
Jak se starat o psa: kompletní průvodce pro začátečníky
Pes potřebuje pozornost každý den, ne jen jednou za čas jako úklid klece. Tenhle přehled shrnuje, co si pořídit předem, jak vypadá běžný den se…
Pes · Plemena a druhy

Plemeno psa neurčuje jen vzhled, ale i to, kolik pohybu, péče a pozornosti pes potřebuje. Tenhle přehled ukazuje, podle čeho se varianty liší a jak si vybrat tu, která sedne k vašemu způsobu života.
Plemena se rozlišují podle několika základních parametrů: velikosti a hmotnosti v dospělosti, typu a délky srsti, původního účelu chovu (lovecký, pastevecký, společenský, strážní) a temperamentu, který s tímto účelem obvykle souvisí. Pastevecká plemena bývají energická a potřebují úkoly, společenská plemena se často spokojí s méně intenzivním pohybem, ale žádají víc blízkosti.
Dalším rozdílem je stavba těla – od štíhlých a rychlých typů po podsadité a silné. Tvar hlavy a čenichu ovlivňuje dýchání a odolnost vůči teplu, což je důležité hlavně v létě.
Zjednodušeně se plemena dělí na malá (do zhruba 10 kg), střední (10–25 kg) a velká (nad 25 kg). Velikost sama o sobě neurčuje energii ani nároky na výcvik – malé plemeno může být stejně aktivní jako velké.
Srst bývá krátká, dlouhá, drátěná nebo kudrnatá, a to se přímo promítá do frekvence kartáčování i do toho, jak moc pes línal. Plemena s podsadou línají výrazně dvakrát ročně, plemena s jedním typem srsti bez podsady línají méně, ale potřebují častější stříhání. To je dobré promyslet předem, hlavně pokud má v domácnosti někdo alergii na zvířecí srst.
Mezi nejčastěji chovaná plemena v domácnostech patří menší společenské typy vhodné do bytu, střední univerzální plemena používaná jako rodinní psi i pro sport, a několik pracovních plemen chovaných původně pro pastvu nebo lov, která si dnes oblíbily i rodiny s dostatkem času na pohyb.
Roste také obliba křížených jedinců z útulků – ti bývají zdravotně robustnější, protože nejsou zatíženi úzkou chovnou základnou jednoho plemene, ale jejich dospělá velikost a povaha se hůř odhaduje předem, hlavně u mláďat nejasného původu.
Poptávka po konkrétních plemenech kolísá podle módy, filmů nebo sociálních sítí – to ale neznamená, že módní plemeno sedí do každé domácnosti. Chovatelé, kteří reagují jen na poptávku, často nedbají na zdravotní stránku chovu tolik, jako etablovaní chovatelé s dlouholetou tradicí. Při výběru štěněte je proto dobré ptát se na zdravotní vyšetření rodičů a nenechat se ovlivnit jen tím, že je plemeno zrovna populární.
Obliba jednotlivých variant se liší i podle regionu – ve městech převažují menší a středně velká plemena vhodná do bytu, na venkově se častěji objevují pracovní a pastevecká plemena s vyššími nároky na prostor a pohyb. Tahle regionální tendence odráží spíš praktické možnosti domácností než skutečnou kvalitu jednotlivých variant.
Dlouhosrstá plemena potřebují časté kartáčování, občas i pravidelné stříhání u groomera, zatímco krátkosrstá plemena vystačí s minimální péčí o srst, ale mohou být citlivější na chlad. Aktivní pracovní plemena potřebují nejen fyzický pohyb, ale i psychickou zátěž – hledání předmětů, výcvik povelů, čichové hry.
Nároky na péči se promítají i do vybavení a prostoru, který zvíře potřebuje – podrobně to popisuje článek o pelíšku, misce a výbavě pro psa.
Plemena šlechtěná pro konkrétní práci – pastvu, hledání, tah – potřebují víc než jen fyzický pohyb. Bez pravidelných úkolů se u nich často objevuje frustrace, která se projeví destruktivním chováním nebo přehnanou reaktivitou na podněty. U společenských plemen naopak stačí kratší, ale pravidelný výcvik základní poslušnosti.
Plemeno dává určitý základní temperament – tendenci k aktivitě, ostražitosti nebo naopak klidu. Ale konkrétní povaha jednoho psa je vždy směsicí genetiky, raných zkušeností a výchovy. Dva jedinci stejného plemene se mohou v chování výrazně lišit podle toho, jak byli socializovaní a vychovaní.
Proto se nedá spoléhat jen na popis plemene z internetu – u štěněte je dobré sledovat i povahu rodičů, pokud je to možné, a u dospělého jedince z útulku hlavně jeho aktuální chování, ne jen to, jaké plemeno je uvedené v papírech.
Víc než plemeno samo o sobě často rozhoduje to, jak zvíře reaguje na nové podněty, lidi a zvuky – to je vidět už v raném věku a dá se to sledovat i u koťat v útulku. Podobně platí, že temperament se liší podle variant i u koček, jak popisuje článek plemena koček.
