terárium – DomácíMazlíček

Jak vybrat správné terárium?

Vybrat správné terárium pro vaše zvíře je klíčové. Terárium poskytuje bezpečný prostor, který simuluje jejich přirozené prostředí. Zde je několik důležitých faktorů, které byste měli zvážit při výběru terária.

Na velikosti i materiálu záleží

Zvíře potřebuje dostatečný prostor pro pohyb a vyvíjení svého přirozeného chování. Zvažte tedy velikost terária, a to v závislosti na druhu zvířete. Zvířata jako hadi nebo ještěrky potřebují delší terárium, zatímco želvy nebo obojživelníci mohou vyžadovat širší terárium.

Terária se vyrábí v různých materiálech, jako je sklo, plast nebo akryl. Sklo je nejčastějším a doporučovaným materiálem, protože je odolné, snadno udržovatelné a neomezuje výhled. Plastová terária mohou být vhodná pro menší druhy zvířat. Zvažte také bezpečnostní aspekty, jako je odolnost materiálu proti poškrábání a úniku.

Ventilace jako klíčový prvek

Dalším důležitým aspektem při výběru je dostatečná ventilace. Ta je důležité pro udržení vhodného prostředí. Terárium by mělo mít vhodné ventilační otvory nebo síťovinu, která zajistí průtok čerstvého vzduchu a zabraňuje hromadění vlhkosti.

Různá zvířata mají specifické tepelné a světelné požadavky. Zvažte možnost použití tepelných lamp nebo ohřevných kamenů pro udržování teploty v teráriu. Také je třeba zvážit použití UVB osvětlení, které je důležité pro zvířata potřebující UV záření.

Terárium je potřeba vybavit otočnými krmnými pulty. Vyberte takové, ke kterým bude mít zvíře snadný a pohodlný přístup, a zároveň se vám bude dobře doplňovat.

Vyberte vhodný substrát pro terárium v souladu s potřebami zvířete. Může to zahrnovat písek, rašelinu, substrát z kůry nebo speciální substráty pro rostliny. Přidejte do terária rostliny, větve, kameny a další přírodní prvky, které vytváří prostředí podobné přirozenému.

Ujistěte se, že terárium je pro vaše zvíře bezpečné. Zkontrolujte především, že neobsahuje žádné ostré hrany. terárium také pravidelně čistěte a odstraňujte vzniklý odpad a výkaly.

Terárium pro chameleona

Chameleon může být v podstatě kdekoli – v teráriu, drátěné voliéře nebo jen tak volně po bytě na nějaké květině, ale nejlepší variantou samozřejmě je terárium, kde mu můžeme udělat nejlepší podmínky pro úspěšný chov.

Velikost terária

Nejideálnější rozměry terária pro jednoho chameleona jsou 50x60x60 cm a hlavně u chameleonů musíme myslet na to, že čím vyšší terárium, tím lepší, abychom mu mohli vytvořit co nejvíce přirozené prostředí.

Teplota a osvětlení terária

Tato zvířata jsou zvyklá vyhřívat se na horních větvích, proto umístíme zdroj tepla co nejvíce ke stropu. Terárium musíme rozdělit na 3 teplotní části – vyhřívací místo (35 – 45 °C), prostřední část (25 – 30 °C) a dno (20 – 25 °C). V noci vypneme tepelné i světelné zdroje, abychom zajistili přirozený noční pokles teplot.

Větrání

Velmi důležitá je cirkulace vzduchu jako u každého plaza, zajistíme ji buď horním, spodním nebo bočním větráním, v mnoha případech je dobré i dva zkombinovat.

Vlhkost

Minimálně 1x denně musíme terárium důkladně porosit, vzdušnou vlhkost pomohou udržovat živé rostliny. Vlhkost v teráriu by měla být 60 – 75%.

Vnitřní prostor

Co se týká vybavení terária tak zadní a boční stěny je dobré polepit pískem nebo umělými kameny, nebo nějakou tapetou. Nedílnou součástí terária by měl být dostatek silných větví, po kterých může chameleon šplhat. Měli bychom je rozdělit do pater, aby měli rozdílnou teplotu a chameleon si sám vybral, která mu zrovna vyhovuje. Další velmi důležitá věc je mít tam alespoň jednu živou rostlinu, z jejichž listů může chameleon pít stékající kapičky vody. Používáme nejedovaté druhy třeba břečťan, bromelin.

