
Rozmnožování a mláďata: co obnáší a proč to většinou nedělat
Kočka dospívá dřív, než většina majitelů čeká, a nechtěný vrh je proto mnohem běžnější scénář než plánovaný chov. Tenhle text popisuje, co…
Kočka · Kompletní průvodce

Prvních pár týdnů rozhoduje o tom, jak se kotě bude chovat celý zbytek života – jak bude reagovat na lidi, na dotek i na nová prostředí. Tenhle text projde, co připravit před příchodem koťěte domů, jak ho postupně seznámit s bytem a čeho se v prvním měsíci vyvarovat.
Před příchodem koťěte domů se vyplatí mít připravenou misku na jídlo a vodu, kočičí záchod se stelivem, pelíšek nebo krabici na spaní, škrabadlo a aspoň pár hraček. Krmivo je nejlepší zvolit stejné, jaké kotě dostávalo dosud – náhlá změna stravy hned první den zvyšuje riziko průjmu.
Užitečné je zjistit předem i kontakt na veterináře v okolí a mít po ruce přepravku, i kdyby se první cesta k lékaři neplánovala hned. Byt je dobré před příchodem koťěte projít z pohledu bezpečnosti – zavřít otvory za nábytkem, schovat tenké kabely a ostré předměty.
Nezapomíná se ani na to, odkud kotě přišlo – kus deky nebo hračky se známým pachem matky a sourozenců pomáhá zvládnout první noci v novém prostředí líp, než kdyby všechno vonělo úplně cizí.
Celý byt najednou je pro malé kotě zahlcující – moc pachů, moc zvuků, moc míst na schování, kde ho pak majitel těžko najde. Lepší je vyhradit jednu klidnou místnost se vším potřebným (miska, záchod, pelíšek) a nechat kotě prozkoumat nejdřív ji.
Rozšiřování prostoru přichází postupně, po dnech až týdnech, podle toho, jak sebejistě se kotě v novém prostředí chová. Spěchat s tím se nevyplácí – kotě, které dostane čas na aklimatizaci, bývá v dospělosti sebejistější než to, které bylo od prvního dne vystaveno celému bytu najednou.
Návštěvy širší rodiny nebo přátel je lepší v prvních dnech omezit na minimum – kotě potřebuje nejdřív najít jistotu u lidí, se kterými bude žít, ne se hned seznamovat s deseti novými tvářemi najednou.
Koťata mají malý žaludek a rychlý metabolismus, takže potřebují jíst častěji než dospělá kočka – obvykle čtyřikrát až pětkrát denně v malých porcích, s postupným snižováním frekvence směrem k dospělosti. Přesné množství se řídí podle věku a doporučení na obalu krmiva určeného přímo pro koťata, ne pro dospělé kočky.
Voda musí být volně dostupná celý den, i když kotě dostává vlhčené krmivo. Základní zásady výživy popisuje podrobněji text čím krmit kočku, kompletní seznam toho, co se kočce nesmí dostat do misky ani omylem, pak co kočka nesmí jíst.
Instinkt hrabat a zahrabávat po vyprázdnění je u koťat vrozený, takže většina se záchod naučí používat rychle, stačí ho mít dostupný a viditelný po ruce od prvního dne. Pomáhá kotě po jídle jemně přenést k záchodu, aby si spojení vytvořilo samo.
Nehody v prvních dnech jsou běžné a nemá smysl za ně trestat – trest kotě jen naučí bát se majitele, ne používat záchod správně. Pokud kotě záchod odmítá i po pár týdnech, je vhodné zkontrolovat, jestli není moc velký box, moc hrubé stelivo nebo záchod na nevhodném, rušném místě.
Menší, mělčí box bývá pro kotě v prvních týdnech přístupnější než velký záchod pro dospělou kočku – přechod na standardní velikost přijde postupně s tím, jak kotě roste.
Hraní rukou nebo prsty učí kotě, že lidská ruka je hračka, na kterou se smí kousat a škrábat – v dospělosti se tenhle návyk těžko odstraňuje a silnější kousnutí dospělé kočky už bolí mnohem víc než u koťěte. Od začátku se hraje jen s hračkou na udičce nebo s míčkem, nikdy s vlastní rukou.
Hra zároveň učí kotě kontrolovat sílu kousnutí – pokud kotě kouše moc silně i do hračky, pomáhá krátké přerušení hry a odchod, podobně jako by reagovala matka nebo sourozenci. Tahle zpětná vazba je důležitá součást socializace, kterou předčasně odstavené kotě často postrádá.
Nohy a chodidla se stejně jako ruce nemají nabízet jako předmět hry pod dekou – kotě si na útoky na pohybující se nohy snadno zvykne a v dospělosti je to nepříjemný návyk, který se odstraňuje mnohem hůř než se vytváří.
