Ptáci – DomácíMazlíček

Andulka: vystačí si sama nebo je dobré pořídit jí „kamaráda“?

Andulka patří mezi velmi oblíbené ochočené ptactvo. Spousta lidí jim pořizuje venkovní voliéry a chová je po celých hejnech. Co když ale nemáte tolik prostoru, abyste mohli chovat více andulek? Nebude jedné andulce smutno? Není lepší ji chovat v páru? A kam umístit její klec – dovnitř nebo ven?

Společenská andulka

Andulka patří mezi společenské ptáky, což znamená, že bychom ji měli chovat někde, kde přijde do kontaktu s ostatními tvory. Můžete ji chovat i po jednom kuse, ovšem za předpokladu, že se jí budete pravidelně věnovat – mluvit na ni nebo se často pohybovat kolem její klece. Jestliže na toto čas nemáte, pořiďte si andulky minimálně dvě. Pokud budete chovat větší množství andulek, počítejte s většími nároky na prostor. Vhodné jsou venkovní voliéry a materiály, jako jsou hliníkové profily.

Komunikace andulek

V případě, že budete chovat více andulek, ale počítejte s tím, že si s vámi nebudou „povídat“. Vystačí si totiž sami se sebou. Pokud chcete, aby se vám andulka „věnovala“, musíte mít jen jednu. Avšak pozor! I to nemusí stačit! Andulce totiž občas stačí, když má v kleci hračku se zrcátkem, ve kterém se vidí. To jim pak může nahradit živého kamaráda a opět si bude povídat sama se sebou.

Pořízení nové andulky

Pokud jste si pořídili jednu andulku, ale časem jste zjistili, že jí nemůžete věnovat tolik času, kolik jste si představovali a máte pocit, že andulka společensky strádá, můžete jí časem dokoupit kamaráda. Avšak pozor! I zde je třeba dodržet určitá pravidla! Nedávejte novou andulku ihned do klece k té, kterou už jste měli doma! Mohl by začít boj o tom, kdo bude mít hlavní postavení.

Chovatelé doporučují koupit si další klec. Každou andulku budete mít ve vlastní kleci, postupně je budete k sobě přibližovat, až budou klece vedle sebe. Zpočátku budete andulky pouštět ven střídavě. Po nějakém čase je můžete pustit obě najednou. Ve větším prostoru se lépe snesou. Až je budete chtít dát do jedné klece, je třeba, aby byla řádně vyčištěná. Obě andulky tak budou mít pocit, že jdou do nového a nebudou mít teritoriální tendence.

Jak chovat andulku, aneb to nejdůležitější, co byste měli o opeřeném společníkovi vědět

Andulka je oblíbeným domácím mazlíčkem, na kterého nedá dopustit řada lidí. Zejména ti, kteří chtějí začít s chovem opeřených společníků na andulky nedají dopustit, protože jsou po stránce náročnosti absolutně skvělé. Prakticky nic nepotřebují, přesto udělají parádu a zaujmou, zejména pokud je umístíte do venkovní voliéry nebo bednové klietky. Pojďme si však shrnout to nejdůležitější, co se chovu andulek týká.

Začínáme klecí

Vybrat ideální klec pro andulky není těžké, naopak. Je to velmi snadné. Můžete si ji ostatně postavit z hliníkových profilů, jak bylo řečeno. Pokud však chcete mít andulku spokojenou, měli byste ji umístit tam, kde je hodně světla. Jen tedy pozor na přímé sluníčko, které by mohlo být pro andulku spíše nepříjemné až nebezpečné.

Většina ptáků (a andulky nejsou výjimkou) sedí rádi na vyšších místech, proto na to pamatujte při umísťování bidélka. Klec nikdy nedávejte do průvanu, stejně tak andulku nedávejte ani do kuchyně, kde by ji mohly nejrůznější výpary do jisté míry otrávit.

