Činčila, říkáme si, copak je to za zvířátko? A jakpak to vůbec vypadá? Znám to?
Jsou to krásní tvorové a pokud si je ochočíte, velmi vděční. Dá se říci, že je to něco mezi veverkou a králíkem. Jsou různých barev a mutací těchto zvířátek, řekla bych, je až nespočetně mnoho.
Nejčastěji chované druhy
* Činčila standard – barva tmavě až světle šedá
* Black velvet – sametově černé zbarvení se světlým bříškem
* Wilson white – celá úplně bíla krom konců uší a ocasku ty má černě nebo tmavě zbarvené
To by byly asi ty nejvíce chované druhy barevných mutací. Pokud se rozhodneme, že si činčilu pořídíme, musíme myslet hlavně na to, abychom jí mohli věnovat dostatek času a také velké chovné prostory. Činčily potřebují denní vypouštění z klece a proběhnutí, jsou velmi hyperaktivní. Také potřebují hodně pozornosti a péče, jinak vám obrátí klec „vzhůru nohama“.
Další věcí je, jestli se rozhodnout pro jednu nebo pro dvě činčily. Pokud bude jedna, vyžaduje dvakrát více času, pokud dvě budou mít navzájem společnost a nebude to tolik náročné. Ale pozor, ne každá činčila se snese.
Další pravidlo nezbytné pro chov činčily – nejsou mazlíčci na mazlení, mají v sobě hodně genů z divočiny, a proto nemají rády, když na ně saháte nebo je chytáte. Pořád nejsou natolik přizpůsobeny, aby jste se s ní mohli mazlit, jako například s králíkem. Nezoufejte, v každém případě jsou i výjimky, které potvrzují pravidlo a pokud jsou ochočené, rády po vás budou běhat a drbat vás ve vlasech a myslím, že i při pravidelném vypouštění z klece si s nimi užijete mnoho legrace.
V neposlední řadě nesmíme zapomínat, že činčily jsou hlodavci a to velmi zdatní, takže pro výběh mimo klec musíte zajistit místnost, kde nebudete mít nic, co by Vám mohly zničit. Na spousty věcí jsou to poměrně chytrá zvířata, ale na okusování nábytku a zdiva asi ne. Nepochopí, že to nemají dělat, takže jediná možnost hlídat je a odhánět, nebo je nechat běhat v místnosti, kterou nezničí. Další pozor bychom měli dávat na kabely jakékoliv, rozkoušou vše, co jim přijde pod tlamičku, takže pokud pouštění mimo klec, vždy s dozorem.
V každém případě, ať tak či tak, jsou moc milými a zábavnými společníky v domácnosti a nikdy se s nimi nebudete nudit.
Rozhodli jste se, že pro vás je ideální zvířátko zrovna morče? Pokud bydlíte v panelovém domě nebo chcete kamaráda, který bude tichý a nenáročný, vybrali jste si dobře. Morčata jsou ideální také do rodin s malými dětmi. Jsou to klidná, společenská zvířátka a určitě vám udělají spoustu radostí.
Morče žije v průměru 5-6 let. Velikostí je větší než křeček, ale menší než králík. Jejich srst může být krátká i dlouhá až na zem, drsná i jemná jako chmýří. Záleží jen na vás, jaký druh si vyberete. Morčata jsou skvělými společníky. Tito hlodavci málo kdy koušou a jsou známí tím, že pískají radostí, když jejich oblíbený člověk vstoupí do místnosti. Morčata jsou skvělými mazlíčky pro starší děti, které zvládají zacházení s nimi.
Bydlení
Morčata jsou společenská zvířata, která jsou raději v malých skupinkách. Pokud budete mít dvě a více stejných pohlaví dohromady, budou skvělými přáteli. Pokud si pořídíte pár, čekejte brzy přírůstek do rodiny.
