Jak naučit psa základní povely

Jak naučit psa základní povely

S výcvikem psa byste měli začít asi v šesti měsících věku, kdy už není pes tak hravý. Při výcviku psa nikdy nebijte, mohl by se dalších „lekcí“ bát. Jen důrazně řekněte „ne“ nebo „nesmíš“ a celý cvik zopakujte.

Za každý cvik psa pochvalte, nebo mu dejte pamlsek. Jako pamlsek můžete použít dětské piškoty, jsou finančně nenáročné a psi je milují. Cvičte maximálně tak 20-30 minut denně. Výcvik je pro psa náročný, proto je důležité, aby si ho užíval, nebo ho brzy přestane bavit.

Návyk na jméno

Návyk na jméno je jednoduchý. Štěně oslovte jménem, jen když mu budete dávat pamlsek nebo ho chválit. Když si spojí jméno s příjemným, lépe si na něj navykne.

Sedni

1. Pes je u vaší levé nohy, vodítko držíte v pravé ruce. Levou rukou přitlačte psovi zadek k zemi, současně vodítko mírně přitáhněte dozadu a vzhůru. Řekněte „sedni“!

2. Vezměte do ruky oblíbený pamlsek vašeho a psa a dávejte mu ho nad hlavu. Pes se pro něj bude natahovat, což zapříčiní, že si sedne. Pokud je opravdu tvrdohlavý, zatlačte mu u toho na zadek.

K noze

Naučte psa chodit u vaší levé nohy. Držte vodítko asi třicet centimetrů od obojku, a kdyby se hnal dopředu mírně, s ním škubněte s povelem „k noze“.

Zůstaň

1. Poručte psovi, aby si lehl u vaší levé nohy, a řekněte mu „zůstaň“. Ruku při tom mějte asi tři centimetry od jeho čumáku.

2. Povolte vodítko a s dlaní vztaženou proti psovi a ustupte o dva kroky. Když za vámi pes půjde, vraťte se a začněte od začátku.

Lehni

1. Řekněte psovi, aby si sedl. Jendou rukou mu dopředu posuňte přední nohy a současně mu přitlačte na záda nebo hlavu. Řekněte „lehni“.

2. Couvejte pod psa paží nataženou směrem k němu. Řekněte mu, aby zůstal.

Přivolání

Při volání na vašeho psa vždy měňte tón a výšku hlasu. Pokud ho to nezaujme, různě poskakujte, tleskejte, prostě ho zaujměte. Když přiběhne, odměňte ho.

Útulky pro zvířata

Na ulicích pobíhá mnoho zvířat, které nemají co jíst a nemají svůj domov, tak jako se najde pár zvířat, o které se jejich majitelé nestarají nebo o ně nemohou už dále pečovat. A protože si zvířata nemohou samy pomoct, jsou zřízeny útulky.

Útulky jako výborná varianta?

Útulky se zdají jako výborné řešení pro takovéhle zvířata, ale na druhou stranu je tady problém v tom, že ty zvířata ve většině případů v útulcích zůstávají celý život, protože lidé si raději koupí nové, malé, roztomilé štěňátko než, aby šli do útulku pro nějaké zvíře, o kterém neví, co čekat. Navíc do útulků jde mnoho peněz. Takže i když to zní velmi krutě, je někdy lepší, aby se takové zvířata nechala utratit. Obzvláště, když jsou třeba velmi týraná a jsou na tom opravdu špatně a musejí na operaci. Je jasné, že je to živá bytost, ale musíme na to koukat z jiného úhlu pohledu.

Vzít si zvíře z útulku?

Přesto všechno se ještě najdou takoví skvělí lidé, kteří si z útulku vezmou nějaké zvířátko domů. Jaké to je, když si to své zvíře od malička nevychováváte sami, ale když si ho vezmete už vychovaného? Na jednu stranu vám to ušetří mnoho starostí a také času, ale na druhou stranu asi nebude naučen na všechno, tak jak byste chtěli. Zvíře, které si prošlo útulkem, bývá přizpůsobivé a tak nebývá problém naučit ho novým kouskům. Samozřejmě potřebuje větší citlivost, protože když skončilo v útulku, tak si muselo něčím škaredým projít.