Klec samozřejmě také dobře vybavte. V nejlepším případě volte hračky, a to například nejrůznější zrcátka, zvonky a malé míčky. Pozor na noviny nebo letáky vyrobené z lakovaného papíru, které nejsou tím nejlepším, co andulkám můžete do klece dát. Mohlo by to vést k jejich otravě.

Andulka a její krmení

Andulka toho ke spokojenému životu skutečně příliš mnoho nepotřebuje. Spíše vyžaduje nic než něco. Kromě toho, že jí musíte připravit klec na dostatečně příjemném a vyvýšeném místě, neměli byste podceňovat ani její krmení. Miluje hlavně směs prosa, lesknice nebo ovsa. Pro její každodenní radost je vhodná také sépiová kost, kterou bude postupně okusovat.

Andulky (stejně jako jiní ptáci) nevydrží bez vody. I když to může vypadat, že žádnou vodu k životu nepotřebují, není tomu tak. Do klece proto umístěte například napáječku nebo misku vhodnou pro každodenní koupele.

Hledáte zvířátko, které vám bude těšit svým štěbetáním? Pořiďte si andulku

Andulky patří k ptactvu, které je nenáročné na chov a péči o ně zvládnou i děti. Díky své pestrobarevnosti si můžete vybrat z několika druhů a zvláště dětem se tito pestrobarevní kamarádi velmi líbí.

Možná se vám to bude zdát neuvěřitelné, ale andulky patří k druhu papoušků. Jejich správné označení je papoušek vlnkovaný a pochází ze stepí a polopouští Austrálie.

Klec vybírejte pečlivě

I když jsou andulky nenáročné na prostor, čím větší klec jim pořídíte, tím příjemnější život jim zajistíte. Co se týče tvaru, lepší než kulaté jsou klece širší než vyšší. Měli bychom je vybavit větvičkami keřů či stromů, je to pro ptáky lepší, než opracované bidla. Plast bychom neměli použít vůbec.

Čím andulky krmit

Ideální pro andulky jsou směsi s prosem. Také je dobré naučit je na granulky pro drobné papoušky, ty jsou pro ně nutričně vyhovující. Nedávejte jim slunečnici nebo oříšky, jsou pro ně příliš tučné. Vhodné je doplnit stravu i o čerstvou zeleninu a ovoce.

Některé andulky vám poděkují, budete-li je učit mluvit, mohou se naučit desítky až stovky slov, některé ale zůstávají po celý život plaché a mluvit nezačnou. Je to zcela individuální.

Nechte andulku prolétnout

Když si andulku přinesete domů, pár týdnů ji nechte v kleci, aby si na nový domov zvykla. Poté je možné z klece ji vypustit, vždy ale myslete na její bezpečnost. Často se stává, že je pokoušou kočky nebo psi, mohou narazit do okna – proto by měla být opatřena záclonou, opatrní buďte také, co se týče zrcadel nebo vařících pokrmů, do kterých by andulka mohla spadnout.

Klidný pták, který vás nebude obtěžovat

U papoušků se můžeme setkat s tím, že jsou hluční, to většinou u andulek nehrozí. Pokud někdy hlučí, zřejmě k tomu má důvod a chce vám něco naznačit. Měli byste se snažit zjistit, z jakého důvodu je hlasitá a problém vyřešit. Běžné štěbetání je normální, zbystřit byste měli, pokud ptáček skutečně „vykřikuje“.

Pokud chcete, aby k vám andulka přilnula, chovejte ji samostatně. V případě, že budete chovat víc andulek v jedné kleci, budou kamarádit spíše spolu.

Pozor na nemoci

U andulek je to nejčastěji obezita nebo tukové nádorky, jsou-li krmeny tučnou stravou. Dalším onemocněním může být otrava teflonem. K té může dojít, pokud jsou chovány v kuchyni.

Chov papouška Ara ararauna

Dnes si povíme o chovu toho nejtypičtějšího papouška. Jedná se o papouška druhu ‚Ara ararauna‘. Tento druh papouška je svým vzhledem pravděpodobně nejznámější. Známý je především pro obrovské množství sytých barev, které má na křídlech.