Krmení

Chameleona bychom měli krmit obden, tedy dospělého chameleona, březí samice potom denně. Není na škodu nechat jim i jeden den půst. Stejně tak u samců, tam to může být i déle.

Velmi důležitý je příjem vody, třeba orosením podávané potravy.

Chameleon Jemenský

Je to velmi krásné a obdivuhodné zvíře. Je velmi specifický a svým způsobem nápadný, ikdyž se umí velmi dobře maskovat.

Charakteristika

Chameleon se řádí mezi plazy, samci mají vystouplý hřeben jak na zádech, tak i na hlavě. Jejich kůže je přeměněná na šupiny a přední prsty mají srostlé na dva a zadní na tři. Oči mají vystouplé a mohou se pohybovat všemi směry a co je na tom nejzvláštnější – nezávisle na sobě.

Už od přírody a od miminka mohou přeměňovat barvy podle toho, v jakém prostředí se zrovna nacházejí. Ikdyž se říká, že chameleon to dělá jen pokud mu hrozí nebezpečí a protože je to tvor, který se proti svým nepřátelům nemá jak bránit, toto je jeho jediná obrana, učinit se nehybným a neviditelným. Další zvláštností je jeho dlouhý vymrštitelný jazyk, kterým loví potravu. I přes to, že chameleon není nijak zvlášť hbité zvíře, jazyk má opravdu rychlý.

V přírodě se vyskytují hlavně na stromech a větvích, kde je jim nejlépe. A opět musíme myslet na jedno pravidlo, pokud si budeme chtít chameleona pořídit nikdy nesmí být v jednom teráriu dva samci. V neposlední řadě je to jeden z mnoha exotických zvířat, ke kterému nepotřebujeme žádné registrační listy.

Hmotnost, velikost

Samci dosahují velikosti cca 65 cm, samice dosahují velikosti cca 45 cm. Samec váží 200 – 300 g, dožívá se cca 6 let. Samice váží 50 – 100 g a dožívá se 2 – 3 let, záleží na počtu snůšek.

Potrava

Jako většina plazů je i chameleon všežravý, sní vše od hmyzu po malá myšata, ale samozřejmě nepohrdne ani ovocem nebo zeleninou.

Sameček nebo samička?

Myslím si, že zrovna u chameleonů je to úplně jedno, samozřejmě vždy platí pravidlo, že pokud budete chtít jednoho jedince, bude mu smutno, pokud se mu nebudete dostatečně věnovat.

Takže jako v ostatních případech, pokud si budete chtít pořídit chameleona, mysleme na to, že jestli mu nebudeme moct věnovat hodně času, je lepší si jich pořídit více.

Znova opakuji pravidlo, může jich být v teráriu více, ale vždy tam musí být jen jeden samec!

Agama vousatá

Agama je velmi krásný tvor a i přesto, že ji chová mnoho lidí a říká se, že její chov není náročný. Pokud jste úplný laik, měli byste vědět alespoň základní informace, abyste o agamu nepřišli.

Agama je zvíře velmi pozoruhodné. Hodí se pro alergiky, jako většina terarijních zvířat, dají se také krásně ochočit a hlavně jsou velmi pozoruhodné. Ne nadarmo se jim říká malý drak, protože tak opravdu vypadají a svým způsobem se i tak chovají.

Jedna z dalších mnoha plusů u tohoto zvířete je velmi snadná množitelnost, více než u jiných terarijních zvířat, proto je mezi chovateli oblíbená.

Tento druh pochází z Austrálie a velmi snadno si zvykne na člověka a po nějakém čase sama kontakt také vyhledává. Agamu mohou chovat i děti, je přítulná a rozhodně není nebezpečná. Také je velmi nenáročná na chov, takže pokud budeme znát aspoň základní pravidla, měli bychom to bez problému zvládnout.

Výběr pohlaví

Pokud si budeme chtít agamu pořizovat, určitě se musíme rozhodnout jestli jednu nebo pár, jelikož se opravdu rychle a snadno rozmnožují, tak je rozhodování na místě.

