Hygiena a péče o morčecí tělo: co dělat a co nechat být

Co zvládne zvíře samo

Morče je čistotné zvíře a většinu srsti si udržuje samo — olizuje ji, hrabe předními packami kolem hlavy a uší, válí se v podestýlce. Zdravé morče se čistí několikrát denně a na kůži by po něm neměly zůstávat mastné fleky ani chomáče špíny. Pokud si zvíře přestane srst čistit samo, obvykle to signalizuje bolest, obezitu, která mu brání dosáhnout na zadní část těla, nebo kloubní problém — ne že by se najednou stalo méně čistotným.

Krátkosrstá plemena si vystačí s vlastní péčí téměř úplně, majitel jen doplňuje to, na co zvíře fyzicky nedosáhne. U dlouhosrstých plemen, kde srst přerůstá délku, kterou zvládne zvíře uhlídat samo, je situace jiná a bez lidské pomoci se srst rychle zacuchá. Přehled toho, jak se jednotlivá plemena liší v nárocích na srst, najdete v článku Plemena morčat: přehled a podle čeho vybírat.

Co musí udělat majitel a jak často

I u krátkosrstého morčete zbývá majiteli pravidelný servis: kontrola drápků, zubů, uší a stavu kůže, kartáčování a úklid klece. Většinu úkonů zvládne zvíře v klidu, pokud si na dotyk a manipulaci zvyklo od začátku — morče, se kterým se majitel běžně baví a bere ho do ruky, se péči brání mnohem méně než zvíře, které cítí ruce jen jednou za měsíc při stříhání drápků.

Přehled toho, co dělat a jak často

• Kartáčování srsti: krátkosrstá plemena jednou týdně, dlouhosrstá obden až denně.
• Kontrola drápků a stříhání podle potřeby: zhruba jednou za 4–6 týdnů.
• Kontrola zubů a skusu: při každém dalším kontaktu, cíleně jednou za 2–4 týdny.
• Kontrola oblasti kolem análního otvoru a genitálií, hlavně u samců: jednou týdně.
• Kontrola uší a očí na výtok nebo zápach: jednou týdně.
• Úklid celé klece s výměnou podestýlky: jednou týdně, částečný úklid znečištěných míst denně.

Kompletní přehled běžné péče, včetně krmení a bydlení, je v článku Jak se starat o morče: kompletní průvodce pro začátečníky.

Drápky, zuby a co se přerůstá

Drápky u morčete rostou po celý život a bez opotřebení na tvrdém povrchu přerůstají. Doma, kde zvíře chodí hlavně po měkké podestýlce, se přirozeně neopilují skoro vůbec, takže stříhání nahrazuje to, co by v přírodě dělal pohyb po kamenech a udusané zemi. Přerostlý dráp se zatáčí do spirály, může vrůst do polštářku a bolestivě omezuje chůzi. Stříhá se jen bílá špička pod krevní cévou (u tmavých drápků je vidět hůř, proto se stříhá po malých kouscích a s dobrým osvětlením), a je lepší udělat to po menších dávkách při odporu zvířete než jednou napořád a se stresem na obou stranách.

Zuby jsou u morčete jiný případ — rostou po celý život rychlostí několika milimetrů týdně a opotřebovávají se žvýkáním sena a tvrdé stravy. Pokud zvíře nedostává dost sena nebo má vrozeně špatný skus, zuby přerůstají a mohou zvířeti bránit v žraní, což vede k rychlému hubnutí. Přerůstající stoličky navíc dokáže odhalit jen veterinář při vyšetření tlamy speciálním nástrojem — pouhým pohledem zvenčí se problém se stoličkami často nepozná, dokud morče nepřestane jíst. Náhlé odmítání potravy je proto vždy důvod k rychlé návštěvě veterináře, ne k čekání, jestli se to samo spraví.

Koupání: kdy ano a kdy je to škodlivé

Morče se v přírodě nekoupe a jeho kůže na časté mokvání není stavěná. Koupání odstraňuje přirozenou mastnou vrstvu, která chrání kůži, a zvíře po něm snadno prochladne — morčata mají malé tělo a rychle ztrácí teplo, zvlášť pokud nejsou pořádně vysušená. Rutinní koupání „pro hezčí srst“ tedy spíš škodí, než pomáhá, a u zdravého zvířete není potřeba vůbec.