Extrémní tvary těla, které vznikly cíleným šlechtěním, přinášejí zvýšené riziko zdravotních potíží. Typicky jde o krátkolebé (brachycefalické) typy s potížemi s dýcháním, plemena s výraznými kožními záhyby náchylnými k zánětům, nebo naopak velmi velká plemena s vyšším rizikem kloubních problémů.
To neznamená, že se takové plemeno nedá chovat vůbec, ale je dobré počítat s vyššími výdaji na veterinární péči a vybírat chovatele, který dbá na zdravotní vyšetření rodičů. Zdravotní zátěž jde často ruku v ruce i se správně nastaveným jídelníčkem, viz článek čím krmit psa.
Na trhu se objevují označení jako „miniaturní“, „teacup“ nebo různé módní křížence prodávané za vysoké ceny, která nejsou oficiálně uznaná plemena, ale marketingové značky. Často jde o jedince s uměle zmenšenou velikostí, což zvyšuje riziko zdravotních komplikací, nebo o kříženec prodávaný jako výjimečný, přestože jde v podstatě o běžného míšence.
Při výběru je rozumné ověřit si u chovatelské organizace, jestli je plemeno skutečně uznané, a nenechat se rozhodovat jen atraktivním názvem nebo cenou. Vysoká cena sama o sobě nic nevypovídá o zdraví ani povaze štěněte – spíš odráží aktuální poptávku a to, jak dobře umí prodejce inzerát napsat.
Seriózní chovatel vám ukáže rodiče štěněte nebo alespoň matku, doloží zdravotní vyšetření a nebude spěchat s předáním štěněte příliš brzy po narození. Naopak inzerát bez fotek rodičů, s tlakem na rychlé rozhodnutí a platbou předem bývá varovným signálem.
Nejdůležitější kritérium při výběru není vzhled, ale shoda mezi nároky plemene a reálnými možnostmi domácnosti – kolik času denně máte na venčení, jak velký je byt, jestli jste doma přes den, a jaký je rozpočet na krmivo a veterinární péči.
Rodina s malými dětmi a omezeným časem na dlouhé procházky bude spokojenější s klidnější variantou než s pracovním plemenem, které potřebuje hodiny aktivity denně. Naopak aktivní jednotlivec nebo pár, kteří chtějí psa jako společníka na běhání a výlety, ocení energičtější typ.
Než si vyberete konkrétní variantu, je užitečné přečíst si celkový přehled péče v článku jak se starat o psa a promyslet i to, jaké nároky bude mít vybraná varianta na výbavu domácnosti – viz pelíšek, miska a výbava pro psa.
| Kategorie | Hmotnost dospělého psa | Typické nároky na pohyb |
|---|---|---|
| Malá plemena | do 10 kg | 30–60 minut denně |
| Střední plemena | 10–25 kg | 60–90 minut denně |
| Velká a pracovní plemena | nad 25 kg | 90 minut a víc, často s úkoly |
Obecně se doporučují klidnější, méně teritoriální varianty se středními nároky na výcvik. Konkrétní volba ale vždy závisí na tom, kolik času a prostoru má domácnost k dispozici – univerzální doporučení pro každého neexistuje.
Základní temperament ano, ale konkrétní povahu jedince výrazně formuje výchova a socializace v raném věku. Dva psy stejného plemene mohou mít odlišnou povahu podle toho, jak byli vychováni.
Ne automaticky. Cena souvisí spíš s poptávkou a módností plemene než se zdravím. Zdraví ovlivňuje hlavně to, jestli chovatel dělá zdravotní vyšetření rodičů a jestli plemeno nemá extrémní tvar těla.
Do bytu se hodí spíš menší a klidnější varianty s nižšími nároky na prostor, ale rozhodující je hlavně dostatek venčení, ne velikost bytu samotná. I velký pes zvládá bydlet v bytě, pokud dostává dost pohybu venku.
Rozumné rozhodnutí zabere obvykle několik týdnů promýšlení a případně i návštěv chovatelů nebo útulků. Uspěchaný výběr podle vzhledu často vede k nesouladu mezi nároky psa a možnostmi majitele.
Ano, kříženci bývají zdravotně robustnější a jejich povaha se dá dobře odhadnout přímo pozorováním v útulku, i když se dospělá velikost u mladších jedinců odhaduje hůř.

Pes potřebuje pozornost každý den, ne jen jednou za čas jako úklid klece. Tenhle přehled shrnuje, co si pořídit předem, jak vypadá běžný den se…

Špatně sestavený jídelníček se u psa projeví buď nadváhou, nebo naopak podvýživou a problémy se srstí. Tenhle článek shrnuje, z čeho se dávka…

Některé běžné potraviny z lidské kuchyně jsou pro psa toxické už v malém množství. Tenhle přehled shrnuje, co psovi nikdy nepodávat, co škodí spíš…

Vybavení domácnosti pro psa neznamená jen koupit pelíšek a misku – jde i o to, kam je umístit, jak vybrat vhodný materiál a jak často udržovat v…