Obecné informace:

Papoušek ara – tedy konkrétně Ara ararauna patří mezi 16 žijících druhů arů. Jak už bylo zmíněno, mezi chovateli je tento papoušek oblíbený především pro pestré zbarvení. Chov tohoto papouška však nedoporučuje pro někoho, kdo nemá s papoušky alespoň nějakou zkušenost. Je velice inteligentní – naučí se velmi brzo mluvit. V dospělosti obvykle dorůstají délky od 76 – 78 cm. (Až polovinu jeho celkové délky však tvoří sám ocas) Co se týče váhy, v dospělém věku se jeho hmotnost pohybuje od 900 – 1 300 g. Tyto rozměry a váha řadí papouška mezi ty největší. Dožívají se až neuvěřitelného věku – a to až 50-ti let. Ohledně zbarvení – téměř u všech těchto papoušků se vyskytuje žlutá barva na břiše a celé spodní části těla. Na zádech pak dále mají buď modrou nebo červenou barvu. Jejich tváře jsou v bílém zbarvení. Čelo má zelené. Má ostrý a velmi silný, černě zbarvený, zobák. Nohy jsou obvykle v barvě šedé. Tyto papoušky řadíme mezi obratlovce do třídy: ptáci. V posledních letech však začali tito papoušci poměrně dost mizet. Můžou za to především ilegální odchytávání pro maso a pro prodej na černém trhu. Dále pak například postupné kácení deštných pralesů – tedy oblastí, kde se ve volné přírodě nacházejí.

Ara od mláděte:

Obvykle jsou ručně dokrmovaná mláďata Ary ararauny velmi přizpůsobivé a na lidi si zvykají lehko. V pozdějším věku ale může nastat problém – právě proto je lepší papouška hned od mala připravovat na situace, ke kterým by mohlo dojít – například jízda autem, návštěva veterináře. Již od mláděte jsou bývají velice hraví.

Výskyt:

Obvykle se vyskytují v párech nebo ve stádech. (Takové stádo obvyklé čítá až 20 jedinců) Ve volné přírodě je můžeme najít v oblastech tropických pralesů Jižní Ameriky od východní Panamy přes Brazílii, Bolívii, Paraguay po Kolumbii. Dále je také můžeme najít v povodí řeky Amazonky. Jejich obvyklou zábavou je posedávání na vrcholcích stromů a okusování listů. Po setmění přelétávají na jimi speciálně připravená místa na stromech, kde tráví noc.

Obydlí:

Je to velice aktivní papoušek. Pokud ho tedy chceme chovat v zajetí, musíme mu opatřit vhodnou klec. Taková klec by měla především kvůli velikosti papouška dostatečně prostorná. Jestli je klec dostatečně velká zjistíme tak, že když papoušek roztáhne svá křídla, (rozpětí křídel má až 90 cm) nedotkne se okolních mřížek. Ideální rozměry pro klec jsou 150 x 150 x 200 cm. Ale čím větší, tím lepší. Jelikož mají tito papoušci velmi silný zobák, musí být klec postavena z dostatečně pevného materiálu. Aby se nepodařilo papouškovi uniknout z klece, často také používají visací zámky. Už od dětství jsou velice hraví. Mají však velkou potřebu stále něco okusovat, a proto do klece dále umístěte nějaké hračky (Takové se dají koupit téměř v každém obchodě se zvířecími potřebami) a nebo kusy dřevěných větviček.

Co se týče vybavení, můžeme jim dát do klece nějakou menší nádrž s vodou – ary milují vodu a koupání. Nebo můžeme klec rosit. Poté ale musíme dbát na to, aby jim křídla rychle uschla – jinak by mohli nachladnout. To můžeme urychlit, pokud dáme papouška například na chvíli na Slunce, ale pozor – ary jsou velmi obratní letci.

Dále zde nesmí chybět nějaké misky na jídlo a na pití.

