Rubrika: Pes

Zpřístupněte domácímu mazlíčkovi svůj dům

Pokud si pořizujete psa do bytu, nemusíte přemýšlet o tom, zda by měl zůstat venku na zahradě, nebo jestli si ho vezmete domů. Máte-li dům, záleží na vás. Co upřednostníte vy? A jak mu zajistit, aby mohl být doma i venku?

Má být pes venku, nebo uvnitř?

Má být pes venku, nebo uvnitř? Samozřejmě záleží, co je to za plemeno. Pokud máte velkého psa a chcete, aby to byl hlavně hlídač, jistě už máte jasno v tom, že mu postavíte, či koupíte bouda, a bude venku, alespoň převážně. U malých pejsků, kteří se při poklesu teplot třesou zimou zase těžko budeme mít to srdce nechat je napospas jakémukoliv počasí.
Ovšem i malý ratlík bude chtít ven. Díky tomu, že nebydlíte v bytě, odpadá venčení. Prostě ho vypustíte na zahradu. A co až bude chtít domů? Bude-li škrábat na dveře, může je poškodit. A co když nebudete doma? Je škoda, aby byl váš domácí mazlíček odkázán na vnitřní prostor. A nechat venku se ho bojíte? Pořiďte si dvířka pro psy a kočky, díky kterým nebude čekat, až se váš psí kamarád uráčí domů.

Kde dvířka sehnat?

Dvířka pro psy a kočky jsou oblíbeným řešením, jak jim zpřístupnit domov a zároveň zahradu, aniž byste se nemuseli starat o to, jestli jsou zrovna venku, nebo vevnitř. 
A kde je sehnat? Podívejte se na dvířka Sureflap. Vyrábí se v různých velikostech, typech i barvách. Najdete je na stránkách Reedog.cz. Jde o ryze českou značku, která vznikla díky lásce k pejskům. Značka se neustále rozvíjí, a protože její vlastníci mají sami doma psí miláčky, jsou jim inspirací a hledají to nejlepší pro ně. 
Na tomto webu najdete nejen dvířka, ale i pelíšky a budou, pomůcky na cestování, kosmetiku, fotopasti, hračky, záchody a další potřeby pro psy, včetně krmiva. Zajímavou sekcí je i SmartPet a budete-li chtít ušetřit, podívejte se na výprodeje či do bazaru.
A co schází vašemu psímu příteli pro větší pohodlí? 

 

Čím krmíte své mazlíčky vy?

Strava je důležitá nejen pro nás, ale i pro naše čtyřnohé kamarády. Je skvělé, že čím dál častěji se setkáváme s názorem lidí, kteří by pro své miláčky udělali první poslední. Když ale zjistíte, čím své zvířata krmí, jste zděšení. Bohužel nekvalitní stravu nabízí i mnoho zverimexů, nejde tedy jen o pochybné konzervy za 15 Kč ve velkých supermarketech. Jak by měl vypadat vhodný jídelníček vaše domácího mazlíčka?

Kočka ani pes nejsou prase

Asi už vám taky někdy někdo řekl, že jíte jak prase. Toto přirovnání se ujalo ne kvůli vzhledu prasátek, ale protože prase doslova všechno spase a nijak zásadně to s jeho trávicím traktem nehne. Kočky a psi jsou daleko citlivější. Špatná strava se projevuje jako četné choroby i alergie. Ušetřené peníze za levnou a jednostrannou stravu, pak necháte u veterináře. Nehledě na to, že zvířatům špatná strava zkracuje život.

Vyhněte se náhražkám a kupujte maso

Nejlepším řešením je psům vařit, jen tak jim zajistíte pestrou stravu bez chemie. Kde ovšem kupovat vhodné maso pro psy, když na trhu je mnoho výrobců a prodejců krmiv? Pejskaři osvědčené je BARF krmivo, které lze objednat i přes e-shop. V jejich nabídce naleznete BARF maso i konzervy, jejichž obsah se však rapidně liší od uměle vyráběných krmiv. V hotových krmivech BARF najdete skutečné maso i zeleninu. Konzervy jsou bohaté na vitamíny díky svému pestrému a vyváženému složení.

BARFování šampionů

BARF maso si vyberete podle přesného složení i nutričních hodnot. V nabídce oceníte předem připravené mixy pro dospělé psy, štěňata i nemocné pejsky. Právě v moment, kdy váš pes nebo kočka začne mít zdravotní potíže, je důležité přehodnotit jejich jídelníček. Úprava stravy z 80 % přispěje k celkovému uzdravení. Pejskaři, kteří začali s BARFováním, uznali, že jejich mazlíčci mají více energie, lepší srst i stolici, zmizely kožní vyrážky a alergie.