Mnoho lidí se bojí vzít si svého mazlíčka z útulku právě proto, že má strach, že to bude nějaký útočný nebo jinak nezvladatelný ďábel. Ale útulky se starají o to, abyste zvíře dostali v co nejlepší kondici (v rámci možností) a když se do útulku dostane takové nějaké nezvladatelné zvíře, tak se ho pořádně ujmou a vychovávají ho, aby nikoho nezranilo. Takže je nemožné, abyste dostali nějakého agresivního mazlíčka, ale každopádně, když vám váš nový mazlíček nebude vyhovovat, tak ho můžete vrátit.

Takže když už útulky jsou, tak bychom je měli podporovat tím, že v nich uvolníme místo a vezmeme si některé z mazlíčků domů a vůbec se nemusíme bát, že dostaneme nějakého ďábla.

Potraviny, které nepatří na psí jídelníček

Rádi dáváte vašemu mazlíčkovi dojídat po vás? Dejte si pozor, abyste ho neotrávili. Pro nás běžné potraviny, jako například česnek nebo cibule, mohou být pro zvířata toxická.

Čokoláda (káva)

Čokoláda obsahuje kofein a látku zvanou teobromin. Tyto látky mohou mít u zvířete za následek srdeční vady. Čokoláda je také velmi tučná, což může způsobovat problémy se slinivkou. Nejnebezpečnější je hořká čokoláda a čokoláda na vaření. O těchto problémech můžeme hovořit v případě, že dennodenně krmíme psa čokoládou. Pokud sní celou bonboniéru, je možné, že se problémy objeví až po pár dnech. Jestli-že váš pes sní pár kostiček čokolády, hrozí mu pouze průjem či žaludeční problémy. Je-li však váš pes nemocný, může mu uškodit i menší dávka čokolády z důvodu oslabení imunity.

Cibule, česnek

Obě tyto potraviny jsou pro psy toxické, jelikož narušují červené krvinky, které se starají o přenos kyslíku. Právě proto můžou způsobovat problémy s dýcháním, v lepším případě průjem a bolest břicha. Problémy přicházejí většinou po 24 hodinách, někdy se mohou projevit i po několika dnech.

Pecky ovocných stromů

Pecky obsahují látky, které se v trávicím systému přeměňují na jedy, ale to pouze v případě, že je pecka narušená, například škůdci. To způsobuje potíže s dýcháním, křeče, poruchy srdečního rytmu, později úmrtí. Může také dojít k žaludečním problémům, z důvodu kvašení ovoce, nebo k úmrtí z důvodu blokády střev peckou.

Ořechy a suché plody

Mezi obecná rizika patří například alergická rizika, nebo stejně jako u čokolády obsah tuku, který může způsobit problémy se slinivkou, u solených plodů může dojít k nebezpečí otravy solí. Prokazatelně nebezpečné jsou ovšem makadamové ořechy, které mohou způsobit otravu, která by neměla být smrtelná. Projeví se třesem, depresí, snížením pohybu pánevního dna a to do 12-24 hodin. Pokud je ale pes nemocný nebo snědl ještě jiný druh ořechů, například v čokoládě, k úmrtí může dojít.

Avokádo

Pro psa je to nejvíce toxické ovoce a to díky látce zvané persin, která může způsobit problémy se srdcem, které se projeví kašlem, otokem, odmítáním pohybu a následným uhynutím. Problémy mohou také nastat u nezralých kousků, jelikož obsahují dráždivé kyseliny. Zralé ovoce může způsobovat průjmy a nadýmání a to kvůli cukrům, které vznikají při kvašení.

Hrozinky

Hrozny jsou pro psa vysoce toxické, důvod ale není přesně známý. Většinou jde o alergické reakce či přecitlivělost. Hrozinky nejsou nebezpečné pro každého psa, rozhodně to ale nezkoušejte. Nejmenší počet, který způsobil smrt, bylo 8 kousků hrozinek.

Pozor na kosti

Syrové kosti nejsou pro psa nijak nebezpečné, kromě kuřecích kostí, které se štěpí a mohly by psovi poškodit žaludek. Pozor ale dejte na vařené, které jsou křehké a snadno se odlomí.

Brambory

Brambory nejsou pro psa nijak toxické ani nezpůsobí smrt, mohou ale způsobit střevní potíže, proto se nedoporučuje jimi psa krmit. Pod slupkou se totiž ukrývají jedovaté látky, které se ani vařením nezničí, ale vylouhují se do vody.

Dalšími potraviny, které by neměly být součástí psího jídelníčku, jsou například: žvýkačka, rajčata, čaj, droždí, sůl, houby, syrová játra, sýrový vaječný bílek či sušenky.