Výjimkou je znečištění, které se kartáčem ani vlhkým hadříkem nedá odstranit (zvíře si sedlo do vlastního trusu, srst se slepila cukrem z ovoce), nebo kožní problém, u kterého koupání předepsal veterinář — třeba léčebná koupel proti roztočům. V tom případě se používá vlažná voda, šampon určený přímo pro hlodavce (nikdy lidský ani psí) a po koupání důkladné osušení ručníkem a v teplé místnosti bez průvanu, dokud srst zcela neuschne. Morče se nikdy nesuší fénem nastaveným na horký vzduch zblízka — stačí vzdálenost a vlažný proud, jinak hrozí popálení citlivé kůže.

Péče v období línání

Morče line postupně po celý rok, výrazněji na jaře a na podzim, kdy si mění hustotu podsady podle teploty prostředí. Línání se pozná podle chomáčků srsti na podestýlce a řidších míst, která ale zůstávají bez zarudnutí a svědění — pokud se objeví lysiny s podrážděnou kůží, jde spíš o parazity nebo kožní infekci než o běžné línání, a patří to k veterináři.

V období línání pomáhá častější kartáčování, u dlouhosrstých plemen klidně denně, protože uvolněná srst se jinak zacuchává a vytváří chuchvalce, které mohou dráždit kůži. Kartáč volte měkký, u dlouhé srsti hřeben s hustšími zuby na rozčesání spodní vrstvy. Během línání je také dobré o něco pečlivěji kontrolovat kůži pod srstí, protože je v tuto dobu vidět hůř a případné podráždění nebo parazity si všimnete později než obvykle.

Čistota prostředí jako půlka hygieny

Sebelepší péče o srst nezabrání zápachu ani kožním problémům, pokud klec zůstává špinavá. Morče je zvíře, které chodí na toaletu často a nevybíravě, takže podestýlka se znečišťuje rychle a vlhká, čpící podestýlka je živná půda pro bakterie a plísně — právě odtud pak pochází většina zápachu, který majitelé mylně přisuzují samotnému zvířeti. Klec proto potřebuje týdenní kompletní výměnu podestýlky a denní odstranění nejvíc znečištěných míst, hlavně rohu, který si morče vybralo jako záchod.

Vlhké prostředí navíc dráždí polštářky tlapek a může vést k jejich zánětu, který se u morčat řeší obtížně a bolestivě. Miska na vodu a krmení se myje při každé výměně podestýlky, seno v seníku se doplňuje čerstvé, jakmile staré zvlhne nebo zůstane znečištěné trusem. Podobně přísně se na čistotu prostředí hledí i u jiných domácích zvířat — srovnání najdete v článku Hygiena a péče o kočičí tělo: co dělat a co nechat být.

Přípravky, kterým se vyhnout

Chovatelské obchody nabízí řadu přípravků, které na morče spíš nepatří, než že by pomáhaly. Parfémované spreje na srst a pudry proti zápachu dráždí citlivou kůži i dýchací cesty malého zvířete a zápach jen maskují, aniž by řešily jeho příčinu — kterou skoro vždy najdete v podestýlce, ne v srsti. Lidská kosmetika, včetně dětských šamponů, na morče nepatří vůbec, protože má jiné pH a jiné složení, než kůže hlodavce snese.

Podobně opatrně je třeba přistupovat k „přírodním“ doplňkům bez jasného složení a k volně prodejným přípravkům proti parazitům — dávkování pro tak malé zvíře je citlivé a předávkování může být nebezpečné. Cokoliv, co má řešit kožní problém, zápach nebo parazity, patří nejdřív na posouzení veterináři, ne do košíku podle doporučení na obalu. Stejně tak morčeti nepatří psí ani kočičí přípravky — koncentrace účinných látek je na jeho velikost obvykle příliš vysoká. Vhodné krmení, které se podílí na zdraví srsti zevnitř, popisuje článek Čím krmit morče: jídelníček, dávky a co se plete nejčastěji, a seznam potravin, kterým je lepší se vyhnout úplně, najdete v článku Co morče nesmí jíst: seznam nebezpečných potravin.