Pes – 19. stránka – DomácíMazlíček

Není nic krásnějšího, než domů donést malé, roztomilé štěně

Jak se o něj ale dobře postarat?

Pokud si zrovna kladete tuto otázku, čtěte dál. Štěně by nemělo být mladší než 8 týdnů, před touto dobou by se mělo učit socializovat své návyky od matky. Po tom, co si nového pejska přinesete domů, by jste mu měli věnovat co nejvíce pozornosti, aby si na vás zvykl a necítil se osaměle. Hrajte si s ním co nejvíce a tím mu poskytnete rozpýtelní a zábavu.

1. Ujistěte se, že jste si vybrali správného pejska

Má dostatečný kožíšek, aby mohl pobývat venku? Je dost malý, aby se vlezl do bytu? Je jeho temperament přiměřený tomu vašemu? Budete schopni ho dostatečně často venčit? To jsou základní otázky pro výběr druhu pejska. Zjistěte si i co nejvíce o povaze psa, kterého jste si vybrali.

2. Zabetpečte dům, aby se štěne nezranilo

Štěňátka milují objevování nových věcí skrz svou tlamičku, proto aby nedošlo k nehodě, zabezpečte váš dům. Oddělejte všechny věci, které by se dali shodit či rozbít. Ukliďte kabely, které by mohlo rozkousat, zavřete okna nízko nad zemí. Také by jste měli uschovat všechny čistící prostředky a chemikálie z dosahu štěněte. Nenechávejte nikde malé předměty, které by mohlo vdechnou nebo spolknout.

3. Kupte potřebné doplňky

Štěně bude potřebovat některé doplňky. Kromě pelíšku a misek na jídlo také vodítko, hračky a další potřeby. Pelíšek by měl být umístěn v teplé místnosti s umyvatelnými podlahami. Můžete mu ho vytvořit třeba z velkého polštáře, staré deky, peřiny či ručníků. Přesvědčte se, že je dostatečnš velký a měkký. Lepší bude, pokud budou jednotlivé části vypratelné a usušitelné zvlášť. Dále budete potřebovat dvě misky, jednu na jídlo a jednu na vodu. Je jedno jestli jsou plastové nebo skleněné, plastové se vám nerozbijí, těžší zase nebude tak lehké převrátit.

Hračky můžou být různé, nejlepší jsou ty co se dají kousat, vydávají zvuk nebo se kutálejí. Kromě těchto základních věcí budete potřebovat také kartáč na česání psa, obojek, vodítko a nějaké přípravky na umývání psa či odblešení. Pro menší psi pořiďte vodítko s odvíjecím dosahem, větší psi ale musí být voděni na kratším a pevnějším.

4. Zajistěte, aby se štěně cítilo jako doma

Ze začátku bude lepší, pokud bude štěně spávat v jedné místnosti s majitelem, aby se necítilo osaměle. První týdny odluky od matky můžou být velmi těžké. Naučte štěně na vaši blízkost a blízkost ostatních členů rodiny. Věnujte mu pozornost a hrajte si s ním. Po té co dovedete štěně domů, s ním projděte celý dům, aby vědělo, co se kde skrývá. Kromě hraní ho často škrábejte a hlaďte, aby mělo pocit, že je milováno.

5. Buďte opatrní

Štěňátka jsou stejně jako děti křehká. Dávejte si pozor, aby jste mu při hře omylem neublížili. Zvedejte je podebráním ruky pod jejich hrudní kostí, nezvedejte je za kůži. Štěňátka jsou velmi zvídavá, proto dávejte pozor, kam jdou, aby si neublížili. Ujistěte se, že se jim nemůže nic stát.

Rhodéský ridgeback

Rhodéský ridgeback patří do skupiny ohařů, což jsou lovečtí psy. Původně pochází z Afriky, kde se používal k hlídání domorodců před lvy a jinými nebezpečnými zvířaty. Dokázal také lovit ve skupince tří až čtyř psů. Byl známý tím, že po ulovení zvířete počkal na svého pána, než ho zabil.

