Ptáci – 2. stránka – DomácíMazlíček

Korela chocholatá

V Čechách velmi oblíbený a hodně chovaný papoušek je velmi krásný a zajímavý svojí chocholkou a rudými tvářemi.

Korely určitě chtějí společnost, jsou to nadmíru společenští ptáci, proto pokud si je budete pořizovat, tak určitě dvě. Můžete klidně i jednu, ale počítejte s tím, že bude vyžadovat hodně společnosti a péče. V přírodě totiž žijí ve velkých počtech a hejnech a také tvoří nerozlučné páry mezi sebou, proto samotu rozhodně nevyhledávají.

Voliéra pro korelu

Pokud budete chtít dělat svoji voliéru ať už venku nebo uvnitř, určitě je dobré dělat ji ze dřeva a vpředu potáhnout pletivem s oky 10-16mm. Samozřejmě čím více prostoru jim dopřejete, tím je to lepší. Podlaha by měla být buď betonová, nebo posypaná říčním pískem pro velmi snadné čistění.

Další vybavení

hnízdní budka s vletovým otvorem o velikosti 6-8 cm a výstelkou z měkkých hoblovaček
střecha kryjící 1/3 prostoru proti nepohodě
krmná chodba, aby při krmení a čištění papoušci nemohli ulétnout
bidla z ovocných stromů nebo z černého bezu
napáječka s denně čistou vodou

Zbarvení

Korely jsou velmi zajímavý ptáci a mají také mnoho zbarvení. Nejčastější jsou šedé, pak mohou být bílé ale i velmi tmavé, je to různorodé.

Pokud si ji tedy budete chtít pořídit, určitě myslete hlavně na dostatek prostoru. Jsou to papoušci a i když nejsou zrovna velcí, potřebují prostor pro létání a hlavně potřebují společnost, proto je lepší, když na něj nebudete mít tolika času, si pořídit korely minimálně dvě, aby nestrádaly.

Zebřičky (chůvičky)

Toto je velmi rozmanitý druh ptactva, jsou velmi malinké, ale taky hodně čiperné.

Pokud si takového ptáčka budeme chtít pořídit i vzhledem k jeho velikosti, musíme myslet na to, že zebřiček by se mělo chovat více, než jedna. Jsou to velice společenští ptáci a samotné by jí bylo opravdu moc smutno, proto se doporučuje chovat dva a více.

Jejich povaha je opravdu úžasná, jsou malincí a krásně zbarvení, vydávají zajímavý zvuk a i přesto, že štěbetají pořád, není to našim uším nepříjemný zvuk. Sama je ráda poslouchám. Mimo to samečci krásně zpívají. Jsou velmi rychlí a i přes jejich velikost doporučujeme velkou klec, protože chvilku neposedí na místě, pořád lítají a něco vymýšlí, jsou opravdu velmi roztomilé.

Co se týká ochočení, je to složitější, protože když máte minimálně dvě, jsou dost těžko ochočitelné. Ale pokud se jim věnujete a povídáte si s nimi, za chvíli se naučí nalézt na ruku a nebudou se vás bát, ale chce to chvilku trpělivosti.

Jejich strava je ve většině případů proso, to milují a i přesto, jak jsou malinké, dokáží toho spořádat opravdu hodně. Můžete jim dát i květ pampelišky, ten mají také rádi nebo jablko. Je to opravdu druh ptáka, který nepohrdne ničím, co mu dáte k snědku.

Jejich zbarvení je velice pestré, jsou to krásně barevní ptáci, jejich nejvíce specifický znak je červený zobáček, který není zahnutý ale rovný a tlustý, jejich ocasy jsou bílé s černými pruhy a peří na těle může být různě barevné kombinace bílé, černé, béžové, světle šedé až tmavě šedé. Jsou různě barevné druhy, ale tohle jsou ty netypičtější, které kde seženete.

Co se týká rozmnožování asi také není lehké. Mám pár už rok, pořád se namlouvají a sameček zpívá, ale mladé zatím žádné, tak uvidíme, třeba se jim to časem povede.