První veterinární prohlídka patří na program hned v prvním týdnu po příchodu domů, i když kotě vypadá naprosto zdravě – veterinář zkontroluje celkový stav, případné parazity a nastaví plán očkování. Odkládat návštěvu "až bude větší" zvyšuje riziko, že se přehlédne problém, který je v raném věku snadněji řešitelný.
První sada očkování obvykle začíná kolem osmého až devátého týdne věku, pokud kotě přišlo domů dřív, veterinář naplánuje termín podle jeho aktuálního věku. Součástí první návštěvy bývá i doporučení k odčervení, které se u koťat řeší už brzy po narození.
Pokud kotě pochází z útulku nebo z nálezu bez historie, veterinář obvykle doporučí i test na kočičí leukózu a FIV, hlavně pokud v domácnosti žije další kočka, ke které se kotě dostane do kontaktu.
Seznamování s dalším zvířetem v domácnosti se má dít postupně, ne narazit na sebe hned první den. Pomáhá nejdřív oddělit kotě za dveřmi a nechat zvířata poznávat se čichem přes škvíru, teprve pak postupně zkracovat vzdálenost při dozoru.
Dospělá kočka může na nové kotě reagovat zprvu odměřeně nebo podrážděně – to je normální a odezní to rychleji, pokud má prostor se stáhnout a seznamování se nespěchá. Podobná pravidla platí i u jiných druhů v domácnosti, souvislosti najdete v textu rozmnožování a mláďata a v porovnání s štěnětem první měsíc doma.
Otevřená pračka nebo sušička je jedno z nejčastěji přehlížených rizik – kotě si teplý, tmavý prostor snadno vybere jako úkryt, a proto se dveře spotřebičů mají vždy kontrolovat před zapnutím. Podobné riziko představují tenké šňůry od žaluzií a nabíječek, gumičky, špendlíky nebo drobné knoflíkové baterie, které kotě může spolknout.
Otevřená okna bez sítě a nezajištěný balkon jsou riziko pádu, které postihuje i zdánlivě opatrná koťata při honbě za hmyzem. Přehled celkového zabezpečení bytu i s ohledem na dospělou kočku dává do souvislostí text jak se starat o kočku.
Malé předměty jako gumičky do vlasů, korálky nebo víčka od lahví kotě snadno spolkne při hře, protože je nedokáže odlišit od hračky. Podlaha kolem hracích koutů se proto vyplatí pravidelně projít pohledem dospělého, ne jen očima kotěte.
Koťata spí i přes dvacet hodin denně – spánek je klíčová součást vývoje nervové soustavy a růstu, ne lenost. Spící kotě se nemá budit kvůli hlazení nebo hraní, ani kvůli dětské zvědavosti, protože nedostatek spánku u koťěte ovlivňuje vývoj podobně jako u lidského miminka.
Vyhrazené klidové místo, kam nikdo nesahá, pomáhá kotěti naučit se, že spánek je bezpečný a nerušený – to se pak promítne i do klidnější povahy v dospělosti. Konkrétní nároky se přitom liší i podle plemene, jak popisuje přehled plemena koček.
Trpělivost v prvním měsíci se vrátí v podobě sebejistější a vyrovnanější dospělé kočky – většina návyků, dobrých i špatných, se zakládá právě v týdnech, kdy je kotě nejvnímavější na to, co se kolem něj děje.
Obvykle čtyřikrát až pětkrát denně v malých porcích, podle věku a pokynů na krmivu určeném přímo pro koťata. Frekvence se postupně snižuje směrem k dospělosti.
Postupně, po dnech až týdnech, podle toho, jak sebejistě se chová v první vyhrazené místnosti. Spěchat s rozšiřováním prostoru se nevyplácí.
Kotě si na ruku jako na hračku zvykne kousat a škrábat i v dospělosti, kdy už to bolí mnohem víc. Od začátku se proto hraje jen s hračkou na udičce nebo s míčkem.
Hned v prvním týdnu po příchodu domů, i když vypadá zdravě. Veterinář zkontroluje celkový stav, parazity a nastaví plán očkování.

Kočka dospívá dřív, než většina majitelů čeká, a nechtěný vrh je proto mnohem běžnější scénář než plánovaný chov. Tenhle text popisuje, co…

Kočka vypadá jako nenáročné zvíře, které si vystačí samo. Ve skutečnosti potřebuje pevný denní režim, vybavené zázemí a pozorného majitele, který…

Plemeno kočky napovídá o délce srsti nebo stavbě těla, o povaze rozhodne jen zčásti. Tenhle přehled shrnuje, podle čeho se varianty vůbec liší,…

Kočka je striktní masožravec a od jejího jídelníčku se odvíjí zdraví na celý život — srst, trávení i váha. V článku najdete, z čeho by měl…