Proč mít doma psa

Přemýšlíte o tom, že si pořídíte domácího mazlíčka a měl by to být pejsek? Pak vězte, že důvodů, proč jej doma mít je opravdu hodně. Tento čtyřnohý kamarád vám dokonale zpestří váš život. Je to velmi milý společník a je vždy věrný svému páníčkovi.

Pejsek na vás nikdy nebude naštvaný. Maximálně tehdy, když bude mít prázdnou misku, nebo vy budete jíst něco, co by si dal i on. To je snad jediné, kdy se s vámi bude takzvaně hádat. Jinak je to zvíře milující svého pána a je schopen pro vás nasadit i svůj vlastní život.

Vždy když přijdete domů, bude pejsek nesmírně rád a také vám to dá patřičně najevo. Jeho radost bude tak obrovská, že se budete domů těšit mnohem více, než doposud. Ano, pejsek vám svou láskou dá najevo, že vás velmi rád vidí a že je šťastný, že jste opět spolu.

Psí láska je neskutečná

Psí láska je neskutečná a každého jistě potěší. Pejsek vám bude neustále nablízku. Pokud si sednete k televizi, ihned bude u vás s touhou se se svým páníčkem pomazlit. Ráno vás bude vesele vítat, když budete vstávat. Život s pejskem je naprosto úchvatný.

Pokud se však rozhodnete s pejskem žít, musíte i vy vašemu čtyřnohému příteli dát to, co on potřebuje. Kromě jídla a pití je to tedy dostatečné venčení a to za každého počasí každý den. Je to velká oběť, ale pejsek se vám za to vše odvděčí.

Jste rozhodnuti si pejska pořídit. Je jasné, že jej opravdu chcete a přemýšlíte, jakého doma mít. Ještě před tím, než začnete prohlížet inzeráty a vybírat, zvažte, jestli nepomůžete nějakému opuštěnému psíkovi z útulku. Takový pejsci milují své páníčky ještě intenzivněji, pomůžete mu od nehezkého života a ukážete mu život krásný v rodině, kde ho budete milovat.

Baron

Baron je pes našeho souseda, je to bernardýn. A jak je známo, tak každý bernardýn je takové uslintané „tele“ nehrozně veliký, pořád žere a vypadá mile. Samozřejmě je vše o výchově. A pravděpodobně nějaká negativní výchova dopadla i na tohoto psa, protože všechny milé vlastnosti ztratil.

Náš soused měl na víkend malé dítě na hlídání. A jak je známo, každé dítě si rádo hraje a jako malé neví, co může a nemůže. A zvlášť toto dítě, protože je velmi hyperaktivní. Bylo samo venku a Baron byl puštěný. Tak malý si začal s ním hrát. Problém byl v tom, že si vzal klacek a začal do toho psa tím klackem rýpat. Psa to otravovalo a začal vrčet, ale malé dítě nepřestalo a dál rýpal do psa. Po chvilce si to pes nenechal líbit a tomu malému dítěti prokousl nos.

Samozřejmě, že soused neměl nechat malé dítě samotné venku s takovým velkým psem, zvláště když ten pes to dítě neznal a není na něj zvyklý. A také to nebyl jediná jeho nepříjemná situace.

Toho psa má každý všeobecně zapamatovaného jako zákeřného, protože pokousal nejednoho člověka. A navíc, vždy když šel člověk za plot, se pes zprvu zdál naprosto v pohodě. Zaštěkal, ale pustil člověka dovnitř. Ale v momentě, když je člověk k tomu psu zády, tak on zaútočí a kousne ho do hýždí.

Nevím, proč to ten pes dělá, jestli to má nějak v sobě vžité. Ale soused ho určitě nijak netýrá. Je pravdou, že mu moc času nevěnuje, ale dává mu najíst, napít, má volný výběh, kdykoliv chce.

Jinak si myslím, že bernardýn je takové milé, hravé plemeno, co má rado děti. Jenom sousedův Baron je asi výjimkou.

Ale jako pes je Baron nádherný, dokonce se u souseda zastavili nějací lidé, aby se ho zeptali, odkud toho psa má. Zůstali se sousedem v kontaktu a zavolali mu, že si koupili psa od stejných lidí. A všechno v pohodě. Několikrát ho zvali, ať se jde na něj podívat. A vážně i na souseda jako cizího člověka vítal přívětivě. (ale za přítomnosti majitelů.) Bez nich je to hlídač, ale říkali, že neměli s ním žádný problém, co se týče, že by napadl nějakou osobu. A jsou s ním nadmíru spokojeni. Mají dvě malé děti, s kterými pes krásně vychází, hezky si spolu hrají.