Potrava:

Dnes můžeme vše koupit v obchodě se zvířecími potřebami – od klece, často až po papouška samotného. Jinak tomu není ani u krmení. Speciálně namíchané krmné směsi nejsou ani nějak extra drahé. Dále je však dobré jejich stravu čas od času obohatit jejich stravu nějakou to zeleninou – například mrkví, salátu nebo zelí a ovocem – nejčastěji se papouškům dává obyčejné, na malé kousky nakrájené jablko.

Papoušek Senegalský

Tento papoušek bývá skvělým společníkem. Dokáže napodobit zvuky jako například zvonění telefonů. Dokáže se naučit i pár slov. Více o tomto druhu papouška se dozvíte v následujícím článku.

Popis

Papoušek senegalský může dorůstat do délky kolem 23 cm a vážit 120 – 170 gramů. Dožívat se mohou i přes čtyřicet let. Samičky bývají menší než samci. Hlavu mají šedo – černou. Mají malé tmavé oči a šedý zobák. Jejich záda, křídla a hrdlo jsou zbarvené do zelena a břicho je žluté. Ocasní peří je šedé. Na břichu mají žlutý vzor, který připomíná písmeno V. Samice mají delší ,,písmeno V“ a menší hlavu než samci.

Potrava

Můžete jim dávat směs pro střední a velké papoušky, která se musí doplňovat čerstvým ovocem a zeleninou. Stravu můžete zpestřit piškoty, těstovinami nebo i trochou sýra. Čas od času i lžičkou mletého masa nebo míchanými vejci, aby měli dostatek bílkovin. Jako zdroj vápníku jim poslouží sépiová kost. Nikdy nesmíte papouškovi senegalskému dát avokádo, protože je pro ně silně jedovaté. Nezapomeňte ani na každodenní čistou vodu. Můžete jim dávat i granule pro papoušky, které obsahují všechny potřebné složky.

Klec

Stačí klec o velikosti 70 x 40 x 40 cm. Vhodná je i klec pro velké papoušky. Do klece můžete dát bydla z ovocných stromů s průměrem asi 2 cm. Pravidelně je ale vyměňujte. Doporučují se spíše keramická krmítka než plastová. Dejte mu dvě nebo tři krmítka. Jednu na vodu, jednu na jídlo a ta třetí může sloužit k podávání pamlsků. Krmítko na vodu mu dejte větší, protože se v něm bude papoušek i koupat. Na dno klece můžete dát obyčejné noviny. V kleci by neměla chybět ani sépiová kost. Pro zábavu můžete papouškovi do klece dát papírovou ruličku z toaletního papíru. Na dvířka klece si můžete dát visací zámek, protože tento papoušek je velmi chytrý a umí si sám otevřít dvířka.

Papoušek senegalský jako společník

Tento mazlíček bývá také báječným společníkem. Má zvídavou a veselou povahu. Svého majitele překvapí i spoustou kousků. Zvládne se naučit pár jednoduchých fráziček a slov, ale vyniká hlavně v imitování mobilu a jiných zvuků. Jednou z jeho charakteristických vlastností je fixace na jednoho člověka. Měli by jste tomuto papouškovi věnovat dostatek času a každý den si ho vytahovat.

Život v přírodě

Papoušek senegalský se vyskytuje na savanách a v zalesněných oblastech jižní Afriky. Hnízdí v korunách stromů a snáší zhruba 3 bílá vejce. Se svým hejnem se dorozumívá spoustou zvuků. V přírodě se mohou dožívat i kolem třiceti let.

Žako Šedý

Tento papoušek patří mezi oblíbené, protože dokáže perfektně napodobovat zvuky a říkat slova. Patří mezi velké papoušky. Jak už jeho název napovídá, má šedou barvu, ale na peří ocasu je červený. Je velký kolem 35 cm. V zajetí se Žako dožívá i více než 50. let.

Druh tohoto velkého papouška se však doporučuje pouze zkušeným chovatelům. Chov tohoto papouška je náročný a nedá se srovnávat například s chovem králíka nebo křečka. Jsou považování za nejlepší imitátory ze všech papoušků. Pokud se někdo rozhodne tyto velké papoušky chovat, měl by se dozvědět informace o chovu tohoto nádherného mazlíčka.

