Papoušek Alexandr rudohlavý – též malý je velice dostupný a oblíbený druh.
Nebudu Vám tu vypisovat všeobecné informace typu jak se o něj starat, jaké má mít parametry klece atd., ale spíš zkušenosti přímo od chovatele, protože si myslím, že je to pro mnohé mnohem přínosnější, než všeobecná teorie.
Určitě už se každému z nás někdy stalo, že jste si chtěli pořídit zvířátko, se kterým jste neměli žádnou zkušenost, tak jste si přečetli potřebné informace, ale pak jste zjistili, že ne vždy to platí, protože (a to platí i u lidí) každý jedinec je jiný. A proto si myslím, že by tenhle článek mohl být užitečný těm z Vás, kteří nad koupí uvažují nebo se jen chtějí pobavit. Ale už dost zbytečných řečí a přejdeme rovnou k věci.
Asi před čtyřmi měsíci se moje mamka rozhodla, že by si chtěla pořídit nějaké další zvíře (jako bychom jich už neměli doma dost). A tak se po dlouhém váhání rozhodla pro papouška. Původně chtěla papouška Žaka, ale náš známý, který je chovatel těchto zvířátek jí to docela rychle rozmluvil.
A tak jsme si před asi třemi měsíci jeli k němu vyzvednout Alexandra. Mamka si to už představovala, že si ho do čtrnácti dnů ochočí a bude jí asistovat třeba při vaření na rameni, jak to četla na jednom fóru s touhle tématikou. Ale po týdnu zjistila, že to tak lehké opravdu nebude. Prvních aspoň čtrnáct dnů ho nechte spíš si zvyknout na nové prostředí. Poté mu začněte dávat občas ruku do klece. Nenechte se odradit počáteční hysterií papouška. Ale ze začátku si nasaďte rukavici, protože alexandr se bude bránit jak jen bude moct. Vždycky mu dejte ruku jakoby před bidýlko, ať se vám naučí stoupat na ruku. Chvilku to vydrží a pak se zase hystericky přemístí na druhou stranu klece. Nám trvalo měsíc, než se to pořádně naučil, ale jak už jsem zmiňovala výše, každému jedinci to bude trvat asi trochu jinak.
Jinak pokud máte menší klec, než se doporučuje a umožňují Vám to okolnosti, pouštějte ho ven se prolétnout. Asi je zbytečné zmiňovat, že musí být zavřená okna i dveře. Taky je dobré, aby u něho někdo byl, protože by se Vám taky mohlo stát, že zničí záclony či jiné vybavení daného pokoje. První puštění bylo hodně zmatené. Nevěděl kam má letět, tak se pověsil na záclonu a držel se jí co to šlo. Později se ale naučil sedat na lustr, který visí ze stropu a nad žárovkami má tyč, která mu slouží místo bidýlka. Taky na něho často mluvte, ať si zvykne na Váš hlas.
Co se týče chytání papouška zpátky do klece – to je ze začátku leckdy velmi obtížné. Zvíře vyvádí a nechce se mu zpátky, ale jsou i případy, kdy vlítne do klece sám, když Vy jste třeba otočeni zády. Ale když už tam sám nepřilétne, je dobré v místnosti zatáhnout žaluzie, aby bylo šero, protože papoušek vidí hůř. Taky se nám osvědčila metoda unavit ho – následně je chytnutí docela snadné.
Velice dobrý trik je nechat mu puštěné rádio, aby slyšel lidský hlas a byl spokojený. Nebo to mamka taky občas dělá tak, že mu před klec dá CD přehrávač s nějakým filmem a budete se divit jeho pozitivní reakci.
Na závěr bych asi jenom řekla to, že takových rad a poznatků je spousta a nejde to vcucnout do jednoho článku. Nicméně doufám, že to bylo pro Vás alespoň trochu inspirativní a určitě mi napište, jaké zkušenosti máte Vy.