 

Správná starost o mazlíčky se vyplácí

Mít domácího mazlíčka není jen o tom, že máte s kým trávit čas a s kým si hrát, kdykoliv budete mít náladu. Zvíře vyžaduje především správnou péči, aby bylo spokojené a zdravé. To platí nejen pro stravu a dostatek pohybu, ale i pro jeho zázemí apod. Na trhu najdete spoustu značek zvířecího jídla i dalších doplňků. Váš výběr bude záviset na psí rase i věku. Každý mazlíček potřebuje vyváženou stravu adekvátní jeho stavu.

Jak vybrat správné krmivo?

Jak bylo zmíněno výše, pro psa je nejdůležitější správná strava a dostatek pohybu. Krmivo pro psy dodává mnoho různých značek, z kterých si můžete vybrat. Důležitými parametry je věk, plemeno a také životní styl vašeho zvířátka. Dokonce existují i krmiva speciálně upravená pro psy v rekonvalescenci Royal Canin. Mezi nejkvalitnější patří bezesporu Bosch nebo Bosch Sanabelle. Prémiová krmiva nabízí Brit, podobně jako Purina. Ta připravuje jídelníček za přispění odborníků, veterinárních lékařů a behavioristů. Josera hlídá jednotlivé složky potravy pro vysokou stravitelnost.

Vše přizpůsobit stylu života

Stejně jako člověk, i zvíře má svůj životní rytmus a styl. Někteří psi jsou velmi aktivní a vyžadují hodně pohybu a venkovních aktivit. Jiní jsou zase zástupci tzv. gaučování. Ven sice chodí, ale pohybu příliš neholdují. Tomu je podřízena nejen strava, ale i běžný režim psa. Pro gaučáky se hodí různé pelíšky pro psy. Zvlášť pokud máte doma naháče či malé psíky, kteří snadno prochladnou. Vybrat můžete i lůžko, polštář a matraci speciálně šité pro mazlíčky. Někteří psi potřebují přepravku nebo tašku na nošení. Vy je zase oceníte při cestování nebo návštěvě lékaře.

I psi mají své doplňky

Mít psa může být svým způsobem i váš styl, a tak se ani váš mazlíček neobejde bez různých doplňků. Mezi ty praktičtější určitě patří střihací strojky. Stejně užitečné a také povinné jsou obojky a vodítka pro psy. Rozmanitou nabídku najdete třeba na Fera24.cz. Ať už vybíráte granule/obojky pro psy nebo třeba hračky, myslete na svého psa. Každý je individualista a nemusí být nadšený ze všeho, co mu vyberete.

Zoohit krmivo pro psy a kočky je jedinečné obsahem živin a zdraví prospěšných látek

Péče o domácí zvířata není tak náročná, pokud se jejich majitelé řídí obecnými přírodními zákonitostmi. Psi potřebují kromě pravidelné stravy i časté venčení a dostatek lásky. S kočkami je to trochu specifičtější, neboť jsou to zvířata od přírody samostatná. Domácím kočkám stačí žrádlo, venkovní si dovedou poradit samy, co se týče shánění jídla. Kočkám se zas často vyměňuje podestýlka v jejich toaletě, a ani s mazlením se to u nich nemusí přehánět.

Koťata, štěňata, březí feny, nemocná zvířata i dospělá zvěř si žádá speciální stravu

Všechna domácí zvířata mají, ohledně krmiva, specifické požadavky. Různé složení stravy je určeno mláďatům, jinak krmíme zvěř v dospělosti a seniorském věku. Někteří mazlíčci mohou stejně jako lidé trpět nějakými neduhy, a tak se jim dle doporučení veterináře kupuje krmě s konkrétním obsahem prospěšných látek. Březí feny i kočky „v očekávání“ musejí být krmeny krmivem nadupaným výživnými látkami, stejně jako jejich narozená mláďata. Specializované prodejny nabízejí Zoohit krmivo pro kočky a psy, jež si můžete objednat a koupit přes internet.

Strava musí obsahovat živiny, důležité pro zdravý vývoj zvířat

V případě oblíbenosti granulí, konzerv, „kapsiček“ i vařené či syrové stravy barf, záleží na každém majiteli i jeho zvířeti, co jim nejvíce vyhovuje. Úprava vařeného žrádla je složitější v přípravě i skladování, a zároveň nejistá ve směru obsahu důležitých živin. A tak by i zvířata na vařené stravě měla dostávat předem připravené přípravky, u nichž je zaručený obsah vyvážených živin a prospěšných látek. Potřeby pro zvířata – krmivo, léky a doporučené podpůrné prostředky – se dají koupit i v lékárnách Dr. Max eshop.