Jsou to opravdu nádherní ptáci, nikdy se s nimi nebudete nudit jsou velmi vynalézavý a velmi aktivní. Je také dobré dát do klece ať už obyčejnou ošatku slaměnou, nebo malý košíček a trochu sena. Velmi rádi si staví hnízdečko a je velmi vtipné je u toho pozorovat, když se přou, kdo tam z nich dvou dá stéblo jako první a nebo když to jeden z nich udělá špatně, tak ten druhý letí a vyndá ho z ošatky… Je to také kvůli tomu, že si to vystelou a velmi rádi v ošatce spinkají.

Pokud začínáte s chovem ptáků, určitě doporučuji tento druh, jsou velmi hravé a i pro děti, nikdy se s nimi nebudete nudit, to zaručuji.

Jak se starat o papouška – druhá část

Krmení a voda:

Papoušek bude potřebovat misku s vodou alespoň dvakrát za den. Pokaždé, když doplňujete krmení a vodu, měli byste misky vyčistit. Papoušci jedí ovoce, zeleninu a obiloviny jako kukuřici, slunečnicová semínka, oves, dále oříšky a vařené maso. Ujistěte se, že jeho krmení je vyvážené a nedávejte mu nic, co není doporučováno. Je lepší dávat papouškovi více malých jídel než jen jedno velké za den.

Je jedno, jestli mu budete připravovat vyváženou stravu sami, nebo mu budete kupovat mix z obchodu pro chovatele. Ale ta druhá možnost pro vás bude určitě jednodušší. Dávejte papouškovi čerstvé a čisté jídlo bez bakterií alespoň dvakrát denně. Semínka a oříšky by mu měly být podávány jen občas, protože obsahují velké množství tuku. Vyhněte se těmto pokrmům: kofein, avokádo, fazole, slané věci, alkohol a kakao.

Péče:

Papoušek bude muset být alespoň dvakrát až třikrát do týdne umýván. Můžete to udělat tak, že ho postříkáte vodou z rozprašovače nebo ho vykoupete v umyvadle. Používejte vodu, která je vlažná a speciální šampón pro papoušky. Papoušci milují vodu, ale nevyděste ho šplícháním. Pokud se ze začátku bojí, buďte vytrvalí a uvidíte, že si vodu zamiluje stejně jako vy.

Dobrá investice by byla do sprchovacího bidýlka, potom by se mohl papoušek sprchovat, jak by ho napadlo. Můžete ho taky nechat sprchovat s vámi, ale dejte pozor, aby voda nebyla moc horká a papoušek se nezranil. Po sprše papouška lehce otřete a nechte ho uschnout na slunném místě ve vašem domě. Nesušte ho fénem. Dejte pozor, aby se nenachladil. Papoušek by se měl také zastřihávat, ale raději se poraďte s odborníkem, jak to dělat co nejlépe.

Mluvení:

Pokud chcete papouška naučit mluvit, začněte co nejdříve. Stejně jako děti se naučí jazyk mnohem rychleji. Zkoušejte říkat tu samou větu ve stejnou denní dobu, jako například AHOJ pokaždé, když vstoupíte do dveří. Ujistěte se, že se na vás papoušek dívá a dává pozor.

Zkoušejte opakovat fráze a slova, která chcete papouška naučit a zkoušejte spojit je s určitou aktivitou. Můžete ho učit i přehráváním slov, pozor aby se ale neustálým opakováním jednoho slova papoušek nezačal nudit. Pokud už nějaké fráze umí, opakujte je, aby je nezapomněl. Můžete ho také naučit pískat, naučí se celé melodie.

Cvičení:

Nechte papouška létat po pokoji či bytě alespoň 15 minut denně. Až se naučí dělat potřebu do klece, můžete ho nechávat venku celý den a dávat ho zpátky pouze na noc a na krmení. Ujistěte se, že jste zavřeli všechny dveře a okna, aby se papoušek nedostal ven. Užijete si tohoto inteligentního kamaráda po mnoho dalších let.

Jak se starat o papouška – první část

Nejlepší cesta jak si pořídit skvělého kamaráda, je pořídit si papouška. Připravte se ale na to, že papoušci potřebují hodně péče a nepatří k nejjednodušším domácím mazlíčkům. Za to ho ale, budete moci naučit mluvit a papoušek se stane výborným společníkem pro celou rodinu. Jeho veselé barvy rozjasní váš domov.