Vzhled

Rhodéský ridgeback je lehce rozpoznatelný pro svůj obrácený pás chlupů na zádech. Odtud pochází i jeho jméno, v angličtině se řekne ridge back. Pruh bývá kolem 5cm široký, ve svém nejširším místě. Pás vypadá jako by měl v místě chlupy zježeny. Psi by měli mít 63 až 69cm v kohoutku a vážit kolem 39 kilogramů. Fenky mají mít asi 61 až 66 cm a zhruba 32 kilogramů.

Ridgebackové jsou obvykle svalovití, a mají oříškově hnědou až hnědo-zlatou barvu. Jejich srst je krátká, hustá, hladká a lesklá. Na hrudi a tlapkách se může vyskytovat bílá. Pes má velkou hlavu, plochou mezi ušima. Čenich je dlouhý, zakončen černým, hnědým nebo hnědo-červeným čumákem, záleží na barvě srsti. Jeho oči jsou kulaté a mají hnědou barvu. Středně velké uši jsou vysoko posazené a přepadávají dolů. Jeho přední nohy by měly být rovné a silné. Ocas je dlouhý, zužující se směrem ke konci.

Temperament

Rhodéští ridgebackové jsou inteligentní, loajální k rodině a odměření k cizincům. To ale neznamená, že by k cizím lidem byli agresivní. Raděj je budou ignorovat. Tato rasa potřebuje pozitivní trénink, dobrou socializaci a důslednost. Často to není nejlepší volba pro nezkušené chovatele.

Ridgebackové mají pevnou vůli, rádi vymýšlí hlouposti, jsou ochranářtí vůči svému pánovi a rodinně. Jako každý jiný pes, pokud jim není věnováno dostatek času a nejsou trénovaní, mohou být agresivní. Vzhledem k jejich atletické postavě vyžadují dostatek pohybu. Ideální bude, pokud s nimi budete jezdit na kole nebo běhat. Pokud mají dost aktivity, dokážou být doma klidní.

Ridgebackové jsou zároveň velmi citlivý a špatné zacházení by se vám mohlo vrátit. Jsou schopni se učit, pokud pozitivně odměňujete. Ke svému cvičiteli musejí mít důvěru. Ridgebackové mají velmi dobrou paměť, proto se snažte chovat se k nim fér. V žádném případě psa netrestejte.

Zdravotní problémy

Rhodéský ridgeback je odolné plemeno, které dobře zvládá rozdílné teploty. Zato je náchylné k dysplazii kyčelního kloubu, infekčním zánětům jater, koronavirózám, parvovirózám a cystám.

Displazie kyčelního kloubu je onemocnění dědičné. U této nemoci se pořádně nevytvoří kyčelní jamka a kloub pak správně nezapadá. Pokud je forma lehčí, nejspíš neuvidíte žádné příznaky, u těžších forem pes napadá na nohu, snaží se ji odlehčovat, má problémy při chůzi, snaží se vyhnout pohybu. Infekční zánět jater je viróza, která se dostane do těla vdechnutím. Jeho příznakem je vysoká horečka, skleslost, nechuť k jídlu. Koronaviróza je vir vyvolávající zažívací potíže. Dostává se do těla psa z infikovaných výkalů jiných psů. Způsobuje zvedání žaludku, zvracení, průjem. Parvoviróza je infekční onemocnění ohrožující štěňata. Přenáší se také z výkalů a má podobný průběh – nechutenství, zvracení, průjmy. Pokud se včas neléčí, může dojít až k úmrtí zvířete.