Veterináři a internetové poradny jsou dobrým zdrojem informací

Majitelé psů si při společných procházkách s jinými pejskaři předávají své zkušenosti, co se týče v rámci stravování a komplexní péče o psy. Často se ptají veterinářů, kteří jejich psy znají, a dalších odborníků. Doporučení, jaká péče a strava je nejlepší pro kočky, psy a jiné domácí mazlíčky, čím je krmit, lze dohledat i na internetu.

Jak zabavit pejska, když jste v práci?

Správný psí páníček by se svým čtyřnohým kamarádem nejraději trávil všechen čas. Jenže to často bohužel nejde a jsme nuceni chodit na několik hodin do práce, kdy pes zůstává doma sám. Mnohdy se jedná o chvíle, kdy se mu stýská, případně se nudí. To může vést k poškozování věcí v bytě. Jak tomu zabránit a zpříjemnit pejskovi čas, který tráví o samotě?

Interaktivní míček

Při řešení otázky, jak zabavit psa doma, je nutné ho ze začátku postupně navyknout na chvíle, kdy je doma úplně sám. Začněte pomalu v kratších časových intervalech, které je možné postupně zvětšovat, až se dostanete na běžnou pracovní dobu. Během této doby je nutné, aby se pes nenudil. K tomu skvěle poslouží interaktivní hračka pro psy, což je míček, který v různých intervalech a při hře uvolňuje pamlsky. To pejska zabaví, takže bude spokojenější a volná chvíle mu mnohem rychleji uteče.

Čím více hraček, tím lépe

Pokud máte psa na zahradě, bývá zabavení jednodušší. Dlouhou chvíli mu totiž zkrátí podněty v podobě okolo chodících lidí, psů, koček a dalších zvířat. Jestliže ho však máte pouze v bytě, bude zabavení vyžadovat mnohem více vychytávek a pomocníků v podobě nejrůznějších kreativních hraček. Kritický je hlavně mladý věk, kdy má pes hodně energie a potřebuje se zabavit. Dopřejte mu tedy větší množství hraček, aby se snížilo riziko, že zničí koberec, pohovku a jiné vybavení.

Další psí parťák

Tohle rozhodnutí si žádá mnohem více přemýšlení než v případě nákupu hračky. Když však všechno zvládnete, výsledek bývá skvělý. Důležité je zamyslet se nad tím, jestli váš pes přijme nového kamaráda. Při pořízení dvou psů od mladého věku je pravděpodobnost vzniku klidného soužití a vytvoření vazby velmi velká. Pamatujte však také na to, že budete mít dvojité výdaje za krmení a pravidelnou péči.

Míčky, které budou vaši psi milovat

Aportování patří do řady oblíbených her, které mezi majitelem a jeho psem utužují vzájemný vztah. Naučit psa aportovat však není jednoduché. Jak tedy postupovat?

Nácvik

S trénováním aportu je třeba začít už od štěněte. V prvé řadě je potřeba upoutat jeho pozornost, aby bylo ochotné vzít si předmět do tlamy. Poté se s ním přetahujeme. Je dobré, pokud necháme několikrát psa vyhrát. On posléze zjistí, že je lepší hrát si s námi, protože je to větší zábava. Následně začínáme s nácvikem „Pusť“. Vezmeme pejskovi míček a hodíme mu ho do vzdálenosti cca 2 metrů. Při této činnosti vyslovíme „Aport“. Jakmile pes míček přinese, hrajeme si s ním do té doby, dokud ho nepustí. Zopakujeme povel „Pusť“. Samozřejmě nezapomínáme pejska maximálně chválit. Brzy pochopí, o co nám jde.

Když pes neposlouchá

S aportováním by se mělo začínat v místnosti nebo uzavřeném prostoru, aby nehrozilo, že nám pejsek uteče. Pokud štěně nechápe, že má míček donést a utíká s ním pryč, je vhodné nacvičovat aport na vodítku. Při neuposlechnutí jemně zataháme za vodítko a pes se rozeběhne směrem k nám. Uvidíte, že štěně si rychle tento povel zafixuje a můžeme dál postupovat bez vodítka. Až bude mít pes povel aport perfektně natrénovaný, budete si moct dovolit trénovat i na otevřeném prostranství.

Míčky vhodné pro aportování

K aportování jsou vhodné předměty, které pes snadno uchopí do tlamy. Jsou to například gumové míčky s pevně připevněným provázkem, létající talíře či textilní uzly. U psů jsou však nejvíce oblíbené speciálně upravené tenisové míčky. Tyto míče pro psy z trvanlivé plsti představují pro vaše mazlíčky celoroční zábavu. Navíc si k nim můžete pořídit vrhač míčků, který vám usnadní házení aportů. Pokud si váš pes aportování oblíbí, jistě se vám bude tato praktická pomůcka hodit.