Klec:

Papoušek potřebuje klec, takže budete muset koupit takovou, která bude dostatečně velká, aby měl dostatek prostoru rozevřít svá křídla v plném rozsahu. Měla by být vyrobena nejlépe z drátu, aby ji papoušek neprokousal. Ujistěte se, že dveře jsou dostatečně velké, aby se do nich vešel, a také zajistěte, aby dveře nešli otevřít zevnitř.

Papoušci jsou velmi inteligentní, takže budete muset použít sofistikovaný způsob zavíracího mechanismu, na který nebude moci přijít. Nezapomeňte, že ve větší kleci se bude papoušek cítit šťastnější.

Hračky:

Papoušci si rádi hrají, proto jim pořiďte nějaké hračky, jako je zrcadlo, houpačku a hračku co vydává nějaký zvuk. Ujistěte se, že hračky nejsou škodlivé nebo nebezpečné, pokud je bude mít tendenci ohlodat.

Podestýlka:

Spodek klece musí být zaplněn buď natrhaným papírem nebo pilinami, slámou nebo pískem. Písek je nejvhodnější, protože papoušek z něj může získat nějaké minerály a zároveň si o něj může brousit svůj zobák.

Čištění:

Čistěte klec velmi pečlivě alespoň jednou za tři měsíce. Je potřeba umýt celou klec, i jednotlivé kovové mříže a spodek klece. Je potřeba je pořádně opláchnout, umýt jemným saponátem a také vydezinfikovat. Alespoň dvakrát do týdne ukliďte papouškův trus a vyčistěte misky s vodou a krmením. Papoušci nemají rádi špinavé prostředí a jeho životní cyklus se zkrátí, pokud bude žít v nepořádku.

Deset nejoblíbenějších domácích mazlíčků (druhá část)

Dalšími třemi nejoblíbenějšími domácími zvířaty jsou myši, morčata a papoušci.

5. Myši

Myši k chovu neboli laboratorní jsou potomky myši domácí, která se latinsky nazývá Mus musculus. První myši jako domácí mazlíčci byli chování v palácích v Japonsku a Číně. Myš má délku života kolem roku a půl až třech let.

Myši jsou noční živočichové a rádi se schovávají v zemi. U nás jsou rozšířené také polní druhy jako hraboš, které často slouží jako kořist velkým dravým ptákům. Laboratorní myši se zase chovají jako potrava pro hady, pavouky, ještery apod. nebo k laboratorním testům.

Jsou jednoduché na chov. Jako potrava jim slouží semínkovité směsi, obilí, kukuřice, zelenina či ovoce. Myši se lehce množí a v některých zemích jsou chovány jako delikatesní pochoutka k jídlu.

6. Morčata

Morčata patří mezi hlodavce stejně jako křečci nebo potkani. Pochází z And, do Evropy byli dovezeni v 16 století. Od té doby se stali populárními domácími mazlíčky, hlavně díky jejich nenáročnosti. Morčata nejsou nijak zvlášť aktivní, neskáčou ani nešplhají, nijak rychle neběhají, jsou tedy schopni pobývat v poměrně malém prostoru.

Stejně jako potkani jsou to tvorové společenští, proto je lepší chovat je po dvou. Morčata jsou poměrně nepořádná, často špiní svůj příbytek jídlem nebo vodou – překlápí misky a označují si své území močí. To se může stát i po vyndání morčete z klece. Klec je lepší s plným dnem a s vyměnitelnou podestýlkou, protože je potřeba ji často čistit.

Morčata jsou jinak velmi přátelská, neprojevují agresi a lehce si přivyknou na společnost člověka. Je třeba je ale chránit před většími domácími zvířaty, jako jsou psi a kočky, která by je mohla brát jako kořist.

Jako potrava jim slouží převážně tráva, vojtěška, také jedí vlastní výkaly, tak jako lidé si morčata nedokážou vytvořit vlastní vitamín C a proto je vhodné jim dávat čerstvé ovoce a zeleninu.

7. Papoušci

Papoušci mají jednu velkou výhodu proti ostatním domácím zvířatům – dokáží se naučit mluvit nebo zpívat. Také vedou před ostatními svou estetickou stránkou. Charakteristickým znakem papouška je jeho silný zahnutý zobák. Většinou bývá zbarvený.