Středoasijský pastevecký pes

Je to plemeno, které je přizpůsobeno být s ovcemi či jinými pasteveckými zvířaty, aniž by jim ublížilo. Ale také ho můžete mít jako domácího mazlíčka. Není to sice malý panelákový plyšák, ale pokud máte dům se zahradou, tak vám je dobře ohlídá.

Mnoho lidí sice má pocit, že je to agresivní plemeno, což usuzují podle jeho vzhledu. Protože u tohoto psa se už v prvním měsíci (aby to jako štěně necítil) tupíruje jak ocas, tak i uši. Ale pokud se vám to nelíbí – nebo někteří to berou jako týraní – samozřejmě to není povinností. Ale co agresivity týče, tak to záleží zejména na výchově. Toto plemeno rozhodně v genech nemá žádnou agresivitu (jako to bývalo u Kavkazských psů.), jenom můžete pocítit jistý odpor k Romům nebo opilým lidem. Tu opilost vycítí mnoho plemen a také začnou vrčet nebo se začnou jakkoliv jinak projevovat. To, proč toto plemeno pozná Roma a cítí k němu odpor, nevím.

Toto plemeno má dvě zbarvení. Buď to je takový bílo-šedý nebo zlato-béžový. A stává se, že když je matka bílo-šedá a otec béžově-zlatý a mají štěňata, tak v jednom vrhu může být třeba 5 psů béžových a 3 psi zlatí. (ale tak to je i jiných plemen.)

Tento pes je velmi chytrý. A když mu pán odjede na více dní někam pryč, tak to pozná a začne smutnit (zejména tak, že moc nejí). Dalo by se říct, že je i citlivý, protože hezky vychází s dětmi a dokonce i s koťátky. A není to jen hlídač, ale je i hravý.

A pokud ho máte od štěněte, tak i učenlivý. Nemá problém naučit se základní povely, jako jsou, sedni, lehni, na místo (do boudy), dej pac – záleží jen na vás, kolik mu věnujete času.

Já si osobně myslím, že je to vhodný pes do domácnosti, když máte malé děti. A je přizpůsobivý. Jenom se potřebuje sem tam proběhnout. (ale i s malým psem musíte chodit na procházky)

Mučení zvířat dětmi

Pořídili jste si domů domácího mazlíčka? Zlobí ho Vaši potomci? Pak jste jedni z mnoha.

Pokud jste nikdy dříve doma zvířátko neměli a Vy jste si ho pořídili hlavně kvůli Vašim dětem, pak vyvstává otázka, jak se Vaše děti budou ke zvířátku chovat a vy byste jim vhodné chování měli objasnit. A také velmi záleží na tom, jaké zvířátko jste si konkrétně vybrali. Nejčastěji to však bývají pejsci, kočičky, morčata či křečci.

Přátelé a oběti

Většina dětí se s novým členem snášejí bez problémů, ale najdou se i takové děti, které, ač to vypadá, že si se zvířátkem pouze hrají, je určitou formou mohou i mučit.

Velmi často se stává, že malé děti chodí zvířátko úmyslně budit, když spí, nebo je s oblibou provokují dupáním nebo škádlí různými předměty, jako je smetáček, házením psími hračkami, nebo i vlastními hračkami – hlavně plyšáky a míčky.

Někdy je dokonce tahají za různé části tělíčka, jako uši, tlapky, ocásek i samotnou kůži na hřbetě! U větších zvířat se pak vozí na hřbetě, jakoby to byl nějaký poník!

Nutná obrana

Většinu si děti neuvědomují, že svými hrátkami, zvířátku mnohdy i ubližují, a ty se pak na oplátku zase budou bránit. Začnou kousat, drápat nebo se jen tak po dítěti oženou, zavrčí, aby dala najevo, že se jim jednání dětí nelíbí.

Stále častěji se však setkáte s případy, kdy děti domácího zvířecího mazlíčka mučí záměrně. Kopou do něho, odhazují ho od sebe nebo mu berou jídlo i pití. V takovémto případě musí rodiče přistupovat k radikálnímu řešení – vzdát se domácího mazlíčka pro jeho dobro.