První věc je, že v teráriu bychom měli chovat pouze jednoho pohlavně zralého samce, ne více. Mohlo by dojít k potyčkám dokud by jeden ze samců nezemřel.

Jak poznat pohlaví agam

Není to moc jednoduché, ale pokud budete kupovat agamu u zkušeného chovatele, ten by to měl bez problému poznat a říct vám, jestli to je samec nebo samice.

Pokud bychom si to zjišťovali my sami, tak se to bezpečně pozná podle velikosti kloaky – u samců je širší a u samic je užší.

Terária pro želvičky

Chovné zařízení pro želvu mohou být terária, akvária nebo želví stoly. Sama jsem zatím, pokud je želva malinká, zvolila terárium o velikosti 60x30cm. Samozřejmě do budoucna budeme potřebovat mnohem větší.

Vybavení terária

Mělo by být přirozené želvímu prostředí. Podklad by měl být smíšený – část měkká, část tvrdá.

Můžeme použít substrát pro suchozemské želvy, hobliny, nebo kokosovou kůru. Substrát je podle mého nejlepší varianta. Hobliny sice dobře drží vlhkost, kterou želva potřebuje, ale míchají se do stravy a musejí se velmi často měnit, protože při vlhku chytají plíseň. Kokosová kůra zase nedrží vlhkost vůbec.

Tvrdý podklad je dobrý pro obrušování drápků. Záleží na vás, co vyberete, můžou to být oblázky, nebo třeba kusy kamenů.

Želva by tam měla mít něco, kde může spát, mělo by to být z přírodních materiálů, např. půlka kokosu, keramický květináč, nebo mnou vyzkoušený kořen, který zakoupíte v každé akvaristice.

Dále může být v teráriu miska s vodou zvaná bazének, aby měla želva přístup 24hodin k čerstvé vodě (denně měnit). Samozřejmě jsou želvy, které do bazénku za celý svůj život ani nevlezou. Naše želva ze začátku také nechtěla, ale postupem času se to stal její každodenní rituál.

Jako další by jsme měli do terária umístit nějakou dekoraci. třeba květiny. Pokud budete chtít dávat živou zeleň, tak na místa, na které želvy nedosáhnou. Myslím, že umělá varianta květin je ta nejlepší. Dekorativní kameny také nejsou na škodu.

Další nedílnou součástí terária by měl být teploměr, vlhkoměr, UV lampa a zářivka. Teploměry by měly být dva – jeden v teplejší části terária a druhý v chladnější časti.

UV lampa by měla mít sílu podle velikosti terária a také podle výšky – na balení je vždy uvedeno, jak vysoko ji máte pověsit aby jste dosáhli požadované teploty. Také by měla být vložena do keramického květináče. My jsme zatím zvolili 40W, myslím si, že prozatím úplně stačí.

Co se týká vytápění terária, pod UV lampou může želva mít až 45°C, mělo by být zapnuté střídavě. Mám z vlastní zkušenosti vyzkoušeno denní světlo zapnuté od 8:00 – 18:00hod a UV lampu od 9:00 – 11:30hod a pak od 14:00 – 16:00hod, ale samozřejmě můžete mít nastavené i jinak.

Achatina – obří šnek

Chov těchto krásných, velkých šneků přodělal v posledních letech velký boom. Možná už jste na ně někde narazili, možná je uvidíte poprvé, je jen málo těch, kterým se šneci nelíbili hned na první pohled. Šnečí obydlí je i velmi hezkým doplňkem do interiéru.

Pochází z různých částí Afriky, je jich asi 250 druhů a patří k největším plžům na světě. Liší se jak barvou těla a ulit, tak velikostí, nebo tvarem.

Chov a péče

Šneci nejsou na chov složitými mazlíčky, jsou časově i finančně nenároční. Hodí se jak pro začátečníky, tak třeba větší děti. Jsou tichými společníky, patří mezi živočichy, kteří jsou aktivní především v noci. Pokud o šnekovi uvažujete, měli byste také vědět, že se dožívají až osmi let.