Snažte se pořídit morčeti co největší klec. Měla by mít alespoň 80 centimetrů na délku a na šířku. Je potřeba, aby klec měla pevné dno. Může být plastová s železnými mřížemi. Nikdy nepoužívejte skleněné akvárium, není tam dostatečný přísun vzduchu. Dejte si záležet na umístění jejich příbytku. Neměl by být na přímém slunečním světle nebo topení, kde by bylo moc horko, ale ani v průvanu. Morče by se nemělo nachladit. Místnost by měla mít kolem 18 až 23 stupňů.
Dno klece vystelte pilinami, slámou nebo senem. Je jedno čím, pamatujte ale, že to budete muset často měnit. Morčata dokážou dělat pěkný nepořádek. Ráda se schovávají, když si hrají, proto jim dejte do klece nějaké rourky nebo plechovky od kávy. Dejte pozor, aby neměly ostrý okraj. Na spaní jim zajistěte místo, kde se mohou schovat. Například položená půlka květináče. Dále nějaké kameny a dřeva na šplhání.
Strava
Nejjednodušší je zakoupit mix určený přímo pro morčata ve vašem obchodě pro chovatele. Morčata jsou býložravá, proto jim bude chutnat ovoce i zelenina, obiloviny, oříšky i semínka. Morčata by se měla krmit dvakrát denně v menších dávkách. Ujistěte se, že jim vždy odděláte jídlo, které by se mohlo zkazit. Stejně jako člověk si morčata nedokážou vytvořit vitamín C, proto ho musí přijímat z potravy. Můžete jim dát třeba půl pomeranče nebo kousek zeleniny, která obsahuje vitamín C. Čistá voda by měla být dostupná po celý den.
Čištění
Podestýlku jim vyměňujte alespoň jednou týdně, ale nečistoty odstraňujte denně. Klec vždy umyjte horkou vodou. Ujistěte se, že klec je suchá, než do ní dáte čistou podestýlku. Morčata si potřebují brousit zoubky stejně jako ostatní hlodavci, proto jim do klece vždy vkládejte větvičku ze stromů. Ujistěte se, že není chemicky ošetřena. Je potřeba, aby si na vás morče zvyklo co nejdříve, potom bude jednodušší s ním manipulovat. Morče lze také kartáčovat, ale není to nutné. Morčata si srst čistí sami od sebe.
Nechte morče alespoň jednou denně běhat po pokoji. Ujistěte se, že jste zabezpečili pokoj proti úniku a že se nemůže nikde zranit. Tyto hlodavci musí být pod neustálým dohledem, pokud jsou puštěni, mají tendence kousat cokoli, k čemu se přiblíží. Proto nejdříve odstraňte veškeré elektrické kabely a jiná zařízení.
Zdraví
Pokud máte pocit, že je morče nemocné, okamžitě vyhledejte veterináře. Obvyklé znaky, že něco není v pořádku, jsou: letargie, nechutenství, průjem, kašel, kýchání. Morčata jsou také náchylná na parazity, jako jsou vši.
Rozhodli jste se pořídit sobě nebo dětem kotě a zajímá vás co vše je potřeba pro jejich komfort? Tady je pár základních tipů, jak připravit váš domov pro nového člena rodiny.
Kočky jsou na rozdíl od psů daleko tvrdohlavější a svobodnější. Budete tedy muset počítat s tím, že se budou častěji toulat, pokud je pustíte ven a že si nenechají tolik dominovat. Děti by se měly nejdřív naučit s koťaty zacházet, aby jim nechtíc neublížily.
Kdy je kotě připraveno změnit domov?
Kotě by nemělo být odebráno své matce dříve než po 8 týdnech od narození. Do té doby je kojeno matkou. Koťatům nedávejte kravské mléko, raději jim kupte náhražky mateřského mléka nebo jim dávejte vodu. Kravské mléko by jim mohlo způsobit žaludeční potíže a průjem.
První dny doma jsou zásadní pro vytvoření důvěry a vztahu mezi kotětem a jeho novou rodinou. Proto se snažte přivést kotě domů v období klidu, ne v době kdy je doma rušno a dělají se různé úpravy. Kotě bude potřebovat nějaký čas, než si zvykne na nové prostředí.