Výcvik štěněte aneb jak naučit svého pejska poslouchat – 2. díl

2. Část / Povel „sedni“ a „lehni“.

V první části našeho domácího výcviku štěněte jsme se naučili, jak štěňátko navyknout na obojek či kšíry, dále pak poslušnou chůzi na vodítku u nohy a jak na to, aby náš pejsek slyšel na povel „ke mně“. V této druhé části naší domácí výuky se zaměříme na další dva neméně důležité povely základního výcviku a tím jsou bezesporu povel „sedni“ a povel „lehni“.  Jak tedy pejska naučit co nejrychleji, i těmto dovednostem?

Opět si pro jistotu zopakujeme naprostý základ výuky, který se skládá z následujícího. Psa by měl vždy cvičit jeden člověk. Aby pejsek nebyl zmatený, koho, že to má vlastně poslouchat, rozhodněte se hned na začátku, kdo bude pravidelný výcvik s vaším psem provádět. Rozhodujte se podle toho kdo má největší pravděpodobnost a předpoklady, pro výuku psa. To znamená dostatečnou autoritu, potřebný čas, vůli, trpělivost a vytrvalost. Povely by měli být zřetelné a vyslovované s patřičným důrazem. Intonace vašeho hlasu by mněla být výrazně odlišná, než při běžné komunikaci. Pejsek musí jasně rozeznat, když mu bude vydán povel. Intonace vašeho hlasu je stejně tak důležitou součástí celého výcviku, jako již zmiňovaná trpělivost či vytrvalost. Dodržíte-li tyto základy, výsledek na sebe jisto jistě nenechá dlouho čekat a vašeho psa naučíte rychlé poslušnosti. Takže jdeme na to.

♦ Povel „sedni“, aneb jak naučíme psa poslušně sedět.

 Povel „sedni“ bude k naučení pro vaše štěně patřit dost možná naprosto k nejjednodušším. Jedná se pro psa o přirozenou polohu, v které se často nachází, aniž by mu ji někdo přikazoval.  Nic, čemu by se váš mazlíček, nerad a nepřirozeně podvoloval. Moje čivava pochopila tento povel během několika málo sekund. Pokud budete vědět jak správně na to a to po přečtení tohoto článku zcela jistě vědět budete, pak je tento povel otázka pouze pár minut a následného pravidelného opakování. Jak se říká, opakování matka moudrosti. Platí u všech cviků a povelů.

Při povelu sedni, by mněl váš pejsek stát před vámi. Tedy dalo by se říci „v tváři v tvář “. Stejně jako u každého učení i zde fungují odměny a pochvala. Štěňátka, ve své podstatě fungují pouze na základě velikého chválení a odměn, které postupem času omezujeme, nebo i úplně odbouráme. Než tedy začnete cvičit, nachystejte si dostatek „pamlsků“ ať máte čím odměňovat a své štěně tak současně i motivovat.

 Psa postavte před sebe a přiklekněte k němu. Do ruky si vezměte pamlsek, o kterém víte, že váš pejsek za každou cenu bude chtít získat. U nás fungovali úžasným způsobem piškotky, rozlámané na menší kousky.  Pamlsek dejte do úrovně hlavy vašeho psa, kousek od čumáčku a tahejte jakoby směrem nahoru. Pokud provedete tento cvik správně, váš pes bude nucen, v této poloze pamlsku, si zcela přirozeně sednout, aby na pamlsek dosáhl. Až uvidíte, že se vašemu pejskovi podlamují zadní končetiny a chystá se usednout, vydejte důrazný povel „sedni“. Po uposlechnutí tohoto povelu, teprve pamlsek uvolněte. Nechte svého pejska, ať si pochutná a ještě ho vážně s láskou pochvalte jako „šikulka moje“, však nakonec víte jak na to, ne? V rozmazlování jsme géniové. Nedávejte pamlsků zbytečně hodně, stačí malý kousek a pochvala.

V žádném případě psa nenechte odměnu „slupnout“ bez řádného vykonání povelu. Pokud se povel nepovede na poprvé, pak jej můžete zopakovat a tentokrát si lehce pomoci rukou. Při vydání povelu a náznaku pokusu vašeho psa o posazení se, můžete lehce přitlačit na jeho zadeček. Opravdu pouze zlehka, jakoby jen nepatrný náznak. Když to váš pejsek nebude chtít pochopit, nenuťte jej a ke cvičení se vraťte o něco později. Třeba bude v lepším rozpoložení a půjde vám trénink tentokrát úplně sám od sebe. Je potřeba zachovat chladnou hlavu a pejska hlavně k ničemu nenutit. Trénink, by měl být pro pejska spojen s příjemnými pocity, nikoli se stresem. Myslete na to!