Chov

Tento papoušek potřebuje každodenní péči. U neochočených papoušků se nedoporučuje do klece strkat prsty, protože klovnutí může být velmi bolestivé. Papouška umístěte do velké klece, pokud chcete odchovat více papoušků, tak je dejte do venkovní voliéry. Klec nebo voliéra se však musí alespoň jednou týdně čistit. Do jeho klece nemá cenu dávat žádné rostliny, protože je Žako stejně zničí.

Tyto papoušky je pro odchov lepší chovat spíše v páru, ale pokud si chcete papouška pořídit pro ochočení, je lepší si pořídit pouze jednoho. Papouška si však musíte denně vytahovat, aby si protáhnul křídla a nohy. Vytáhněte si ho minimálně na dvě hodiny denně. Klec by měla být vysoká asi metr a široká minimálně šedesát centimetrů. Každopádně by v ní papoušek měl umět roztáhnout křídla. Když je klec moc velká (vyšší než majitel), můžou být teritoriální.

Na dno klece dáme zvlhčenou rašelinu nebo hobliny s malými klacíky. Čas od času musíte papouškům zkrátit drápy. Na to je nejlepší používat například kleště pro psy, ale je ideální s tímto navštívit nějakého zkušeného chovatele. Nezapomeňte vašemu papouškovi pořídit bidla, o které si brousí zobák a drápy. Díky své inteligenci vyžadují hračky – aby se nenudili. Jsou známí také svou plachostí – když se k nim přiblíží cizí lidé, upínají se na jednoho člověka.

Onemocnění Papouška Žaka

Většinou se jedná o onemocnění jako u všech papoušků. Když uvidíte, že se váš papoušek chová jinak, rychle navštivte veterináře. Nejčastější onemocnění papoušků bývá většinou virové onemocnění PBFD, které se diagnostikuje z kapky krve. Další nemoc může být například ornitoza, ps itakoza nebo paraziti.

Potrava

Pro všechny velké papoušky existuje speciálně namíchaná směs. Dále jim můžete dávat nějaké zrní nebo ovoce a zeleninu. Důležité je jim dávat i nějakou listovou zeleninu. Tito papoušci si však pochutnají i na tvarohu nebo kompotu. Nezapomeňte jim dávat větvičky k okusování. Strava by měla obsahovat dostatek vápníku a vitamínu A, ale v přiměřeném množství. Na trhu je k dostání i několik druhů vitaminových doplňků a preparátu – například tekutý přípravek PROMOTOR, který se dává dvakrát týdně v množství 2ml na 1l vody.

Vydávání zvuků

Žako Šedý je velmi inteligentní papoušek, dokáže vyslovovat lidská slova a spojovat je do určité míry i s významy. Tuto schopnost získal kvůli spolupráci při zisku potravy v Střední Africe, ze které Žako Šedý pochází.

Poddruhy

Existují dva poddruhy: Žako Kongo a Žako Liberijský. Někteří lidé mluví i o tom, že existuje ještě třetí poddruh – a ten se nazývá Žako Ghanský, který je podobný jako Žako Kongo akorát tmavší a o něco menší, ale tento poddruh nikdy nebyl vědecky ověřen.

Žako Kongo má tmavý zobák, šedivé peří a červený ocas. Žako Liberijský je menší, má světlejší zobák a kaštanově zbarvený ocas.

Kakadu růžový

Papoušek Kakadu růžový je milý, společenský a vhodný domácí mazlíček, ale jen pro zkušené chovatele. Stejně jako ostatní druhy kakadu má na hlavě chocholku. Více informací o tomto nádherném papouškovi zjistíte v následujícím článku.