Zajímavosti

Ridgebackové se dříve používali k lovu lvů v Africe, proto dokážou běhat bez unavení i při vysokých teplotách. Psi bývají agresivní k cizím psům nebo kočkám. Snažte se ho proto od mala navyknout na jiná zvířata. Pokud se nudí, bude se vám snažit rozkousat věci. Dopřejte mu hodně pohybu a jeho vlastních hraček. Pokud nebudete dostatečně důslední, bude se vám snažit dominovat.

Bydlíme se psem, nebo pes s námi?

Již v historii bývali psi nepostradatelnými společníky lidí. Lidé jim důvěřovali, podnikali s nimi mnoho aktivit, především lov. Přesto vše měli psi zpravidla své místo u boudy. V současnosti je to jinak.

Psi již nějaký čas nejsou jen hlídači domu, ale jsou opravdoví přátelé a mnohdy spolubydlící s různými výhodami a je jedno, zda je to pejsek s průkazem původu nebo „obyčejný voříšek“. Čím se liší život současných psů od těch historických?

Boudu vyměnili za teplý pelíšek/ pokud ne rovnou za postel
Jí granule a ne zbytky
Je jim dopřávána kvalitní lékařská péče
Jsou rozmazlováni – psími dobrotami, masážemi, hračkami, oblečky
Školky, školy, tábory a hotely pro psy umožňují vzdělání i zábavu
Luxusní doplňky-diamantové obojky, vodítka,…
Cestují společně s páníčky na dovolené
Mají hlídání
Mnozí mají zdravotní pojištění, pojištění pro případ škod,…

Největší rozmazlování zažívají mazlíčci osamělých lidí a pak v rodinách, kde už odrostly děti. Dá se říci, že v mnohých rodinách pes nahrazuje děti nebo je považován za dalšího člena rodiny.

Na psy se mluví jako na lidské tvory, plánují se jim zábava a vzdělání. Při plánování dovolené jim zajišťují majitelé hlídání, hotely či je berou s sebou. Nejen že psi jezdí autem-kde mají vlastní bezpečnostní pásy, ale běžně létají po celém světě.

Lidé přizpůsobují svůj denní program, plánují si volno tak, aby byli co nejvíc času se svým čtyřnohým mazlíčkem. Kupují jim dárky, pořádají oslavy narozenin, kupují oblečky. Nakupují granule s myšlenkou, které má jejich Alík, Azor či Don nejraději. Když kňučí na chodbě, tak ho zcela výjimečně vezmou do postele a už je z toho zvyk. Když přijedou děti na návštěvu, zjistí, že nemají „kde spát“ protože jejich postel už přece patří Ajše. Křeslo v obývacím pokoji už má také svého majitele apod.

Čím si to psi zasloužili? Psi nám pomáhají relaxovat, pomáhají nám překonávat krizové situace svojí láskou a věrností. Brání svoji rodinu, svého pána a přítele. Vítá ho při příchodu upřímně. V těch nejhorších životních situacích nás neopustí.

A věrného přítele je potřeba si vážit a hýčkat. Není tedy divu, že psi spí v posteli, dostávají dárky a lidé za ně utrácí mnohdy více peněz než za sebe.

Není potom divu, že si nahrazujeme lidskou společnost mnohdy zákeřnou, za společnost psí, která nás nezradí.

Zdraví štěňat, jejich upravování a trénink

Štěňata jsou náchylná k různým nemocem. Je potřeba je očkovat a pravidelně nechat zkontrolovat u veterináře.

1. Udržujte okolí štěněte čisté a bezpečné

Prostředí v jakém se štěně pohybuje má velký vliv na jeho zdraví. Dbejte, aby se štěně nemohlo nikde zranit. Zajistěte také, aby pelíšek štěněte byl vždy čistý. Snažte se denně kontrolovat, zda si pes nepřinesl nějakou špinavou věc z venku, každý týden vyměnte hadru, na které spí. Pokud se pes počůrá, vyměňte pelíšek okamžitě. Oddělějte všechny rostliny, které jsou potenciálně nebezpečné. Jsou to třeba lilie, rododendron, muškát, oleandr…

2. Zajistěte štěněti dostatek pohybu

Různé rasy vyžadují různé množství pohybu. Tělo štěněte se teprve vyvíjí, proto je nepřemáhejte ( například dlouhými běhy ). Začněte učit štěně chození na procházky v kratších intervalech několikrát denně. Učte ho zvyknout si na ostatní zvířata, aby se přivyklo sociálnímu prostředí.