Papoušci se vyskytují v přírodě v tropických a subtropických oblastech Afriky, Ameriky, Asie a Austrálie. Jsou považováni za nejinteligentnější ptáky. Živí se převážně semínky, ovocem, nektarem, pupeny, někteří papoušci se v přírodě živí dokonce drobnými členovci.

Papoušci jsou většinou drženi v klecích, měli by ale být pravidelně pouštěni, aby se mohli proletět. Větší druhy jsou chovány ve voliérách. Papoušci vyžadují velkou péči, je třeba jim věnovat dostatečnou pozornost a stimulovat intelektuálně. Některé prameny tvrdí, že vyžadují skoro tolik péče jako tříleté dítě. Menší druhy papoušků žijí průměrně od 15 od 20 let.

Jak chovat andulku – druhá část

V kleci nesmí chybět misky – jedna na vodu a druhá na krmení. Andulce stačí koupená směs pro ptáky ze zverimexu, prodávají se i nejrůznější ptačí tyčinky, které se zavěsí do klece a ptáček je ozobává. Andulka má také moc ráda ovoce a zeleninu.

Dávejte ale pozor, aby bylo ovoce čerstvé a ne shnilé a aby nebylo podávané přímo z lednice – bylo by moc studené. Voda se musí každý den měnit. V kleci také nesmí chybět kámen na obrušování zobáku, jinak řečeno sépií kost. Tento kámen také zpevňuje kosti a zlepšuje kvalitu peří. Dá se pořídit ve zverimexu.

Klec by měla být umístěná někde, kde bude mít klid, ale zároveň hodně pozornosti. Například obývací pokoj. Obecně se moc nedoporučuje kuchyň, protože při vaření vznikají různé výpary a ty nemusejí být příjemné. Když už ale máte andulku v kuchyni a pouštíte ji, pozor na jídlo. Andulka je zvědavá a je dost možné, že se vám okoupe v salátu, který jste připravili k obědu.

Klec by se měla čistit každý den, alespoň nahrubo. Odstraňte nečistoty, slupky od zrní a vyměňte vodu. Jednou týdně vyhoďte zbytky zrní a dejte nové. Misky vyčistěte, stačí teplou vodou a osušte, hlavně aby zrní nebylo mokré. Jednou měsíčně umyjte celou klec teplou vodou. Pořádně ji vydrhněte, aby byla hezky čistá. Staré větve vyhoďte a vyměňte za čerstvé. Očistěte i hračky a zrcátko.

Jak chovat andulku – první část

Andulka vlnkovaná je jedním z nejméně náročných ptáků a proto se doporučuje začínajícím chovatelům. Péče o andulku není nijak těžká a navíc vám ještě dokáže přinést radost.

Andulky mají mnoho barevných kombinací, u nás je nejčastější andulka zelená nebo modrá. Jsou to velice milá a společenská zvířátka, která se ráda učí. Jsou aktivní a mají rády, když na ně mluvíte, prozpěvujete si, či jen vískáte nějakou melodii. Andulky nemluví tak, jako jiní ptáci, ale můžete je naučit nějakou melodii. Když ji budete opakovat dosti často, ptáček si ji zapamatuje a bude se ji snažit napodobit.

Pro andulku potřebujete v první řadě klec. Měla by být dostatečně velká, aby se v ní mohla andulka proletět, ale pokud nemáte tolik místa na umístění takto veliké klece, stačí nějaká menší. Měli byste ale ptáčkovi nechat otevřená dvířka, aby se mohla proletět po bytě, nebo aspoň po místnosti. Chvíli bude létat a potom se zase spokojeně vrátí do klece. Z výkalů, které by mohla nechat po bytě, nemějte strach. Andulka je čistotná. Dokonce i čistění svého peří se věnuje několikrát denně.

Mříže v kleci by měly být umístěny vodorovně, ptáci rádi šplhají. Stejně tak nezapomeňte na bidýlko a nějakou větev, po které může hopsat nebo si na ni jenom sednout. Šířka by měla být taková, aby pták bidlo neobjal drápy a mohl se pohodlně uchytit. Chybět by neměly ani hračky, jako jsou žebříky, houpačky nebo zrcátko.