Mělo by mu být umožněno, aby si v klidu prošlo každou místnost domu. Až potom, co si zvykne na dům a pravidelné krmení, by mu mělo být umožněno jít ven. Pokud se rozhodnete nechat kočku chodit ven, mějte na paměti, že tam na ni číhá více nebezpečí a později už ji nenaučíte být doma.
Jak si připravit dům na příchod kotěte?
Než kotě přinesete domů, odstraňte všechny nebezpežné předměty. Například elektrické dráty, kabely, ostré předměty, plastové pytle, čistící prostředky a jedovaté rostliny. Raději kotě hlídejte při hře, aby nedošlo ke spolknutí hračky. Také dejte pozor, aby jste zakryly všechny díry a věci, ve kterých by se mohlo kotě zapříčit.
Doba, kdy se za domácího mazlíčka považoval jen pejsek a kočička je dávno za námi. Stále více domácností hledá potěšení v koupi roztomilého, očima koulícího chameleona. A co vy? Máte na něj také zálusk?
Chameleon jemenský je velmi originální plaz, který Vás na první pohled zaujme svou schopností měnit zabarvení a vymrštit svůj jazyk do vzdálenosti až 10 cm. Velmi nápadnou část jeho těla tvoří hlava s přilbou, která u samců dosahuje výšky až 8 cm. Nejde tedy o žádného malého tvorečka, v dospělosti může totiž měřit i s ocasem až 65 cm.
Bydlení
Ve světě se chameleon vyskytuje v nejvlhčích částech Arabského poloostrova, je tedy nutné zajistit mu podmínky odpovídající jeho životu ve volné přírodě. Velikost terária by měla být alespoň 50x50x60 cm. Nejdůležitější potřebou chameleona je vlhkost a teplo, které pohlcuje celým svým tělem. Zajistit mu veškerý komfort je tedy jak z hlediska ekonomického, tak časového velmi náročné.
Chameleon je všežravec, upřednostňuje ale živočišnou stravu. Základ tvoří hmyz všeho druhu, nejčastěji však cvrčci a sarančata, dospělý jedinec nepohrdne ani myšími mláďaty. Z rostlinné stravy mu největší radost uděláte měkkým a šťavnatým ovocem. Voda pro něj představuje základ života, kromě pravidelného vlhčení je možné naučit ho pít i z vodní nádržky.
Pohlaví
Pokud nechcete chameleony chovat, ideálním výběrem je samec. Samice je menšího vzrůstu, dožívá se kratšího věku a je náchylná ke komplikacím spojeným s falešnou březostí. Průměrný věk je u ní kolem 2-3 let, kdežto u samce až 6 let.
Pokud Vás nadchla představa mít tohoto fascinujícího tvora doma, nejste rozhodně sami! Odměnou za jeho koupi pro Vás jistě bude pohled na jeho bezstarostný život, který ve svém novém domově prožije.
Tady je pár základních rad a tipů, než začnete hledat toho správného psa pro Vás, Vaši rodinu nebo děti.
Důležité je si uvědomit, že pes vyžaduje dostatečnou péči, pohyb a trénink. Pokud nechcete psa trénovat přímo k dovednostem, jako je nošení kořisti, hledání či hlídání domu, nebo na závody a soutěže, budete potřeboat alespoň základní znalosti, aby jste svého psa naučili poslušnosti. Není nic horšího, než když pán poslouchá svého psa.
Jakého psa si pořídit?
To by měla být základní otázka. Rozmyslete se dobře, raději rozhodnutí odložte, než aby jste pak nebyli schopni o psa správně pečovat. Základní otázky:
Důležité je vědět, jak by měl být pes velký. Pokud máte malé děti, je možné, že by jim svou nemotorností mohl velký pes ublížit. Do menších prostor a ke starším lidem, kteří nechodí tolik ven, se bude hodit také spíše pes menší. Naopak jako hlídací pes bude lepší velké plemeno.