3. Pravidelně navštěvujte veterináře

Vakcinace probíhá obvykle mezi 6 až 8 týdny. Štěně by mělo být také odčerveno. Mezi 12 a 16 týdny by mělo být očkováno proti vzteklině. Také je třeba si rozmyslet, zda nebudeme chtít psa kastrovat. Je to lepší, než později řešit, co s nechtěnými štěňaty. Odměňte svého psa za návštěvu veterináře.

4. Sledujte jeho zdravotní stav

Pokud budete vašeho pejska pečlivě sledovat, zachytíte většinu příznaků velmi brzy. Oči by měly být jasné a neměly by produkovat žádný výtok. Stejně tak nos by měl být čistý. Kožich psa by měl být lesklý a čistý. Dejte pozor, pokud má pokožku drsnou, zčervenalou, má na ní vyrážku, podráždění, škrábe se, kouše se, má zánět nebo průjem, vezměte psa k veterináři.

5. Kartáčování psa

Kartáčujte psa několikrát týdně. Pokud ho na to naučíte, bude si to užívat. Kartáčováním psa také kontrolujete stav jeho kůže a srsti. Kartáč nebo hřeben si vyberte podle rasy vašeho psa.

Pokud má chlupy dlouhé a husté, je lepší hřeben. Pokud má chlupy kratší, můžete ho kartáčovat. Plememena jako Novofundlandský pes nebo Bernský Salašnický pes musí být vyčesávána pravidelně. Dvakrát do roka mění srst a proto vyčešete obrovské množství chlupů.

6. Stříhání drápků, čistění zubů

Nechte si vysvětlit veterinářem jak stříhat štěněti drápky. Dlouhé drápky se můžou třepit nebo lámat. Můžou také způsobit poničení podlah nebo nábytku. Hračky a žvýkačky pro psy pomáhají urdžovat jejich zuby zdravé. Můžete také používat zubní kartáček a pastu speciálně vyvinutou pro psy.

7. Koupel psa

Pes by se měl občas vykoupat, není třeba to ale nijak přehánět. Narušovala by se tím jejich přirozená ochrana pokožky. Raději je nechte si zaplavat nebo je venku při hře osprchujte čistou vodou.

8. Trénování štěněte

Hned po tom, co si štěně přivedete domů, je začněte trénovat na toaletu mimo dům. Později by se to učilo obtížněji. Dále ho naučte základní povely jako sedni, zůstaň, lehni, ke mně, k noze. Přivykněte také co nejdříve štěně na jízdu autem. Později nebude mít strach do něj nastoupit.

Chcete si pořídit pejska?

Tady je pár základních rad a tipů, než začnete hledat toho správného psa pro Vás, Vaši rodinu nebo děti.

Důležité je si uvědomit, že pes vyžaduje dostatečnou péči, pohyb a trénink. Pokud nechcete psa trénovat přímo k dovednostem, jako je nošení kořisti, hledání či hlídání domu, nebo na závody a soutěže, budete potřeboat alespoň základní znalosti, aby jste svého psa naučili poslušnosti. Není nic horšího, než když pán poslouchá svého psa.

Jakého psa si pořídit?

To by měla být základní otázka. Rozmyslete se dobře, raději rozhodnutí odložte, než aby jste pak nebyli schopni o psa správně pečovat. Základní otázky:

1) Velikost:

Důležité je vědět, jak by měl být pes velký. Pokud máte malé děti, je možné, že by jim svou nemotorností mohl velký pes ublížit. Do menších prostor a ke starším lidem, kteří nechodí tolik ven, se bude hodit také spíše pes menší. Naopak jako hlídací pes bude lepší velké plemeno.