♦ Povel „lehni“, aneb jak naučíme psa v klidu ležet.

Při učení se povelu lehni, postupujeme velice podobně. Zde to bude chtít už ale maličko více trpělivosti než při povelu sedni. I tak se, ale nejedná o nic náročného a složitého pro výuku.

Opět by měl váš pes být před vámi. Opět přiklekněte, ať máte ke svému mazlíčkovi blíže. Vezměte pamlsek do ruky a stejně tak jako při výcviku posazení se, dejte pamlsek do úrovně hlavy vašeho psa.  Pamlsek stejně jako v předchozím případě, držte kousek od čumáčku a tahejte jakoby směrem nahoru. Ano, psa tak donutíte sednout. V tomto případě, ale není posed to, co požadujeme a tak pokračujeme dále.

Teď, nám pes krásně sedí a kouká na pamlsek směrem nahoru. Pokud váš pes neztratí svoji koncentraci, i zde jej můžete odměnit a pak pokračovat dále. Každý pejsek je jiný, takže tohle rozhodnutí opravdu záleží pouze na vašem zvážení. Pokud jste dobrým a pozorným pánem jistě svého pejska dobře znáte a tuhle situaci dokážete nejlépe vyhodnotit vy. Potom pomaličku začněte pamlsek stahovat dolů k zemi. Pejsek bude svým čenichem, tento váš pohyb kopírovat. Ve většině případů sklání pouze hlavu nikoli celé tělo. Pamlsek v žádném případě neuvolňujte a držte v dostatečné vzdálenosti od psa! Abyste donutili psa položit na zem celé tělo, tahejte jakoby pamlsek po zemi směrem k sobě, tedy dále od psa. Bude mít potřebu se za pamlskem natahovat a začne své tělo pokládat. I zde si můžete zlehka pomoci rukou. Pouze lehký náznak, žádné násilí. Pamatujte na již zmiňované výše. Váš pes musí mít učení povelů spojené s příjemnými pocity, aby se rád učil. Nevyvíjejte tedy na psa zbytečný a nepřiměřený nátlak. Jak bude váš pes pomaličku své tělo pokládat, v tento moment opět vyslovte zřetelný povel „lehni“. Až bude váš pes ležet, uvolněte pochoutku a opět hodně chvalte.

Celý princip výuky vašeho psa, je ve své podstatě naprosto jednoduchý a lehce pochopitelný pro vás oba.

 Podívejte se na tuto skutečnost pohledem svého psa. Váš pes vidí pamlsek, který chce. Naprosto odevzdaně kopíruje řeč vašeho těla, vaše posunky, které ho přivedou k vysněnému cíli. Uvolnění pochoutky, vykonání požadovaného povelu a navíc vaší pozornosti v podobě pochvaly či mazlení se.

Jak je tomu z vašeho pohledu? Neustále svého pejska, tak říkajíc taháte za nějakou tou „dobrůtkou“ až dosáhnete svého, to je uposlechnutí povelu.

Co říkáte? Lehce pochopitelné a vůbec nic náročného to není. Stačí vám troška trpělivosti, vytrvalosti a pravidelného tréninku. Když váš pejsek bude tyto povely již ovládat, stejně neustále trénujte, opakujte a odměňujte. Až postupem času začněte odměny ubírat, nebo zcela odbourávat.

A co vám popřát závěrem? Snad jen. Užijte si společně spoustu krásných chvil při společném cvičení a těšte se z dosažených výsledků. Začínáte sice úplnými základy, ale v žádném případě tady nemusí vaše výuka končit. Možná by někteří z vás ani nevěřili, co všechno se domácí mazlíčci s naší pomocí mohou naučit. A takhle to vlastně vždycky začíná.

autorem článku je Michelle Kraus

Výcvik štěněte aneb jak naučit svého pejska poslouchat

  1. Část / Chůze u nohy na vodítku a povel „ke mně“.

Chcete naučit svého pejska poslouchat? V tomto článku se dozvíte, jak na to. Uvedeme si zde pár praktických rad, které jsou nutné k výchově vašeho domácího mazlíčka znát.

Pokud nemáte v úmyslu svého psa opravdu profesionálně trénovat, navštěvovat „cvičáky“, nejrůznější školy a školky určené k výcviku psa, prostě jednoduše řečeno touto činností se zabývat naplno, pak si v podstatě naprosto vystačíte se základními povely. Základní povely by měl ovládat úplně každý pejsek, bez rozdílu o jaké plemeno psa se jedná. I ti nejmenší, které máme potřebu pouze rozmazlovat, musí umět poslouchat svého pána. Základní poslušnost je nezbytnou součástí a nutností pro harmonické soužití člověka se psem. Co by tedy měl každý pejsek ovládat?