Popis

Jeho znakem je viditelná, světle růžová chocholka na hlavě. Na svrchu má šedou barvu. Jak už jeho název napovídá, obličej a břicho má tmavě růžový. Jeho zobák je světlý. Pohlaví se u těchto papoušků dá rozpoznat díky duhovce na očích. Samice má světle-hnědou až červenou duhovku a samec ji má tmavě-hnědou až černou. Měří kolem 35cm a váží kolem 400g. V zajetí se mohou dožívat i více než čtyřiceti let.

Klec

Tento papoušek vyžaduje velkou venkovní voliéru o rozměrech 400 x 150 x 200cm. Jestliže je chcete chovat v kleci, měla by mít minimální rozměry 100 x 120 x 100cm. Přežijí i v teplotě až -10°C. Jeho voliéra nesmí být ze dřeva, protože dřevěné klece hned zničí. Jestliže je chováte v celoročních voliérách, musí mít v zimě chráněný prostor.

Kakadu růžový jako domácí mazlíček

Tito papoušci si ke svému majiteli vytváří velmi silný vztah. Jsou to živí a hraví papoušci. Vyžadují dostatek času, pozornosti a péče. Občas bývají i hluční a to nejčastěji ráno a večer. Ručně dokrmená mláďata jsou velmi přítulná a ráda se mazlí. Snadno se naučí opakovat i nějaká slova. Tito papoušci milují vodu a déšť.

Potrava

Kakadu Růžoví často trpí obezitou. Základem jeho potravy je obvykle směs pro papoušky, která obsahuje různá semena a kukuřici. Nezapomeňte ani na různé druhy ovoce. Ovoce by mělo tvořit až 40% denní dávky. Můžete jim dávat i zeleninu, zelené krmení, ořechy nebo piškoty. V kleci nebo voliéře by neměly chybět ani klacíky k oštipování. K dispozici by měli mít i minerální kámen nebo písek. Můžete jim dávat i různé vitamínové preparáty.

Kakadu růžový ve volné přírodě

Vyskytuje se téměř ve všech Australských státech. Jediné místo v Austrálii, kde se nevyskytuje je poloostrov Cape York. Hnízdí v korunách stromů. V dutinách stromů kladou asi 2-5 bílých vajec a sedí na nich zhruba 25 dnů. Mláďata odchází z hnízda po 49 dnech. Se svým partnerem si vytváří silné pouto. Pro potravu létá na pole, ve kterých vytváří různé škody.

Odchov

Při námluvách samec vykračuje před samicí. Potom začne naklánět hlavu a vztyčovat chocholkou. S tokem přichází i krátké kapání zobáku. Než samice začne klást vajíčka, vystele hnízdo větvičkami a listy. Snáší 2-5 vajec. Na vejcích sedí oba partneři střídavě po dobu 25 dnů. Po 7 týdnech mláďata opouštějí hnízdo.

Doufám, že se Vám tento článek o papouškovi kakadu růžovém líbil.

Andulky

Co nejvíce charakterizuje tyto roztomilé ptáčky? Zvědavost a velká inteligence. Jestli je tomu skutečně tak se můžete dozvědět pouze tím, že je Vy sami doma budete chovat. Jak na to si povíme v následujícím článku.

Základní informace

Andulky pochází z Austrálie. Do Evropy je s sebou přivedl anglický přírodovědec John Could v roce 1840. Jelikož je chov těchto zvířátek nenáročný, brzy se andulky staly oblíbeným domácím mazlíčkem převážně bohatých lidí. Dále je lidi začali šlechtit do různých barev. Andulce se také přezdívá papoušek vlnkovaný nebo australský vrabec. Dnes je možné andulku koupit v každém zverimexu. Cena jedné se pohybuje okolo 150 Kč. Jsou velmi družné, a tak je lepší si jich koupit více.

Než koupíme ptáčka

Pokud nakupujete ve zverimexu, pořádně se porozhlédněte, jak je o ptáčka postaráno. Kupujte pouze andulku s úředně předepsaným kroužkem o jejím původu.