2) Temperament:

Vyberte si psa, který se svým temperamentem bude nejvíce hodit k tomu vašemu. Pokud hledáte psa do rodiny s dětmi, je třeba vybrat klidného, společenského, který má rád lidi a nevadí mu, když ho malé děti škádlí. Pokud jste sportovec a dokážete psa zvládat, hodí se k vám klidně velké plemeno, které potřebuje dostatek pohybu. Naopak pokud chcete psího kamaráda do bytu, bude lepší si pořídit menšího psíka, kterého uzvednete a můžete přenášet po schodech.

3) Ven nebo dovnitř:

Důležitý aspekt výběru je, zda psa chcete chovat venku ve výběhu či na zahradě nebo budete psa brát domů. Někteří psi jako třeba Bernský Salašnický pes, Novofundlandský pes či Husky jsou schopni celoročně pobývat venku či v boudě. Mají hustý kožich, který je chrání jak před zimou tak před horkem.

4) Za jakým účelem si ho pořizujete:

Pokud si pořizujete psa pro hlídání domu, pravděpodobně budete chtít, aby často pobýval venku, zároveň ale nesmí být příliš důvěřivý vůči cizím lidem a musí vzbuzovat respekt. Pokud jej chcete naopak cvičit na aportování, soutěže nebo lov, musí být inteligentní a dobře přizpůsobitelný.

5) Stáří:

Dalším důležitým faktorem je rozmyslet se, zda chcete štěně nebo již dospělého psa. Štěně si vychováte sami, ale budete ho muset nejprve naučit veškeré návyky co se týče hygieny, krmení, povelů a podobně. Dospělí pes už většinou všechny tyto základní věci umí, ale nevíte, zda neutrpěl nejaké trauma nebo zda nemá nějaké povahové rysy, které by jste špatně snášeli.

6) Zda chceme čistokrevného psa, nebo křížence:

U čistokrevného psa, by měl být zřetelný původ, tedy povaha a temperament psa by měla odpovídat jeho plemenu. Nemusí to být ale pravidlem. Špatnou výchovou se toho dá dost zkazit. Naopak o křížencích se říká, že jsou inteligentnější, nemůžete ale tolik předvídat jejich chování. Citlivý a zkušený člověk by ale měl po pár hodinách poznat povahu pejska.

7) Zda chcete pejska z útulku:

Určitě jeden z nejušlechtilejších způsobů jak si pořídit pejska je adobtovat ho z útulku. Po Vánocích bývají útulky plné a pejsci budou určitě šťastní pokud najdou novou rodinu. Většina pejsků v útulcích má ale špatnou zkušenost s lidmi, a proto jsou plaší, špatně ovladatelní, na své pány žárlí nebo jsou agresivní. Takový pejsci vyžadují už speciální péči a pro obyčejného člověka by bylo velice náročné se jich ujmout.

8) Pes nebo fenka

A v neposlední řadě je potřeba se rozmyslet, zda chcete fenku nebo psa. Fenky bývají mírnější, lépe ovladatelné, prostě submisivnější než dospělý pes. Musíte ale být připraveni, že fenka 2x do roka hárá a v případě, že ji neuhlídáte, bude mít štěňata. I když dnes je již celkem běžná jejich kastrace.

Deset nejoblíbenějších domácích mazlíčků (první část)

Která domácí zvířátka patří k těm nejoblíbenějším a z jakého důvodu? Které je vaším favoritem? Pojďte se podívat, kdo obsadil první až čtvrté místo.

1. Psi

Proč zrovna psi jsou na špičce žebříčku oblíbenosti? Psi jsou skvělými společníky, můžete se vždy spolehnout na jejich věrnost. Zdá se, že dokáží rozpoznat naši náladu a jsou vždy připraveni být vedle nás a potěšit nás svým olíznutím. Budou nás milovat i když s nimi zapomeneme jít ven, či nemáme zrovna náladu je hladit.

