Jorkšírský teriér

Jorkšír je často přirovnáván díky svému vzhledu ke lvovi. Jedná se o plemeno malého vzrůstu, které je velmi společenské. Hodí se do bytu a povahově je vhodný do rodinného prostředí. V dnešní době ho proslavily hlavně celebrity a tak se stává oblíbeným mazlíčkem i v našich domácnostech. Jeho výhodou je, že nelíná, takže je vhodný i pro alergiky.

Historie: Pochází z oblasti Yorkshire. V 11. století platil v Anglii pro poddané zákaz lovu, a tak si vyšlechtili teriéra. Původně byl chovaný anglickými poddanými, kdy sloužil k doprovázení horníků do šachet. Dále byl využíván k chytání potkanů a krys, popř. králíků. Dělníci pořádali i zápasy teriérů a krys. V 19. století se stal mazlíčkem dam z vyšší společnosti a dodnes je velice oblíben. Čistokrevným plemenem byl uznán roku 1886.

Povaha: hravý, inteligentní a živý. Je dobrým společníkem vyrovnané a temperamentní povahy. Výborný hlídač, který cokoliv nevítaného ohlásí štěkáním. Miluje děti a svým odzbrojujícím pohledem si získá každého. Milují zeleninu (mrkev a papriku)i ovoce.

Hmotnost: 1,8 kg – 3,2kg.

Výška: 20-25 cm v kohoutku.

Vzhled: krátké a pevné tělo. Krátký čumák s černým čenichem. Malá plochá lebka, rovná záda. Hrudník klenutý do písmene ,,O“. Ocas kupírovaný.

Věk: dožívá se 12-14 let

Barva srsti: dlouhá srst je rozdělena od nosu k ocasu pěšinkou. Na hrudníku je bohatě rostlá. Barevně se vyskytuje nejčastěji tmavá ocelová modř. Srst směrem od těla stává světlejší i o několik odstínů

Výchova: pozor, dá se snadno rozmazlit. Důležité je ve výchově usměrňování. Výchova se doporučuje do 2 let věku. Vhodné je zvykat pejska od malička na samotu. Pokud to neuděláte, vydrží celé hodiny naříkat. Je to statečný a nebojácný pes, dovolí si cokoliv i k velkým plemenům, proto je nutné ho ochránit, jinak by mohlo lehce dojít k úrazu.

Péče: Nutná je pravidelná údržba srsti v podobě česání několikrát týdně, aby nefilcovatěla. Koupání jen s kvalitním šampónem a kondicionérem. Pro lesk a výživu srsti se používají vitamíny. Protože jejich ochlupení nemá podsadu, jsou náchylnější na horko, déšť, chlad. Oblečky u tohoto plemene nejsou módním výstřelkem, ale spíše potřebou. Překvapivě i přes dlouholeté šlechtění, netrpí nijak zvlášť nemocemi. Často se vyskytuje jen zubní kámen, ale tomu se dá předejít čištěním zubů speciální pastou pro psy. Známá červená mašlička není na ozdobu, ale zabraňuje padání chlupů do očí a pak následnému zánětu.