Klec

Klec by měla mít rozměry minimálně 120 x 60 x 100 cm. Andulky potřebují čistý vzduch, proto není vhodné umístit klec do místnosti, kde se například kouří. I když mají rádi denní světlo, nedoporučuje se je dávat přímo na slunce. Pro jejich lezecké schopnosti je dobré zde také umístit alespoň jednu pevnou větev – rádi okusují kůru a brousí si o větev drápky (nejlépe z nějakého ovocného stromu).

Jako podestýlku můžete použít například písek. (Doporučuje se hlavně proto, že jim pomáhá rozmělnit a strávit zrní. Dále z hygienických důvodů.) Podestýlka nemusí být nějak masitě velká, a tak stačí, když bude naplněna do výšky1 cm. V kleci by neměla chybět napáječka na vodu (cena jedné napáječky se pohybuje okolo 60 Kč) a nějaké to krmítko na potravu. Hodně andulek má rádo koupání – cákání ve vodě, a tak můžete přidat také nějakou vaničku s vodou. Rády si hrají, a tak neuškodí jim do klece umístit nějaké zavěšené zrcátka a další větvičky.

Krmivo

V téměř každém obchodě se zvířecím jídlem najdete speciální směsi určené přímo pro andulky. Můžete však kupovat obyčejné krmivo pro ptáky obecně. Potřebují také vitamíny, a tak jim můžeme dávat i na drobno nakrájené ovoce a zeleninu, jako například jablko či mrkev. Milují například list salátu.

Jak ochočit andulky

Po koupi nechte ptáčka nejprve trochu se rozkoukat a zvyknout si na nové prostředí. Vlídné slovo a pamlsky jsou nejlepším začátkem. Potravu – například nějaké ovoce nejprve podávejte přes mříže, později to zkuste podat tím, že plně otevřete klec. Pokud takto postupujete pravidelně, andulka by vám měla i sedat na ruku a jíst přímo z ní.

Jak vidíte chov těchto nádherných domácích mazlíčků je opravdu jednoduchý, a tak doufám, že se tato zvířata stanou i vašimi nepostradatelnými členy rodiny. Hodně štěstí!

Alexandr rudohlavý

Papoušek Alexandr rudohlavý – též malý je velice dostupný a oblíbený druh.

Nebudu Vám tu vypisovat všeobecné informace typu jak se o něj starat, jaké má mít parametry klece atd., ale spíš zkušenosti přímo od chovatele, protože si myslím, že je to pro mnohé mnohem přínosnější, než všeobecná teorie.

Určitě už se každému z nás někdy stalo, že jste si chtěli pořídit zvířátko, se kterým jste neměli žádnou zkušenost, tak jste si přečetli potřebné informace, ale pak jste zjistili, že ne vždy to platí, protože (a to platí i u lidí) každý jedinec je jiný. A proto si myslím, že by tenhle článek mohl být užitečný těm z Vás, kteří nad koupí uvažují nebo se jen chtějí pobavit. Ale už dost zbytečných řečí a přejdeme rovnou k věci.

Asi před čtyřmi měsíci se moje mamka rozhodla, že by si chtěla pořídit nějaké další zvíře (jako bychom jich už neměli doma dost). A tak se po dlouhém váhání rozhodla pro papouška. Původně chtěla papouška Žaka, ale náš známý, který je chovatel těchto zvířátek jí to docela rychle rozmluvil.

A tak jsme si před asi třemi měsíci jeli k němu vyzvednout Alexandra. Mamka si to už představovala, že si ho do čtrnácti dnů ochočí a bude jí asistovat třeba při vaření na rameni, jak to četla na jednom fóru s touhle tématikou. Ale po týdnu zjistila, že to tak lehké opravdu nebude. Prvních aspoň čtrnáct dnů ho nechte spíš si zvyknout na nové prostředí. Poté mu začněte dávat občas ruku do klece. Nenechte se odradit počáteční hysterií papouška. Ale ze začátku si nasaďte rukavici, protože alexandr se bude bránit jak jen bude moct. Vždycky mu dejte ruku jakoby před bidýlko, ať se vám naučí stoupat na ruku. Chvilku to vydrží a pak se zase hystericky přemístí na druhou stranu klece. Nám trvalo měsíc, než se to pořádně naučil, ale jak už jsem zmiňovala výše, každému jedinci to bude trvat asi trochu jinak.