Tam, kde se spíše jedná o hry, je potřeba opakovaně dětem vymlouvat jejich jednání a počínání, potrestat je, nebo se jim snažit vysvětlit, že tímto jednáním zvířátku ubližují a bolí ho to. Snažte se Vaše dítka, co nejvíce držet od zvířátka tak daleko, jak to jen jde, nebo je mít pod neustálým dohledem, dokud si děti nezačnou uvědomovat, co svým jednáním způsobují.

Jak odnaučit pejska od špatných zlozvyků

Každý pejsek, ať se snažíte sebevíc, si nějaký ten špatný zlozvyk osvojí. Ale jak ho to odnaučit?

Štěká?

Štěkání je největší překážkou v panelácích, bytovkách apod. Sousedi si stěžují, že máte urafaného psa a nemají chvíli klidu.

Kamarádka jde k vám na návštěvu. Ve chvíli kdy zazvoní, váš domácí mazlíček se rozštěká a ať děláte, co děláte, nemůžete ho utišit. Typem jak tomuhle předejít je trénovat pejska od malinka na zvonek. Ve chvíli kdy někdo zazvoní, neotvírejte do té doby, dokud se neutiší. Trénujte to s kamarádkou. Váš pejsek štěká radostí. Už se nemůže dočkat, až se otevřou dveře. Myslí si, že je to jeho povinnost, ohlásit, že jde někdo na návštěvu. Má v podvědomí dané, že hlídá celou rodinu.

Ve chvíli kdy se otevřou dveře. Začne vrtět ocáskem a poskakovat kolem návštěvy.

Vyje?

Dalším případem je tzv. smutnění-vytí. Musíte jít do práce a pejsek doma zůstává sám. Ze smutku po vás teskní a vyje. V tomhle pejsci mají doopravdy velkou výdrž. A hodně špatně se to odnaučují.

Nejlepší radou jak tohle zvládnout, je dát mu do pelíšku starší tričko, aby vás cítil. Pustit potichu rádio, aby si myslel, že je někdo doma. Zkontrolovat misky, zda je v nich voda i granule. Po odchodu počkejte cca 15 min. za dveřmi, ve chvíli kdy začne vít, odemkněte, pošlete ho na místo a pokárejte ho. Opět odejděte, jako byste šli do práce a čekejte. Opakujte to několikrát a časový limit natahujte. Chce to vytrvalost.

Ve chvíli, kdy nezačne výt ani po delší době (dobré je se zeptat sousedky, zda byl váš pejsek slyšet) odemkněte a hodně ho pochvalte, dejte mu mls a hoďte mu hračku. Pejsek si zvykne a vás už nebudou obtěžovat nevrlí sousedi.

Hledáte ten správný pelíšek? Vyberte si pelíšky pro psy na internetu.

Škube vaše boty a oblečení?

Teče vám do bot, protože vám váš mazlíček z nich udělal cedník? Nebo je vám zima, protože vám vytahal z bot molitan? Nebo je úplně zničil, že je můžete hned odnést do kontejneru? Máte poslintané a děravé oblečení?

Ikdyž se na něj sebevíc zlobíte, neházejte po něm boty a nesnažte se mu ani jinak botami pohrozit. Bude si na nich o to víc vybíjet vztek. Radši srolujte noviny a dejte mu přes zadek novinami (hlavně je pak důkladně schovejte, nebo budete mít příště z novin hromádku papírků).

S oblečením je to podobné, nehoňte pejska po bytě s roztrhaným trikem v ruce. Dejte mu na zadek novinami. Když odcházíte z domu, pečlivě zkontrolujte, jestli máte zavřené dveře do šatny. Dejte mu do pelíšku starší kus vašeho oblečení, se kterým si může hrát. Váš miláček bude spokojený a vás nebude mrzet, že vám ničí oblečení.

Jak krmit štěně

Zdravá výživa pro správný vývoj štěňat, Autor obrázku: epSos .de

Nedávno jsme zde psali o tom, jak se sžít s novým štěňátkem.

Malé štěně po odstavení potřebuje kvalitní krmivo se spoustou živin, které zabezpečí přísun energie potřebné ke správnému vývoji a celodennímu dovádění. Strava by měla být vyvážená, minerály, bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny v určitém poměru, aby se dobře vyvíjely orgány, svaly, zuby, drápy a kosti a také srst, aby byla zdravá a krásná. Úplně malé štěňátko, čerstvě odstavené, potřebuje 2x více energie než dospělý pes. Záleží na velikosti plemena, jak rychle se pes vyvíjí a co ke svému růstu potřebuje. Malá plemena dospívají kolem roku, velká do 45 kg rostou asi do 18 měsíců a ještě větší plemena až do dvou let.