Jsou trpěliví a nikdy neztrácí nadšení, když ho projevujeme my. Psi jsou také bezvadné ochránci, jak majetku, tak svého pána. Stačí, aby se někdo jen přiblížil k plotu a okamžitě uslyšíte jejich varovné štěkání. Milují různé hry a procházky venku. Psi jsou skvělí společníci pro děti nebo seniory.

Než si ale psa pořídíte, zjistěte, která rasa je nejlépe vychovatelná a svou povahou mírná. Například labradorský retrívr je pro děti a starší lidi perfektní. Psi nejsou tak drazí, jako některá exotická zvířata a hlavně skvěle zapadnou do vaší rodiny. Jsou dostatečně inteligentní, aby jste je lehce naučili základní povely a také vám vaši lásku stonásobně vrátí.

2. Kočky

Kočky jsou naopak zvířata velmi hrdá a svobodná. Pokud jim ale vytvoříte hezký domov, budou se tam ze svých toulek vracet. Kočka je známá tím, že i když se ztratí na místě vzdáleném od domova, dokáže nalézt cestu zpět. A ač jsou to zvířata samostatná, rády se mazlí, předou a hrají si. Pokud máte doma problém s hlodavci, rády vás ho zbaví.

Kromě obyčejných koček domácích si můžete pořídit druhy exotické jako kočku egyptskou nebo kočky bez srsti.

3. Křečci

Křeček je ideální pro malé děti, aby si vytvořili vztah k zvířeti a zároveň se naučili o něj postarat.

Křečkovi stačí poměrně malá klec nebo akvárko s pilinami a úkrytem. Je ideální do malých prostor a jednoduchý na chov. Křečkové jsou všežravci a kromě směsí koupených ve specializovaných obchodech je můžete krmit zeleninou, ovocem, sušenými plody nebo oříšky. Čerstvá zelenina by neměla být nahnilá. Ve volné přírodě se také živý hmyzem. Nejčastějším druhem křečka v domácnosti je křeček zlatý neboli syrský.

4. Rybičky

Rybičky jsou také velmi oblíbenými domácími mazlíčky, i když to nejsou mazlíčci v pravém slova smyslu. Slouží spíše jako dekorace či jako koníček.

Dětem udělá radost spíše jejich rozmanité barvy a druhy. Stačí si vybrat velikost akvária, zda chceme plastové čí skleněné, jaké druhy rybiček se spolu snesou, jaké rostliny se k nim hodí a zda budeme chtít, aby se rybičky rozmnožovaly. Akvárko by mělo stát na odstíněném místě, aby nám slunce nezpůsobovalo přemnožení řas.

Kamínky do akvária lze zakoupit ve specializovaných obchodech, kde vám zároveň poradí, které druhy rybiček jsou párové a které hejnové a jak se k sobě hodí. Velikost akvária se většinou udává 1cm dospělé rybky na jeden litr vody. Do akvária lze umístit i šneky nebo krevetky. K čištění vody je lepší do akvária nainstalovat čistící filtr. Neznámější druhy: neonky, pancéřníčci, sumečci, závojnatky…

Pes – 10 nejoblíbenějších ras (třetí část)

Třetí a poslední část článku o desíti nejoblíbenějších rasách v naší zemi je tady.