Jinak pokud máte menší klec, než se doporučuje a umožňují Vám to okolnosti, pouštějte ho ven se prolétnout. Asi je zbytečné zmiňovat, že musí být zavřená okna i dveře. Taky je dobré, aby u něho někdo byl, protože by se Vám taky mohlo stát, že zničí záclony či jiné vybavení daného pokoje. První puštění bylo hodně zmatené. Nevěděl kam má letět, tak se pověsil na záclonu a držel se jí co to šlo. Později se ale naučil sedat na lustr, který visí ze stropu a nad žárovkami má tyč, která mu slouží místo bidýlka. Taky na něho často mluvte, ať si zvykne na Váš hlas.

Co se týče chytání papouška zpátky do klece – to je ze začátku leckdy velmi obtížné. Zvíře vyvádí a nechce se mu zpátky, ale jsou i případy, kdy vlítne do klece sám, když Vy jste třeba otočeni zády. Ale když už tam sám nepřilétne, je dobré v místnosti zatáhnout žaluzie, aby bylo šero, protože papoušek vidí hůř. Taky se nám osvědčila metoda unavit ho – následně je chytnutí docela snadné.

Velice dobrý trik je nechat mu puštěné rádio, aby slyšel lidský hlas a byl spokojený. Nebo to mamka taky občas dělá tak, že mu před klec dá CD přehrávač s nějakým filmem a budete se divit jeho pozitivní reakci.

Na závěr bych asi jenom řekla to, že takových rad a poznatků je spousta a nejde to vcucnout do jednoho článku. Nicméně doufám, že to bylo pro Vás alespoň trochu inspirativní a určitě mi napište, jaké zkušenosti máte Vy.

Papoušek Agarponis

Papoušek Agarponis začíná být v poslední době dost oblíbený po celém světě. Oblibu získali hlavně kvůli snadnému chovu a velké barevné rozmanitosti. Chovat je může i naprostý začátečník.

Agarponis se většinou chová v klecích, ale můžeme se i setkat s chováním ve vnitřních a venkovních voliérách. Chov v kleci je dobrý, pokud chybí dostatek prostoru nebo finančních prostředků pro vybavení voliér. Chování v kleci ale také znemožňuje nechtěné křížení jedinců. V kleci by se měli ptáci chovat po párech. Velikost klece pro jeden pár by se měla pohybovat okolo 80x50x40 cm. (d.x š.x v.)

Dalším způsobem chovu agarponisů je chov ve vnitřní voliéře. Tento způsob je pro ptáky přirozenější, protože mají mnohem více prostoru. Voliéry se mnou vyskytovat všude po domě kromě sklepa. Je ale nutné zabezpečit stálé teploty a v zimě vlhkost 50-60% při 10-15°C. Je dobré postavit voliéru alespoň z jedné strany ke zdi, kde agarponis může okusovat omítku, ve které se vyskytuje plno minerálních látek.

Asi nejlepším způsobem chovu agarponise je chov ve venkovních voliérách. Zde jsou ptáci nejvíce přiblíženi k volné přírodě. Velkou nevýhodou může být riziko přenosu nemocí od volně žijícího ptactva. Venkovní voliéra by měla být zakryta z 1/3, aby se ptáci mohli schovat před sluncem a špatným počasím.

Ptáky necháváme hnízdit od začátku dubna, kdy teploty stoupnou na 15°C – rozvěsíme do voliéry budky a vpustíme do ní ptáky. Budky jsou vždy zavěšené do stejné výšky, cca 20 cm od stropu.

Mláďata krmí z počátku pouze samice, ale pak začnou oba rodiče. Je nutné dávat agarponisům vaječnou míchanici, protože obsahuje nezbytné živiny mláďat. Kroužkování se provádí kolem 10. dne.