Váš pes by měl naprosto jistě umět přijít k vám na zavolání, tedy povel „ke mně“. Další z povelů, který by měl váš domácí mazlíček ovládat, je povel „zůstaň“.  Určitě také dále oceníte, pokud váš pes bude ovládat povel „sedni“ a „lehni“. V neposlední řadě by měl váš pejsek umět chodit poslušně vedle nohy na vodítku, to je takový, řekla bych opravdový základ. Není nic horšího, než když se vám pes neukázněně plete pod nohy, motá do vodítka, neposlouchá vás a vy potom zcela bezradně nevíte co si počít. Pejsek vaši nejistotu rychle vycítí a dělá si, co chce. Venčení pak není opravdu žádná legrace, tedy v každém případě ne pro vás. Ptáte se, jak naučit svého psa poslouchat? Jdeme na to.

Úplný základ pro začátek. Psa by měl cvičit vždy stejný člověk. Povel musí být vysloven důrazně a srozumitelně. Intonace vašeho hlasu by mněla být výrazně odlišná, než při běžné komunikaci.

♦ Zvykání si na obojek či kšíry.

 Jako nejdůležitější, je naučit svého psa poslušné chůzi na vodítku u nohy. Jak již bylo zmíněno výše, jedná se o opravdový základ, bez kterého se vážně neobejdete. Jak tedy psa správně řídit, učit a zvykat si na skutečnost, že je veden?

Už od malého štěňátka, bychom měli pejska zvykat na obojek, nebo kšíry. Je potřeba, aby si pejsek navyknul na skutečnost, že na sobě něco má. Stejně jako u lidí, tak i u psů, všichni přece přicházíme na svět „nazí“. Pro vašeho psa tedy tento pocit bude naprosto nový a bude potřeba jej přijmout. Nasaďte kšíry nebo obojek a nechte vašeho psa doma, ať si tento nový pocit osvojí a sám přijde na to, že se mu nic nestane. Možná se bude váš pejsek trošku vztekat, škrábat a bude chtít „tuto věc“ ze sebe sundat. Naprosto normální reakce. Nejlépe, když si budete se svým psem hrát, mazlit ho, prostě se snažte něčím zabavit. Rychle se pak zklidní a nějaký obojek velmi lehce přestane vnímat. Po nějaké době obojek, nebo kšíry sundejte.

 Je dobré tohle zvykání spojit s něčím příjemným, jako je třeba nějaký ten pamlsek, již zmiňovaná hra, odměna a hlavně, za všechno vašeho psa nezapomeňte chválit. Při výcviku, byste měli především hodně chválit, nežli kárat. Myslete na to! Štěňata jsou velice vnímavá a velmi rychle a ráda se učí. Pokud ještě přijde nějaká ta „dobrůtka“ v kombinaci s vaší pochvalou, bude učení, pouze krátkodobá záležitost.

♦ Chůze na vodítku u nohy.

Teď, když je váš pejsek přivyknutý na obojek či kšíry, můžete zapojit vodítko. Pro začátek je lepší zvolit vodítko krátké, než samonavíjecí. Před tím, než půjdete poprvé ven, zkuste si pejska na krátkou dobu připnout doma a uvidíte, jak tuhle skutečnost přijme sám od sebe, bez nějakého vašeho povzbuzování. Většinou je to všude stejné. Váš pes si bude opět zkoušet s vodítkem hrát, kousat jej a vzpírat se. Jak tedy i zde správně postupovat? Zase fungují dobroty a veliké chválení.

Při učení chůze na vodítku by měl být pes po vaší levé straně. Připněte ho a dopřejte mu trošku prostoru. Vodítko držte v pravé ruce a pomocí levé ruky si upravujte potřebou délku. Až se pejsek lehce zklidní, stáhněte vodítko úplně na krátko vedle nohy, pejska pochvalte a odměňte pamlskem. Po pochvale vodítko opět povolte. Váš pes bude mít možná tendenci utíkat pryč a za vodítko tahat. V tento okamžik opět stáhněte vodítko k noze na krátko a vyslovte povel, já například říkám „pomalu“. Povel by měl být pokaždé stejný a výrazný. Zvolte si tedy povel, který vám bude příjemný a přirozený. Když pes poslechne, opět následuje pochvala a pamlsek. Pokud vašeho psa budete hodně chválit, hladit a odměňovat, bude s vámi velice rád spolupracovat. Ale pozor! Stejně jako malé děti, tak i štěňátka, rychle ztrácí svoji pozornost. Proto cvičte, trénujte povel, pouze krátkou dobu a po nějaké době se k němu vraťte. Myslete na to, že nic se nemá přehánět. Tedy krátce, ale častěji.