Čivava

– hodí se do bytu

– je velmi bystrá, aktivní, odvážná, ale také velmi tvrdohlavá

– v případě, že si myslí, že někdo potřebuje „odplatu“ neváhá ji uskutečnit a vůbec jí nevadí, že nepřítel je mnohem větší než ona sama

– stane se vaším dobrým přítelem, ale v případě, že ji něčím naštvete, Vás bez váhání kousne

– je vhodná pro starší lidi s velkou trpělivostí

Německý ohař

– hodí se do domu s velkou zahrádkou, protože je velmi temperamentní

– je to vyrovnaný a odvážný pejsek s dobrým charakterem, pro kterého se stanete středem jeho psího světa

– vhodný pro lidi, kteří neváhají obětovat volný čas k jeho zamilovaným procházkám a kterým nevadí, že není nejlepší hlídač

Kavalír

– hodí se do bytu, ve kterém se mu spokojeně žije

– je to úžasně milý, přátelský a laskavý společník

– nemá žádné sklony k agresivitě, ale ani přehnané bojácnosti

– pro svou skvělou povahu se hodí i pro začínající majitelé, kteří zatím nemají žádné skutečnosti s chováním psů

Bernský salašnický pes

– hodí se do domů se zahradou nebo do hospodářství, protože je opravdu milý ke všemu živému

– je to milý, přátelský a velmi inteligentní pejsek, který bude svému pánovi absolutně oddaný

– po správné výchově je vynikající hlídač

– vhodný pro každého, kdo má velkou zahradu

Pes – 10 nejoblíbenějších ras (druhá část)

V první části článku jsme vás seznámili s první dvojicí nejoblíbenějších psů. Tady jsou další čtyři rasy:

Jorkšír

– hodí se do bytu, protože nevyžaduje mnoho pohybu
– je velmi společenský a zcela věrný svému majiteli, kterého miluje nade vše
– hodí se pro lidi s dětmi, pro které bude skvělý společník
– vhodný pro lidi, kterým nevadí, že hodně času zabere péče o jeho srst

Labrador

– hodí se spíše do domu se zahradou, protože miluje pohyb
– je velmi učenlivý a s dobrou výchovou velmi dobře ovladatelný
– stále se bude rád učit něco nového, pokud ho dostatečně motivujete
– má moc rád vodu, do které neváhá skončit v jakémkoliv ročním období
– jeho povaha je velmi klidná, inteligentní a bystrá bez jakéhokoliv náznaku agresivity
– vhodný pro lidi, kteří budou respektovat to, že potřebuje pohyb a společné procházky je budou bavit

Knírač malý

– i přesto, že se jedná o poměrně malého pejska, hodí se spíše do domu, protože velmi často štěká
– není vůbec agresivní
– je to chytrá a velmi společenská rasa, která miluje děti
– je vhodná pro každého, komu nevadí časté štěkání

Zlatý retrívr

– neobyčejně inteligentní pejsek, který se moc rád učí všechno nového
– má velmi přátelskou povahu, ale osvědčí se i jako hlídač
– je pracovitý, důvěřivý a laskavý
– vhodný především pro lidi s tělesným nebo mentálním postižením, pro které se stane nejlepším a nejvěrnějším kamarádem

Pes – 10 nejoblíbenějších ras (první část)

Přemýšleli jste, zda si máte koupit psa? V případě, že jste si vše důkladně rozmysleli a dospěli jste k názoru, že budete mít na štěňátko dostatek času a hlavně chuť se o něj starat, nastává další otázka, tedy jakou rasu si vybrat.

Hodně to záleží na tom, kde bydlíte. Pokud žijete v malém bytě, je nutné na to brát ohled a přemýšlet spíše o nějaké menší rase (jezevčík, maltézský psík, bígl), která nebude trpět nedostatkem pohybu. Pokud, ale vlastníte domek se zahrádkou, není problém pořídit si většího psa. (labrador, retrívr, německý ovčák)

Musíte myslet i na to, kolik času svému čtyřnohému miláčkovi budete ochotni věnovat. Jestliže jste hodně pracovně vytížení, není dobré si kupovat psa, u kterého jen péče o srst zabere více jak hodinu denně. A to už vůbec nemluvím o takových rasách, které potřebují minimálně dvě hodiny denně strávit v přírodě, protože jinak se doma nudí a vlastně svým způsobem trpí.

