
Plemena koček: přehled a podle čeho vybírat
Plemeno kočky napovídá o délce srsti nebo stavbě těla, o povaze rozhodne jen zčásti. Tenhle přehled shrnuje, podle čeho se varianty vůbec liší,…
Kočka · Profil plemene
Balinéská kočka je dlouhosrstá varianta siamky — s modrými mandlovými očima a srstí, která přes svou délku nepotřebuje téměř žádnou údržbu. Vyžaduje pozornost a dožaduje se jí hlasitě.
Balinéská kočka je dlouhosrstá varianta siamek, vyšlechtěná nikoli na malebném ostrově Bali, jak by se mohlo na první pohled zdát, nýbrž ve Spojených státech. Chovatelé měli poprvé možnost spatřit premiérové kotě v roce 1955, když se narodilo zcela náhodně, bez předchozích pokusů o šlechtění.
Dlouhosrstá mutace nebyla nějakou dobu vůbec žádaná; oblibu si tyhle kočky našly až za nějaký čas, kdy je také oficiálně uznaly organizace sdružující kočičí plemena — zpravidla v průběhu sedmdesátých let. Šlechtění vyžaduje zvláštní pozornost: dlouhosrsté znaky se dědí recesivně, takže při výběru rodičů je třeba postupovat velice pečlivě.
Dnes je plemeno rozšířené takřka celosvětově, za jeho pravlast se dají považovat Velká Británie i USA.
Všechny siamky mají mandlovité modré oči a totéž platí o kočkách balinéských. Stejně striktní pravidla se týkají srsti: bílý základ, na špičce ocasu a v obličeji s hnědými odznaky.
Srst nemá podsadu, takže těsně obepíná tělesnou siluetu a vytváří elegantní dojem, zvlášť když je kočka v pohybu. Ocas ve tvaru pera je zvlášť huňatý, chlupatější místa jsou ještě na límci a plecích. Na dotek je srst jemná až hedvábná.
Balinéská kočka se nebojí lidí — naopak od nich vyžaduje pozornost a denní aktivitu ve formě hry. Pokud se odmítneme připojit, dožaduje se péče hlasitým mňoukáním.
Svého člověka si hlasitě hájí i před ostatními kočkami nebo jinými zvířaty. K dětem se chová spíš rezervovaně. Jemná hedvábná srst v kombinaci s přítulností a oddaností dělá z „balinésanek“ ideální kočky na hlazení.
Na dlouhé toulavé procházky nechodí; fyzický pohyb a prostor nevyžaduje ani zdaleka tak jako ostatní kočky.
Srst je příjemné překvapení: ačkoli je dlouhá a velmi hebká, nepotřebuje žádnou zvláštní údržbu. Nemusí se ani kartáčovat, postačí ji čas od času pročísnout. Nemá tendenci k cuchání a vysloveně nutné není ani pravidelné koupání.
Není od věci dodat, že tyhle — a samozřejmě i jiné — kočky tráví denně více než hodinu přepečlivým „mytím“ srsti vlastním jazykem.
Pro domácnost, kde je kočce kdo věnovat pozornost každý den. Je přítulná, oddaná a ideální na mazlení, ale potřebuje hru a společnost — a dá o tom hlasitě vědět.
Do bytu se hodí dobře, protože na prostor a pohyb není náročná. K malým dětem je ale spíš rezervovaná, takže pro rodinu s malými dětmi existují vhodnější plemena.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Původ | USA a Velká Británie |
| Vznik | první kotě 1955, uznání v 70. letech |
| Oči | mandlovité, modré |
| Péče o srst | občas pročísnout, kartáčování není nutné |
Ne. Jde o dlouhosrstou variantu siamky vyšlechtěnou ve Spojených státech; první kotě se narodilo náhodně v roce 1955. Jméno s ostrovem Bali nemá nic společného.
Překvapivě ne. Srst nemá podsadu, nemusí se kartáčovat a stačí ji čas od času pročísnout. Nemá tendenci k cuchání a pravidelné koupání není nutné.
K dětem se chová spíš rezervovaně. Je přítulná k dospělým, od kterých vyžaduje pozornost, ale pro rodinu s malými dětmi se hodí lépe plemena snášenlivější.

Plemeno kočky napovídá o délce srsti nebo stavbě těla, o povaze rozhodne jen zčásti. Tenhle přehled shrnuje, podle čeho se varianty vůbec liší,…
Americká kadeřavá kočka má kadeřavé uši, ne srst — a povahu, která k tomu šibalskému vzhledu sedí. Je důvěřivá, mazlivá a dospívá tak pozvolna, že…
Barmská kočka je mimořádně lačná po kontaktu s člověkem a dokáže se vcítit do jeho nálad. Mňoukání u ní nahrazuje tiché broukání — a samotu snad…
Při pohledu na venkovské mourky a pouliční směs to tak nevypadá, ale vyšlechtěných kočičích plemen je celá řada. Mezinárodní federace FIFe je dělí…