2) Temperament:
Vyberte si psa, který se svým temperamentem bude nejvíce hodit k tomu vašemu. Pokud hledáte psa do rodiny s dětmi, je třeba vybrat klidného, společenského, který má rád lidi a nevadí mu, když ho malé děti škádlí. Pokud jste sportovec a dokážete psa zvládat, hodí se k vám klidně velké plemeno, které potřebuje dostatek pohybu. Naopak pokud chcete psího kamaráda do bytu, bude lepší si pořídit menšího psíka, kterého uzvednete a můžete přenášet po schodech.
3) Ven nebo dovnitř:
Důležitý aspekt výběru je, zda psa chcete chovat venku ve výběhu či na zahradě nebo budete psa brát domů. Někteří psi jako třeba Bernský Salašnický pes, Novofundlandský pes či Husky jsou schopni celoročně pobývat venku či v boudě. Mají hustý kožich, který je chrání jak před zimou tak před horkem.
4) Za jakým účelem si ho pořizujete:
Pokud si pořizujete psa pro hlídání domu, pravděpodobně budete chtít, aby často pobýval venku, zároveň ale nesmí být příliš důvěřivý vůči cizím lidem a musí vzbuzovat respekt. Pokud jej chcete naopak cvičit na aportování, soutěže nebo lov, musí být inteligentní a dobře přizpůsobitelný.
Dalším důležitým faktorem je rozmyslet se, zda chcete štěně nebo již dospělého psa. Štěně si vychováte sami, ale budete ho muset nejprve naučit veškeré návyky co se týče hygieny, krmení, povelů a podobně. Dospělí pes už většinou všechny tyto základní věci umí, ale nevíte, zda neutrpěl nejaké trauma nebo zda nemá nějaké povahové rysy, které by jste špatně snášeli.
6) Zda chceme čistokrevného psa, nebo křížence:
U čistokrevného psa, by měl být zřetelný původ, tedy povaha a temperament psa by měla odpovídat jeho plemenu. Nemusí to být ale pravidlem. Špatnou výchovou se toho dá dost zkazit. Naopak o křížencích se říká, že jsou inteligentnější, nemůžete ale tolik předvídat jejich chování. Citlivý a zkušený člověk by ale měl po pár hodinách poznat povahu pejska.
7) Zda chcete pejska z útulku:
Určitě jeden z nejušlechtilejších způsobů jak si pořídit pejska je adobtovat ho z útulku. Po Vánocích bývají útulky plné a pejsci budou určitě šťastní pokud najdou novou rodinu. Většina pejsků v útulcích má ale špatnou zkušenost s lidmi, a proto jsou plaší, špatně ovladatelní, na své pány žárlí nebo jsou agresivní. Takový pejsci vyžadují už speciální péči a pro obyčejného člověka by bylo velice náročné se jich ujmout.
8) Pes nebo fenka
A v neposlední řadě je potřeba se rozmyslet, zda chcete fenku nebo psa. Fenky bývají mírnější, lépe ovladatelné, prostě submisivnější než dospělý pes. Musíte ale být připraveni, že fenka 2x do roka hárá a v případě, že ji neuhlídáte, bude mít štěňata. I když dnes je již celkem běžná jejich kastrace.
Morčata – malá a tulivá stvoření, která vnesou radost do života snad každému. Jsou velmi společenská a hravá. Zvířátko jednoduché na chov, které je oblíbené snad u každé rodiny s dětmi.
Morče se dá chovat v kleci nebo v teráriu. Jako podestýlka většinou slouží hobliny, pod které je dobré dát noviny, pro lepší sání, nebo na podestýlku dát seno. Pokud si všimnete, že morče žere noviny, měly byste je oddělat. Že to bude dělat je ale docela pravděpodobné. Například křečci, kteří to také dělají, si někdy z novin staví i hnízda. Dále pak není dobré dávat místo podestýlky piliny. Jsou příliš drobné a mohou být pro zvíře i nebezpečné.
Do klece také patří nějaká miska na krmení, nejlépe těžká, aby ji zvířátko nepřevrátilo a dále miska na vodu nebo napáječka. Napáječka je z jistého ohledu lepší, protože se voda nevylívá, neznečišťuje klec a nerozmáčí krmivo. Svému morčátku můžete přidat i domeček, aby se mělo kam schovat, když bude chtít mít klid nebo si jenom odpočinout.
