vyzkoušet, co všechno se s ním dá provádět a kolik pejsek vydrží. A už v těchto chvílích musíte učit nejenom pejska, ale i své dítě, aby si jeden na druhého zvykali.

Pejsek totiž nebude zvědavější o nic méně, než Vaše dítě. Také bude zkoušet, co všechno si může dovolit, co dítě dokáže a co vše s ním může dělat. A už od první chvíle, kdy se Vám nebude líbit, co dělá špatně pejsek či Vaše dítě, jim musíte říkat a učit je, co nesmějí. A oni si to budou časem pamatovat a dělat už to nebudou.

Je to stejné, jako výchova dítěte …to také vychováváte, jak nejlépe umíte – a když budete stejně dobře vychovávat i Vašeho pejska, uvidíte, že za něj v životě velmi vděční – a jistě to ocení i Vaše dítě. Nejenom, že získá kamaráda na život a na smrt, ale pejsek to bude cítit úplně stejně a nedá na něj dopustit!

Namísto psa, by někteří rodiče volili raději kočku … Nutno si však uvědomit, že taková kočka je v mnoha případech mnohem nebezpečnější než pes!

Jen velmi těžko si vycvičíte kočku stejně jako psa, jen velmi těžko si Vás bude kočka vážit tak, jako pes …a už vůbec nepočítejte s tím, že by pro Vás kočka byla schopná nasadit i život, stejně jako pes. Osobně jsem v životě neslyšel žádná pořekadla ani moudra o tom, že by kočka byla člověku nějak extra prospěšná …třeba my jsme ji vždycky měli spíš na chytání myší a i když si s ní děti chodili hrát, kočce šlo jenom o to, aby ji dlouze a vytrvale drbali.

Osobně Vám rozhodně doporučuji do domácnosti pejska – a nebojte se, že bude pro Vaše dítě nebezpečný – samozřejmě také záleží, jaké plemeno zvolíte a je logické, že třeba vlčáka nebo rottweilera si do bytu či domu nevezmu.

Namísto nich budu volit ta klidnější plemena, kterými jsou třeba „Kavalír King Charles Španěl“, Dalmatin, Biegel či snad Kolie. Všechny tyto druhy psů jsou velmi klidné a dětem neublíží – a sami uvidíte, že vzít si domů do domácnosti s malým dítětem (samozřejmě ne hned k novorozeni) pejska, byla správná volba.