Abyste měli šneka kde uložit, pořiďte si menší terárium, nebo postačí plastový box s víkem. Musí být dobře větraný. Plastový je praktičtější kvůli snadnější údržbě a menší váze. Vyhovující podestýlkou je lignocel. Dopřejte ho šnekům v dostatečně vysoké vrstvě, rádi se do ní zahrabávají, ukrývají. K životu potřebují vápník, kvůli tvorbě ulity, proto nezapomeňte ve zverimexu koupit sépiovou kost. Vodu můžete šnekům dávat třeba do mělké misky.

Prostor šneků zútulníte různými oblými kameny, větvemi, ale můžete použít i nějakou živou rostlinu. Je potřeba zajistit rosení, nejlépe ráno a večer, aby měli šneci tolik potřebnou vlhkost. Topení nezajišťujte topným tělískem v teráriu, postačí umístit je pod terárium.

Většina šneků je převážně býložravých, nepohrdnou jakoukoli zeleninou či ovocem, ani zelenými listy – saláty, natí, pampeliškou… Občas můžete nabídnout i bílkoviny v podobě sýrů, tvarohu, nebo psích granulí.

Hygiena

Šnek sám o sobě nezapáchá, pokud však nebudeme terárium delší dobu čistit, začne nelibě zavánět. Je potřeba čistit stěny od šnečích výkalů, měnit podestýlku a samozřejmě likvidovat zbytky potravy. Plži nepotřebují pravidelné drhnutí, občas je můžeme opláchnout pod vlažnou, pomalu tekoucí vodou.

Nemoc

Šnečí zdravotní potíže způsobí často nevhodné prostředí, nebo chyba chovatele – vlhkost, teplota, chyba ve výživě, úraz, infekce – bakteriální, parazitární, plísňové.

Chameleon jako domácí mazlíček?

Doba, kdy se za domácího mazlíčka považoval jen pejsek a kočička je dávno za námi. Stále více domácností hledá potěšení v koupi roztomilého, očima koulícího chameleona. A co vy? Máte na něj také zálusk?

Chameleon jemenský je velmi originální plaz, který Vás na první pohled zaujme svou schopností měnit zabarvení a vymrštit svůj jazyk do vzdálenosti až 10 cm. Velmi nápadnou část jeho těla tvoří hlava s přilbou, která u samců dosahuje výšky až 8 cm. Nejde tedy o žádného malého tvorečka, v dospělosti může totiž měřit i s ocasem až 65 cm.

Bydlení

Ve světě se chameleon vyskytuje v nejvlhčích částech Arabského poloostrova, je tedy nutné zajistit mu podmínky odpovídající jeho životu ve volné přírodě. Velikost terária by měla být alespoň 50x50x60 cm. Nejdůležitější potřebou chameleona je vlhkost a teplo, které pohlcuje celým svým tělem. Zajistit mu veškerý komfort je tedy jak z hlediska ekonomického, tak časového velmi náročné.

Potrava

Chameleon je všežravec, upřednostňuje ale živočišnou stravu. Základ tvoří hmyz všeho druhu, nejčastěji však cvrčci a sarančata, dospělý jedinec nepohrdne ani myšími mláďaty. Z rostlinné stravy mu největší radost uděláte měkkým a šťavnatým ovocem. Voda pro něj představuje základ života, kromě pravidelného vlhčení je možné naučit ho pít i z vodní nádržky.

Pohlaví

Pokud nechcete chameleony chovat, ideálním výběrem je samec. Samice je menšího vzrůstu, dožívá se kratšího věku a je náchylná ke komplikacím spojeným s falešnou březostí. Průměrný věk je u ní kolem 2-3 let, kdežto u samce až 6 let.

Pokud Vás nadchla představa mít tohoto fascinujícího tvora doma, nejste rozhodně sami! Odměnou za jeho koupi pro Vás jistě bude pohled na jeho bezstarostný život, který ve svém novém domově prožije.

Chov agamy vousaté

Stojíte ve zverimexu a zaujal vás malý ještěr s hnědavou kůží, dlouhým ocasem a „vousky“ kolem tlamičky? To je agama vousatá. A vůbec není tak malá. Dorůstá až 60cm.

Když už se rozhodnete, že si ji kupíte, protože doma máte dost místa, možná i hodně nezaplněného prostoru, měli byste vědět, jak agamě připravit bydlení, než si ji vůbec donesete domů.