Až si vše důkladně promyslíte, měli byste si také koupit nějakou odbornou publikaci o psech, abyste zjistili, jak konkrétně se máte o danou psí rasu starat, aby byla úplně spokojená.

Věřím, že pokud si vyberete pejska, přesně podle vašich představ a hlavně možností, budete velmi spokojeni a Váš domácí mazlíček také.

Přehled deseti nejoblíbenějších psích ras v České republice:

Německý ovčák

– výborně se hodí do domku se zahrádkou, kde skvěle ohlídá Váš majetek
– s dobrou výchovou je snadno ovladatelný a velmi věrný
– potřebuje velké množství pohybu, proto je vhodný pro lidi, kteří mají dostatek volného času

Jezevčík

– hodí se spíše do bytu, ale jako hlídač je k nezaplacení
– s výchovou už je to trošku horší, tato rasa je velmi tvrdohlavá a ráda si dělá, co chce, nikdy se úplně nepodaří docílit, aby jezevčík byl zcela poddajný
– neobyčejně chytrý a vynalézavý především pokud se jedná o jeho vlastní pohodlí
– miluje lov, ale vždycky se k Vám vrátí
– obětavý a věrný společník, který Vás bude zbožňovat
– vhodný pro lidi, kteří zase až tolik volného času nemají, ale budou ho brát jako člena rodiny a tolerovat mu občasné neposlouchání

Labradorský retrívr (druhá část)

I když dospívají kolem třetího roku života i poté jsou velmi aktivní a hraví. Jako štěňata jsou velice zvídavá a i po tomto věku si zachovávají svoji nebojácnost, entusiasmus a důvěřivost. Zavděčíte se jim jakoukoli hrou, ale házení balónku je jednou z jejich nejoblíbenějších.

Dokáží nekonečné hodiny běhat tam a zpět a nosit míček komukoli, kdo je ochoten ho znovu hodit. Jelikož jsou známí svou chutí, často nerozlišují mezi jídlem a předměty, které se sníst nedají. Jsou velice nakloněni jakémukoli jídlu a často se ho dožadují. Majitel musí dávat pozor, aby se rychle nestali obézními.

Labradoři jsou spíše tišší psi. I když někdy štěkají, obzvláště na zvuk neznámého původu, nejsou dobrými hlídači. Jsou většinou otevření a důvěřivý i k cizincům, proto se nevyplatí, pořizovat si je na hlídání majetku. Jejich vysoká inteligence a náklonnost k lidem je dělá dobře trénovatelnými pro záchranu, terapii nebo hledání či vodění lidí.

Co se týče štěňat, neměla by být oddělena od své matky do 8 týdnů po narození. Délka jejich života se pohybuje mezi 10 a 12 lety, a většinou je to celkově zdravé plemeno s pár většímy problémy. Těmi jsou problémy s klouby, obzvlášť pokud je pes těžší, někteří mohou mít problémy s očima, často také trpí kolapsy po náročném pohybu.

Pokud máte staršího labradora a necháte ho celý den běhat s mladším, možná vám druhý den nebude moci vstát, bude se třepat nebo bude při chůzi padat na stranu. V pozdějším věku je třeba hlídat, aby se nepřehřáli, aby nedocházelo k vyčerpání. Dalším problémem je již zmíněná obezita. Obezita může vést k různým dalším onemocněním jako například cukrovka nebo osteoporóza.

Pes by měl alespoň jednou denně, lépe dvakrát, jít na 30ti minutovou procházku. Pokud máte zahradu, kde může běhat s ostaními psi, je to ještě lepší. Labrador ač dokáže velkou část dne strávit ležením uvnitř domu, rozhodně to není pes do paneláku. Ač je klidný, nejlépe mu bude v domě s výběhem nebo alespoň s člověkem, který je aktivní a časté procházky jsou samozřejmostí.