Morče se krmí směsí, kterou běžně koupíte ve zverimexu. Do klece ale neodmyslitelně patří nějaká větvička, nejlépe z ovocného stromu, kterou morčátko bude moct ohlodávat. Tohle je nezbytnost, protože morče je hlodavec, které se o své zuby stará tím, že si je obrušuje. Pozor ale, aby to nebyla větev z nějakého jedovatého stromu, například tisu. Místo větvičky můžete dát zvířátku kus starého chleba.
Morčata mají velice ráda trávu, proto je dobré, pokud máte možnost, občas ho pustit ven, ale nezapomeňte, že musíte vytvořit ohrádku, aby vám zvířátko neuteklo. Pozor také na to, čím se venku krmí. Chutnají jim pampeliškové listy, jetel, ale i vojtěška. Ale raději kontrolujte, co žere. Tráva také nesmí být ničím postříkaná a neměla by se zkrmovat tráva rostoucí u silnice.
Morče nepohrne ani zeleninou. Má rádo petrželovou nať, ale i mrkev či kedluben. Neodmítne ani jablko, i když nejraději má jádřinec.
Morčata mají ráda čistotu, proto je dobré každý den odstraňovat zbytky potravy a hlavně pravidelně měnit vodu. Jednou týdně potom odstranit podestýlku a dát novou.
Jak už bylo zmíněno, morčata jsou sice čistotná zvířata, ale někdy prostě nezabráníte tomu, aby se na srsti neudělaly chuchvalce. Aspoň jednou týdně byste měli zvíře vykartáčovat. Zbavíte ho tím chuchvalců, odumřelých chlupů, ale promasírujete mu i pokožku. Když se to bude morčátku líbit, možná si u toho bude i pobrukovat. Takovýto problém mívají většinou morčata angorská, která mají dlouhé chlupy a měly by se jednou za čas i okoupat.
V kleci nesmí chybět misky – jedna na vodu a druhá na krmení. Andulce stačí koupená směs pro ptáky ze zverimexu, prodávají se i nejrůznější ptačí tyčinky, které se zavěsí do klece a ptáček je ozobává. Andulka má také moc ráda ovoce a zeleninu.
Dávejte ale pozor, aby bylo ovoce čerstvé a ne shnilé a aby nebylo podávané přímo z lednice – bylo by moc studené. Voda se musí každý den měnit. V kleci také nesmí chybět kámen na obrušování zobáku, jinak řečeno sépií kost. Tento kámen také zpevňuje kosti a zlepšuje kvalitu peří. Dá se pořídit ve zverimexu.
Klec by měla být umístěná někde, kde bude mít klid, ale zároveň hodně pozornosti. Například obývací pokoj. Obecně se moc nedoporučuje kuchyň, protože při vaření vznikají různé výpary a ty nemusejí být příjemné. Když už ale máte andulku v kuchyni a pouštíte ji, pozor na jídlo. Andulka je zvědavá a je dost možné, že se vám okoupe v salátu, který jste připravili k obědu.
Klec by se měla čistit každý den, alespoň nahrubo. Odstraňte nečistoty, slupky od zrní a vyměňte vodu. Jednou týdně vyhoďte zbytky zrní a dejte nové. Misky vyčistěte, stačí teplou vodou a osušte, hlavně aby zrní nebylo mokré. Jednou měsíčně umyjte celou klec teplou vodou. Pořádně ji vydrhněte, aby byla hezky čistá. Staré větve vyhoďte a vyměňte za čerstvé. Očistěte i hračky a zrcátko.
Andulka vlnkovaná je jedním z nejméně náročných ptáků a proto se doporučuje začínajícím chovatelům. Péče o andulku není nijak těžká a navíc vám ještě dokáže přinést radost.