Agama potřebuje prostorné terárium, protože jak už bylo zmíněno, dorůstá až 60cm. Mělo by mít aspoň 100x50x50cm. Navíc se jí tam musí líbit, pokus chcete, aby se dožila dlouhého věku. Agama se průměrně dožívá 5-10let.

Jako substrát na dno terária se používá písek, který by se měl napřed promýt, aby v něm nezůstaly nečistoty a prach. Dále do terária umístěte kameny, kořeny či kůru -můžete oboje – a nakonec silné větve. Přidat se můžou i rostliny – živé nebo umělé.

V teráriu by se měla udržovat teplota kolem 30°C přes den a v noci kolem 22°C. Toho se dá dosáhnout UV lampou nebo i topnými kameny.

Zhruba v první polovině ledna, se agama nechává zimovat. Zimovat se nechávají pouze dospělá a zdravá zvířata. Než se ale agama odebere ke spánku, měla by být vyprázdněná, aby nemohlo dojít k potížím během odpočinku. Ne každá agama však zimuje, když potřebuje odpočinek, sama si o něj ,řekne‘.

Krmením pro agamu je většinou hmyz. Obvykle se krmí cvrčky, sarančaty, moučnými červy nebo šváby. Agama nepohrne ani zeleninou a ovocem. Pozor ale na krmení mladých jedinců. Agama potravu moc nekouše, takže je dobré jim podávat menší kousky.

Dospělci toho ale sní hodně a to i 30 cvrčků týdně, takže je dobré si krmení rozplánovat na časové úseky a krmit agamu několikrát denně. Vodu přijímá agama buď z misky, čerstvého ovoce nebo z naroseného skla, či rostlin. Terárium stačí rosit jednou denně, u každé agamy časem poznáte, kdy jí to vyhovuje nejvíce. Někteří jedinci mají rádi rosení večer, jiní ráno. To časem sami poznáte.

Potřeba je dodávat i minerály a vitamíny, které může přijímat ze sépiové kosti, minerálními kameny atd.

Pohlaví u agam se dá určitě poněkud s obtíží. Existují různé způsoby a jedním z nich je ten, že samička má ze spodu ocasu jeden hrbolek, kdežto samec dva.

Jak se starat o morče

Morčata – malá a tulivá stvoření, která vnesou radost do života snad každému. Jsou velmi společenská a hravá. Zvířátko jednoduché na chov, které je oblíbené snad u každé rodiny s dětmi.

Morče se dá chovat v kleci nebo v teráriu. Jako podestýlka většinou slouží hobliny, pod které je dobré dát noviny, pro lepší sání, nebo na podestýlku dát seno. Pokud si všimnete, že morče žere noviny, měly byste je oddělat. Že to bude dělat je ale docela pravděpodobné. Například křečci, kteří to také dělají, si někdy z novin staví i hnízda. Dále pak není dobré dávat místo podestýlky piliny. Jsou příliš drobné a mohou být pro zvíře i nebezpečné.

Do klece také patří nějaká miska na krmení, nejlépe těžká, aby ji zvířátko nepřevrátilo a dále miska na vodu nebo napáječka. Napáječka je z jistého ohledu lepší, protože se voda nevylívá, neznečišťuje klec a nerozmáčí krmivo. Svému morčátku můžete přidat i domeček, aby se mělo kam schovat, když bude chtít mít klid nebo si jenom odpočinout.

Morče se krmí směsí, kterou běžně koupíte ve zverimexu. Do klece ale neodmyslitelně patří nějaká větvička, nejlépe z ovocného stromu, kterou morčátko bude moct ohlodávat. Tohle je nezbytnost, protože morče je hlodavec, které se o své zuby stará tím, že si je obrušuje. Pozor ale, aby to nebyla větev z nějakého jedovatého stromu, například tisu. Místo větvičky můžete dát zvířátku kus starého chleba.

Morčata mají velice ráda trávu, proto je dobré, pokud máte možnost, občas ho pustit ven, ale nezapomeňte, že musíte vytvořit ohrádku, aby vám zvířátko neuteklo. Pozor také na to, čím se venku krmí. Chutnají jim pampeliškové listy, jetel, ale i vojtěška. Ale raději kontrolujte, co žere. Tráva také nesmí být ničím postříkaná a neměla by se zkrmovat tráva rostoucí u silnice.

