Ruská barevná bolonka

Hledáte parťáka do bytu i na zahrádku a nechcete velkého psa? Pořiďte si chlupatého „gaučáčka“.

V tomto článku Vás seznámím s nepříliš známým plemenem a tím jsou Ruské barevné bolonky.

Jsou to malá, skromná a veselá zvířata vděčná za každé pohlazení. Bolonky jsou vyšlechtěny z boloňských psíků, kteří byli vyšlechtěni pro potěchu šlechtičen v Itálii v okolí Boloně. Jejich blízcí příbuzní jsou Bišonci, Maltézáčci, Havanští psíci, Lhasa apso, Shi-tzu a podobná malá chlupatá plemena. Jsou nenároční, mazliví a hraví, ale také velmi citliví – snadno vycítí, že se necítíte zdraví, nebo že je Vám smutno a přijdou se pomazlit a utěšit Vás.

• Boloňský psík

Nejprve něco o boloňáčcích: Výška v kohoutku (kohoutek je nejvyšší místo hřbetu zvířete zhruba „za krkem mezi lopatkami“) se pohybuje kolem 25-30 cm. Váha se uvádí mezi 2.5-4 kg. Srst je bílá a dlouhá, není to klasická srst, jako u jiných psů, kteří se vyčesávají (trimují), ale spíše připomíná vlasy. Boloňští psíci se musí česat co nejčastěji a pravidelně chodit na stříhání. Podle standardu plemene a výstavních pravidel, by měla být srst udržována delší a nadýchaná, ale z hlediska praktičnosti a času, kdy je pejsek „jen“ jako mazlíček bývá lepší chodit pravidelně (zhruba jednou za 3 měsíce) na stříhání. Ostříhaná srst se necuchá a nemusí se proto tak často česat. Z vlastní zkušenosti vím, že stříhání prospívá i náladě pejska, nemáte-li čas česat pejska pravidelně, aby se chlupy nezacuchaly. Boloňáčci jsou anti alergenní (tedy pejska si mohou pořídit i lidé s alergií na zvířecí srst).

• Ruské barevné bolonky

A teď už o samotných bolonkách: V roce 1958 byla do plemenné knihy zapsána a v roce 1966 uznána standardizace „Ruské barevné bolonky“, vyšlechtěné v Rusku, jak napovídá celý název rasy. Na rozdíl od Boloňských psíků jsou barevní, mohou mít v podstatě jakoukoli běžnou barvu od základní bílé a černé přes hnědou a zlatou až po různé kombinace a flíčky. Ovšem zbarvení, se kterým se narodí jim nemusí vydržet po celý život. Může se například stát, že časem zmizí fleky a srst se v podstatě vybělí, nemá na to vliv šampon ani výživa. Na kůži pod hustou srstí jsou často vidět pigmentové černé flíčky, i drápky jsou bílo-černé. Na rozdíl od Bišonků, kteří mají kůži celou světlou (pleťově růžovou) a drápky bílé. Váha a výška bolonek je zhruba stejná jako u boloňáků, ale mohou být vyšší a mohutnější, čímž se podobají spíše bišonkům (jejichž váha se pohybuje okolo 7 kg). Dospělý pes/fenka může mít okolo 30 cm a váha zhruba 6,5 kg.

• Povaha

Stejně jako u lidí je u těchto malých pejsků běžné, že „co pes, to jiná povaha“. Někteří jsou hraví celý život, někteří „zmoudří a zklidní s věkem“ a i když se rádi přetahují, nosí míčky nebo třeba hledají pamlsky, dají přednost válení na pohovce, v posteli nebo v pelíšku. Jsou rádi, když mají kolem sebe celou rodinu, kterou milují, včetně malých dětí. Jak jsem již psala, pejsci jsou veselí a citliví, ale také jsou velmi učenlivý. Když má na ně člověk dostatek času, mohou se naučit různé cirkusové kousky nebo dokonce i agility (psí „všestrannost“).

• Na fotkách je dnes tříletá ruská barevná bolonka

Na první fotce (vlevo nahoře) je vyfocena fenečka ve třech měsících – je vidět, že má krásné flíčky na hlavičce i po tělíčku. Na další fotce (vpravo nahoře) už je po prvním stříhání v jednom roce, kdy jí flíčky zmizely a zůstala jen šedá ouška. Na třetí fotce je vidět, že když je chlupatá, jsou vidět šedé fleky na zádech, které po ostříhání opět „zmizí“. Proč fleky po ostříhání nejsou vidět? Na to nedokáží „odborně“ odpovědět, ale je zjevné, že srst se barví až když odroste několik centimetrů.

                                                                                                                                                             Zuzana Dušková