Venku při procházce si pak počínáte stejně. Když budete chodit pejska venčit, neustále musíte mít nějaký ten pamlsek sebou a za vše co je správně vykonáno, odměňovat a chválit. Tedy v krátkosti shrnuto. Vodítko do pravé ruky, levou rukou korigovat délku, pes po levé straně vedle nohy a po každém pokusu k odběhnutí, lehce vodítko přitáhnout a spojit s povelem „pomalu“, opět povolit. Pejska vždy pohladit a odměnit.

♦ Povel „ke mně“.

Stejně tak důležité, jako poslušná chůze vedle nohy, je také umět vašemu psímu kamarádovi dát volnost. Tedy z vaší strany důvěru a s tím máme spojený další povel „ke mně“, který samozřejmě využijete daleko častěji a při více příležitostech. Je-li váš pes již naučen chůzi na vodítku, začněte pomaličku trénovat volnost venku. I tady fungují hlavně odměny a pochvaly, kterými nešetřete.

Poprvé psa odepněte někde na méně rušném, klidném a bezpečném místě, kde vám nemůže utéct. Vhodný je například výběh nebo zahrada. Nejlépe, když pejska od malička zvykáte na nějaké domácí hry s vámi, kdy pro společné hry používáte nejrůznější hračky (balónky, písklavé hračky). Věnujete-li vašemu pejskovi dostatek pozornosti doma, daleko lépe se vám bude cvičit také venku. Hračku si vezměte pro trénink tohoto povelu určitě sebou. Pejska odepněte a mějte ho na dohled. Pakliže, máte oblíbenou hračku sebou, můžete jí házet a zkoušet třeba aportovat. Pro vašeho psa tento způsob vzájemné komunikace bude fajn vyžití a zároveň obrovským způsobem posilujete vaše vzájemné pouto. Někteří pejskové jsou opravdový talentové a začnou vám aportovat naprosto lehce. Nechejte pejska běhat, vydovádět se, ale neustále buďte ve střehu. Po volnosti následuje přivolání. Tedy důrazný povel „ke mně“. Měli byste stát na místě, naprosto klidně a výrazným, pevným hlasem vyslovit tento povel. Pro povel „ke mně“ si můžete pomocí hračky získat rychleji pozornost a pro psa vše bude daleko zajímavější, jako když se například plácáte do nohy a zběsile křičíte. Pes musí poslechnout! Neposlechne-li, v žádném případě ho nehoňte, nesnažte se chytat. Váš pes by to považoval za hru a vše by bylo ztracené. Trvejte na svém. Pevný postoj, silný a jasný hlas s výrazným povelem „ke mně“. Pes potřebuje cítit autoritu, velení, sílu ve vás a jisto jistě přijde. Nakonec nemá vám kam utéct, ne? Po té následuje opět pochvala a odměna. Několikrát zopakujte, ale ne příliš, tak jak už jsem zmiňovala výše. Veškeré cvičení povelů je pouze o vaší vytrvalosti a celkovém přístupu, který zvolíte. 

Tedy co je nejdůležitější? Vaše laskavost, vytrvalost a v neposlední řadě důslednost. Chviličku času to chtít bude, ale výsledek v podobě poslušného psa, stojí rozhodně za to. Tak ať se daří!

autorem článku je Michelle Kraus

Pes v garsonce

Pes je nejlepší přítel člověka, a tak není divu, že je natolik oblíbeným domácím mazlíčkem. Ovšem ne každý pes se hodí do každého prostředí. Pravdou je, že někteří lidé si vezmou psa i do garsonky, avšak je to trápení jak pro páníčka, tak i pro samotného psa. 

Omezování svobod  

Když si pořídíte psa do malých prostor, jako je garsonka, pak jste naprosto omezení, jednak vy a jednak samotný pes. Garsonka je velice malá, zejména když v ní má přebývat pes a jeho páníček, samozřejmě, že nikdo nechceme zůstat sám, ovšem pes v garsonce nemá tolik místa, kolik potřebuje a i sám páníček sebe obírá o místo, protože pes potřebuje někde mít své místo, nějaký pelíšek, kde si může popřípadě odpočinout a misku s vodou, po případě misku s granulemi či jinou potravou. 

