Morče – v Evropě domácí mazlíček, v Americe zdroj obživy
Dokážete si představit, že byste svého mazlíčka snědli? Asi ne, viďte? V Americe zejména v Peru ho klidně sní. Nebo v Andách to je úplně normální. Když si pozvete návštěvu, uděláte svíčkovou, řízky, hranolky nebo smažák, ale Peruánci poctí svou návštěvu upečeným morčetem. Pro nás nepředstavitelné, pro ně něco velmi oblíbeného. Peruánští obyvatelé také morčata obětovali jako obětní dary bohům, aby žili spokojeně a nemuseli se potýkat se špatným hospodářstvím nebo bídou. Chytit morče divoké není až tak veliký problém, protože se vyskytují ve skupině a nechodí opuštěně. V Peru, v Brazílii nebo Bolívii normálně seženete mrtvé morče v supermarketu v masně jako u nás kuře.
Morče tam a morče tady
Naše morče domácí je pro lidi domácí mazlíček hlavně pro děti. Na celém území Evropy je oblíbené. Morče domácí pochází z divokého morčete z Ameriky, kde byli chováni kvůli zdroji potravy v Americe zejména v Peru a Chile. Také jsou považovány stejně, jako Indové považují za božstvo dobytek. Je to prosté. Jelikož tam je to morče divoké, tak je i vzhledově trochu odlišné a je větší a domorodí lidé ho považují za něco výjimečného kvůli potravě a kožešině.
Proč jedí morčata?
Tyto divoká morčata váží něco kolem kila, takže domorodcům k jídlu to stačí. Na rozdíl od našich kulatých a podsaditých morčat, jsou tato morčata protáhlá a štíhlá, což domorodcům také nevadí. Jelikož jsou nábožensky a spirituálně vyspělí, věří, že když obětují morče, jako zdroj obživy, bude se jim lépe žít nebo se jim budou dobře vyvíjet polnosti. Morče nevidí jako domácího mazlíčka, o to hůř to chápou ti lidé, kteří mají morče doma.
Zvrácená představa o jídle
V Evropě nejsme zvyklí jíst morčata ani psi a kočky a to proto, že je chováme pro zábavu a společnost. Představa toho, že konzumujeme našeho nejlepšího zvířecího kamaráda, je pro nás zvrácená. Nebo nám nepřijde normální pojídat lidi. Kanibalismus je zde i v jiných vyspělých státech něco neodpustitelného a nenormálního. Je to vlastně neomluvitelná vražda ale na druhou stranu, když je pár lidských jedinců na samotě a nemají opravdu nic k jídlu, tak hlad jim tolik zatemní přemýšlení, že jsou ochotni se domluvit a nejslabšího jedince použít jako zdroj obživy před šíleným hladomorem.
Stejně také u nás nefunguje ta představa, chovat dobytek pro zábavu. Nikdo si jen tak nepořídí krávu, aby s ní mohl chodit na procházku. Indové tomu ale věří, kráva je pro ně božstvem. Jejich víra jim zakazuje jíst dobytek. Stejně jako u židů, kvůli své víře nekonzumují vepřové maso, což normální lidé konzumují.