Jak začít s přikrmováním?

Kolem pátého týdne věku, ještě než začne být štěně odstavováno, by se měla začít přidávat k mateřskému mléku i pevná strava, tzn. granule rozmočené ve vodě. Postupně by se měla voda ubírat, až zůstanou granule suché. Pro období přechodu z mateřské výživy na pevnou stravu je důležitý správný průběh trávení, což pomohou zajistit extrakty z bylinek a psyllium. Pro imunitu jsou důležité antioxidanty, mastné kyseliny pro vývoj mozku atd.

Jak se zorientovat v nabídce krmiv?

V době před 15 až 20 lety to byla opravdu věda a stálo to spoustu času a úsilí, pokud chtěl chovatel svému štěněti i dospělému psovi zajistit potřebný přísun živin. Dnes už je v nabídce obchodů s chovatelskými potřebami řada kvalitních krmiv přímo pro štěňata různých plemen a různého stáří. Kdo chce mít zdravého psa, měl by zapomenout na levná krmiva ze supermarketu, i když by si měl chovatel určit cenu, kterou je ochoten za krmivo utratit. Podle toho je pak možné vybírat z kategorií prémiových, superprémiových a ultraprémiových krmiv. Důležité je prostudovat si na obalu složení a krmné dávky pro konkrétní stáří psa a sledovat kvalitu stolice, která nejlépe podá chovateli informaci o funkci střev a správném dávkování stravy.

Když si přivezeme štěňátko

Je to obrovský pocit štěstí a adrenalinu. Jedete se kouknout na štěňátka. Všichni doufáte, že si vás jedno z nich vybere a stanou se z vás nerozluční kamarádi.

Co takové malé štěňátko potřebuje

Chovatelé většinou při prodeji malé kuličky radosti dávají pytlík granulí, které pejsek dostával. Měli by také upozornit na to, že ze začátku je dobré mu granulky namáčet do vody. Hlavně se nesmí zalévat mlékem. Nový chovatel by si měl vyžádat, pokud je štěňátko starší, očkovací průkaz od chovatele a zkontrolovat s prodávajícím očkování, popř. se domluvit, která ještě chybí a kdy by se měla přibližně uskutečnit. Dokud nemá za sebou všechna očkování, neměl by moc chodit na místa kde se běžně venčí psi, nebo k cizím psům.

V den, kdy si ho vezete domů, už by měl mít nachystaný pelíšek, mističky a nějakou tu hračku. Hned po příjezdu mu ukažte jeho pelíšek, musí si ho prohlídnout a očichat. Ukažte mu i misku s vodou a granulky. Nechte ho, aby šel na průzkum. Pokud bude chtít jít i tam kam bude mít v budoucnu zakázáno, hned ho pokárejte – jemně, aby se vás nebál. Už od malinka mu musíte dávat najevo, kam může a kam ne. Celý den až do večera se mu věnujte a hrajte si s ním.

Je to štěňátko, které ještě nemá osvojené návyky. Snažte se ho naučit, aby loužičky a tzv. housenky dělal venku. Ze začátku budete mít pocit, že pořád jen chodíte s hadrem. Pokud vypozorujete, že vám loužičky dělá na jednom místě, stačí na to místo dát nepromokavou podložku, které se dávají pod miminka při přebalování. Přece jenom jste si pořídili taky miminko. Vždy, když vrátíte domů a loužička bude jinde než na podložce, pokárejte ho. Naopak, když bude vše v pořádku, dejte mu odměnu, nějaký ten piškotek nebo mu hoďte hračku.

Pro celou rodinu je to něco nového, malého a roztomilého. Každý člen rodiny by se s ním chtěl mazlit, chodit ho venčit a házet mu hračky. Nezapomínejte však, že je to teprve krátce, co jste ho vytrhli z jeho rodného prostředí. Musí si teprve zvyknout na vás. Pak ho beze strachu klidně můžete vzít na návštěvu ke známým. Dejte si pozor, aby se na něj všichni hned nevrhli a nepolekali ho, je to ještě drobeček.

Nechte ho, ať si postupně zvyká na děti, pokud je máte. Neodhánějte je od něho, ale vysvětlete jim, že je to ještě miminko a jak se k němu mají chovat. Štěňátko si rychle zvykne jak na vás tak na prostředí, které se stalo jeho domovem.