Omezování pokračuje 

V případě, že si přece jenom pořídíte pejska do garsonky, pak musíte myslet na to, že malý prostor nebude nikomu stačit, a proto je opravdu důležité pravidelné venčení. Pejsek se jednak potřebuje proběhnout, což v garsonce nemůže, ale také se potřebuje vyprázdnit a nadýchat se vzduchu, který mu v garsonce není dopřán. Pokud jste páníčci, kteří jsou ochotní několikrát denně chodit s pejskem ven, anebo máte garsonku se zahradou, pak si klidně nějakého pejska pořídit můžete, ale myslete, že s ním budou nejen radosti, ale také starosti.

Mimo jiné se jedná o malé místo, kde pes bude po nějak době cítit, takže kromě častějšího venčení vám přibude i častější uklízení, je také dobré používat dezinfekční prostředky, když žijete se psem v jedné místnosti. A to, že vy psa necítíte, neznamená, že nezapáchá, protože velice často ten, kdo v daném prostředí žije, zápach necítí. 

Balkón nestačí  

Někteří si naivně myslí, že když mají garsonku s balkónem, tak mohou dát pejska na balkón a budou moci s ním chodit ven méně často. Ovšem to je mylná myšlenka. Balkón sice nabízí trochu čerstvého vzduchu, ovšem nemůže pejskovi nahradit výběh venku někde na poli, po případě někde v parku. Můžete pejska na balkón pustit, pokud jej máte dobře zajištěný tak, aby nespadl dolů, rozhodně pro něj uděláte dobře, ale nemůže to nehradit jedno venčení. 

Záleží na velikosti  

Dalším důležitým bodem je plemeno a hlavně velikost psa, kterého chcete anebo máte, protože do garsonky rozhodně nemůžete dát velké plemeno, tím byste psa jedině trápili. Pravdou je, že pes je zvíře, které si zvyká rychle, takže by si jednoduše přivykl na nedostatek prostoru, ale rozhodně to není pro psa dobře. Pokud přece jen toužíte po psovi a bydlíte v garsonce, pak byste se měli dívat jedině po malých plemenech. 

Pes je zvíře, které bylo primárně přizpůsobeno na život venku, my lidé jsme si ho zdomestikovali a udělali z něj domácího mazlíčka. To je sice pěkný nápad, protože jsme dostali nejlepšího přítele, ale nesmíme to s tím domestikováním přehnat.

Pitbull – pes náročný na pohyb

Celým jménem Americký pit bull teriér, známý také pod značkou APBT. Řadí se do skupiny teriéru. Zemí původu se uvádí Spojené státy americké. Tento druh není celosvětově uznaný jako plemeno.

Popis

Vzhledově lze tuto rasu přirovnat k Americkému stafordšírskému teriéru (značka AST). Zdají se být velmi podobní, avšak povahově se liší. V minulosti byly tyto rozdíly viditelnější. Pitbull teriéři byli využíváni účelově a dbalo se u nich na povahové rysy. Stafordteriéří byli na rozdíl od nich přizpůsobeni na vzhled. AST je častěji používán na výstavy, proto je také oficiálně mezinárodně standardizované plemeno.

Pitbull má velmi svalnaté tělo. Postava je středně vysoká. Váha u dospělého psa je 14 až 23 kg a u feny přibližně o 2-4 cm méně. Výška je u pohlaví stejná, přibližně 45-56 cm. Zbarvení srsti je různobarevné. Psi této rasy se dožívají přibližně 12 let.

Péče

Než se rozhodnete pro koupi této rasy, měli byste zvážit určité fakta. Prvním z nich je důkladná studie tohoto druhu. Druhý bod je prozkoumání matky a otce vámi vybraného štěněte. Dbejte na prověřený chov a vyvarujte se vrhu bez prokázaného původu.

Pitbull není náchylný na nemoci, avšak jako každé větší plemeno může trpět na torzi žaludku. Dbejte tedy na správně zvolené krmivo. Důležitá je také péče o srst, kterou zajistíte pravidelným kartáčováním. Pitbull teriér je náročný na pohyb. Každý den potřebuje velké množství pohybu.

Při výcviku je nutná disciplína a důslednost. Pravidelné povely, láska a výdrž vám zaručí spokojenost mazlíčka.

Historie

Jak jsem již zmiňovala Americký pit bull teriér pochází ze Spojených států amerických, kde sloužil k bojovým zápasům. Ty jsou dnes nelegální. Kvůli těmto událostem je velkým počtem lidí považován za nejagresivnější a nejnebezpečnější plemeno. V některých zemích je dokonce jeho chov zakázán. Opak je však pravdou. Pří správné péči je tento druh vyrovnaný, citlivý a vhodný do rodiny k dětem.

Touto rasou se zabývá velké množství organizací, jako například ADBA. Jedná se o asociaci psů, která umožňuje (při registraci) odchovávat plemena s průkazem jejich původu.