Sibiřský husky: povaha, péče a pro koho se hodí

Odkud plemeno pochází

Sibiřský husky pochází ze Sibiře z okolí řeky Kolymy, kde ho místní obyvatelé vyšlechtili pro tažení saní a k lovu. Vyznačují se velkou odolností a silou a jsou rovněž výbornými pomocníky při lovu. Plemeno se stalo základem dalších plemen, zejména severských psů.

Někdy v 19. století se husky dostali na Aljašku, kam je přivezli obchodníci s kožešinami. Stali se tam velmi populární a dlouhou dobu sloužili jako jediný dopravní prostředek. Dnes je plemeno nejvíc známé z mašerských závodů, tedy saní tažených psím spřežením.

Jak Sibiřský husky vypadá

Jde o pracovní plemeno střední velikosti s vynikajícími rychlostními vlohami. Srst má hustou, bohatou a středně dlouhou, zabarvenou obvykle do černa a šeda; nejčastěji se vyskytují v barvě skvrnité.

Povaha a chování

K hlavním charakteristikám patří věrnost, vstřícnost a hravost. Hlavně s dětmi si husky velice rád hraje a je to velmi přátelský pes, vždy ochotný pomáhat člověku při práci.

Jako hlídač se naopak absolutně nehodí: má vlídnou povahu a málokdy se projevuje štěkáním. Od přírody je to lovec a silný lovecký pud se mu nedá odnaučit. Je to vyloženě smečkový pes, takže nesnáší samotu.

Péče, pohyb a výchova

Hustá srst potřebuje v době shazování podsady intenzivní pročesávání. Hlavní nárok je ale pohyb: ke své dobré kondici vyžaduje husky značnou fyzickou zátěž, která mu prospívá, a nejspokojenější je při tažení saní.

Vyžaduje náročnou výchovu, trpělivost a důslednost. Musí se začít včas a být velice důsledný. Pobyt v bytě snáší jen za podmínky, že se mu poskytne pravidelná a náročná fyzická zátěž; ideální je pro něj celoroční pobyt venku.

Pro koho se Sibiřský husky hodí

Pro aktivního člověka s venkovním prostorem, který chce věrného a hravého psa a je ochotný dát mu každý den opravdovou zátěž. S dětmi si bude rád hrát.

Pro pohodlné a málo aktivní lidi se nehodí vůbec. Do města se nehodí a jako hlídač je nepoužitelný.