Morče nepohrne ani zeleninou. Má rádo petrželovou nať, ale i mrkev či kedluben. Neodmítne ani jablko, i když nejraději má jádřinec.

Morčata mají ráda čistotu, proto je dobré každý den odstraňovat zbytky potravy a hlavně pravidelně měnit vodu. Jednou týdně potom odstranit podestýlku a dát novou.

Jak už bylo zmíněno, morčata jsou sice čistotná zvířata, ale někdy prostě nezabráníte tomu, aby se na srsti neudělaly chuchvalce. Aspoň jednou týdně byste měli zvíře vykartáčovat. Zbavíte ho tím chuchvalců, odumřelých chlupů, ale promasírujete mu i pokožku. Když se to bude morčátku líbit, možná si u toho bude i pobrukovat. Takovýto problém mívají většinou morčata angorská, která mají dlouhé chlupy a měly by se jednou za čas i okoupat.

Jak chovat leguána zeleného

Toužíte po neobvyklém zvířátku a leguán vás uchvátil? Tak si ho prostě pořiďte! Stačí jenom vědět, co potřebuje, aby se mu u vás líbilo a nic mu nechybělo. Nezapomeňte ale, že leguán je zvířátko větších rozměrů a potřebuje proto hodně místa.

Při pořizování terária nezapomeňte na velikost leguána. Tohle zvířátko dorůstá 100-200cm. Je tedy poměrně velké a potřebuje hodně prostoru. Leguán se navíc může dožít až 15let.

Přirozené prostředí pro leguána jsou deštné pralesy, rád šplhá po stromech, proto mu nezapomeňte do terária dát nějaké větve. Měly by být v průměru jeho těla. Nejvhodnější jsou větve s výstupky na kůře, protože po těch se leguánovi lépe šplhá.

Na dno terária se obvykle dává rašelina s pískem, ale pozor na to, aby ji mladí leguáni nekonzumovali, někteří to dělají. Použít můžete i samotnou kůru, která dobře drží vlhkost. Je dobré ji i kropit. Terárium celkově se kropí 2x denně. Není dobré dávatdo terária živé rostliny, protože je velmi rychle spořádají. Lepší jsou proto umělé rostliny.

Jak už bylo zmíněno, leguáni jsou zvyklí žít v tropických deštných pralesech, kde je neustále vlhko a dostatek vody, proto jim nemusíte pořizovat jenom misku na vodu, ale rovnou můžete vytvořit bazének, ve kterém se budou moci koupat, mají to rádi. Nezapomeňte na nějaký výstup z vody a taky na větší kámen, na kterém se můžou vyhřívat. K vyhřívání neodmyslitelně patří zářivka, pod kterou se bude moct ohřívat. Teplota v teráriu by měla být 25-30°C během dne a 20-22°C v noci.

Mláďata leguána se krmí rostlinnou, ale i živočišnou stravou, jako je hmyz, žížaly, atd. Dospělí leguáni jsou převážně býložraví. Krmí se ovocem i zeleninou, lučními rostlinami, nepohrdnou ani rýží, do které můžete přidat nakrájené ovoce. Důležité je dodávání vitamínů, aby bylo zvířátko zdravé a mělo pevné kosti. Vápník můžete podávat buďto jako drcené skořápky, nebo sépiové kosti.

Leguán se pravidelně svléká, proto je nezbytné zbytky staré kůže odstraňovat. Jestliže máte v teráriu málo vlhkosti – která by za normálních okolností měla být kolem 75% – stará kůže může leguánovi zůstat na nohách. Abyste pokožku odstranili, musí se napřed namočit, takže mu buď ponořte nožky do teplé vody, nebo ho nechte chodit po nějaké mokré podložce. Teprve potom kůži odstraňte.

Stříhání drápků je další nutností, kterou musíte provádět. Pozor ale, abyste nezastřihli moc hluboko, to by mohlo zvíře bolet. Poprvé je lepší, když to provádí veterinář, ale pokud si na to netroufnete ani později, veterinář by vám měl vždy pomoci.