Andulky mají mnoho barevných kombinací, u nás je nejčastější andulka zelená nebo modrá. Jsou to velice milá a společenská zvířátka, která se ráda učí. Jsou aktivní a mají rády, když na ně mluvíte, prozpěvujete si, či jen vískáte nějakou melodii. Andulky nemluví tak, jako jiní ptáci, ale můžete je naučit nějakou melodii. Když ji budete opakovat dosti často, ptáček si ji zapamatuje a bude se ji snažit napodobit.
Pro andulku potřebujete v první řadě klec. Měla by být dostatečně velká, aby se v ní mohla andulka proletět, ale pokud nemáte tolik místa na umístění takto veliké klece, stačí nějaká menší. Měli byste ale ptáčkovi nechat otevřená dvířka, aby se mohla proletět po bytě, nebo aspoň po místnosti. Chvíli bude létat a potom se zase spokojeně vrátí do klece. Z výkalů, které by mohla nechat po bytě, nemějte strach. Andulka je čistotná. Dokonce i čistění svého peří se věnuje několikrát denně.
Mříže v kleci by měly být umístěny vodorovně, ptáci rádi šplhají. Stejně tak nezapomeňte na bidýlko a nějakou větev, po které může hopsat nebo si na ni jenom sednout. Šířka by měla být taková, aby pták bidlo neobjal drápy a mohl se pohodlně uchytit. Chybět by neměly ani hračky, jako jsou žebříky, houpačky nebo zrcátko.
Chov králíčka není sám o sobě nijak složitý, ale je potřeba vědět, co všechnopořídit a jak zvířátko správně krmit, aby neonemocnělo.
Než si králíčka donesete domů, měli byste mu pořídit klec. Ta by měla být tak velká, aby se v ní mohl otočit a natáhnout. Pokud je klec dostatečně velká, můžete přidat i domeček, do kterého se bude moc králíček schovat a odpočinout si tam.
Jako podestýlka můžou sloužit granule pro kočky, které se dávají do záchodků, dále piliny nebo seno. Pozor ale, aby se ze sena moc neprášilo nebo nebylo staré, jinak by váš králíček mohl onemocnět. Například, zánětem, když by se mu prach dostal do očí. Nebo by mohl jednoduše začít kýchat. Klec se musí udržovat čistá. Jednou denně odstraňujte nesnědenou potravu a jednou za týden vyměňte podestýlku.
Králíčkovi také můžete pořídit jesličky na seno, ale někdy bývají i součástí klece. Dále je potřebná napáječka. Ta se většinou připevňuje zboku klece. Je důležité dávat králíčkovi denně čistou vodu a před každým naplněním napáječku vymýt. Stačí teplou vodou. Použít můžete i misku, ale ta není moc praktická, protože ji zvířátko může vylít nebo se do ní může dostat seno a vodu znečistit.
Dále je důležitá miska na jídlo, která by měla být keramická a hlavně těžká, aby ji zvířátko nemohlo převrátit. Je důležité misku jednou týdně vyčistit.
Králíček se stravuje především senem. Seno si můžete koupit, ale zároveň sami usušit. Na vlastní sušené seno pozor. Nesmí být vlhké ani plesnivé, králíček by mohl onemocnět a umřít! Je potřeba, aby bylo suché, ale ne staré. Seno musí mít zvířátko neustále k dispozici. Jako další můžete zkrmovat obilí, které bývá obvykle v krmných směsích. Hotové krmné směsi můžete zakoupit ve zverimexu.
Králíčkům moc chutná ovoce a zelenina a navíc je to pro ně důležité. Z ovoce jsou nejvhodnější hlavně jablka a hrušky, ze zeleniny potom mrkev, mrkvová nať, salát, kedlubny atd. Zvířátko krmte pravidelně, nejlepší je dvakrát denně (ráno a večer). Nezapomeňte, že strava musí být pestrá.
Nezapomeňte s mazlíčkem chodit pravidelně k veterináři. Nejedná se jenom o prohlídky, ale i o očkování, které dokáže předcházet těžkým chorobám, které mohou vést ke smrti. Mezi takové nemoci patří například myxomatóza.
